davra přečtené 57
Dům drobných radostí
1968,
Colette Vivier
Jako malá holka , snad devítiletá jsem běžela ze školy domů, abych si konečně mohla číst mou oblíbenou knížku. Sžila jsem se s Alinou , zlobila jsem se na Estellu , jak byla zahleděná do sebe a bála jsem se o Riqueta .Tetičku Mimi jsem z duše nesnášela a plakala jsem s Alinou nad tou nespravedlností. Dojemná kniha plná lásky, soucítění , nahlédnutí do dětské duše a pohledu do světa dospělých citlivým dětským pohledem .... celý text