Blekí přečtené 203

Inheritance 2012, Christopher Paolini

Inheritanci jsem otvírala s očekáváním, jak celá série skončí, a jsem naprosto nadšená. Příběh mě nepustil a děj jsem opravdu prožívala. Už dlouho jsem se do knihy tak nezačetla. Ke knize celkově nějak nemám co říct, ještě stále ve mě víří pocity z ukončeného příběhu, ale co se konce týče, jsem nadšená. Bála jsem se, že se mi konec nebude líbit, ono autoři celkově mají tendence zprasit konec skvělých sérií, ale tenhle se mi líbil, jsem spokojená. Dočtením Inheritance pro mě končí nejen série Odkazu dračích jezdců, ale taky část dětství. Eragona jsem dostala když mi nebylo ještě ani deset let, Eldesta jsem si posléze vydupala :) A poslední dva díly série jsem si koupila za své první vydělané peníze. Paoliniho příběh mě prostě doprovázel dlouho a myslím, že ještě dlouho bude. Plný počet bodů tedy dávám nejen knize samotné, která si je bezpochyby zaslouží, ale i celé sérii.... celý text

Padesát odstínů šedi 2012, E. L. James (p)
ztráta času

Brisingr 2010, Christopher Paolini

Brisingra jsem četla podruhé a ačkoli je to po delší době a nepamatuju se přesně, jak jsem si užívala čtení knihy poprvé, mám dojem, že teď mě to bavilo ještě víc. Děj se nám začíná přiostřovat, přicházejí zvraty a příběh vás jen tak nepustí. Tenhle žánr fantasy není zrovna můj šálek kávy, draci ano, kouzelníci no dobře, elfové budiž, ale trpaslíci, eh. Tyhle knížky jsou snad jediné svého žánru, které mě baví číst.... celý text

Střet králů 1 2001, George R. R. Martin

Vychvalovat můžu to samé, co jsem vychvalovala i u prvního dílu. Trvdá realita, žadné princezny a princátka, kteří spolu budou žít šťastni až na věky věků. Opravdová promyšlenost příběhu a celého světa umožňuje knize ožít. Děj u knihy nějak hodnotit nemůžu, znala jsem ho předem, k seriálu jsem se holt dostala dřív, tudíž žádné nečekané zvraty u čtení nebyly, přesto mě ale velmi bavil. Tohle je prostě jedna z těch knih, které nemůžete přečíst, aniž by ve vás nezanechaly stopu, což platí o celé sérii.... celý text

Společenstvo Prstenu 2006, J. R. R. Tolkien

Tolkien mě neoslovil. Přespřílišné popisování krajiny, strohý popis děje a nulová uvěřitelnost postav. Příběh se navíc odehrává v mrtvé zemi - nevíme o ní prakticky nic, tudíž si ji nedokážeme představit. Kniha mě bavila snad jen chvíli na začátku - to jsem byla přesvědčená, že ji dočtu a v mysli si pohrávala s hodnocením 3-4 hvězdy. Časem jsem ale mé zážitky ze čtení nedokázala popsat jinak než psychickou kastraci tupým nožem. Knihu proto odkládám nedočtenou s nejnižším hodnocením. Omlouvám se všem příznivcům Tolkiena, ale jeho styl psaní opravdu není můj šálek kávy.... celý text

Lhář 2 2011, Jakub Ćwiek

Druhý díl byl určitě lepší než první. Větší návaznost děje jsem přivítala, příběh je ucelenější a snáze se do knihy začtete. Loki je pořád stejný frajer a nové postavy, hlavně dvojku boha vína a lásky, jsem si taky oblíbila. Knize taky nechybí její osobitý humor, takže je zajímavé ji číst na veřejnosti, lidi se dívají, když se u čtení usmíváte jako pako a občas se si nahlas rozesmějete :)... celý text

Šifra mistra Leonarda 2008, Dan Brown

Panu Brownovi vděčím za skvělý zážitek. Šifra mistra Leonarda překonala mé očekávání a já dávám plný počet hvězd s takovou jistotou, jako ještě nikdy. Kniha má vše, co od skvělé knihy jako čtenář požaduju - reálné postavy, nepředvídatelný příběh plný intrik, který vždy potopí všechny vaše teorie a hlavně ono vtáhnutí do děje, které vás nepustí do samotného konce knihy. Knihy pana Browna si s mou zálibou historii, umění a vlastně i jiného pohledu na církev, užívám o to víc.... celý text

Lhář 2011, Jakub Ćwiek

Moc jsem nevěděla do čeho jdu, knihu jsem si kupovala hlavně proto, že jsou v ní andělé a na ty jsem zrovna měla náladu. Kniha ovšem nezklamala. Loki je fajn postava, sympatizujete s ním a dokáže vás hezky rozchechtat. Nenávaznost příběhů mi vyloženě nevadila, bylo to zajímavé, ale asi to není úplně ono, chybělo mi tam to "co bude dál" napětí. Hodně mě potěšilo, že kniha není tak úplně pro děti. Velmi kladně bych taky hodnotila konec, ten se mi hodně líbil. Knize ale dávám pouhé 3 hvězdičky, průměr. Čtení jsem si sice užila, něco mi tam ale hodně chybí. Mám pocit, že jsem si z té knihy nic neodnesla. Když jsem o ní chtěla před někým mluvit, nevěděla jsem, co o ní říct. (V takových chvílích mě dost mrzí nemožnost dávat i poloviny hvězdiček, protože propast mezi 3 a 4 hvězdičkou je v tomhle případě velká)... celý text

Bílý tesák 1995, Jack London

Moje nejmilovanější dětská kniha. Nikdy mě nepřestane bavit prožívat s Bílým Tesákem jeho příběh. Před Londonem nemůžu víc než smeknout, protože málokterý autor by dokázal napsat knihu z pohledu zvířete, prakticky bez žádných dialogů, tak čtivě a napínavě.... celý text

Eldest 2006, Christopher Paolini

V rámci re-readingu Eragona jsem znovu sáhla i po Eldestu, ač jsem si myslela, že mě nebude bavit tolik jako první kniha. Pamatuju si totiž, že když jsem Eldest četla poprvé, často jsem se nudila, hlavně u Roranovy části příběhu. A jak jsem se pletla! Děj je strhující, vtáhne vás do sebe a nepustí do samotného konce. Neskutečně jsem si užívala, když jsem mohla s Eragonem, ale i Roranem a Nasuadou všechno znovu prožívat. A taky si sypu popel na hlavu, protože při prvním čtení knihy jsem Roranovy a Nasuadiny části často přeskakovala a ani jim nedala šanci. Teprve teď jsem dokázala docenit celý příběh jako celek. A konec knihy je vyvrcholením celého děje Eldestu. Ačkoli jsem věděla, co se stane, četla jsem se zatajeným dechem a bušícím srdcem.... celý text

Hvězdy nám nepřály 2013, John Green

Několik věcí si musíme ujasnit hned na začátku. Kniha se těší tak velké oblibě a titulu bestseller z několika prostých důvodů. Příběh, kde hlavní hrdinka trpí rakovinou (stejně tak většina ostatních postav), dojme každého a tudíž je nenáročná na čtenáře. Dále, kniha se velmi lehce čte a čtenář se od ní nemůže odtrhnout? Buďme upřímní. Lehce se čte proto, že je to velmi nenáročná četba a sloh je taktéž velmi prostý. A že se od ní čtenář nemůže odtrhnout? No jak by mohl, když skoro v každé druhé kapitole najdeme takové ty nutící, vyděračské prostředky, jako například náznaky předbíhání děje (např. věta typu "To jsme ale ještě netušila, co se brzy stane" uprostřed kapitoly ), či že kapitola skončí např. větou "A to byl poslední den, kdy měl můj život smysl" Ale pozor dámy a pánové, odložte pomyslné kameny a čtěte dál. I těch pár věcí (ač docela základních věcí u knihy), co jsem zkritizovala, nemění nic na tom, že ta kniha je opravdu skvělá. Přečetla jsem ji během dne, byla to hodně oddechová knížka a člověk si u ní opravdu dokáže odpočinout. U některých pasáží, nebo jen vět, jste se museli zarazit a dlouze nad nimi zapřemýšlet, protože v nich bylo hodně pravdy, nebo měli nějaký mnohem hlubší význam. Dalším nesporným kladem byl příjemný šibeniční humor, který procházel celou knihou. A o tom, jak byl celý příběh dojemný, snad nemusím ani mluvit (a ano, brečela jsem) Snad jen musím říct, že část s autorem Císařského neduhu mě dost zklamala, přišlo mi to napsáno strašně uměle a nakonec to celé nemělo žádný význam.... celý text

Eragon 2009, Christopher Paolini

Eragon je jedna z mích nejzamilovanějších knih a na mém paperbacku jde taky vidět, kolikrát jsem jej četla. Je to jeden z nejlépe promyšlených fantasy příběhů který jsem četla, děj do sebe nádherně zapadá, magie a kouzlení je promyšlenější než třeba i v Harry Potterovi, velká rozmanitost ras společně s jejich kulturami a jednoduše Alagaësie prostě ve vaší představivosti žije. Příběh se čte neskutečně lehce, nevázne a nepřestává bavit, těch necelých 500 stran je opravdu nic. Upřímně jsem docela zklamaná z některých záporných komentářů. Vidím v tom ovšem stejný důvod, kvůli kterým je haněno mnoho knih a to, že YA literaturu čtou dospělí, kteří naprosto nepochopili, že kniha je určena pro mladé, a hledají v ní moudro světa. Životem znuděný třicátník, který chňapne po YA knize a pak ji kritizuje je v mích očích to samé jako malé dítě, které by se pokoušelo číst náročné klasiky a filozofické knihy. Pokud chcete realistickou fantasy, běžte číst Hru o trůny a pak nebručte, že je to moc drsné a že vám umřely všechny oblíbené postavy :)... celý text

Klenot sedmi hvězd 2011, Bram Stoker

Po skvělém Draculovi jsem se na Klenot sedmi hvězd těšila a nemohla se dočkat, až si ho přečtu. O to větší zklamání. Kniha je náročnější na čtení. Děj se často velmi táhne, sáhodlouhé dialogy s dějem ve většině případů nijak výrazně nezahýbají a také se hodně filozofuje. Kromě několika krátkých částí, do kterých jsem se začetla, jsem se do čtení musela nutit. U knihy mi prostě hrozně chybělo to, že mě nedokázala vtáhnout do děje a tudíž mě skoro vůbec nebavila. Konec knihy byl završením mého zklamání. Původně jsem chtěla na knize vyzdvihnout to, co se mi líbilo i u Draculy, tedy postavy a jejich chování. Když se na to ale podívám zpětně, připadají mi notně idealizované - ne, že by v Draculovi nebyly, jen mi v tomhle příběhu připadaly hůř uvěřitelnější. Špatná kniha se mi dostala do ruky právě v čas, kdy jsem si u nějaké chtěla odpočinout, ne se do čtení nutit. Dávám tedy slabé 2 hvězdy.... celý text

Dům ozvěn 2008, Barbara Erskine

Necelých 400 stránek není moc, ale musím přiznat, že tahle kniha mi dala docela zabrat. Vždy jsem si mezi čtením musela dát krátkou pauzu a vstřebat všechny ty informace. Co se samotného příběhu týče, dostala jsem varování "nečíst před spaním." Alespoň do určité části knihy bych řekla dobře míněné varování. Až do konce čtenář nevěděl, co se vlastně v Belheddonu děje. Nejsem si ale jistá, jestli to je pro knihu plus nebo mínus. Závěr bych velice čtivý a poutavý (a naprosto zbořil všechny mé teorie, Erskinová se zase nenechala prokouknout!), ale ta velká spousta stránek před ním se dějově trochu opakovala. Spisovatelka opět zabodovala. Velké plus má u mě za nádech historie, která mě opravdu baví.... celý text

Paměti starého chlapáka 1998, Charles Bukowski

Někde jsem četla, že Bukowskiho buď milujete nebo nenávidíte. To nevím, já myslím, že pro něj jen nemám pochopení. Myšlenky v těch fejetonech jsou, o tom žádná. Pouze mi jako spisovatel nesednul. Pro jednou se zdržím hodnocení. Ta kniha rozhodně špatná není.... celý text

Čtyři po půlnoci II. - Policajt z knihovny / Sluneční pes 2002, Stephen King

Už mi docházejí nápady, co psát ke Kingovým knihám. King je prostě pan spisovatel. Miluju to, jak jsou jeho obyčejné, lidské, naprosto uvěřitelné. Mnohem víc tam jde o příběh, postavy jsou vedlejší. A ten příběh za to potom stojí.... celý text

Andělé a démoni 2006, Dan Brown

Hamlet 1981, William Shakespeare

Drakulův host a jiné povídky 2009, Bram Stoker

Ze začátku jsem byla z knihy nadšená. Povídky mě bavily a u některé byly doopravdy strašidelné. Ovšem od druhé poloviny mě knížka přestávala bavit, poslední příběh jsem nakonec ani nedočetla.... celý text

Dracula 1969, Bram Stoker

Hrabě Dracula a Van Helsing. Snad každý o nich slyšel. Ale kolik lidí četlo kniho? Za sebe můžu hrdě říct, že jsem ji četla. A jsem jí nadšená. Klasika, jeden z nejznámějších hororů, ač dnes už asi moc lidí nevyděsí. Deníkové zápisy se mi četly moc dobře, mám tenhle styl psaní knih ráda- pokud to autor umí. A že Stoker to opradu umí! A ten jazyk, slova a mluva. Chování mužů k ženám a i žen samotných. Byla jsem z toho nadšená a užívala si každou větu. Co se postav týče, všechny vás zaujmou, každá má svůj charakter. Mám často tendenci "fandit" záporákům, ale v téhle knize to prostě nešlo. Draculova postava sama o sobě moc rozepsaná není, což je podle mě dobře. Kdyby jste si přečetli nějaký Draculův pohnutý osud a smutnou minulost, asi těžko už by mohl být takovým Draculou, jakým je. Naopak, z doktora Van Helsinga jsem byla nadšená. Zprvu jsem jím byla hodně překvapená- chápejte, vyrostla jsem na filmu Van Helsing- ale oblibovala jsem si ho čím dál tím více. A Mina, všemi zbožňovaná Mina. Nešlo ji nemít v oblibě. Snad jen poněkud rozpačitá jsem byla z konce. Příliš rychlý, nemastný neslaný. Nemohla jsem uvěřit, že by se dal Dracula tak lehce převést.... celý text