Cleo De Nile
přečtené 1216
Kolibřík
2016,
Kati Hiekkapelto
Na začátku se mi to četlo dobře, Anna se seznamovala se svojí prací metodou křtu ohněm, a hezky to odsýpalo. Pak se ale autorka zaměřila na hrdinčin soukromý život, kde krom neustálého přemítání o bratrovi neměla na práci nic jiného, než kouřit a spát s chlapy, z nichž měl jeden manželku. Detektivní činnost ustoupila do pozadí, ale přeci jen ne tak docela úplně. Anna totiž jezdila kontrolovat mladou muslimku Bihar, navzdory tomu, že by jí údajně nic hrozit nemuselo. Co se vyšetřování vražd týče, měla jsem pocit, že policie vlastně skoro na nic nepřišla, nebýt toho, že konečně někomu došlo, co to je na přívěsku, by se nikam neposunuli. Hrdinčini kolegové tam byli všichni úplně zbytečně, Esko byl navíc prototypem všech současných nerudných detektivů alkoholiků. Každý tam má navíc pár stránek z osobního života, což bylo úplně k ničemu. Konec mě také neuspokojil, kdyby zatím byla nějaká sekta, líbilo by se mi to víc. Druhému dílu dám ale možná šanci, přeci jen to bylo čtivé a vlastně mě to i bavilo, i když bych uvítala více scén z policejní základny, méně maďarsko/srbských slovíček a ich-formu.... celý text
Je to jinak, mami
2019,
Tamara Tainová
Konečně nějaká zapamatovatelná kniha o gayích, která nepůsobí naivně a moc zidealizovaně. Navíc oceňuji, že je hlavní hrdina už trochu starší. Autorka se nesoustředí jenom na Borisovu sexualitu, má krom toho spoustu osobních a pracovních problémů, o nichž jsem četla s velkou chutí. Není to zrovna veselé čtení (snad krom částí se seznamkou, to jsem se opravdu bavila), ale je upřímné, na nic si nehraje. Strašně bych si přála, aby se už členové LGBT komunity nemuseli skrývat a žít ve strachu, že je okolí odsoudí, ale myslím, že jsme se moc daleko nepohnuli.... celý text
Šťastná kniha
2013,
Barbora Šťastná
Čekala jsem, že mi toho dá kniha víc, ale nebylo to špatné čtení. V některých věcech jsem se i poznala. Nahlas jsem se u knihy nesmála, ale pár úsměvů se jí ve mně vyvolat povedlo. Barbora na mě působí jako sympatická ženská, se kterou bych klidně ráda zašla na skleničku. A závěrem mi dovolte dvě otázky: 1) Jak může s takovým manželem vydržet? Pořád si jen stěžuje, popovídat se s ním nedá... Brr. 2) Proč Betynka? To je hrozný jméno, jako pro psa.... celý text
Hra o trůny
2011,
George R. R. Martin
První díl z série Píseň ledu a ohně nás zanese do Západozemí, kterému vládne král Robert z rodu Baratheonů. Navzdory tomu, že je kniha zařazena do kategorie fantasy, tu magie nalezneme spíše po málu. Knize to ale na atraktivitě vůbec neubírá. Klaním se před panem autorem, vymyslet tak propracovaný, monumentální svět, a ještě si hlídat, aby do sebe všechno zapadalo, to muselo dát spoustu práce. V knize navíc nejsou žádné slabé nebo nudné kapitoly, o všech postavách jsem četla s velkým zaujetím.... celý text
Tato země je naše – 25 rozhovorů s prezidentem Milošem Zemanem
2016,
Radim Panenka
odpad!
Já bych řekla, že kdyby se změnilo několik málo drobností, tak by to vůbec nemusela být špatná kniha. Mám na mysli kupříkladu obálku, dotazovaného prezidenta a obsah :) Ne, vážně, pokud by to byla satira, tak je to celkem dobrý, ale tento "výkvět" politické literatury je myšlen smrtelně vážně. Knížka se nese v čistokrevném narcistickém stylu, není objektivní a nedovoluje vám utvářet si vlastní názory, jenom vám vnucuje ty své.... celý text
Sólo pro Kristýnu
1997,
Lenka Lanczová
Moje asi úplně nejoblíbenější knížka od Lenky Lanczové - nechybí tu již tradičně láska, ale ani humor, smutnější okamžiky a vcelku netradičně i temnější a strašidelnější zápletka s oběšencem. Žádný horor to samozřejmě není, ale s něčím podobným jsem se v autorčiných knihách ještě nesetkala. Patnáctiletá Kristýna je správná holka, která má pro strach uděláno, a na konci knihy je o pořádný kus dospělejší a rozumnější, než na začátku.... celý text
To
2016,
Stephen King
Starý známý Pennywise... Některé pasáže se četly o něco hůř, to je pravda, avšak většina byla vynikající. TO je označováno jako horor, ale najdeme zde také příběh o dlouholetém kamarádství, které můžeme sledovat z první řady. Jakmile se totiž začtete, knížka vás vtáhne a vy se ocitáte v Derry spolu s našimi hrdiny. Celé dílo je promyšlené a propracované, nic z textu neslouží jako nedůležitá vata a každá z postav je svým způsobem velmi důležitá. Počet stran není problém, naopak jsem si přála, aby jich bylo víc.... celý text
Všechno, co jsme opustili
2018,
Kerry Lonsdale
Tyhle nálepky "světový bestseller" už pro mě nemají význam, ve většině případů se jimi pyšní zcela průměrné, nezapamatovatelné knihy, jako je právě Všechno, co máme z pera Kerry Londsdalové. Je to z větší části naprostá oddechovka, stránky vám pomalu mizí pod rukama a vy najednou zjistíte, že jste za polovinou a přitom se tam vůbec nic nestalo. Zhruba poslední čtvrtina však najednou dostane spád, a i konec je super. Po dalších dílech nesáhnu.... celý text