doffydee
přečtené 40
Popravčí
2019,
Chris Carter
Carterovi jsem se hodně dlouho bránila - nevím proč, možná je to tím, že detektivky prostě nevyhledávám - mám spíše ráda ten psychický strach. Nicméně proč to píšu. Ačkoliv nemám detektivky zrovna v lásce, neboť mě moc způsob a stylu psaní autorů moc neohromilo, dala jsem na doporučení. Jak už jsem zmiňovala dřívě mám ráda pohledy záporáků - proč to udělali, nebo co je k tomu vedlo. Nebere mě pohled detektiva, který řeší hádanky. Carter mě tedy přesvědčil o opaku. Je to dokonale rozepsané - jak pohledy vraha, který oběti tedy vůbec nešetří, tak pohledy detektiva. Nebudu tady říkat, že to nejlepší autor na světě - protože pořád to stále není šálek mého čaje. Pravdou ale je, že mě dokázal dokonale vyděsit a úpřímně chodit z práce hlavně večer je pořádný adrenalin :D Za mě asi prozatím nejbrutálnější detektivka, i když pozor! ještě jsem třeba nečetla severský autory, kteří se s tím taktéž nemazlí :) Ještě si asi dovolím upozornit, že nečtu postupně- tohle je moje první kniha, kterou jsem od něj přečetla a vřele doporučuji. Jen asi v rychlosti shrnu - pokud máte rádi krev, brutálnost a nechce zavírat oči před událostmi, které se opravdu dějí jen se o tom nemluví - tohle je pro Vás.... celý text
Chraň nás od zlého
2014,
Lisa Collier Cool
Řekla bych to si takhle: Přečíst ZAPRVÉ knihu a posléze vyhledat stejnojmenný film, který nemá., za mě, s knihou NIC společného co děje týče. Upřímně? Za mě bylo zklamaní ve formě filmu! :D Kdyby se režisér řídil knihou byla by to bomba! DOPORUČENÍ: Kdo nevěří na duchy a démony, vymítaní apod, tak tu knihu prosím nečtěte :) Nebude se Vám zaručeně líbit! Já jsem knihu četla 2x. Poprvné jsem ji začala číst večer před spaním, po přečtení pár stran jsem usoudila, že bude lepší knihu číst za bílého dne. I přes to, že jsem knihu začala číst přes den, tak jsem ji nedočetla, skončila jsem někde v polovině. Proč? Byla jsem tak strašně kur*** posraná - hlavně v noci a později dokonce přes den. Snažila jsem se neposlouchat, jak mi doma křupou parkety a praská v topení, však to asi znáte :) Po druhé jsem se tedy odhodlala, že to prostě dočtu - dočetla jsem, ale měla jsem pár neklidných nocí, mám-li být upřímná. Za mě asi první duchařská tedy hlavně démonská kniha, která mě dostala fakt do kolen a bála jsem se... Kniha jde defakto hned k věci a vy víte o co jde - začíná to velmi ''klidně'' od nějakých počátečních příznaků posednutí až samotné vymítaní ďábla. Autor mistrně popisuje posedlost, že je až tak uvěřitelné, vy se bojíte zda nejste posedlí i vy a doslova se modlíte, aby někdo nebo NĚCO neposedlo Vás. Tyto fáze popisuje hlavní postava Ralph Sarchie. Co se týče boha - je pravda, že to tam je ale pouze z jednoho a jediného prostého důvodu - bez boha a víru v něj to protě nejde - pokud tedy potřebují vymítat ďábla. Nejsem věřící a knihu v náboženském duchu bych si nikdy nekoupila, ale tady v této knize to prostě bez boha nejde - i když je to pro někoho ''děsná'' nuda :) Za mě krásných 5***** protože jsem se fakt bála a tak to u hororu má být - BÁT SE, bát se jít v noci na záchod, či se bát podivných zvuků, které si samozřejmě chcete logicky odovodit, ale buďme upřímní někdy i když se 100% snažit věřit, že škrábaní ve zdi jsou jen trubky - tak máte prostě stáhlé půlky k sobě a není Vám dvakrát příjemně :) - myslím si, že kniha by měla být daleko lépe ohodnocena :)... celý text
Duch domu Ashburnů
2019,
Darcy Coates
Ne, ne a prostě ne! Něco takového jsem snad nečetla nebo si na to nepamatuji a snad ještě nikdy jsem z knihy nebyla tak strašně moc zklamaná. Nějak jsem tomu nemohla věřit, že mě to až na tolik zklamalo, takže jsem knihu půjčila několika svým známým a bohužel byli stejného názoru jako já... Nebudu tady knížku urážet - určitě dle komentářů najde své milovníky :) Nicméně za mě - kniha pro věkové kategorie 12-17 let. Pro méně náročné čtenáře, kteří kupříkladu nečetli Kinga, LoveCrafta, Simmonse, Ketchuma a další mnohem brutálnější autory, kteří ví, jak s děsem opravdu nakládat. Proč jsem si knížku koupila - doporučili mi jí v knihkupectví jako hit, i když jsem zmínila, že jsem poměrně náročný čtenář co se hororů všeobecně týče. Na knihu byly taky dobré, až opravdu moc dobré ohlasy. Opak je v mém případě bohužel pravdou - knížka byla každou stránkou strašně moc předvidatelná upřímně jsem ji přečetla až do konce, jen proto, protože jsem chtěla vědět zda mám pravdu v tom co si myslím, že se stane. Svým způsobem ano, i když na druhou stránku to jako vážně?! Připadalo mi, že autorce došly nápady a tak to nějak dokončila, jen aby to dokončila. - Laicky = poměrně odfláknuté. Začátek byl vcelku dobrý, dokonce je tam i druhý pohled ''záškodnice'' která mi udělala hodně velkou radost a těšila jsem se. No ehm těšila jsem se předčasně - autorka navnadila, ale pohled druhé postavy, který si osobně myslím byl zdaleka více zájímavější a lepší než hlavní postavy, byl uveden 2x - přitom kdyby autorka chtěla mohla si s tím dokanale pohrát, neboť měla opravdu dobrý námět, když se někdo nebo NĚCO kope rukami z vlhkého hrobu. Dále už nic víc.. což je hodně smutné. Myslím si, že kdyby autorka pominula večeře postavy a doplňování misky pro kočku, neustálé nakupování jídla, koupaní ( už tam fakt chybělo jen jak si hl.postava chodí každou kapitolu na wc) a zařadila tam mnohem zajímavější prvky, bylo by to mnohem lepší. Opravdu oddechové čtení pro nenáročné.... celý text
Terror
2007,
Dan Simmons
Páni, pání, pááni!! Upřímně jsem moc nevěřila, že z této knihy budu tak nadšená, a že se mi vůbec bude líbit. Pravda je taková, že po dočtení této knihy na ni musím pořád myslet. Prvních 200 stran se to docela táhlo a tolik nenadchlo - autor skutečně popisuje vše do detailů a nemá problém to natáhnout i na několik stran ne-li na celou kapitolu, nicméně čím víc to''obkecává'' tím víc se do toho člověk dostane. Má možnost pochopit jednotlivé postavy a vidět věci z různých úhlů. Autor Vás prostě donutí udělat si s každou postavou určitý ''vztah''. O to těžší je, když pak Vaše oblíbené postavy v průběhu knihy doslova, nelítostně někdy až opravdu brutálně, odpusťte mi to slovo, kosí jednu za druhou. Dostává je do takových situácí, které jsou naprosto děsivé. Dalších 300 až 400 stran se to začíná pomalu rozjíždět - člověk si dějem opravdu připadá na vlnách - jednou je to plné adrenalinu a poté se opět hodí do takového klidného tempa. od 450 stran až do posledního slova knihy jsem se opravdu nemohla odtrhnout a musela jsem ještě ten den knihu dočíst, protože jinak by mi to nedalo v noci spát. Za mě fakt TOP, už dlouho jsem si nepřečetla nic takové, co by mě doslova vtáhlo do děje. Musím se shodnout s některými lidmi a budu se opakovat. Autor dokonale vykreslil všechny situace té doby, člověk by opravdu věřil, že kniha byla napsána v tehdejších letech. Co na mě hodně udělalo velký dojem, protože horory mám všeobecně hodně ráda, byly samozřějmě ty nejhorší situace, se kterými si hodně autorů PRÁVĚ neví rady a čtenář jako já jen zklamaně kroutí hlavou. Simmons ale jakoby mávnutím proutku do detailů vykresil brutální situace, které mě na chvilku donutili přestat číst a zanechali ve mě opravdu stísněné pocity. Předkonec mě hodně překvapil, na mě asi trochu fantasy/sci-fi, na druhou stranu hodně se tím vysvětlilo. Konec jsem nějak nemohla vstřebat. Samozřejmě jsem si o této expedici četla a věděla jsem, že všichni umřou a žádný šťastný konec, jak to u většiny knih bývá se opravdu konat nebude. Nebudu tady spoilerovat, proto to řeknu asi takhle, za mě další velké plus, neboť autor opět docílil svého a opět ve čtenáří zanechal nepatřičtný pocit beznaděje, že už nikdy nebude nic jako dřívě. Jen si ještě dovolím upozornit, že kniha není na jeden večer, a není to určitě oddechové čtení. Je to,troufám si říct, poměrně složitější četba, na kterou musíte mít chuť, čas a hlavně klid. Ale řeknu Vám stála za to. :)... celý text