d.p.
přečtené 197
Islám - Historie, současnost a perspektivy
2017,
Carole Hillenbrand
Poslední dobou mě arabistika zaujala a volba této knihy byla, bych řekl, dobrá. Byla místy až překvapivě poutavá a občas jsem se přistihl, jak jsem se do ní začetl a nechce se mi odtrhnout. Zejména kapitola o súfiismu mě zaujala a tato forma islámu mi přišla nečekaně sympatická a tolerantní. Občas jsem narazil na pasáže, kdy jsem si říkal, že autorka až moc straní islámu a už to přehání. Místy to vyvážila a ukázala pravdu, viz třeba komentář k Súře 4 - ženy, ale úplně konkrétní nebyla a kdo četl Korán a sbírky Hadíthů, tak ví, že tam jsou i divočejší věci a o těch pomlčela. Celkově mi to ale až na poslední dovětek z roku 2016 přišlo relativně vyvážené, i když bylo poznat, že ta snaha o to, aby knihou lidi začali mít rádi muslimy byla prostě do očí bijící. V průběhu knihy mi to nevadilo, ale dovětek z roku 2016 byl tragický. Uvedené rady, co by měla Evropa dělat, považuji za trochu až moc naivní a stejně s tím asi racionálně uvažujícího člověka spíš naštve, že je mu zase nucen levicový sluníčkový pohled. Nicméně na otevření očí, že islám není jen všudypřítomné násilí, netolerance a neúcta k ženám, že jsou i pokrokové země a ty zastaralé přízemní praktiky jsou jen někde, je to kniha určitě dobrá a 4 hvězdy jí dám za slušnou odbornost, která mě prostě bavila.... celý text
Deník z Guantánama
2015,
Mohamedou Ould Slahi
Velice zajímavá kniha, myslím si, že pro poměrně široké publikum. V knize si každý může najít to, co chce sám vidět. Odpor k Americe, bezpečnostním složkám, výslechovým metodám, ale i teroristům a muslimům. Hlavního hrdinu v předmluvě autor popisuje jako dokonalého mučedníka se smyslem pro humor, což později dost kontrastuje s hrdinovou skutečnou, ne příliš sympatickou povahou. Další větou ho určitě nechci popsat jako viníka podstoupeného utrpení, což tak určitě není, ale svojí povýšeností vůči vyslýchajícím mi přišlo, že si sám přidělával spoustu problémů a to naprosto zbytečně. Bylo zajímavé vidět, jak se dlouhou dobu před Guantanámem vysmíval západním bezpečnostním složkám, kvůli znalosti "svých práv", čímž se domníval, že má převahu a nikdo mu nic nemůže, ale v domácím prostředí ze strachu z místní policie poměrně rychle řekl skoro celou pravdu. Bohužel jsem nezačal chovat k hlavnímu hrdinovi silnější sympatie, to jak se pořád dělal lepší než ostatní, jak zdůrazňoval, že jsou všichni ostatní hloupí, to mi prostě nesedělo. Myslím si, že pro muslimy z této knihy musí vycházet hlavní hrdina jako světec, kterého satan Amerika ponižoval a tím ponižovala islám a to by docela dobře mohlo přispět k další vlně vzájemné nenávisti. Takže hrdinova arogance na jedné straně a americké nehumánní zacházení na druhé pak vytvářejí podhoubí pro dramatické budoucí vztahy, čemuž bohužel asi i tato kniha trochu pomůže. Pro nestranného čtenáře ale určitě doporučuji, je to zajímavá sonda do psychiky člověka přesvědčeného o svých pravdách a jeho kontaktu s extrémními vyšetřovacími metodami a zároveň krásná kritika toho, že inkviziční metody stejně nakonec přinesou víc škody, než užitku. 4/5... celý text
Peklo jménem Rakká
2016,
Sophie Kasiki
Jako u mnoha komentářů předtím musím potvrdit, že v knize jsou znatelné velké mezery. Osobně ty v první půlce chápu tak, že tak jako každý, si i autorka o sobě myslí, že je spravedlivá a dobrá a v tom duchu se i snažila sebe popisovat. Možná trochu zasáhla i spoluautorka, znalá literatury. Malinko se její skutečný charakter ukázal v jediné kapitole psané jakoby jejím mužem. Myslím si, že kdyby byla skutečně popsána se svou náturou, byla by o 50% méně sympatická a už tak je to dost na hraně a čtenář by si k ní neudělal moc vztah. Příběh je nicméně hezký, zejména kapitola kolem útěku byla dojemná, bohužel nikoliv kvůli hrdince, ale spíše kvůli lidem, co jí pomohli. Co mě fascinovalo bylo z jejího pohledu "spravedlivé" obviňování úřadů z nečinnosti. Opět je to prostě asi jen dětinskost a nevyzrálost ale myslet si, že Francie disponuje v Racce hromadou agentů, co okamžitě zachrání každého pomatence, co procitne uprostřed Sýrie mi přišla, jak kdyby si hrdinka neviděla na konec nosu, stejně jako mě šokovalo její opět velice nepokorné chování po zadržení doma. Ten nevděk, když francouzský stát reprezentuje Francouze, co se na ní složili.. a nepochopení, že musí nést zodpovědnost za své jednání. Asi to není ještě schopná vidět. Celkově je náročné zkousnout její charakter. Jejímu muži držím palce a přeju mnoho trpělivosti a jí taky, ještě jí asi čeká dost těžkých věcí. Snad si z toho odnesla aspoň trochu ponaučení, fandím jí, aby se jí už dařilo lépe.... celý text
Korán
2000,
neznámý - neuveden
Předtím, než se někdo pustí do čtení Koránu, bych mu doporučil, aby si o něm nejprve něco málo zjistit a přečetl. Čtyři moje hlavní poznatky jsou tyto. První zásadní věc je to, že Korán je něco mezi poezií a prózou. V arabském originálu by proto prý měl mít největší kouzlo, ale jelikož arabsky neumím, vyzkoušet jsem to nemohl. Český překlad může znít občas trochu "nečitvě", kvůli absenci rýmů, ale osobně ho považuji za dobrý (pohled laika a neodborníka na Korán). Toto pojetí vysvětluje rozdělení jednotlivých veršů (ája) a i četba by se měla přizpůsobit tomu, že je to prostě tak trochu poezie. Druhá věc je dělení na Mekkánské a Medínské súry. Mekkánské súry jsou z raného období, Meddínské z pozdějšího, kdy už Mohamed bojoval s ostatními arabskými a některými židovskými kmeny. Mekkánské jsou zejména varovatelské před soudným dnem a o monoteismu a může se zdát, že se občas obsahem opakují, naproti tomu Medínské jsou více o chování v každodenním životě a některé jsou o poznání agresivnější. Súra 4, 8 a 9 asi evropany trochu šokuje, ale při čtení Starého zákona, je to podobný drasťák a dnes už ne zcela aktuální záležitost. Celkově mi Korán přišel více k duchu Mojžíše, než Ježíše. Třetí věc je to, že Korán je pro muslimy něco skutečně posvátného. Berou ho do ruky jen když jsou očištění, nekritizují ho, má čestné místo v každé domácnosti. Taková pokora a úcta ke knize by měla být respektována i ostatními náboženstvími. Pokud já věřím/nevěřím v něco jiného, neznamená to přece, že budu kritizovat a zneuctívat to tvoje. Pro diskutéry na novinkách by to byl hrách na stěnu, ale běžný člověk by to mohl chápat. Hodnocení odpad tady v komentářích mi přijde jako velice neuctivé a jako obrovské nepochopení. Čtvrtá věc, pokud někdo hledá příběhy Mohameda, jako jsou psaná evangelia o Ježíšovi, doporučuji přečíst spíše Sunnu, která se čte o poznání jednodušeji. Celkově po čtení Koránu a Sunny mám určitě o něco chápavější pohled na 93% muslimů, což jsou ti normální, jako je naše většinová populace a něco ještě přísnější pohled na 7% jejich krajně pravicových radikálů, kteří si myslím, že do současného světa opravdu nezapadají a jejich pojetí světa bych rozhodně zakázal jako hnutí směřující k potlačení práv a svobod. Ale to je vážně jen u toho menšího procenta pomýlených jedinců, kteří si doslovně a zvráceně vykládají jen to, co chtějí vidět a trpí mesianismem a pocitem nadřazenosti nad ostatními. Nezbývá doufat, že radikalismus nebude dále stoupat a běžná arabská populace s těmi extrémisty zatočí.... celý text
Sociologie pro právníky
2011,
Ivan Mucha
Místa skvělá, místy trochu nudná, ale celkově dobrá. Kdyby šlo dát 70%, dal bych radši 70, 80 je trochu přestřelené, ale 60 by bylo zase podhodnocené, takže OK, pokud někoho daný obor zajímá. Jako osobní poznámku bych dodal, že jsem byl velice překvapen hloubkou autorova myšlení a jeho znalostmi. Před nimi, klobouk dolů.... celý text
Viktimologie pro forenzní praxi
2014,
Ludmila Čírtková
Paní Čírtková je dle mého názoru nejlepší autorkou v daném žánru a snad žádný z jejích kolegů se jí v současné době nemůže v Čechách rovnat. Skvělá kniha, jen škoda, že si asi nenajde tolik čtenářů, kolik by si jich v řadách PČR zasloužila.... celý text
Nová velká kniha etikety
2008,
Ladislav Špaček
Pan Špaček je prostě špička ve svém oboru. Skvělá kniha s názornými ukázkami a špetkou autorova humoru. Měl jsem už za mlada rád jeho pořad etiketa, byl velice příjemně podaný a tato kniha je něco podobného. Pro ty, kdo se nechtějí ve společnosti cítit jako ryba na suchu, rozhodně vřele doporučuji.... celý text
E: Román o arogantních šéfech, pracovních obědech a zatoulaných kalhotkách
2010,
Matt Beaumont
Smál jsem se od začátku do konce :)
