ElikaS
přečtené 1003
Dvůr křídel a zmaru
2022,
Sarah J. Maas
Po druhém dílu, který byl naprosto úžasný, jsem se i hned pustila do toho třetího. Byla jsem hrozně zvědavá, jak to skončí a tak jsem knížku přečetla v podstatě jedním dechem za dva dny, tak byla dobrá! Musím říct, že hned začátek mě zaujal a dění na Tamlinově dvoře mě bavilo, i když jsem se samozřejmě moc těšila až se Feyre vrátí k Rhysovi, protože společně mě moc baví. Ta jejich chemie a vzájemné špičkování mě uchvátilo už ve druhém díle. Třetí díl v tomto příjemně navazuje, i když ve druhém díle jsem si je užívala maličko více. Ono to i dává ve smysl zatímco ve druhém díle k sobě hledali cestu, ve třetím už měli vážnější starosti. Takže jsem si to vynahrazovala u dalších postav, kdy Nesta s Cassianem jejich roli převzali a Azriel a Elain měli také své kouzlo. Upřímně docela ráda bych si přečetla knížku u Elain, úplně nevím, jestli bych si ji přála vidět u Luciena nebo Azriela. Oba mají své kouzlo. Dění okolo kotlíku bylo zajímavé a bavilo mě stejně jako různé politické machinace. Například u schůzky vladařů jsem hltala každé slovo. Posledních 200 stran bylo parádních a nastalo tam i několik pro mě zajímavých zvratů. To mě na knížce obecně hodně bavilo, že i když některé věci byly předvídatelné, mnoho jich bylo naprosto neočekávaných. No a ten úplný závěr? Ten jsem skoro celý probrečela. Miluji knížky, které u mě umí vzbudit takhle silné emoce. Navíc jsem se za poslední roky (co mám děti) naučila knížky odložit, ale tady to fakt nešlo. Takže než se pustím do čtvrtého dílu, musím se pořádně vyspat :-D I třetí díl byl fantastický a považovala bych ho za krásné ukončení série. I když jsem ráda, že se autorka po letech k sérii vrátila a dopsala pokračování. I přesto musím říct, že druhý díl se mi líbil o ždibíček víc.... celý text
Dvůr mlhy a hněvu
2021,
Sarah J. Maas
Tahle knížka mě úplně dostala. Po prvním díle jsem byla trochu zklamaná z toho, že knížka nenaplnila mé očekávání a úplně jsem nechápala tolik pozitivních ohlasů. No po druhém díle už to chápu, protože tento díl byl úžasný a nešlo se od něj odtrhnout! Na začátku se mi moc líbilo, že i tak silné bytosti jako jsou víly, se mohou těžko srovnávat s traumatickými událostmi a může se i u nich projevit postraumatická stresová porucha. Díky tomu charaktery postav působily mnohem uvěřitelněji. Naprosto jsem chápala, že Tamlin může být přehnaně ochranitelský (i když mě dost štval) a Feyre se propadat do depresí. Na úvod knížky to byla fajn zápletka. Po přečtení druhého dílu mi došla i další věc, která se mi nelíbila na tom prvním. Mezi Feyre a Tamlinem mi chyběla pořádná chemie, navíc Tamlin byl obecně dost nevýrazná osobnost. Za to mezi Feyre a Rysem to jiskřilo neuvěřitelně! Ty jejich uštěpačné výměny mě neskutečně bavily. Navíc Rhyse je o poznání výraznější osobnost než Tamlin. Už v prvním díle mi přišel okouzlující, ale ve druhém jsem si ho zamilovala a zařadil se na seznam mých nejoblíbenějších literárních hrdinů. V knížce se pořád něco dělo a byla jsem zvědavá, jak to bude pokračovat. A když jsem se konečně dočetla k závěrečném kapitolám byla jsem nadšená vyvrcholením, které nám autorka připravila. Závěrečná "oběť" Feyre mi lámala srdce a i slzičky byly. A následná zpověď Rhyseho byla naprosto úžasná a moc mě potěšila a navnadila na další díl, do kterého se hned musím pustit. Po prvním díle byl pro mě druhý díl neskutečně příjemným překvapením, kde jsem hltala každou stránku.... celý text
Železný plamen
2024,
Rebecca Yarros
Už dlouho se mi nestalo, že by mě knížka takhle pohltila. Poslouchala jsem ji jako audioknihu a doslova žila každou volnou minutou s Violet, Xadenem a celou touhle partou hrdinů. Poslouchala jsem opravdu každou volnou minutu, protože jsem se vůbec nedokázala odtrhnout. Knížka ve mě vzbudila obrovské emoce. Při závěrečné bitvě se mi úplně svíral žaludek, jak jsem se bála, co s našimi hrdiny bude. A ten konec? Slzy tekly proudem. Podobně jsem se naposledy cítila u ACOTAR. Knížka má ohromný spád. Žádná hluchá místa, pořád se něco děje. Každá kapitola přinesla něco nového, co mě donutilo pokračovat. A ty vztahy! Romantika? Skvělá. Kamarádské vztahy? Skvělé. Tairn a Andarna? Dvojka snů! Jejich hlášky a sarkastické komentáře mě dostávaly do kolen. A co teprve Xaden... Dokonalost sama. Temný, tajemný, ale přitom… prostě víš, že je to ten typ, co ti zůstane v hlavě ještě týdny po dočtení. Violet mě občas štvala, ale zároveň jsem ji chápala. A nesmím zapomenout na politickou linku. Protože fantasy bez pořádné politické zápletky? Ne, děkuji. Tady to bylo ale udělané chytře, promyšleně a bavilo mě sledovat, jak se tahle stránka příběhu postupně rozvíjí. Jsem nadšená. Fascinovaná. A zoufale čekám na další díl. Takže jestli váháš, jestli po Železném plamenu sáhnout, tady je tvoje odpověď: NEVÁHEJ!... celý text
Nasterea
2022,
Petra Stehlíková
Po tom nekonečném čekání jsme se konečně dočkali dalšího dílu. Před čtením jsem se trochu bála, zda se mi bude dařit chytat se v ději, který je přece jen poměrně komplikovaný se spoustou malých důležitých detailů. Naštěstí jsme četli knížku s mamkou, které ty nepatrné detaily nedají spát, takže zatímco já bych to jen proletěla, ona se ptala a já hledala v předchozích dílech :-) Myslím, že díky tomu jsem si knížku užila o trošku víc. V recenzích jsem několikrát narazila na to, že začátek byl pomalý a vlekl se. To mi vůbec nevadilo a vlastně ani nepřišlo, protože jsme se tam dozvěděli zase plno nového a otevřelo to prostor k mnoha otázkám. I když výtku bych tady tedy měla a to bylo přivítání Ilan a pětadvacítky. To je fakt? Po takové době, když ji tak sháněli a na jednou jen toto? Ono obecně, především ve druhém díle se nám krásně rozvíjel vztah Ilan a kapitána a v tomto díle mi to přišlo celé takové useknuté. Jejich vzájemná interakce mi chyběla. A byla jsem z toho trošku zklamaná. V další části už se děj značně rozjel a především po odjezdu z Otortenu to začalo mít obrovský spád. A od děje v Brötlu už jsem se vůbec nedokázala odtrhnout. Za ten přidávám poslední pátou hvězdičku, protože ty emoce, co ve mně dokázala knížka v této části vzbudit, byly neskutečné. Na začátku čtení jsem se trochu bála, toho, že jak jsme na knížku dlouho čekali, vybudovali jsme si určitá očekávání a pro autorku bude těžké jim dostát, ale ten strach byl úplně zbytečný. Knížka odsýpala, byla, napínává, plná nečekaných zvratů a tajemství. Upřímně teď už si vůbec nedokážu představit, jak to celé bude pokračovat. No a než nám vyjde další díl musím si první tři díle znovu pořádně přečíst a připravit se výpisky, nebo už se nechytnu... celý text
Faja
2019,
Petra Stehlíková
U prvního dílu jsem byla velmi příjemně překvapená, takže tentokrát jsem už měla vysoká očekávání. A ta byla nakonec ještě překonána. Faja se mi líbil ještě víc než Naslouchač a vzhledem k tomu konci už se nemůžu dočkat pokračování. Děj měl spád, líbil se mi kontrast mezi Nížinami a Duvalským pohořím. Čekala na mě celá řada nečekaných zvratů. Plus si užívám si vztah Ilan a Joela.... celý text
Naslouchač
2018,
Petra Stehlíková
Obecně nenam distopie moc rada, takze mi chvíli trvalo než jsem se zacetla. A upřímně pokud bych knížku nedostala jako darek, po prvních par stranách bych ji asi odložila. O to větší překvapení bylo že jsem se do knížky začetla tak, ze jsem ji nemohla odložit a uz teď se těším na další dil.... celý text
