Emmgirl přečtené 358
Smečka
2011,
Andrea R. Cremer
Kniha se mi líbila a v době přečtení ve mne zanechala spoustu reakcí, názorů a otazníků. A sem tam i nějaké připomínky ohledně dějové linie příběhu, ačkoliv bylo vše moc pěkně nastíněno a vymyšleno, ale jelikož jak je o mne v reálném světě známo, miluji happy endy, tudíž si již tak moc nelibuji v pokračování knih, které skončí dobře, jelikož je potencionální šance (spíše 100% pravděpodobnost), že se vše pokazí. Ale to jsem odběhla, protože tohle není onen případ. Tady jde o to, že se Calla zamiluje do Shaye - člověka, i přestože má domluven sňatek s vychloubavým, egoistickým a nemyšleným / domýšlivým / sebevědomým Renem, se kterým má spojit členy obou smeček a vytvořit onu hlavní. Nevím proč, ale jsem jednoznačně již od začátku knihy pro 'Bad boye' Rena. Dobře, chová se někdy nepatřičně a poněkud nevhodně, zejména pak ke Calle, ke které by měl chovat nejen úctu (tudíž by neměl koukat na žádnou sukni vedle), ale i ji milovat, jenže zkrátka a dobře nemohu vystát toho usmrkance Shaye. Prostě mi nesedl, to je všechno. Navíc mě děsně irituje nerozhodnost Cally, když pochybuje mezi Renem a Shayem, pro kterého se nakonec rozhodne. To zkrátka nevydýchám, říkala jsem si a bylo tomu tak bezprostředně po dočtení. Zkrátka nesnáším milostné trojúhelníky, to je určitě onen uhozený hřebíček na hlavičce. Mnohem raději bych jistě byla, kdyby se dala dohromady s Renem, v což stále doufám. Ufňukaný Shay není pro Callu, podle mého. Mimochodem nemusím snad ani dodávat, že i kdyby byla kniha sebehorší - což jako bonus rozhodně není -, své místo v mé knihovně by si zasloužila - přebal je totiž naprosto dokonalý! :) __ EDIT po vydání závěrečného dílu: Abych pravdu řekla, v knihovničce mám první dva díly, z něhož již druhý díl byl pro mě utrpením, kvůli tomu, jak ufňukaně se Shay choval, ale třetí ke mně ani náhodou nikdo nedostane, i když nemám ráda neúplné série! To, že se autorka upnula k představě Cally se Shayem budiž, ale aby to takhle skoncovala s Renem? Ani nápad.. Kvůli tomu jsem se od třetího dílu úplně distancovala a neplánuji ho vůbec číst. Zkrátka z celkem dobře vypadajícího příběhu se stal brak, alespoň pro mě.... celý text
Čas něhy
2005,
Lenka Lanczová
Jako oddechovka opět velmi hezká kniha, jako tomu je u většiny ostatních titulů od autorky dívčích románů Lenky Lanczové, u jejíž knihách člověk vypne a soustředí se vlastně jen na příběh, jest je psán sám životem. Tento příběh se vážně vydařil, letní čtení jako vyšité. :-) Nejlepší na tom všem je samozřejmě, že Ted zůstane s Petrou.. I když je konec dosti otevřený a mohl být více přímý, spíše více happy, kniha se mi líbila. Sice vážně postrádám ještě kýčovitější romantičtější a šťastnější konec, jelikož patřím mezi strašné citlivky a blázny, jenž vyhledávají šťastné konce, ale když to vezmu trochu oklikou, domyslím si to dle svého a kniha je vážně povedená. :-)) Zkrátka čtení na jedno odpoledne, když potřebujete nabrat sílu, odpočinout si a na chvilku vypnout. Nic světoborného a už vůbec ne k zamyšlení nečekejte.... celý text
Krvavý karneval
2011,
Melissa de la Cruz
Knihu jsem přečetla jedním dechem, za necelé tři hodinky jsem již neměla co číst a reakce po přečtení? To se nám to pěkně zamotalo a všechno ztížilo.. Tato série mě nějakým neznámým důvodem uchvátila již od přečtení prvního dílu a tento druhý mě jen utvrdil v tom, že sérii budu číst a nedočkavě budu očekávat další díly, jelikož si autorka pro čtenáře přichystala několik zvratů.. Například já jsem se v prvním díle zařadila do teamu Jacka a doufala, že se nesmrtelné spojení nezrušitelná láska, jsou si souzeni v každím životě) mezi ním a jeho dvojčetem Mimi nějak přeruší a on bude v budoucnu se Schuyler.. U tohoto dílu mám však rozpolcené pocity, jelikož ta část, kdy dojde k onomu ''spojení'' mezi Schuyler a Oliverem v čitateli vyvolá zmatení a sympatizuje v danou chvíli spíše s Oliverem. Vlastně ani sama Schuyler neví, koho z nich opravdu víc miluje.. Já tíhnu k oboum, ale zrovna momentálně spíše asi k Oliverovi. :))... celý text
Saturnin
2008,
Zdeněk Jirotka
Tato kniha mě sama o sobě ničím nezaujala, zřejmě proto, že jest žánrově zcela odlišná od těch, které čtu za normálních okolností. Dozajista si své příznivce v minulosti našla, nachází a v budoucnu jistě ještě najde, ale mě neozlovila a stejně tak, jako filmové zpracování nemohu zařadit do svého výběru oblíbených. Kniha ani film mi nepřišla nijak vtipná, tudíž kdyby se naskytla možnost znovu si ji přečíst, rozhodně bych ji nevyužila. Saturnina jsem tedy četla jen kvůli tomu, že jej naše paní profesorka zařadila do povinné četby, takže knihu raději ani nehodnotím. Jak jsem se zmiňovala, nejedná se o můj šálek čaje, tudíž jest v mé knihovničce někde úplně vzadu. Nic pro mě.... celý text
Odstíny života
2011,
Lusy Adams (p)
Knihu jsem přečetla jedním dechem a nemám slov.. Poutavý příběh, jež je promyšlen do posledních detailů, které jsou později objasněny. (i ty, jenž byly zmíněny někde vpředu knihy) Zkrátka dokonalé. :-) Spisovatelku odteď zařazuji do mých nejoblíbenějších a doufám, že připravované pokračování nezklame duši, toužící po happy endu, jakou jsem například já. x)) :D Prosím, prosím, prosím, ať je to takto dokonalé a krásné. Nechci moc prozrazovat, ale Ti dva (nebudu záměrně jmenovat, ale všichni, co už knihu četli, jistě vědí, koho mám na mysli ;)) se k sobě hodí a patří k sobě. Musí být spolu, takže ať je další kniha nerozdělí.. Prosím! :-)) Knihu zbožňuji a po necelém dni čtení ji mám v knihovničce na dobře viditelném místě. :))... celý text