Blekí
přečtené 203
Paganiniho smlouva
2011,
Lars Kepler
Už dlouho jsem si čtení neužila tak, jako jsem si ho užila u této knihy. Paganiniho smlouva je o stupeň víš než Hypnotizér. Přišlo mi, že autoři se rozhodli jít na psaní trošku jinak a výsledek je skvělý. Příběh vás hned v úvodu chytí. Dvě neobvyklé vraždy, které spolu souvisí, ač to na první pohled není znát, je zajímavé téma, které se dále v knize postupně rozvinulo v mnohem větší případ. Osobně se mi moc líbí postavy příběhu. Vždy je vám odhalena pouze jedna vrstva jejich osobnosti a chvíli trvá, než si z nich dokážete poskládat jejich ucelený charakter a to jim dodává lidskost a uvěřitelnost. U hlavní postavy, Joony, oceňuji jeho tajemnost. Kniha je zaměřena na děj, ne na život vyšetřovatele a my ve výsledku i po přečtení druhé knihy nevíme o vyšetřovateli téměř nic. Dodává to knize zvláštní náboj a zároveň to otevírá spoustu možností pro následující díly. Ve výsledku jsem si čtení opravdu užila. Děj díky krátkým kapitolám svižně a čtenář se tak nikdy v průběhu knihy do čtení nemusí nijak nutit. Na knize bych samozřejmě našla i zápory, našli se jedna či dvě situace, kdy jsem vztekle knihu zavřela (a vydrželo mi to asi 15 sekund, než jsem se pustila do čtení znovu), ale to je v poměru s celou knihou téměř zanedbatelné. Proto volím hodnocení silné čtyři hvězdy a nemůžu se dočkat, až se pustím do dalšího dílu.... celý text
Pilíře země
2001,
Ken Follett
Pilíře země pro mě rozhodně zůstanou nezapomenutelnou knihou. Aby ne, po více než 900 stranách vám příběh i postavy přirostou k srdci a nenechají vás jít ani poté, co knihu zavřete. U čtení si, pravda, moc neodpočinete, protože neustálý strach o osud vašich oblíbených postav je celkem vyčerpávající, ale zato si můžete být jistí, že vás kniha přenese z reálného světa do nepříznivé středověké Anglie. A to ať chcete nebo ne.... celý text
Řeka bohů II
1997,
Wilbur Smith
Tahle kniha je taková pohádka pro dospělé - nereálné postavy, milostná zápletka, zlý záporák a nakonec šťastný konec a všichni žili šťastně až do smrti. Oproti jedničce jí chybí náboj a atmosféra, která pro mě z první Řeky bohů udělala nezapomenutelnou knihu. Přesto jí musím dát 4/5, protože nižší hodnocení by ji dle mého názoru uráželo. Kniha je akční, děj má spád, postavy si lehce oblíbíte a ve výsledku si u čtení moc hezky odpočinete aniž by jste se nudili.... celý text
Řeka bohů: Román ze starého Egypta
1994,
Wilbur Smith
Knihu jsem nečetla ani poprvé ani podruhé a rozhodně ne naposledy. Tahle kniha pro mě představuje tu nejvyšší možnou úroveň které kniha může dosáhnout. Kniha nikdy nenudí a přestože má přes 700 stran, čte se téměř sama. Je realistická, živá a postavy jsou tak mistrně zpracované, že si k nim snad nejde vytvořit osobní vztah. Knihu bych nedoporučila jen těm, které láká tajemno a kouzlo starověkého Egypta, ale všem, kteří chtějí společně s šibalským otrokem Taitou prožít nádherný příběh plný dobrodružství. Před autorem opravdu smekám a velmi mu děkuji - tahle kniha pro mě znamená opravdu hodně.... celý text
Poslední dobou jsem si říkala, že bych mohla trochu zpřísnit hodnocení a plný počet dávat jen opravdu výjimečným knihám. A ejhle, přijde Brown a zase mi to celé zamotá :) U Browna už jsem zvyklá na precizní zpracování, rychlý spád děje a velké množství informací z historie a architektury, ale stejně mě jeho knihy vždy uchvátí. Téma knihy mě velmi zaujalo, ale nejvíc musím žasnout nad Brownovou schopností čtenáře si zcela podmanit a donutit ho myslet si to, co on chce. Zásadní dějové zvraty v ději knihy jsem upřímně nečekala a velmi mi zpříjemnili čtenářský zážitek.... celý text
Jerúldelger
2016,
Ian Manook (p)
Ke knize jsem se dostala vlastně úplnou náhodou a ještě mi dlouho trvalo, než jsem ji začala číst, protože jsem upřímně zapomněla, že ji vůbec mám. A o to víc mě kniha příjemně překvapila. Když jsem začala knihu číst, vůbec jsem netušila, do čeho jdu, nečetla jsem ani anotaci, jen jsem věděla že je to "další severská detektivka." Že se příběh odehrává v Mongolsku pro mě tedy bylo dost překvapení, ale právě tohle je jeden z důvodu, proč jsem si knihu tak užila. Předtím jsem nevěděla o Mongolsku zhola nic, ale kniha mi podala nejen popis nádherné krajiny, ale i její kouzelné kultury a historie a to bez toho, aby to nějak brzdilo příběh. Nejen hlavní postava knihy se mi brzy velmi zalíbila, Jerúldelger byl snad chvílemi trochu nereálný mongolský superhrdina (a chvílemi taky záporák), ale tak zajímavým a uvěřitelným způsobem, že mi to ani trochu nevadilo. Příběh měl několik dějových linií, děj se nijak netáhnul a těch 500 stran opravdu uteklo jako voda. Snad jen musím přiznat, že druhá polovina knihy mě nebavila tak jako ta první, mohla bych rozebrat i důvody, ale nechci spoilerovat :) Ve výsledku, skvělá detektivka v novém, neokoukaném prostředí se zajímavými, líbivými charaktery, ze které si odnesete spoustu nových informací o Mongolsku. P.S: Důvod navíc, proč knihu číst - když se vás někdo zeptá co čtete a vy odpovíte "Jerúldelger," zaujmete i naprostého nečtivce a máte hned téma k hovoru. Plus se pak můžete smát, když se člověk název knihy pokusí vyslovit :)... celý text
Harry Potter a prokleté dítě: Část první a druhá
2016,
Jack Thorne
Tří hvězdičkové hodnocení mi trhá srdce, Harry Potter je pro mě srdcová záležitost, ale rozhodla jsem se být objektivní. Prokleté dítě je drama. To jsem věděla od začátku a ačkoli vím, že dramata nejsou můj šálek čaje, věřila jsem, že to zkousnu. Nezkousla. Právě u téhle pro mě tak důležité knížky mi to vadilo ještě víc. Ten příběh a hlavně jeho postavy měli obrovský potenciál, které bohužel zpracování naprosto zadusilo. Kniha je prostě příliš dějově orientovaná, obsahuje velké skoky v čase, na charaktery postav tam prostor není. Dvě věci jsem si na knize užila: Albusovo a Scorpiovo přátelství a pohled do světa, kde zvítězil Voldemort. Jsem si vědoma toho, že mé hodnocení je velmi subjektivní. Věřím, že někomu, kdo k HP sérii nemá takový vztah, by se kniha i líbila. Zpracovaná jako taková špatná není. Bohužel, nedosahuje na má očekávání. Možná je to i tím, že ji čtu ve špatném období. Četla jsem ji dlouho, na střídačku s knihami z maturitní četby. Možná, až jí v budoucnu dám znovu šanci, to uvidím jinak. Teď hodnotím průměrnými třemi hvězdami.... celý text
Hypnotizér
2010,
Lars Kepler
Byla kniha plná klišé? Ano. Byl příběh už ke konci zbytečně natahovaný? Ano. Užila jsem si čtení i tak? Naprosto. Na úvod bych se hned ráda vyjádřila k tomu klišé. Klišé jsou většinou chápána výhradně negativně. Tady ovšem není důvod. Většina dnešních autorů se snaží být tak neotřele originální, že ve výsledku je jejich dílo jeden velký kýč. Tady jsou ale klišé (charismatický a nereálný detektiv, tajemná složka ala hypnotizér s temnou minulostí, psychicky labilní lidé, krvavé vraždy, etc...) využita chytře a výsledek byl ten, že Hypnotizér byla snad první kniha, u které jsem se bála a opravdu mě to bavilo. Radši si přečtu dobře zpracovaný příběh s klasickými klišé, než nudnou, ale originální knihu, děkuji pěkně. S tím natahováním. Nebudu lhát, do čtení některých pasáží jsem se taky občas musela vyloženě nutit, ale to nebylo tak časté. Ano, občas toho bylo moc a jak už někdo zmiňoval, Josefova storyline prakticky neměla smysl, ale řekněte mi, bavilo by vás osekané? Mě osobně nejspíš ne. Mě bavilo, jak mi autor motal hlavu různými podezřelými postavami (kdo z vás nepodezříval Evu, hm?) a ve výsledku mě stejně zvládl převést a překvapit. Když už jsme u těch postav, hodně v komentářích čtu, že čtenářům přišly nesympatické a nelogické. Zvláštní, mně, která nad charaktery většiny knih ohrnuje nos, snad nikdo vyloženě nevadil :) Ve výsledku, pro mě velmi atraktivní kniha ve svém žánru. Temný a poutavý příběh, zajímavé postavy a napětí až do konce. Jen prosím příště trochu více Joony :))... celý text
