Denaille
přečtené 652
Hlas nože
2011,
Patrick Ness
Velmi zajímavá kniha, ačkoliv mi trvalo dlouho, než jsem ji přečetla. Je to spíše "klučičí" četba, ale i mě (holku) to celkem zaujalo a líbí se mi nápad. Má ale sem tam díry, které nejsou až tak napínavé a čtivé, nebylo to pro mě žádné "wau", ale narozdíl od jiných knih jsem si i po dlouhých čtecích pauzách pamatovala podrobné informace k ději a mohla jsem tak navázat tam, kde jsem skončila, aniž bych si musela číst něco znovu. To se mi zase tak často nestává. Příběh se dokáže dostat pod kůži, což je asi nejsilnější stránkou knihy.... celý text
Selekce
2014,
Kiera Cass
O knize jsem věděla už hodně dlouho, ale když se objevila v češtině, nijak mě to neohromilo a mojí první myšlenkou nebylo utíkat do knihkupectví a koupit si ji. Jenže... ujel mi autobus a co jiného dělat, když má člověk hodinu času, než jít do knihkupectví a číst si. Přečetla jsem nějakých třicet stránek a přestože jsem chudý student, cena knihy nebyla tak přemršťená, aby mi to nedalo a nekoupila si ji. Za necelý den jsem měla knihu přečtenou. Líbí se mi nápad, je podle mě originální a zajímavý. Už jsem na knihu slyšela přirovnání k Hunger games, ale ve mě spíše vyvolává dojem postapokalyptické Popelky. Vše je výborně, jednoduše popsané, charaktery všech postav jsou přijatelné (nejvíc jsem se děsila, jak vlastně bude vypadat boj 35 holek o jednoho kluka-prince, a jak vlastně dojde k tomu, že se do něj America zamiluje, ale vše se vysvětlilo tak plynule a pochopitelně, že mi to přijde geniální). Jediné, co mě zklamalo, bylo znovuobjevení Aspena téměř v závěru knihy, takže se to ZASE stočilo k zaláskovanému trojúhelníku. Ale moc mě to nepřekvapilo. Pokud by neproběhl nějaký převrat, což neproběhl, tak by nebylo o čem psát a byla by to nuda. I když mi tyhle romance: "jsem zamilovaná do dvou kluků a teď nevím, kterého si vybrat" lezou krkem, America jako postava zaujala postoj, který se mi opravdu líbí. Já sama bych nevěděla, koho si na jejím místě vybrat (a že si to dokážu představit). Možná i z toho důvodu, mi zápletka nijak nevadí a jsem zvědavá, jak to dopadne.... celý text
Pád
2011,
Lauren Kate
Narozdíl od upírů, andělé ještě nejsou tak okoukaní a já takovou tématiku opravdu můžu. Nicméně to, co z anotace vyznělo jako poměrně zajímavé, skončilo jako úplná blbost. Možná bych přiznala, že mě čtení trochu bavilo, že to mělo nějaký tah, který mě nutil číst, kdybych ve výsledku nedošla k závěru, že mě hlavní hrdinka vytáčela snad neustále, jediný obraz Daniela, který se mi naskytl, byl z pohledu Luce a byl přece dokonalý, úžasný, překrásný, prostě andělský a tak neskutečně zamilovaný, že kdykoliv se ti dva viděli, potkali, viseli na sobě pohledy a toužili po sobě. Vím, jaké to je být zamilovaná a dokážu si představit i jaké to je z pohledu mužské polovičky, přesto to na mě v knize působilo nereálně a Daniel v mých očích vypadal moc zženštile. A nebyl to jediný problém. Některé zvraty byly stejně neskutečné jako Daniel, stejně jako celé prostředí. Nepochopila jsem důvod pobytu Luce na takovém místě, ani proč takové místo vlastně existuje nebo proč by rodiče svoje dítě posílali někam pryč po takovém zážitku. Asi je to jinde normální. Jednoduše, celé mi to přišlo dost nesmyslné.... celý text
G2R: Tajemná hra
2011,
Zdeněk Ležák
Tahle kniha mi dala vážně zabrat. Zařadila bych ji jako dětskou literaturu, proto mám teď pocit, jako bych někde ztratila svou nabytou inteligenci a vrátila se zpět o několik let v čase. Jinak si totiž nedokážu vysvětlit, jak je možné, že mi dělalo problém vyznat se (orientovat se) v tak "jednoduchém" příběhu. Možná už jenom při slovech jako "počítač" nebo "technika" se můj mozek sekl a odmítal trochu zapracovat, ale vážně jsem se ze začátku dost ztrácela, kdo patří ke které civilizaci, co vůbec mají v úmyslu a proč to tak je. Paradoxně jsem ale byla ještě více zmatená v závěru, kdy se tyto věci začaly odkrývat. Na začátku knihy je člověk vtržen do děje s nějakými informacemi, v dalším průběhu čtení se dozvídáme další detaily a nové informace, do stále postupujícího příběhu začínají zasahovat retrospektivní pasáže, které říkají, že to, co jsme se dozvěděli na začátku bylo vlastně úplně jinak, takže jsem ve výsledku byla docela zmatená. Můj mozek si to nakonec dokázal dát nějak dohromady, ale kdybych se k této knize dostala o pár let dřív, cítila bych se nejspíš jako Alenka v Říši divů. Je to prostě kniha, která bude bavit pouze určitou zápalenou skupinu lidí, a kteří ji dokáží ocenit. Na můj vkus bylo potřeba mnohem více logiky a paměti, než se běžně v mém výběru literatury požaduje (což je trochu smutné, ale raději upíry a vlkodlaky než programování :D).... celý text