Časnačtení přečtené 1

Kosti Mraza 2020, Alžběta Bílková

Tahle knížka mě okouzlila už na první pohled svou obálkou a hned na začátku první kapitoly mě i hodně mile překvapila jmény míst a postav. Strachkvas Bogoústý, Samodiva... - nádherná práce s jazykem, kterou máme tak rádi u Rowlingové nebo Tolkiena. Názvy, z nichž můžeme něco vyčíst, vyprávějící své vlastní příběhy, kterým automaticky porozumíme, aby je nebylo potřeba sáhodlouze vysvětlovat. Volba slovanské mytologie s prostředím podobnému Rusku dodává na atmosféře zimy, která ze stránek přímo sálá. Hlavní hrdinové Siva a Bogobor jsou lidé stižení těžkým životem v mrazivém světě ovládaném bohy i předsudky, mají komplikovanou minulost i postupně vyvíjející charakter. Siva, mrzačka a jedno z posledních Dětí Mraza; Bogobor, velmi stará obávaná bytost soužená krutou kletbou – oba procházejí velkou proměnou. Nejvíc se mi líbí ta u Sivy. Mladá holka s nelehkým osudem, jež je milá a laskavá ve chvílích, kdy by mohla jednat krutě, přestože její schopnosti ji často svádí k tomu sejít z cesty. Nic není vyloženě dobré ani zlé. Tenhle příběh má hloubku. Nejen, že má originální magický systém, vymyká se spoustě klišé a dobře se čte, ale ukrývá se v něm hodně moudrých pasáží. Je úžasně lidský, ačkoliv pojednává o hledání kostí mrtvého boga, promlouvá spíše o lidech jako takových. O úctě k životu samotnému i druhým bytostem. Kdy jste naposledy viděli, že by si postavy vykaly? Siva Bogoborovi vykala, Bogobor pekl placky, aby měli co jíst. Jsem upřímně nadšená, protože nemůžu pořádně vymyslet knihu, jež bych ke Kostem Mraza přirovnala, možná o hodně propracovanější verzi Trnité řeči od Leigh Bardugo, i když ten příměr není taky úplně vystihující. Takovou knihu jsme tu ještě neměli, mohla bych o ní mluvit do mnohem větší hloubky, ale tím bych vás okradla o ten pocit překvapení. Přečtěte si ji. S klidným srdcem můžu říct, že patří k tomu nejlepšímu, co u nás letos vyjde. Rozhodně nebudete litovat. 5/5* + ohromný klobouk dolů.... celý text