coquus přečtené 183

Jak jsem vyhrál válku 1970, Patrick Ryan

Výborná humoristická kniha, která mně chvílemi trochu připomínala Švejka. Kdo se chce u čtení zasmát, můžu doporučit.

Metro 2035 2016, Dmitry Glukhovsky

Trošku slabší než první díl, ale přesto jde o výborný příběh a více méně smysluplné zakončení celé trilogie. Oproti prvnímu dílu se v této knize trochu změnila situace na povrchu, kdy už z jakéhosi důvodu nehrozí nebezpečí mutantů, o to nebezpečnější jsou zde však samotní lidé. Nevím, zda-li to byl záměr autora, ale dost mě zaujala paralela metra se současným světem. Opravdu žijeme na zcela jiném místě než Arťom? "A jak se dá našinci ještě vládnout? Je třeba ho neustále zabavovat, rozptylovat jeho pozornost. A přitom ho držet pěkně zkrátka. Takříkajíc ho kanalizovat. Podsouvat mu nějakou ideu. Náboženství nebo ideologii. Bezpřestání mu vymýšlet nepřátele. Bez nepřátel stojí jeho život za starou belu! Bez nepřátel je ztracený! Nedokáže sám sebe vymezit. Nic o sobě neví."... celý text

Na západní frontě klid 1967, Erich Maria Remarque (p)

Skvěle napsaný válečný román. Zaujalo mě, že často pužívané krátké nerozvité věty syrovost skutečných hrůz pouze podtrhují. Téměř reportážně působí popis dramatických situací v první linii, stejně jako v lazaretu či v zázemí. Pokud si někdo představuje válku jako dobrodružství plné hrdinských činů, tak po přečtení ji bude vidět zcela jinak. Jednoznačně doporučuji. "Vidíme žít lidi, kterým schází hlava; vidíme běhat vojáky, kteří mají uražené obě nohy; vlekou se na třepících se pahýlech až do nejbližší díry; jeden frajtr leze dva kilometry po rukou a vleče za sebou roztříštěná kolena; jiný jde k obvazišti a přes jeho ruce přitisklé k břichu přetékají střeva; vidíme lidi bez huby, bez dolní čelisti, bez obličeje; nalézáme muže, který svírá zuby po dvě hodiny tepnu své paže, aby nevykrvácel, slunce vychází, slunce zapadá, granáty hvízdají, život je u konce."... celý text

Šepot ve tmě a jiné hrůzostrašné příběhy 1992, Howard Phillips Lovecraft

Při čtení jsem sice necítil záchvěvy strachu či hrůzy, ale většina povídek má spád a vypointovaný závěr, který přímo vybízí čtenářovu fantazii k dalším úvahám o právě přečteném příběhu. Pro mě jednoznačně nejlepší povídkou z této knihy je Případ Charlese Dextera Warda.... celý text

Mein Kampf 2000, Adolf Hitler

Snažím se hodnotit pouze knihu, nikoli autora ani historické návaznosti. Dočíst to do konce si u mě vyžadovalo opravdu pevnou vůli, protože něco tak těžko stravitelného a zároveň nezáživného jsem už dlouho nečetl. Možná nejde ani tak o styl psaní, jako spíš o několik zvrácených myšlenek, které se zas a znova omílají z nejrůznějších stran pořád dokola. To vše zasazené do detailního popisu politické situace v Německu tehdejší doby. Sem tam probleskne postřeh, který stojí za zamyšlení, ale většinou... Z hlediska historie je to určitě známá kniha, ale osobně se domnívám, že pořád bude víc lidí, kteří o ní mluví, než těch, kteří by ji opravdu přečetli.... celý text

Na věky věků 2009, Ken Follett

Krásný příběh z těžkých časů středověké Anglie. Napínavé části se občas střídaly s těmi poněkud rozvláčnějšími, ale i tak je to celkově vynikající román. Přesto musím přiznat, že příběh Pilířů země byl ještě o trochu lepší.... celý text

Tajemný hrad v Karpatech 2002, Jules Verne

Příběh má zajímavý námět, který však mohl být rozveden a popsán mnohem podrobněji či dobrodružněji. Takhle mně to místy připomíná jen hrubý nástin děje, na jehož rozvedení už nedošlo.... celý text

Zdislava a ztracená relikvie 2003, Vlastimil Vondruška

Oddechová nenáročná četba, u níž bych uvítal víc historických reálií, plastičtější popis tehdejšího života. Jsou zde celkem šikovně vylíčeny tři případy pro královského prokurátora, i když vyústění případu s relikvií mně připadalo velice předvídatelné.... celý text

Neónová bible 2004, John Kennedy Toole

Od začátku do konce si příběh nese dost depresivní atmosféru, která je vylíčena zdánlivě prostým a jednoduchým jazykem. Každopádně tato kniha stojí za přečtení.... celý text

Cesta pravého muže 2012, David Deida

Skvělá kniha (nejen pro muže), která poskytuje mnoho smysluplných odpovědí. Hodně věcí mně díky ní docvaklo. Doporučuji.

Trosečníci v řece meteorů 1977, Jerzy Broszkiewicz

Když jsem jako kluk četl tuto knihu, zdála se mi v té době naprosto úžasná. Po několika destítkách let jsem se k ní vrátil, a musím říct, že už to nebylo ono. Příběh je pořád zajímavý, ale docela mně tu chyběla nějaká záporná postava. Ono vylíčení postav vůbec je tu takové více méně ploché. Navíc celá atmosféra příběhu působí tak hrdinsky, neohroženě a směle, že to až ubírá příběhu na autenticitě. Holt je to kniha, kterou je potřeba číst v určitém věku, kdy uvedené nedostatky moc neřešíte.... celý text

Dům na kopci 2015, Shirley Jackson

Knížka na mě působil celkem tajemnou a tísnivou atmosférou, což nemusí fungovat u každého.

Dva hroby 2013, Lincoln Child

Lepší než předchozí díl a vcelku dobré a logické zakončení celé třídílné série. Trošku jsem tam postrádal nějaké to tajemno, které bylo tak přitažlivé v předchozích pendergastovkách. Tady se mně zdá děj vcelku předvídatelný, což je škoda.... celý text

Chladnokrevná msta 2012, Lincoln Child

Horečnatý sen 2011, Lincoln Child

Skvělý začátek další trilogie s agentem Pendergastem. Děj má spád, dobře se to čte a už se těším na další díl.

Plamen z Faru 2008, Michael Peinkofer

Jako odpočinková četba dobré. I když mám rád knihy tohoto druhu, čekal jsem asi trochu víc. Hlavní hrdinka mně byla docela sympatická, ale nejspíš mi nějak nesedl způsob či styl vyprávění.... celý text

Místo, místo! Více místa! 1995, Harry Harrison

Děj knihy plyne až moc klidně, nikde žádné napětí, vše je hodně předvídatelné. Ten příběh by se mohl více méně odehrávat v kterékoli době, neboť bohužel jen omezeně těží z prostředí pochmurné budoucnosti, kam je zasazen.... celý text

Dračí hora 2004, Lincoln Child

První třetina knihy mně silně připomínala Rouhání od D. Prestona či Bouři od obou autorů tím, že i zde byla uzavřená společnost vědců téměř odříznutých od světa. Ale tím také podobnost končí, protože tenhle příběh je jiný. Hned od počátku to má spád a napětí, takže jsem tuhle knihu přečetl doslova jedním dechem.... celý text

Jeden den Ivana Děnisoviče 2000, Alexandr Isajevič Solženicyn

První kniha, která se mně od tohoto autora dostala do rukou. Celý vcelku jednoduchý příběh jednoho dne v pracovním táboře je napsán pro mně zvláštním stylem či jazykem, který se mi však velice zamlouval. Nejde o strohý popis, spíš kamarádské vyprávění. Barvité vylíčení poměrů a hlavně některé detaily - jako třeba nošení lžíce v botě nebo podělit došlým balíkem "důležité lidi" - ve mně dokonce vyvolaly matné vzpomínky na má vojenská léta. Atmosféru zvůle a nesvobody podle mě vystihuje citát z této knihy:"'Nemáte právo svlékat lidi na mraze! Neznáte devátý paragraf trestního zákona!...' Mají. Znají. Ty to, kamaráde, ještě neznáš..."... celý text

Dýka s hadem 2002, Vlastimil Vondruška