david5746
přečtené 330
Endymion
1998,
Dan Simmons
Kamarád to nazval "Putováním Huckleberryho Finna ve sci-fi hávu", nemohu s tím než souhlasit. Další kniha ze série, zase úplně jiná a asi nejhorší z pětice.
Krutý osud
2010,
Dan Simmons
Poslední díl trilogie se mi nakonec četl možná i líp než díl druhý, možná trochu větší dějivý spád. Pořád tu máme drsného a nezničitelného Kurtze, zopár mafiánů, úchyláka a k tomu nějaký ten zločin, který Kurtz zlikviduje po svém. Rozhodně nezklamalo, jak už jsem někde psal, tak Simmons je natolik geniální vypravěč, že mu ve finále odpustím ledacos.... celý text
Kruté mrazy
2009,
Dan Simmons
Trochu delší Kurtzovo dobrodružství, ale příběh jede pěkně v tempu, napětí, drňácký hlavní hrdina, fajn sekretářka a pěkně vystavěný, zamotaný příběh a hodně dobré finále. Super.... celý text
Krutá hra
2009,
Dan Simmons
Na Simmonse krátké a svižné dílko, které se čte samo a rychle. K dokonalosti určitě chybí hodně, subjektivně mi děj a postavy přišly takové hodně povrchní a málo prokreslené, semtam kulhá logika či realita, ale celkově velice příjemné počtení.... celý text
Pád Hyperionu
1997,
Dan Simmons
Kniha je pokračováním Hyperionu a bez jeho přečtení nemá podle mě vůbec smysl s ní začínat. Kdo čeká jednoduché pokračování příběhu šestice poutníků za Štírem, tak ten má docela smůlu. Na scénu přicházejí další postavy jako VA a hlavní vypravěč - kybrid zapomenutého básníka, kterému ale naši potomci ve světě Hegemonie dávají z nějakého nepochopitelného důvodu obrovský prostor a důležitost. Přichází změna stylu vyprávění. Hlavní problém vidím v tom, že se autor rozhodl nám všechno vysvětlit, čili pospojovat všechny různorodé otazníky z předešlé knihy a tento propletenec dotlačit až do finále. Cesta k finále je ale pěkně trnitá (a teď nemyslím, že se tam občas zjevuje trnový strom nebo Štir). Často je to jakýsi abstraktní psychomazec, kdy se na jednu hromadu nahrne teologie, poezie (pro mě osobně většinou nečitelná nebo čitelná bez většího pochopení) a notná dávka filozofie a čtenáři smaž se. Celá konstrukce příběhu je pak hodně hodně chatrná a sice nám ukazuje, že to autor nějak promyšlené měl, ale s elementární logikou jsem často narážel a ptal se "proč". Nejsem asi jediný, komu dělá problém přijmout propletenec, kdy něco cestuje (nebo někdo žije) zpět v čase. Ale ikdyž to přijmu, tak otazníky kolem toho, proč vlastně nějakej Štír, proč sakra hrobky, proč se Kassad chová jako pitomec, proč nějakej trnovej strom, proč sakra a kdo sakra ty labyrinty... K tomu celá věc kolem tajemného Technojádra, tajemné datasféry (co to sakra je když je to všude, kde to jako má hardware a proč se po tom OMG serfuje). Vrcholem pak je komunikace s geniální praentitou technojádra, která mluví jak chovanec nějakého ústavu. Kolem Nové Země (nebo jak tu kopii-nekopii v knize nazývají) je pak tolik otazníků a logických děr, že to nemá smysl ani vypisovat. Brány jako takové jsou pro scifi fajn, ale tady je už toho trochu moc a to pomíjím, že prominentům se brána nějak zhmotňuje na mávnutí. Třešničkou na dortu jsou u obou prvních dílů obálky, kde je Štír lidských proporcí semtam s nějakým tím ostnem (třeba má dvě ruce). Knihu jsem od jejího vydání četl několikrát, vždycky mě dostala tím, že nakonec chytla jakýsi spád a dočetl jsem ji celkem rychle. Ale vždycky přišel ten pocit, že kdyby byl jen první díl, autor by udělal lépe.... celý text
Terror
2007,
Dan Simmons
Snad jediná kniha od Simmonse, kterou jsem četl a se kterou mám problém. Do metra se to brát nedalo, četl jsem to po kouskách po večerech a srááášně mě to nebavilo. Ale dokonalé řemeslo se tomu upřít nedá.... celý text
Setkání s Rámou
1993,
Arthur Charles Clarke
Super čtení, Clarke si vesmírný objekt propracoval do detaiů, čtenář se nenudí a jakoby tam byl. Co se s touto knihou stalo v dalších pokračováních i od dalšího autora, to už komentář nesnese.... celý text
