Damato přečtené 1125
Robinsonka
1984,
Marie Majerová
tahle knížka je určitě někde pečlivě "zašitá" u mamky, byla to její knížka kdykoli jsem ji brala z knihovny , tak s mamčinou poznámkou poznámkou " NEZTRAT JI, NEUMATLEJ JI, VRAť JI ZPÁTKY", prožívala jsem s Blaženkou všechny její prohry i výhry, v době, kdy jsem ji četla poprvé-asi v 10 letech jsem se i na vlastní kůži poprvé setkala se smrtí , kdy mi umřel můj milovaný děda a já díky Blaženě, která si povídala s maminkou jsem se i dál povídala se svým dědou, snad i proto mi ta smrt nepřipadala tak šílená, jak později, kdy odešly i babičky a já pochopila, že se tam odtud opravdu už nevrátí...... celý text
Rychlé šípy
2007,
Jaroslav Foglar
Četl je můj tatínek- do dnes má na půdě schovaného " Hlasatele", kde před 2.světovou válkou vycházel každý týden jeden příběh, četla jsem je já a můj syn dostal tuto knihu k 10 narozeninám, první co bylo , tak si je hned na první stranu velkými písmeny podepsal -prý abychom mu je nečetli, když on je dostal a musí si je přečíst první... Úžasná, nadčasová, milá... celý text
Vzpomínám na Rozinkovou louku
2001,
Gudrun Pausewang (p)
Vyrůstala jsem v rodině, kde byli rodiče mých rodičů přímými svědky obou válek, děda byl v odboji, koncentrační tábor zažil na vlastní kůži, takže nacismus, fašismus a Hitler u nás bylo snad i sprosté slovo, které se snad ani nesmělo vyslovit. Přesto jsem tuto knihu četla a i když Němcům neodpustím a něco ve mě stejně zůstává , knihu jsem přečetla jedním dechem. Mladkov, Lichkov i Králíky jsem důvěrně poznala, takže se kniha četla skoro sama. Neměla to paní - tenkrát malá holčička - lehké, ale Češi za války také ne. Můj tatínek má do dnešních dnů v paměti ranní návštěvu gestapa, když si přišli pro dědu a je to pro něj je celoživotní stres. Určitě odsun sudetských Němců nebyl pro ně lehký- žili zde po staletí, měli tady kořeny - ale nikdy se při odsunu nedělily děti od matek, nezažili hrůzu koncentráků,nikdy jim před očima neumírali násilnou smrtí rukou nacistů rodiče, nebo děti.... celý text
Kubula a Kuba Kubikula
1989,
Vladislav Vančura
Četla jsem ji jako malá, Barbuchy jsem se bála, Kubulu jsem litovala a pořád jsem nemohla pochopit, proč v té zimě nejdou domů za maminkou, do tepla...., ale jinak se mi knížka líbila... celý text
Rozmarné léto
1926,
Vladislav Vančura
Tuhle milou knížečku jsem tajně četla jako malá, dlouho jsem ji nerozuměla, ale tím, že mi naši říkali, že na to mám čas, tak o to víc mě to lákalo. Teď se k ní občas vracím a mám ji moc ráda, možná i díky filmovému zpracování - v postavách vidím paní Myslíkovou a pana Hrušínského - je to moc milá knížka... celý text
Zrzka z pátého poschodí
1944,
Bernard Kurka
Zrzka- to je další knížka po mamce, kterou jsem četla o prázdninách u babičky. Pak se ztratila někde v čase a mamce jsem ji sehnala po antikvariátech k 70 narozeninám - myslím, že jsme dali ten nejpřekvapivější dárek, u kterého i slzička ukápla. Jak moje, tak ségry , tak i mamky.... celý text
Heidi, děvčátko z hor
1998,
Johanna Spyri
Nádherná kniha, zpočátku jsem u ni brečela, litovala jsem Kláru, když nemohla chodit, litovala jsem Heidi, že je nešťastná a pak u dědečka, který byl svéráz si těžko zvykala , ale pak jsem ji moc přála , když se ji v Alpách líbilo a našla si kamaráda a dědeček byl moc fajn.... celý text
Zlodějka knih
2009,
Markus Zusak
po přečtení recenzí jsem si ji u nás v knihovně půjčila a během víkendu jsem málem ani rodině neuvařila, jak jsem mohla, tak sem se zašila do nějakého skrytého koutku. Je nádherně smutná a já jsem ráda, že žiji v době ve které žiji... celý text
Tygřík Vaska
1966,
Olga Vasiljevna Perovskaja
Úžasná kniha, dostala jsem ji k vánocům v r.1974,naši dostavěli dům a já musela změnit kamarády , školu a připadalo mi, že jsem na světě v tu chvíli strašně sama , tuhle knihu jsem četla snad tisíckrát a tygřík Vaska byl v tu dobu můj největší kamarád - do dneška cítím vůni knihy i toho cukroví, co jsem u čtení tajně kradla mamce v kuchyni.... celý text
Staré řecké báje a pověsti
2005,
Eduard Petiška
Tohle je úžasná kniha na kterou jsem v 10 letech narazila v knihovně o prázdninách, do konce prázdnin jsme se se sestrou o ni přetahovali Když jsem si začala o brigádách vydělávat, to byla první kniha, kterou jsem koupila . Do dnešních dnů má čestné míst v knihovně u nás doma.... celý text
Malý princ
2005,
Antoine de Saint-Exupéry
Když jsem ji četla jako dítě naprosto jsem ji nepochopila, až jako dospělá jsem ji přišla na chuť a mám ji v knihovně do dneška
Míša Kulička v rodném lese
1966,
Josef Menzel
Moje úplně první knížka, ještě jsem neuměla číst, ale milovala jsem ji......
Slabikář
1960,
Jarmila Hřebejková
u této knihy vidím naší paní učitelku v první třídě, která nás učila: " Alenko stůj auto houká, na něm je v pytlích bílá mouka....." , i první návštěvu knihovny, kdy jsem si půjčila v knihovně v Česká Třebové svoji první knížku, úplně cítím její vůni a svou důležitost, když jsem si ji na noční stolek u postele dala a do dneška ji vidím- byly to pohádky od Erbena. Město i knihovnu jsem vyměnila, ale do dnes je pro mě příjemný zážitek jít do knihovny a probírat se v knížkách... celý text
Početnice
1961,
Gustav Kníže
tak u této knížky vidím svoji maminku, jak od žehlícího prkna v paneláku 2+1 v 70 letech dohlíží nad mým počítáním.....a rozčiluje se nad mými-od inkoustu omatlanými prstíky ....asi i díky svým rodičům jsem vystudovala.....a že to byly nervy a na rozdíl od čtení, které jsem milovala, jsem matice nepřišla na chuť nikdy... celý text