Dáduše přečtené 382
Nikam
2016,
Dalibor Vácha
Občas to na mě bylo trochu moc překombinované. A spoustu věcí nám autor nevysvětlil, to mě trochu mrzelo. Námět šel určitě víc rozebrat. I když znělo poeticky ono závěrečné Nikam. Docela přicházím postapo knížkám na chuť:-)... celý text
Pokoj zázraků
2018,
Julien Sandrel
Byl to velice smutný příběh. Ale naděje svitla a všechno dobře dopadlo. Může se tedy vyplnit i můj seznam zázraků:-)
Všechny neřesti nejsou stejné
2016,
Tereza Bělinová
Pobavila jsem se a zároveň si i poplakala. Romány pro ženy moc nemusím, ale tohle mě rozesmálo. Bylo to tak příjemně ze života. A jo budu žít, jak uznám za vhodné. Nechávat hrníčky ve dřezu a třeba i dloubat do másla od prostředka Terezko:-))... celý text
Přecitlivělost není slabost
2016,
Ilse Sand
Bylo a stále je pro mě těžké se s některými věcmi vyrovnat a žít s nimi. Teď už vím, že nejsem blázen a tahle kniha mi pomohla leccos pochopit.
Toxický squat
2008,
Hana Kavurová
Souhlasím s komentáři, že se děj nijak výrazně neposouval kupředu. Sledujeme především vnitřní život hlavní hrdinky. Bohužel jsem se do postavy Jablka hodně vžila a možná je to jen tím, že mám teď svá vlastní PROČ, PROČ, PROČ. :-)... celý text
Deset tisíc nebí nad tebou
2018,
Claudia Gray (p)
Druhý díl se mi líbil o něco víc, než ten první. Zdál se mi více akční a více sci fi.
To nejdůležitější o panu Moritzovi
1991,
Vlastimil Třešňák
Geniální! Autor si výborně hraje s jazykem a využívá zdánlivě nesouvisející slova k vytváření zajímavých i vtipných slovních obratů. Jednotlivé obrazy a motivy se rovněž prolínají ve všech třech povídkách. Doporučuji!... celý text
Pouta
2018,
Delphine de Vigan
Dobře napsaný hořký příběh, kde hrdinové utíkají různými způsoby ze společnosti a rovněž ze svých vlastních bolestných stereotypů, aby stejně přišli na to, že utéct před řešením mnohdy nemá smysl. Moc se mi líbila.... celý text
Ztracená generace
2017,
Lukáš Vavrečka
Těch lidí bylo tolik, že jsem někdy nevěděla, kdo s kým, ke komu se vrací, kam směřuje a proč to dělá. Zatímco bylo celkem jasné, co cítí a to všechno v Brně. Někdy mě ale příběhy bolestně vrhaly do mé vlastní přítomnosti, aby mi připomněly, že i mé vlastní co by kdyby bude ještě složité a konec mě dohnal k slzám...... celý text
Aristokratka na koni
2016,
Evžen Boček
Začátek mě navnadil hodně. Některé gagy byly fajn a celková atmosféra mě bavila, ale něco málo mi chybělo. Místy jsem měla pocit, že čtu Saturnina a rozesmívá mě teta Kateřina. A jen mezi námi nemám ráda Saturnina, takže mínus hvězda;-)... celý text
Napůl ztracený
2016,
Sally Green
Celou serii o Nathanovi, bílých a černých hodnotím pozitivně. Čtení mě bavilo a nápady autorky byly originální. Poslední díl Napůl ztracený se mi asi líbil nejvíc. Apropos nikdy si nevybírám čtení podle obálky. Tato série byla jediná výjimka a teď bude skvěle zdobit moji knihovnu. Byla to ale klika, že i příběh byl dobrý.... celý text
Kdo chytá v žitě
2000,
J. D. Salinger (p)
Nebyla to taková pecka jako když jsem ji četla na vejšce, ale co už:-) Možná už jsem na rebelii stará a voto de, ale i tak Holden zůstane na vyšších příčkách.
Ten, kdo stojí v koutě
2012,
Stephen Chbosky
Velice zajímavá kniha. Bavila mě a zároveň jsem pod lehoučkým povrchem našla umělecké jádro a důležité myšlenky... Někdy jsem také ten, kdo stojí v koutě a někdy to ani není špatné....... celý text