ehoos přečtené 200
Forrest Gump
2008,
Winston Groom
Film s Tomem Hanksem jsem vždycky milovala... Knížka je dost jiná. Rozhodně nemyslím jiná ve špatném smyslu slova. Je hlubší, možná méně legrační (určitě vážnější), ale za to úžasně čtivá. Děj běží tak rychle, až máte co dělat, abyste to stíhali. Forrest je možná lehce opožděný, ale rozhodně ne hloupý. Aspoň mi tak v knížce tolik nepřišel. Trochu zmatený a méně chápavý, ale na druhou stranu se mu daří si spoustu věcí pospojovat, a používat zdravý rozum taky většinou zvládá. Taky jeho uvědomění, že je "idiot" mu často pomůže...všem by nám asi prospělo občas si uvědomit svoje slabosti. Občas na něj sedne štěstí a občas velká smůla. Svět po něm prostě hází příležitosti všeho druhu a Forrest se prostě každé chopí, aniž by dumal nad následky. (Trochu jako "Yesman".) Ve filmu to není tolik patrné, ale jak do Forresta neustále buší Štěstěna, často mu způsobí spíš problémy, než aby mu pomohla. Postava plukovníka Dana byla ve filmu hodně změněná...chápu důvod, ale jeho knižní podoba mi byla sympatičtější. Bavilo mě, jak je knížka psaná tak, jako by ji napsal Forrest. Četla jsem ji v angličtině, ale předpokládám, že je to v češtině taky tak. Kolikrát je prostě použité slovo, které jen zní podobně, ale do věty vůbec nepatří, nebo je jen napsané tak nějak všelijak :) . Celkově super kniha a určitě se k ní ještě v budoucnu vrátím.... celý text
Emma
2007,
Jane Austen
Nejsem si jistá. Myslím, že budu muset dát knížce ještě jednu šanci někdy později...a s nižším očekáváním. Austenovou mám moc ráda, vždycky mi doplní potřebu romantiky a krásy do života. Ale u Emmy jsem pořád na vážkách. Nejvíc mě asi odradilo už na začátku, že hlavní postava mi byla silně nesympatická. Emancipovaná (což je samozřejmě super), lehce arogantní Emma neustále strká nos do záležitostí druhých jen proto, že prostě nedokáže uznat, že nemá patent na všechno. Naštěstí, čím dále se příběh rozplétá, tím víc jako by si uvědomovala, že se taky může mýlit. Přesto jsem se nemohla zbavit dojmu, že přes často silnou sebereflexi, stejně nikoho neposlouchá, dokud jí pravda nevezme přes čumák. Nechci říct, že je kniha špatná. Je skvělá, jako všechny Austenovky, co jsem zatím četla. Jen to asi nebylo, co jsem čekala. Nejspíš hlavně proto, že jsem si nezamilovala hlavní postavu, jsem se pořád nemohla začíst. Jako by mě Emma svou "nesnesitelností" nějak rozčilovala :) Další věc, co mě trochu mrzela, je že jsem z příběhu necítila příliš romantické vibrace. Prostě se tak nějak všichni domluvíme, že se vezmeme, protože když se na to podíváme ze správné perspektivy a s výhledem do budoucna, je to to nejlepší rozhodnutí. Chápu, že tak nějak se to dlouhé roky dělalo, kolikrát i dnes, ale knihu jsem popadla prostě hlavně proto, že jsem si chtěla přečíst romantický příběh...a tady je romantika jen podružná. Což je na jednu stranu dobře. myslím, že mě to prostě jen zaskočilo. Jak jsem říkala, dám jí ještě jednu šanci. Nebude to poprvé, kdy se mi knížka zalíbila až napodruhé. A u Austenové věřím, že se mi určitě zalíbí. Tak příště... celý text