Attia přečtené 360

Aréna smrti 2010, Suzanne Collins

Příběh draků 2013, Rachel Hartman

Čtyři hvězdičky za zmatený úvod, kterému jsem úplně tak nerozuměla. Pak se to sice zlepšilo, ale přesto jsem si z knihy neodnesla příliš silné pocity. Jistě pěkné dílko, ale i přes svoje kouzlo, draky a všechny tyhle věci jsem z ní příliš nadšená nebyla. A ta malá písmenka...... celý text

Eragon 2004, Christopher Paolini

Vážně pěkná kniha, zajímavý zážitek a především úžasně promyšlený svět, řekla bych. Možná jen prostě moc dlouhé, nicméně dospívání Eragona je pěkně popsané. Rozhodně se nejedná o knihu, která byla prosáknutá napětím, tak že byste ani nemohli přestat číst, ale určitě stojí za to. I když jsem si Eragona přečetla s chutí, znovu bych po něm nesáhla...... celý text

Rebelové věčnosti 2013, Gerd Ruebenstrunk

Nepřítel v mé mysli 2013, Jill Hathaway

Vidím to, co vrah 2012, Jill Hathaway

Všechny barvy Země 2013, Beth Revis

Hvězda 2014, Alex Flinn

Ač jsem se marně snažila, nepodařilo se mi najít s hlavní hrdinkou společnou řeč... Po celou dobu mi byla hodně nesympatická, hvězda, jak má být, namyšlená, přesvědčená o vlastní bezchybnosti, dokonalá ve všem, co udělala a navíc ji všichni ještě utvrzovali v její dokonalosti. Zhubla a najedou byla královnou krásy, nejlepší a nejlepší. Po většinu knihy mi z ní bylo zle. Právě to mi hodně kazilo zážitek ze čtení, ale jinak musím říct, že se knížka četla poměrně dobře, sice povrchní, ale styl psaní se mi líbil. A obálka je naprosto okouzlující... celý text

Milion sluncí 2012, Beth Revis

Loď mezi hvězdami 2012, Beth Revis

Atlas mraků 2006, David Mitchell

Kniha na mě hodně zapůsobila... Šest naprosto rozdílných příběhů, které jsou spolu přesto krásně propojené. Po celou dobu jsem měla pocit, že to všechno je tak nějak přirozené. Z filmu jsem toho příliš nepochopila, zato kniha mi dost objasnila... Nemůžu říct, že bych vyloženě pronikla do hlubší sféry, ale je to skvělá kniha s hlubokou myšlenkou a dobrým zpracováním........ celý text

Ten, kdo stojí v koutě 2012, Stephen Chbosky

Ten, kdo stojí v koutě je něco, na co už nezapomenete, vryje se vám to hluboko do paměti a zůstane to tam. Z přečtení této knihy si odnesete tak hluboký, neopakovatelný a nezapomenutelný zážitek. Kniha vás rozesmutní a nadchne zároveň. Vyvolá ve vás vír emocí. Můžu si být jistá akorát tím, že jsem se do tohohle díla naprosto zamilovala. Miluju Charlieho. Jeho způsob uvažování. To, jak se dokáže pozastavit i nad naprostými maličkostmi a nezajímavými věcmi, které jsou kolem nás každý den. Když byl Charlie veselý, já byla s ním, když smutnil, také jsem truchlila s ním. Já prostě někdy nechápu, jak může někdo stvořit něco tak nepředstavitelně úžasného.... celý text

Hon 2014, Andrew Fukuda

Kniha se mi opravdu líbila, nešlo totiž o žádnou přeslazenou upíří romantiku, na které jsem alergická. Rozhodně tam nechyběla akčnost, spousta napětí, neboť jsem celou dobu jen čekala, kdy Gena odhalí a všechno se zhroutí. Překvapení a nečekané zvraty vás také neminou, ale bohužel je občas děj dost předvídatelný, spousta krve a i nechutných popisu upířího stolování, to všechno v knize najdete. Je to další neotřela kniha, která přichází s originálním nápadem a dobrým zpracováním. Autor na knize rozhodně zapracoval, protože se mu podařilo vytvořit opravdu odlišnou upíří kulturu, která se tak odlišná od lidské a přece v něčem děsivě stejná. Ale bohužel se nevyhnul ani drobným chybičkám, místy jsem byla trochu zmatená a něco mi nedávalo úplně smysl. Ale to je vcelku přehlédnutelné, závěr bylo opravdu fenomenální, tak nervydrásající, že už jsem chtěla knihu dočíst, abych věděla, jak to všechno dopadne... Určit mě kniha chytila a nepustila až do konce.... celý text

Síla vzdoru 2011, Suzanne Collins

Hvězdy nám nepřály 2013, John Green

Není pochyb o tom, že John Green je skvělý spisovatel. A Hvězdy nám nepřály jsou fenomenální dílo. Plné skvělých citátů, humoru i hlubokých myšlenek. Kniha na mě určitě zapůsobila, četla se mi dobře, smála jsem se i truchlila s Hazel a s Gusem... Ale... prostě... Rozhodně jsem si nepobrečela, možná to bylo smutné, ale neukápla ani slza, vůbec se mě konec nedotkl. Kromě toho jsem ho tak nějak očekávala. A kolik bylo těm lidem? Nepředpokládám, že já v jejich věku budu takhle sršet moudrostmi a filozofickými citáty. Ale nechci knihu strhat, byla vážně fajn. Zase trochu něco jiného.... celý text

BZRK Reloaded 2013, Michael Grant

Řekla bych, že autor vyspěl... Ne, to je možná divné spojení, nicméně rozhodně musím říct, že BZRK reloaded předčila první díl. Celkem o dost. Napětí bylo ještě větší a skoro hmatatelné, především musím poukázat na pasáže s Lodí panenek, které mě opravdu vyrážely dech. Kniha byla opět krásně čtivá, nabitá dějem od začátku až do konce, nikde žádná hluchá místa. 100% procent si kniha sice nezaslouží, ale nemá k tomu daleko. Svět nano je opět velmi dobře popsán, až se z toho můž dělat někomu špatně. Možná jsem si místy malinko ztrácela, celkem dost dějových linií, ale to je spíš přehlédnutelné. Rozhodně knihu doporučují všem, kteří mají rádi pološílené sci - fi knihy.... celý text

Divergence 2012, Veronica Roth

Taky se vám občas stává, že kniha, která je celosvětovým fenoménem, vám vůbec nesedne? Přesně to se mi stalo u Divergence. Kniha mě přijde podivně rozdělená na dvě části, přičemž část první - výcvik je mnohem obsáhlejší a vlastně nudnější a druhá část - boje o frakce, která se mi zdá důležitější, je strašně krátká a uspěchaná. Jako bychom se dvě třetiny knihy pomalu připravovali na něco, co se najednou odehraje strašně rychle a pak je konec. Autorka nejspíš usoudila, že toho za celou knížku příliš nenapsala a měla potřebu to dohnat v posledních pár stranách. Jistě, kniha měla i své světlé stránky, četla se dobře, ale jinak mě nijak více nezaujala navzdory všeobecnému šílenství. Tris na mě taky příliš nezapůsobila, Čtyřka byl fajn, ale celý ten jejich vztah se mi zdál trochu divný a vyumělkovaný. Taky jsem si nedokázala pořádně představit místa, která autorka v knize popisovala. A těch pět frakcí mi taky moc velký smysl nedává. K dalším dílům jsem se zatím nedostala a nijak po tom ani neprahnu. Proto dávám Divergenci slabých 70%... celý text

Brisingr 2009, Christopher Paolini

BZRK 2013, Michael Grant

Tahle kniha mě bezpochyby nadchla! Nechybělo jí nic, co by měla dobrá kniha mít. Napětí, nejistota, zvraty, akčnost, nepředvídatelnost i trocha romantiky. Když se pozastavím právě nad tou špetkou romantiky, vztah, který mezi sebou navazovaly dvě hlavní postavy mi přišel nenásilný a docela uvěřitelný. Už od první kapitoly se tam něco dělo a vydrželo to celou dobu. Téma je opravdu zajímavé a taky dobře zpracované. Anotace slibovala šílený a strhující thriller a svému slibu dostála. Neřekla bych, že to bylo přímo šílené, ale pološílené určitě. Ta snůška podivných napůl šílených lidí - vážně skvělé postavy. Kniha mě uhranula, četla jsem téměř na jeden zátah. Především musím poukázat na originalitu. Ta knize hodně přidává. Myslím, že kniha mě bavila právě kvůli své neotřelosti, nic podobného jsem ještě nečetla. Hlavně mě bavily pasáže, kde se střídala realita s nanem. Samozřejmě, k dokonalosti tomu něco chybělo, ale myslím, že jako napínavá oddychovka, ve které nemusíte hledat žádné hlubší poselství, to je dobrá volba. S varováním, že to není úplně vhodná kniha pro lidi slabší povahy dávám 85%... celý text

Asylum 2014, Madeleine Roux

Určitě mě zaujala obálka, pak i obrázky v knize - opravdu zdařilé imitace dobových fotografií, ve spojení s textem působily opravdu děsivě. Nicméně, ačkoliv se na obálce píše o věkové hranici šestnáct let, je to spíš jen kvůli tomu hororovému tématu. Kniha měla velký potenciál, který se ovšem autorce nepovedlo využít. Děj je totiž celkově jednoduchý, krátké kapitoly, poměrně velká předvídatelnost, žádné obrovské zvraty. Za celou knihu nedošlo téměř k žádnému vývoji. Všechno směřovalo jedním přesně určeným směrem, takže mě Asylum nemělo čím překvapit. Charaktery postav byly "nádherně" ploché. I přesto nemůžu knize upřít dobrou atmosféru, určitě ve mně vyvolala nějaké emoce. Nicméně propracovanost obrázků a jednoduchost děje se zároveň trochu ubíjely, řekla bych. I přesto všechno se z Asyla vyklubal celkem pěkný horor, sice jsem se nikdy nedokázala úplně začíst, ale i tak mě kniha bavila. Hlavně ten prvek fantasy- nevysvětlitelné události, které knize přidávaly na děsivosti. Závěrem bych řekla, že jsem si Asylum ráda přečetla, možná protože hororové knihy příliš nečtu, takže to pro mě byla nová zkušenost. Ale vyloženě nadšená z knihy nejsem. Takže 70%... celý text