draka přečtené 535

Italské pohádky 1982, Italo Calvino

Často si vytahuji z knihovny knihy, beru je do ruky a pročítám si je. Patří k nim i tyto nevšedně krásně napsané pohádky. Vzpomínám si, že jsem je četl i svým dětem. Nějak je nenadchly. Ani manželce se zvláště nelíbily, ráda naslouchala, když jsem dětem četl, a tak jsem přestal. Sám jsem si je však postupně dočetl. Jsou trošku jiné než naše klasické, ale jsou to přece „jenom pohádky“, a ty jsem měl vždycky rád.... celý text

Rvu se se životem 2000, Heda Bartíková

Se zájmem jsem přečetl humorné vyprávění a odpovědi na otázky, svérázného a charizmatického herce, komika, ale také vtipného vypravěče a dabéra. Je to čtivě napsaná knížka, u které jsem se zasmál a pobavil.... celý text

Bruno 1965, Marie Majerová

Povinná četba ve čtvrté třídě ZŠ. Četli jsme ji ve škole v hodinách čtení. Kdo ji neměl, tomu byla půjčena, aby v každé lavici byl alespoň jeden výtisk. Četlo se nahlas a po odstavcích jsme se střídali. Dopadlo to tak, že se naše soudružka učitelka na nás nazlobila, protože hodně žáků četlo velmi špatně. V další hodině přinesla do vyučování magnetofon a naše čtení nahrávala s tím, že to bude pouštět na rodičovském sdružení, aby rodiče slyšeli, jak špatně čteme. Jinak příběh německého chlapce v české vesnické rodině, byl poutavě vylíčen. Přečetl jsem si knížku už předem v klidu doma a velmi se mně líbila.... celý text

Sedm týdnů, které otřásly hradem 1998, Přemysl Svora

Po knížce Rok na Hradě, jsem si záměrně vytáhl tuto publikaci. Nyní, s odstupem času, se mi zdá, že snad byla napsaná, aby ještě více otřásla veřejným míněním o D. Veškrnové. Za neodpustitelné bych považoval, pokud je to pravda, nepoděkování lékařům a sestrám za záchranu života a za péči, kterou věnovali. V tomto případě bych byl tvrdý soudce, v mých očích je tato neslušnost neomluvitelná. Všechny lístky se srdíčky bych vrátil. Ale, jak to vlastě bylo. Děj jako vystřižený z televizního seriálu Ordinace, pro mě nesledovatelného.... celý text

Rok na hradě 1997, Michaela Remešová

Vzal jsem tuto brožuru jen tak náhodou do ruky a přečetl ji. Oživil jsem si tím, abych pravdu řekl, již mnou zapomenuté události kolem svatby herečky D. Veškrnové s tehdejším prezidentem V. Havlem. Byla to, podle tisku, událost desetiletí. Myslím, že v té době to opravdu nenechalo nikoho lhostejným. Autorky kladou čtenáři otázku: „Jak uspěla Dagmar Havlová v roli první dámy.“ Jako herečku jsem ji měl a mám rád. Věřím, že si V. Havla vzala z lásky a měli se rádi navzájem. Její neobratné výroky a nerozhodnost v jednání s novináři, jim oběma ubraly na oblíbenosti. Ostatní nejsem oprávněn soudit.... celý text

Šest dýmek Františka Filipovského 1980, Jiří Tvrzník

Od útlého věku jsem F. Filipovského vídával ve filmech, v televizi a slyšel jeho hlas v rozhlase. Se zájmem jsem si proto přečetl vyprávění o jeho touze a cestě, stát se hercem na prknech, co znamenají svět. Zaujali mě i poutavé vzpomínky na herecké kolegy a vůbec všechny, co ho doprovázeli ke splnění jeho životního snu. Je mi sympatické, s jakou láskou vzpomíná na legendy našeho divadla a děkuje všem za pomoc a přijetí mezi sebe. Hezky jsem si zavzpomínal a připomněl i nekonečné fronty a tlačenice na lístky do kina. Na v pátek, sobotu a neděli promítané filmy s Četníky a s Fantomasem. V těch dobách jsem měl tetičku v pokladně kina. Chodil jsem však pro lístky k ní domů, neboť jsem většinou z kupovával skoro celou řadu (pro kamarády). V pondělí bylo kino zavřené a ve zbývajících dnech se promítaly pouze sovětské filmy, na které téměř nikdo nechodil. Byly však nejnavštěvovanější, protože vstupenky musely vykoupit podnikové organizace ROH, které je pak většinou rozdávaly zaměstnancům zdarma. Promítalo se však pouze, pokud přišlo více jak 9 diváků.... celý text

Spolčení hlupců 1985, John Kennedy Toole

Od roku vydání mám knihu doma. Mnohokrát jsem se do ní snažil začíst. Marně. Vždy jsem ji vrátil zpět. Až loni před vánočními svátky jsem si konečně řekl, že si ji dočtu. Za každou cenu. Musím se jí omluvit. Velice mě zaujala a pobavila i když jsem při čtení někdy opravdu rostl. Pravděpodobně jsem si našel ke čtení ten pravý čas. Klidně se mohlo stát, že jste se s takovým geniálním Ignaciusem i jemu podobnými již setkali nebo se máte ještě na co těšit.... celý text

Má nejdražší 1997, Betty Neels

Ve sklepě, ve staré krabici jsem objevil tohoto Harlequina. Vím, že patřil mamince. Ráda četla červenou knihovnu, jak říkávala. Některé její knížky jsem si čas od času četl, takže jsem se pustil i do tohoto nalezence.... celý text

Kouzelný úhoř - Rybářské povídky 2012, Bohumír Machát

Mám blízko k autorovi i k prostředí, a některým postavám v povídkách. Jsem rád, že se mi knížka dostala do rukou. Budu se těšit i na další autorovi knižně vydané vzpomínky.... celý text

Jak se krotí sumec - Rybářské povídky 2010, Bohumír Machát

Vracel jsem se z večerní vycházky se psem, když jsem potkal sousedy. Kamarád Jiří je lékař a jeho manželka profesorka na gymnáziu. Moc krásně jsme si povídali až se řeč stočila na knížky a pak postesknutí: „Kam s nimi ?“ Nejsou kam dávat a nechce se nás jich zbavovat. Na dotaz, zda jsem četl povídky od našeho společného kamaráda Bohumila Macháta, jsem trochu stydlivě odpověděl, že ještě ne a ani jsem si je nekoupil, neboť knihy už nemám opravdu kde uložit. Jiří řekl, že má od něho všechny a odskočil si do garáže. Během chvilinky byl zpátky s dvěma knihami v ruce s tím, že další nemůže hned najít a nabídl mně je k zapůjčení. Určitě ji najde a půjčí mi ji také, jestli budu chtít. Knížky jsou s věnováním od autora, který je náš společný známý a kamarád. Doma jsem se hned pustil do čtení. Rád čtu lovecké příběhy, ať myslivecké či rybářské. V povídkách jsou s láskou zachycené životní příběhy člověka, zasvěceného rybaření od malého chlapce až doposud. V některých z nich poznávám i hlavní hrdiny. Četl jsem je se zaujetím a nostalgií, protože v údolí řek Oslavy a Balinky i jejich okolí jsou moje vzpomínky na klukovská léta. Těším se na další povídky a setkání se známými postavami příběhů v nich. S autorem se známe od školních let, ale z fotbalu, ne od vody. Snad se nebude zlobit, kdy na něj prozradím, že byl dobrý fotbalista. Od klukovských let hrával „báčko“ na plácku, pak za dorost a nakonec rezervu prvního mužstva. Byl to technik, velká hračička s míčem, uměl brazilské věci. Rychlé kličky, patičky, přehazovačky, jesličky. Diváci při utkání často skandovali jeho přezdívku a chtěli po něm ukázky fotbalové techniky. Mnohokrát na to doplatil, neboť se stával terčem oblafnutého protihráče a končil po faulu na zemi. Říkali jsme mu Gari – po brazilském fotbalistovi Garrinchovi a jeho nenapodobitelné kličce a následném padajícím listu, centru do vápna.... celý text

Dům doktora Maltha 1948, Johannes Buchholtz

Dlouho jsem tuto knihu odsunoval, až už nebylo kam. Kniha ze šuplíku. Moc krásný a poutavý příběh, plný citu, lásky, tolerance. Jednoduchý návod, jak prožít šťastný život.... celý text

Proč bych měl mlčet 1991, Miroslav Vacek

Velmi zajímavé čtení. Poctivý, zásaditý, pracovitý a rázný, charakterní člověk v tehdejší vládě. Je dobré si připomenout zákulisí polistopadových dnů. Dá se z toho hodně pochopit i když je to napsáno, jak píše sám autor "dřevorubecky".... celý text

Ďáblova dílna 2007, Adolf Burger

V knize jsou zachyceny vzpomínky na prožité utrpení v nacistických koncentračních táborech očima samotného autora i z doslechu spoluvězňů. Čtení je bolestnou připomínkou období nacistické zvůle. Rozhodně stojí za přečtení.... celý text

Ministerstvo strachu?: Neskartované vzpomínky generála Lorence 1992, Alojz Lorenc

Určitě zajímavé čtení o životě a práci náměstka silového ministerstva. Generál A. Lorenc, velmi inteligentní, vzdělaný, chytrý a schopný člověk. Bohužel pro něj, ve špatné, normalizační době. Leccos se nám snaží vysvětlit a naznačit. Třeba, že tajné služby, špionáž a kontrašpionáž, byly, jsou a budou. Že i dnes jsou agenti, stýkáme se s nimi, aniž bychom co tušili o jejich činnosti. Jsou to tedy, pravděpodobně, dobří agenti. Bohužel, tehdy sloužili vedoucí straně totalitního režimu, strana sice prohrála, ale zůstala. Omluvila se a bylo ji odpuštěno, ale věřím, že ne zapomenuto. Podle mě byli za G. Husáka nejhorší ti udavači, notoričtí donašeči, pomocníci VB, kteří se vykupovali z vlastních prohřešků, ale i trestných činů. Ti se pak snažili o to více. Většinou se na to přišlo, rozneslo a nikdo se s nimi nechtěl vybavovat, ale nedalo se jim úplně vyhnout.... celý text

Vzestup člověka 1985, Jacob Bronowski

Z týdeníku „Nové knihy“ jsem se dozvěděl o vydání této publikace, a hned v pověstný čtvrtek jsem si ji koupil. Knihu, kterou si rád vezmu do ruky a pročtu znovu. Zajímavá, poučná publikace plná dobrodružství a neotřelých příběhů na cestě vzestupu člověka.... celý text

Nejkrásnější zahrada : indické pohádky 1979, Jiří Marek (p)

Než jsem začal číst pohádky ze země, která má tak dlouhou a bohatou historii a prožila si kruté časy kolonizace, nemohl jsem k ní přistupovat jako ke známým pohádkám našich spisovatelů. Pohádky jsou to krásné, jen si k nim musíme najít cestu.... celý text

Princezna holubice: Sedmdesát sedm pohádek z Moravy a Slezska 1981, * antologie

Nejsou to klasické pohádky, jak je známe od Němcové nebo Erbena, ale jsou to krásné pohádky a umocňují je krásné ilustrace, a já mám k pohádkám pohádkový vztah.

Malý špalíček pohádek 1987, František Hrubín

Přišla vnučka, po prázdninách jde do první třídy. V ruce smartphon, sedne a čučí do něj. „Chceš něco vidět ?“ ptám se. „A co dědo?“ „Poznáš co je na obrázku!“ odpovídám. Nepoznala vlka skákajícího do studny na ilustraci od J. Trnky. Nic neříkám a čtu. Měním hlasy, koulím očima, cením zuby. Po očku po ní pokukuji. Poslouchá ani nedutá. Chce vidět a ukázat, kde je to napsané, jestli prý opravdu čtu, co je napsáno na stránkách. Ukážu na nějaké písmenko a je spokojená. Takhle přečtu ještě Perníkovou chaloupku a Smolíčka. „Já budu taky číst, dědo“, říká a prohlíží si Špalíček. Jo jo, děti umí být vděčnými posluchači. „Co dáme knížečce za známku ?“ ptám se. „Jedničku.“ říká a směje se. „Dobře, od tebe jedničku a ode mě pětku !“... celý text

Ostrovy lidojedů 1970, Miloslav Stingl

Miloslav Stingl, miluji jeho knihy. Ostrovy lidojedů jsem četl poprvé v roce 1970. Můžu je číst i nyní po 50 letech a stále mě mají čím oslovit jako ostatně jeho další knihy. Znovu s ním můžu sdílet dobrodružství a napětí z cest za poznáním.... celý text

Dobyvatelé, proroci, patrioti: 5 indických staletí 1965, Jan Pilát

Kdo se chce dozvědět něco z historie Indie, o životě, utrpení a bojích za její nezávislost, je tohle ta správná kniha. Přečetl jsem ji jedním dechem. Krásně napsaná, ale je to smutné čtení,… .... celý text