Blekí přečtené 203
Po dlouhém přemýšlení dávám knize /pouhé/ 3 hvězdy a cítím, že musím odůvodnit proč. Série Harryho Holea se pro mě už stihla stát srdcovou záležitostí a proto jsem se do Nemesis vrhla s nadšením. Harry byl stejný jako vždycky (což není výtka :)) a nová postava, Beáta, mě bavila. Líbilo se mi, že na Ellen se nezanevřelo a její případ je stále otevřený. Autor nám taky hezky do příběhu zapracoval Ráchel a Olega. Zůstali v pozadí, nenuceně se sem tam v příběhu ukázalo, neměli jsme je nacpané pod nos v jednom kuse, skvěle provedené. Romové a oslovení "spiuni" nám příběh hezky okořenili. Dějovou linku a příběh už ani nekomentuju, skvělé a jako vždy jsem do poslední chvíle nevěděla :) Nejspíš jsem udělala trochu chybu, že jsem knihu četla s malou pauzou. Pak jsem se do příběhu nedokázala tolik ponořit a navíc se mi trochu pletla jména. Ve výsledku jsem si knihu nedokázala užít tolik jako ostatní. Kdybych knihu četla samostatně, dám hvězdy čtyři. Ale jelikož už jsem něco od Nesbøho četla a vím, o kolik víc jsem si užila předchozí díly, musím dát hvězdičky tři. Tudíž, Nemesis dostává v porovnání s ostatními autory hvězdy čtyři, ale na Nesbøho jen tři :)... celý text
Na Větrné hůrce
2009,
Emily Brontë
Staré knížky se mi čtou špatně a tohle nebyla výjimka. Do příběhu jsem se nemohla ponořit a knihu jsem dočetla opravdu jen odhodláním a silou vůle. Co se příběhu týče, někdo to tady v komentářích vystihl dobře - cvokhaus. Mě knihy s depresivní tématikou nevadí, naopak, ale tohle nebylo ani tak depresivní jako to, že jsem si nad chováním postav museli ťukat na čelo. Nešlo si oblíbit skoro nikoho a vždy, když už jsem myslela že se mi to podařilo, postava zmagořila. V komentářích jsem hodně četla, že charaktery byly opravdu propracované. To mi taky nepřišlo. Pro mě byla tolik opěvovaná Větrná Hůrka bohužel docela zklamáním.... celý text
Temné kouty
2014,
Gillian Flynn
Asi vážně vyhlásím revoluci za možnosti půlhvězdičkového hodnocení. Tři knihu urážejí a čtyři ji přechvalují. Dávám tři, přimyslete si pomyslnou půlhvězdičku navíc :) Do knihy jsem se pustila kvůli Zmizelé, která mě naprosto uchvátila. Odpusťte mi tedy, pokud budu srovnávat. Kniha je opravdu, opravdu temná. Motivy satanismu, masakr matky a malých dětí, prostředí, charaktery postav. Pro mě je to upřímně až moc klišé. Psychologické thrillery jsou můj nejoblíbenější žánr, ale raději mám, když se točí okolo postav, u kterých by jste to nečekali (viz. Zmizelá). Hospodářská krize, chudá farmářská rodina, syn metalista a tudíž i satanista, klišé klišé klišé. Samozřejmě, že by katastrofa postihla takovou rodinu, prokleté Daye. Musím vyzdvihnout, že až do konce jsem opravdu nevěděla, kdo byl oním vrahem. A to jsem nad tím opravdu přemýšlela a podezřívala opravdu všechny. Na druhé straně, kniha byla dle mého názoru až moc dlouhá. Ke konci už mě nebavilo to natahování, takže jsem přeskakovala stránky, abych se konečně dozvěděla, o co jde. Tady dle mého Flynnová trochu přestřelila. Autor musí zvládnout knihu napsat tak dlouho, aby tam bylo vše co bylo třeba, ale aby to taky čtenáře nepřestalo bavit. Nad Flynnovou určitě ještě nelámu hůl, hodlám se pustit ještě do Ostrých předmětů. Temné Kouty mě ovšem ve výsledku celkem zklamaly.... celý text
Dívka ve vlaku
2016,
Paula Hawkins
Kniha roku 2015? Bestseller? Sakra, asi jsem četla jinou knihu. Hned mě zaujalo téma dívky ve vlaku, už jen proto, že sama každé ráno jezdím vlakem stejnou trasu a jelikož mám ráda psychologické romány a thrillery, neváhala jsem a pustila se do čtení. Docela mě překvapila hlavní postava - alkoholička. Na jednu stranu to knihu trochu okořenilo a plus autorce za to, že nám podala alkoholismus ve své naturalistické realitě. Na druhou stranu, ačkoli jsem toho názoru, že hlavní hrdinu knihy si nemusíte oblíbit, aby jste si knihu užili, mi Rachel lezla na nervy čím dál víc a ke konci už se mi jen hnusila. Děj mě hodně zklamal. Knihu jsem sice dočetla do konce, ale jen proto, abych věděla, jak to všechno bylo a knihu mohla s klidem v duši nadobro odložit. Než se čtenář dostal k nějakému ději, musel se prokousat přes stránky a stránky Rachelina bídného života, alkoholismu a sebelitování. Také Meganina část knihy mi přišla zbytečně dlouhá, buďme upřímní, polovina věcí z jejího pohledu čtenáři nedala vůbec, ale vůbec nic. Ke konci knihy už jsem tušila, kdo za tím vším stojí, takže u mě se žádné "mindblow" nekonalo, bohužel. A všechno, co mi přišlo na oné postavě zajímavé (lži, rodiče?), bylo jen zmíněno, osekáno a nerozvedeno aneb čtenář se zase dozvěděl velké prd. Ačkoli je zde kniha zařazena do thrilleru, dle mého názoru je to spíš psychologický román. Bídně napsaný psychologický román. Postavy tuctové, nepropracované, jejich chování si často naprosto odporuje se vším, co jsem se o nich prozatím dozvěděli. Třeba chování Anny na konci knihy? Naprostý nesmysl. Přišlo mi, že autorka nechtěla ve své knize žadné "normální lidi" a rozhodla se udělat psychouše alespoň trochu úplně ze všech. Závěrem váhám, jestli mám knihu hodnonit dvěma, nebo třemi hvězdičkami. Opět, propast mezi tímto hodnocením je velká. Ta kniha měla potenciál. Zajímavé téma. Hlavní postava alkoholička. Zločin. Dějový zvrat na konci. Bohužel, autorka si s tím nedokázala poradit. Označení Kniha roku 2015 a bestseller v tomto případě není nic jiného, než marketingový tah.... celý text
Zmizelá
2013,
Gillian Flynn
Jako první jsem viděla film, který mě naprosto dostal, takže jsem neváhala a sáhla po knize. Nebyla jsem zklamaná. Děj mě hned vtáhnul a i přes to, že jsem viděla film a věděla tedy, co čekat, stejně jsem se (dobrovolně) nechala vtáhnout do psychologických her a naprosto jsem si to užila. Hvězdička dolů za konec, který mě trochu zklamal. Úplný závěr knihy byl skvělý a podal vám to, co film nedokázal, ovšem bylo mi líto, že jsme byli ochuzeni o celý příběh Amyina návratu domů. Přišlo mi to moc zjednodušené. ↓obsahuje spoilery↓ Když jsem četla recenze, setkala jsem se s hodně kritiky a ačkoli vím, že každý má právo na svůj názor, připadá mi, že neodůvodněné. Například že si nejde oblíbit ani jednu hlavní postavu. Já si teda naprosto zamilovala Amy (originální postava + se zajímám o psychologii), ale chápu, když někdo ne. Ale to to přece šlo! Hlavními hrdiny jsou psychopatka a její nesympatický, stoický a nevěrný manžel. Tady nejde hrát na oblíbené týmy, jen sedět a pozorovat vývoj příběhu. Že děj je moc šílený, brutální? Opět, pointa knihy, Amy je psychopatka! Nebo snad že se v knize vyskytuje moc hrubých slov? Drazí, opravdu by vám tu správnou atmosféru knihy nastolila sladká slova? :) Myslím, že ne. Kniha ve vás měla vyvolat zmatení, strach, odpor, nenávist, pokud se tam povedlo, gratulujte autorce.... celý text
Další naprosto skvělé dílo v mé oblíbené sérii. Kniha se mi příhodně dostala do ruky zrovna, když jsem měla chuť na tématiku 2. světové války, takže jsem z historické dějové linky byla nadšená. Jako obvykle jsem až do konce nevěděla, kdo za tím vším stojí, Nesbø je v tomhle opravdu mistr, dokáže vám to hezky celé zamotat. Taky je mistr v tom, zlomit mi srdce smrtí mé oblíbené postavy. Ačkoli to dělá v každé své knize a už jsem to měla čekat, stejně se mu to povedlo. V knize se sice dá občas trochu ztratit, hlavně ve jménech, ale pokud čtete knihu bez delšího přerušení, jde se v tom zorientovat.... celý text
Bílá nemoc
1948,
Karel Čapek
Mé první setkání se spisovatelem. Ačkoli se mi do četby moc nechtělo, dramata nejsou zrovna můj šálek kávy, kniha byla opravdu čtivá a téma bylo skvěle zpracováno. Rozhodně přečkalo má očekávání.... celý text
Na západní frontě klid / Cesta zpátky
1988,
Erich Maria Remarque (p)
Tohle by měla být povinná četba pro každého. Kniha nejen že je čtivá, ale hlavně velmi realistická a ukáže člověku, co válka opravdu obnáší.