Didi1973 Didi1973 přečtené 62

Kafka na pobřeží

Kafka na pobřeží 2010, Haruki Murakami
5 z 5

Román o síle osudu, míře předurčenosti a otázce lidské možnosti tuto předurčenost zvrátit. Kafka Tamura v den svých patnáctých narozenin utíká z domu ve snaze svému osudu uniknout. Jde o to, řečeno jeho vlastními slovy, zachovat si uvnitř sebe místo, kam se člověk může vrátit. Kde pořád ještě zůstává sám sebou, což by v případě spáchání jistých činů už možné nebylo. Je zajímavé sledovat mechanismy, pomocí nichž dochází k postupnému naplnění osudu. Je taky zajímavé, do jak lehkého kabátku je tak těžkotonážní téma zahaleno. Linie pánů Nakaty a Hóšina se čte sama a obsahuje i nemálo humorných okamžiků (např. Hóšinova sexuální zkušenost se studentkou folozofie). Přesto právě v rámci této linie dojde k náhradnímu naplnění toho nejhrůznějšího činu. Od začátku jsem Kafkovi držela palce a jsem ráda, že se po všech peripetiích mohl nakonec v závěru knihy probudit do úplně nového světa.... celý text


Konec světa & Hard-boiled Wonderland

Konec světa & Hard-boiled Wonderland 2008, Haruki Murakami
5 z 5

Pokud řekl někdo něco podstatného k nebezpečím, která na nás číhají v současném světě, potom je to právě Haruki Murakami a jeho Konec světa. Hlavní hrdina a vypravěč se, jak víme, živí tím, že kóduje informace pro organizaci zvanou Systém. Aby se mohl této lukrativní činnosti věnovat, musí nejprve podstoupit speciální operaci mozku, protože data se kódují tak, že je kódman prožene přes své vlastní nitro. Podařené podobenství o člověku a společnosti, ve které by se měl uplatnit. Přísně vzato není ani třeba provádět nějakou operaci. Stereotypy, na které přistupujeme, abychom v systému uspěli, se mnohdy vypálí do mozku tak spolehlivě, že bez problémů splní funkci voperovaného čipu. Člověk se nevědomky samovolně přenastavuje a mění, jeho prostor a možnosti volby se nepozorovaně za chodu zužují. A stejně tak se i vypravěč příběhu vlivem procesů v Systému nakonec nuceně octne v posledním z možných světů, ve kterém se sice netrpí, ale ve kterém taky není duše. Jeho obraz dává čtenáři, ale nikoli už vypravěči, zpětně nahlédnout, kde všude se ve světě, který známe, vlastně tato "postradatelná" komodita nachází a jak tristně chladný a beze smyslu je i při nejlepší vůli svět, ve kterém chybí.... celý text