Cleo De Nile přečtené 1224
Loutkář
2017,
Jostein Gaarder
Samotný námět zní fantasticky, vyprávění o loutkáři, který rád chodí na cizí pohřby a dává se do řeči z pozůstalými. Ale samotné zpracování mi nesedělo, nebylo ničím zajímavé, překvapivé ani šokující, jen to tak poklidně plynulo a byl konec. Škoda, určitě to mělo větší potenciál. Hlavní hrdina mi nebyl ani sympatický, ani protivný, a nedokázala jsem se do toho vžít. Atmosféru to taky nemá, a snad jen ten krásný jazyk, jakým je to napsané, knize vysloužil hvězdičku navíc.... celý text
O myších a lidech
2004,
John Steinbeck
Už několikrát jsem se setkala s názorem, že by si kniha zasloužila jiný konec. Nemyslím si. Nelze říct, že by se z toho pak stala vyloženě tuctová a zapomenutelná kniha, ale rozhodně by nebyla tak populární a ceněná. Já jsem si navíc během čtení ani trochu neoblíbila žádného ze dvou hlavních hrdinů, jen jsem si užívala prostředí, ve kterém se příběh odehrává, a nechala jsem se donést k nevyhnutelnému konci. Hlavní myšlenku knihy oceňuji, na svou dobu je to velmi pokrokové dílo.... celý text
Lesní lišky a další znepokojivé příběhy
2016,
* antologie
Tahle mystická, tajemná a zvláštní kniha s překrásnou obálkou byla opravdu výjimečná. Nikdy jsem nic podobného nečetla, ale rozhodně si o finském tajemnu zjistím více a ráda sáhnu i po dalších knihách. Nedokážu to dost dobře vysvětlit, ale kniha jakoby ve mně udeřila na strunu, o které jsem ani nevěděla, že ji v sobě nosím. Vyvolalo to ve mně spoustu emocí, a nedokážu říct, která z povídek mi přišla nepovedenější, všechny jsou skvělé.... celý text
Vlk samotář
2013,
Jodi Picoult
Tohle je moje nejzamilovanější knížka od Jodi Picoultové. Je to hodně silný příběh, který se nečte vůbec lehce, a během čtení budete nesmírně vděční, že jste se (alespoň doufám) neocitli ve stejné situaci jako naši dva mladí hrdinové, a nemusíte učinit ono závažné rozhodnutí. Oba dva jsem svým způsobem chápala, byli mistrně napsaní. Taky jsem si moc užila části s vlky, dozvěděla jsem se toho o nich opravdu spoustu, a moc mě to bavilo.... celý text
Pohádky o ponících
2002,
Nicola Baxter
Tohle byla moje nejoblíbenější pohádková knížka, když jsem byla malá. Neustále jsem nutila rodiče, aby mi z ní četli - z nějakého důvodu jsem měla nejraději příběh o poníkovi, který vozí děti do snové říše, a pak ten smutný, o děťátku, které přivedl kůň staré paní a pak si ho od ní zase odvedl. Nejsou to klasické šťastné, veselé pohádky plné barev, ale o to víc jsou pro mě speciální. Mají tajemnou atmosféru, každý z nich je něčím speciální a hlavně jsou překrásně ilustrovány.... celý text
Francouzská jízda
2017,
Ivana Peroutková
Poslední dobou komentáře ke knihám nepíšu, ale tady udělám výjimku. Na úvod musím podotknout, že jsem podle obálky, anotace a faktu, že to vydalo CooBoo, čekala něco úplně jiného. Že se jedná o příběh, který prožila sama autorka (a neodehrává se v současnosti), jsem si všimla až doma. To je dobře, jinak bych si totiž knihu nejspíš nekoupila a to by byla škoda. Moc se mi líbí autorčin netradiční styl vyprávění. Chvílemi jsem měla pocit, že osmáctiletá Ivana s cigaretou v ruce a sukní z obarvených plínek sedí naproti mně a vypráví mi to. Není to žádná óda na Francii a na její překrásné památky a kulturu, ale přesto mám po přečtení pocit, že jsem z jejího vyprávění tehdejší Francii poznala víc, než bych myslela. Ivana Peroutková to prostě píše tak, jak to tehdy bylo, jak to sama v tu chvíli cítila. V knize se objevuje spousta postav, které se jí nějakým způsobem připletly do cesty, a na konci se dozvíme, jak to s většinou z nich dopadlo. Mně byla Ivana sympatická, prostě reálná, náctiletá dívka, které nechybí kuráž. Vlastně ani neví, co chce, ale je si jistá tím, co nechce. Alespoň tak na mě působila. Osobně bych s ní na podobný trip klidně ráda vyrazila. Přečetla jsem to za jedno dopoledne, což se mi obvykle u tohoto žánru nestává. Nejprve jsem knihu hodnotila 5*, po chvilce přemýšlení dávám 4*, přeci jen jsou i lepší knížky :)... celý text
Odpusť mi. Megan
2016,
Abbie Rushton
U téhle knihy s překrásnou obálkou mě dost mrzí, že jsem prakticky na začátku příběhu odhadla, kam to všechno směřuje a co se tam vlastně událo, proč hlavní hrdinka najednou přestala mluvit. Je to pěkně napsané a čte se to skoro samo, ale pokud čekáte nějaký hlubší příběh, který ve vás něco zanechá, nad kterým budete ještě měsíc přemýšlet, pak jste s největším pravděpodobností na omylu. Co se postav týče, přijdou mi takové ploché, autorka si s nimi mohla víc pohrát.... celý text
Tam, kde ji našli
2016,
Kimberly McCreight
New Jersey má problém. A my ho společně s celým městem sledujeme z první řady. Tělo novorozence nabízí řadu otázek, ale asi ta nejnaléhavější je "Kdo a proč?" Přiznávám, že ačkoliv jsem svůj tip na pachatele měla, byla jsem vedle jak ta jedle, a autorka mi ukázala, že umí napsat šokující detektivku s nečekaným závěrem. Je tu krásně cítit ta naléhavá a zároveň podezřele klidná atmosféra jako před bouří.... celý text
Serafina a čarodějná hůl
2017,
Robert Beatty
Tak teď trochu lituju, že jsem dala prvnímu dílu plný počet hvězdiček, protože tenhle si zaslouží ještě o chloupek víc. Hlavní zápletka s čarodějem se mi moc líbila, ačkoliv je to dětská kniha, je místy až strašidelná, zvlášť když ji čtete večer venku na terase. Vztah Serafiny a její maminky a sourozenců se mi tak moc líbil, a ačkoliv jsem některé věci předvídala, moc mě to bavilo. Těším se na závěrečný díl, věřím, že mě nezklame.... celý text
Případ Amelia
2014,
Kimberly McCreight
Detektivní a psychologický příběh o matce, jejíž život se jednoho dne obrátí vzhůru nohama. Amélie mi nebyla sympatická už z vyprávění ostatních, natož se svých vlastních kapitol, a nedokázala jsem ji tudíž litovat ani se do ní vžít. I tak mi ale její mámy bylo líto, a doufala jsem, že pachatel nevyvázne bez trestu. Sice jsem ho velmi rychle odhalila, a žádný wow efekt se tím pádem nekonal, ale i tak jsem si čtení docela užila.... celý text
Byla jsem tu
2016,
Gayle Forman
Tahle kniha pro mě byla velkým zklamáním. Velice zajímavé téma, které má velký potenciál, ale autorka ho nevyužila ani náhodou. Vůbec nic převratného se tu nestalo, chyběla jakákoliv pointa... Do hlavní postavy jsem se nedokázala vžít, a stejně tak jsem nedokázala litovat mrtvou Cody, která se vlastně zabila jen tak pro nic za nic. Obvykle mě příběhy sebevrahů (ať už skutečných, nebo fiktivních) dojmou a částečně chápu, proč to udělali, ale tady ne. Ale přečetla jsem to rychle, a obálku to má krásnou. To je ale tak vše.... celý text
Je to i můj život
2005,
Jodi Picoult
Na tuhle knížku asi jen tak nezapomenu. Okamžitě jsem se do ní začetla, a bylo téměř nadlidským výkonem ji v noci odložit, abych se alespoň trochu vyspala. Příběh, který nám Jodi Picoultová předkládá, se sice četl sám, ale při čtení jsem zažívala tolik nepříjemných emocí, jako se mi to zatím nestalo snad u žádné knihy. Konec jsem vůbec nečekala, zůstala jsem sedět a překvapeně koukat. Líbí se mi, že v knihách od Jodi není žádná postava vyloženě záporná, a chování každé z nich se dá svým způsobem pochopit.... celý text
Zabiják Anders a jeho přátelé (a sem tam nepřítel)
2016,
Jonas Jonasson
Tohle nebylo vůbec špatné :) Miluju Jonassonův smysl pro humor a styl, kterým své knížky píše - ta ironie, sarkasmus a kousavé poznámky, to je přesně něco pro mě. Zabiják Anders je taková neutrální, zvláštní postava, ale já jsem si ho docela oblíbila, a moc ráda jsem si četla o tom, jak si bere na paškál církev, a snaží se vydělávat na víře ostatních lidí. Úsměvné, zábavné čtení, při kterém se rozhodně nebudete nudit.... celý text
Serafina a černý plášť
2016,
Robert Beatty
Dlouho jsem hledala knihu, která má podobnou atmosféru jako Harry Potter - příběh, ve kterém nechybí magie, síla přátelství, sympatické a zajímavé hlavní postavy a tajemno. Serafina tohle všechno má, a ještě je to zabaleno do krásné obálky. Čtení jsem si moc užila, a i když je kniha určena spíše pro mladší čtenáře, myslím, že i lidé v mém věku (tedy okolo dvaceti let) nebude dělat problém začíst se do Serafinina příběhu. Velkým plusem je i to, že autor dokázal takovou knihu zasadit na skutečné místo. Biltmore bych někdy moc ráda navštívila.... celý text
Harry Potter a prokleté dítě: Část první a druhá
2016,
Jack Thorne
Za mě ne. Přistupovala jsem k tomu s čistou myslí, bez jakýchkoliv předsudků nebo naopak zaujetí, a přísahala jsem si, že se to nebudu snažit srovnávat s předchozími díly. Ale nešlo to, a kniha mě obrovsky zklamala. Nápad napsat to jako divadelní scénář mi proti srsti nebyl, s tím jsem neměla problém. Postavy mi lezly na nervy, ale teď už si ani nepamatuju jména většiny z nich. Hlavní problém ale je, že to nemá ani z deseti procent takovou atmosféru, jako původní série. To i ty nejméně povedené fanfikce ji mají větší. A o tom, jaká neskutečně přeplácaná patlanina to je, snad ani raději mluvit nebudu.... celý text