Denaille
přečtené 652
Čekala jsem od Nenasystné trochu víc. Meg dokáže udělat jakoukoliv knížku napínavou, i když to třeba není zrovna výkvět inteligence, ale do Nenasytné jsem se místy musela nutit a to se mi vážně nelíbí. Od Prokletého maturiťáku její tvorba nemá tu samou šťávu jako v Mediátorovi. Možná nějaké špatné období, nebo je to snad překladem? Nebo možná mně přestává tohle stačit. Hlavní hrdinka mě vůbec neoslovila, její schopnost byla ovšem zajímavá a čekala jsem, že se díky ní nějak zaplete do vyšetřování... Upír a jeho minulost mně taky nijak zvlášt neuchvátila, nemám zrovna slabost pro takové uhlazené typy. Co se děje týče, nebylo to zase tak špatné, ale dalo se z toho vytřískat daleko víc.... celý text
Zelená jako smaragd
2013,
Kerstin Gier
Opět jsem knihu zblajzla za jeden den. I poslední díl byl stejně tak napínavý, jako jeho dva předchůdci, ovšem se závěrem přišlo malé zklamání, které mě donutila nedat nakonec plný počet bodů. Ne, že by se mi závěr nelíbil, byl perfektně promyšlený, ani jsem ho takový nečekala. Ale nejspíš to moje zklamání bude vyvěrat z toho, že vlastně všechny tři knihy si udržují stejné tempo, stejné napětí a celkem se od sebe nijak neliší. Když má ale přijít závěr, čeká člověk velké vyvrcholení a v tomto případě to vyvrcholení nebylo tak úplně rozeznatelné od zbytku knihy. A taky mi na závěr chyběla ještě jedna celá kapitola, jak to vlastně nakonec s Gwendolyn a Gideonem šťastně skončí a jestli budou Raphael a Leslie spolu. Ten konec je vlastně docela otevřený a to mě překvapivě štve. Normálně mám otevřené konce ráda. Celkově mě mrzí ještě obálky. Jsou sice velmi originální a líbí se mi, svým dětským vzezřením mě hodně dlouho spíš odrazovaly. Ale jak se říká: "Nesuď knihu podle obalu..." Nehledě na to, že se mi po těchle knihách nějak chce používat slova jako "vzezření" nebo "vyvěrat"...... celý text
Modrá jako safír
2012,
Kerstin Gier
Druhý díl mě ani v nejmenším nezklamal, spíš je ještě mnohem více nadchl. I když se tu mnohem více než v prvním díle řeší láska hlavní hrdinky a nepatrně se do toho přimýchává i třetí postava, oceňuji, že se děj nestočil do nějakého hloupého love story s trojúhelníkem. Druhá kniha mi přišla také o nějaké dva stupně vtipnější - velmi jsem si oblíbila ducha chrliče, který mě trochu vrátil do časů Bartimea (což mi připomíná, že bych se ty knihy měla konečně koupit). I co se zápletky týče, začíná to být stále více zamotanější a stále jsme se pořádně nic nedozvěděli. Během dvou dní jsem přečetla první a druhý díl (jedna kniha na jeden den :D) a třetí snad zvládnu ještě rychleji než ty předchozí. Dlouho mě u sebe žádná kniha takhle nedržela... nechce se mi skončit, dokud nebudu vědět, jak to dopadne.... celý text
Rudá jako rubín
2012,
Kerstin Gier
Vzhledem k nesmírnému množství pozitivním komentářů je skoro zbytečné se k této knihze vyjadřovat, ale přece... První díl této zajímavé trilogie mě od začátku úplně pohltil. Dosud jsem snad nic s cestování časem nečetla a určitě bych nezvládla nic složitého (na to mi stačila jedna filosofická přednáška a měla jsem z toho pěkný guláš). Ačkoliv se v prvním díle vlastně téměř nic nestalo, nebo bylo všechno pouze nastíněno a očekává se pořádný rozjezd až v dalších dílech, i tak to bylo velmi zajímavé a opravdu mě to nadchlo natolik, že pokračování se určitě nevyhnu. Hlavní postavy jsou skvěle promyšlené, a i když jsou některé brány jako záporné, mě přišly i tak (jako postavy) sympatické. Podle anotace to sice vypadá hlavně na nějakou romanci (což taky je), ale čekala jsem to horší... mnohem horší. Rozhodně mám z prvního dílu pocit, že autorka má všechno pořádně promyšlené a můžeme se dočkat zajímavé zápletky.... celý text
Zrozena o půlnoci
2011,
C. C. Hunter (p)
Ačkoliv se knihám s upírskou čí vlkodlačí tématikou snažím vyhýbat, potřebovala jsem nějaké lehčí čtení, což tahle kniha naprosto splňuje. Vlastně jsem byla docela překvapená, že to nebylo zas tak hrozné. Čekala jsem to totiž mnohem horší. I tak se děj ale neskutečně táhne a rozuzlení je shrnuto na pár posledních stránkách... asi aby se neřeklo, že to vlastně bylo o ničem. Taky mě neustále štvalo autorčino opakování co se týče pocitů hlavní hrdinky. Myslím, že i mladší čtenářky nepotřebují neustále připomínat, jak je vlastně Kylie zmatená a neustále nevěří, že je nadpřirozenou bytostí... O zaláskovaném trojúhelníků jako hlavním tahounem děje raději pomlčím a počkám si, co z toho autorka uvaří v druhém dílu. Jen doufám, že se to nezhoupne do trapnosti Stmívání nebo série Smečky. I tak se to ale četlo velmi lehce a ač se mi to nechce přiznat, bylo to docela napínavé (o to horší mi ale přijde ten závěr).... celý text
Konec stříbrného věku
2011,
Jasutaka Cucui
Někomu se téma, kterým se kniha zaobírá může zdát jako brutální a těžko stravitelné, nicméně o tom to právě je. Stále se mi ve spojitosti s dějem dere na mysl "japonské hunger games". Autor zajímavým způsobem upozorňuje na dnešní situaci a vztah k seniorům v Japonsku. Rodí se stále méně dětí a čím dál tím více lidí stárne. Rodiny nezvládají svoji ekonomickou situaci a o důchodce se poté nemá kdo starat. Co jiného tedy s nimi, než je legálně "zlikvidovat"? Já jenom doufám, že tahle kniha zůstane napořád fikcí.... celý text
Myslete velkoryse
1993,
David Joseph Schwartz
Ačkoliv je kniha určena pro specifický druh čtenářů (obchodní zástupce), doporučila bych ji každému, kdo zrovna nemá v oblibě nějaké duchovní či náboženská moudra. To, co právě duchovní knihy přičítají Bohu a vyšším silám, tahle kniha vysvětluje racionálně, i když vlastně popisuje to samé, co knihy duchovní. Lidé jsou různí. Někomu je bližší dostat se k pravdě přes víru, jiní na to potřebují stát nohama pevně na zemi a vše si vysvětlit vědecky. Důležité ovšem je, že se k ní nějak dopracují.... celý text
Peklo
2009,
Jasutaka Cucui
Posmrtný život... to je moje parketa. Takže Peklo jsem otevřela s dost velký očekáváním. A i když to nebylo úplně podle mých představ, nemohla jsem být zklamaná. Japonská literatura mě vždycky něčím dostane. Ať už je to zcela jiný pohled na věc nebo autorův styl. Je tu ovšem ten problém, že to nesedne každému. Se jmény jsem neměla nijak velký problém, dalo se v tom orientovat. Tenhle nápor nových postav mě ještě více navodil do takového snového pekla, kde se realita mísila se smrtí třikrát tolik, takže to nevidím jako nevýhodu.... celý text
Jestli zůstanu
2011,
Gayle Forman
Vůbec jsem nevěděla o čem to bude a možná proto jsem se vůbec pustila do čtení. Ve výsledku z toho ale vzešla velmi příjemná kniha, která u mě v žánru romantiky (což fakt nečtu často) obsadila docela slušné místo. Příběh má hlavu a patu, je docela napínavý, ale hlavně... hlavní hrdinka není žádná tupá puberťácká nána. Autorka skvěle její situaci popsala a nebyla chvíle, kdy bych jí to nežrala. Nakonec se mi velmi zalíbila jedna zajímavá věta, která padla při rozhovoru Mii a jejího otce o tom, proč odešel ze skupiny: "V životě se někdy musíš pro něco rozhodnout a někdy se zase něco rozhodne pro tebe."... celý text
