dakra
přečtené 6
Zakázané zdraví
2016,
Andreas Ludwig Kalcker
Dovolím si upozornit na skutečnost, že tato kniha je v prvé řadě reklamní pamflet propagující používání dezinfekčních prostředků na bázi chlóru jako "zázračného všeléku". Šířením tohoto bludu nejvíce proslul bývalý prezident USA Donald Trump. Kdo tuto knihu šíří a vydělává třeba na prodeji generátoru "ultra čistého ClO2" za směšných 25.000 Kč nemá svědomí. Nicméně neupírám nikomu možnost se sprovodit ze světa způsobem, který si vybere. Jsou však i příjemnější způsoby než tento více než masochistický! Zarytým příznivcům bludné teorie o všeléku ClO2 závěrem mého příspěvku přeji, aby se umístili hodně vysoko v žebříčku slavných Darwin Awards... P.S.: Klasifikace knihy v kategoriích Naučná literatura, Věda a Zdravotnictví je těžký přešlap provozovatele serveru Databazeknih.cz! Teď už si budu dávat velký pozor, co tento server pomáhá šířit!... celý text
Saudade
2021,
Helena Žáková
Po dočtení knihy trpím zvláštním smutkem a steskem. Plánovaná cesta do mého milovaného Porta je stále v nedohlednu, kvůli nešťastnému Covidu. (Ještě, že jsem stihl na podzim 2019 strávit aspoň pár dnů v Lisabonu a okolí.) Kniha mi pomohla se ve vzpomínkách vrátit na místa, která miluji. Porto – Ribeira, sloup u katedrály Sé. Ocelový most přes Douro (a kasárna na levé straně v Vila Nova de Gaia, kde byl na vojně tatínek mého přítele). Parkoviště u Rua das Sobreiras, na nichž se navečer při nádherném západu slunce setkávají milenecké páry v autech (kolem nichž není slušné chodit blízko ...) Pláže táhnoucí se kolem ústí Doura a bary u zdi nad plážemi. Pevnost São Francisco do Queijo. Staré tramvaje. Autobusy, které jezdí s cestujícími, jako by je řidič právě ukradl ... :) Pěkné metro (z nějž mi doma stále leží a čeká na příští použití bezkontaktní předplatní karta). Úžasné kavárny s fantastickým pečivem, na něž jsem tak rád chodil na snídani. Čerstvě vymačkaná pomerančová šťáva za pár eurocentů. (Vlastně pamatuji ještě i escudos ...) Sangria ze skvělého červeného vína. Knihu jsem si koupil asi právě kvůli tomu a nevadilo mi, že jde spíš o četbu pro dámy. Ve mně rozezněla tolik strun, že se tomu ještě pořád nepřestávám podivovat. Nechci hodnotit hloubku příběhu ani zápletku, která se rozplétala do poslední strany zvláštního příběhu. Líbilo se mi, jak autorka vytvořila chronologicky přeházené kusy skládačky (na větších plochách, což mi obrazně evokovalo představu Lego Duplo.) Příběh se odvíjí beze spěchu. Tempo je podobné tomu, jímž se na jihu a zvlášť jihozápadě Evropy žije. Závěr knihy zůstává trochu nedovyprávěný, jakoby useknutý. Uvažuji, zda si tím autorka nenechala otevřenou možnost navázat a třeba se do této čarokrásné země vrátit v dalším, třeba volně navazujícím příběhu. Asi bych neváhal a četl rád dál... Snad jediné co mi při četbě už chvílemi začínalo vadit, bylo až moc časté připomínání některých motivů. Třeba sebenalézání Portugalky v postavě vypravěčky Maddaleny, opakované pokusy o vysvětlení ne zcela vysvětlitelného významu slova tvořícího titul knihy. Vlastně až ten poslední v závěru knihy mi přišel dost dobrý. I když dávám jen čtyři hvězdy, knihu vřele doporučuji. Těm kdo Portugalsko ještě nenavštívili, může zafungovat jako návnada kam vyrazit, až bude cestování časem zase (snad brzy) možné bez obav o zdraví a život.... celý text
Žil jsem s justicí
2020,
Karel Friml
Jsem v pětině knihy a je mi velmi líto, že jsem podlehl reklamě a e-knihu za zvýhodněnou cenu koupil. Autor se již na pár prvních stránkách vícekrát opakuje se stejnými sděleními. Dokonce to sám konstatuje a připomíná, že o dané věci před několika odstavci už psal. To je fenomén charakterizující celou knihu. A na jednom místě konstatuje, že už nemá chuť to po sobě znovu číst - to by mohlo svědčit o tom, že se knihu pokoušel dát dohromady vícekrát, opakovaně. Kniha nemohla projít žádnou redakční jazykovou korekturou ani typografickou úpravou - jinak si nedovedu vysvětlit tak šíleně velké množství chyb. Běžně se vyskytují rozdělovníky uvnitř slov uprostřed řádku, chybějící mezery za tečkou, přebývající mezery před čárkou. Odstavce se klidně lámou uprostřed slova. Nesmyslná odřádkování uprostřed věty nejsou také žádnou výjimkou. Připomíná mi to úpravu textu některými právníky, kteří nechtěli investovat zbytečný čas do seznámení s funkcemi textového editoru. Proč ale tuto práci po autorovi neodvedlo vydavatelství mi uniká. Z hlediska obsahu je typické časté přeskakování mezi tématy a myšlenkami, odbočky a vynoření z odboček jakož i konstatování autora, že něco co právě vyslovil tak možná ani není - asi proto, že mu nestálo za to si ověřit fakta nebo zdroje. Ostatně sám píše, že text vznikl jako zachycení vzpomínek pro autora samotného. Kdo by to starému důstojnému pánovi mohl mít za zlé, že? Nepřekvapí tedy ani zcela chybné informace - na to má autor bezpochyby nárok. Nemohu knize upřít několik hlubokých myšlenek, zajímavých osobních vzpomínek na dějinné události viděné optikou člověka narozeného v pohraničí a odsunutého odtud na začátku války. Nemohu mu mít ani za zlé jeho názor na česko-německé soužití a na sudetoněmeckou vlasteneckou organizací. Souhlasím s trefně popsaným hodnocením změny kulturnosti našeho národa v nové době a ztrátu vnímání pojmů jako jsou čest, svoboda a demokracie. Jen mi přijde velká škoda, že to nemohlo být zpracováno v dostatečné kvalitě, bez zbytečného balastu a opakování a typografického neumětelství, které četbu této knihy činí utrpením. Jedna ukázka pro ilustraci kvality textu na závěr toho mého postesknutí: "Takže soudní řízení bylo zastaveno i s promarněnými skoro čtyřice-titisíci korunami. Pro hloupé 4000."... celý text
