Fififjonka
přečtené 61
Nic nebude jako dřív
2013,
Karin Slaughter
Rozvleklejší, než Triptych a hlavní zápletka ohledně zmizení dcery mě taky nezaujala tak, jako zápletka předcházející knihy. Naopak co chválím je přiblížení handicapu dyslexie. S Willem nelze než sympatizovat. Líbila se mi vedlejší linka s Willovým bývalým "kamarádem" z dětského domova. Čtivé, napínavé, jen škoda ne až zas tak gradujícího konce, opět v Triptychu je finále servírováno lépe.... celý text
Triptych
2007,
Karin Slaughter
Absolutní nadšení. Ke Karin Slaughter jsem se dostala přes Mo Hayder a už teď je mi jasný, že jsem odsouzená k tomu přečíst od ní všechno. Nic proti Hayder, její knížky jsou napínavé a čtou se dobře, ale postavy ani hlavní detektiv mě nikdy moc nezajímaly. Zato Will Trent je po Harry Holeovi konečně další detektiv, kterýho jsem si i přes jeho chyby vážně oblíbila. Musím ale říct, že příběh, který mě opravdu ždímal, byl ten Johnův, neskutečně jsem mu fandila. Velmi napínavé, skoro žádné "vatové" nudné části a super finále. Už jsem ve třetině Nic nebude jako dřív a jedu dál :-D Rozhodně doporučuji!... celý text
Konečná diagnóza
1991,
Arthur Hailey
Děj je poutavý, ale charaktery už moc ne - všechny jsou typicky Haileyovské. Ti staří jsou zaostalí a pokroku se bránící, ti mladí se snaží pokrok prosadit, milostná vzplanutí ničím nepřekvapí a blíží se okamžik zlomu... Nebýt to v nemocničním prostředí, nejspíš by mě to bavilo o mnoho míň. Jediná postava, která byla zajímavě napsaná, byl doktor Pearson.... celý text
To
1993,
Stephen King
První kniha od Kinga, díky které jsem ho začala naprosto hltat. 1000 stránkový epos, který se čte sám a stránky jen létají. Ukazuje obrovský rozsah Kingova talentu. Po dočtení máte pocit, jako byste v Derry vážně žili a všechno to viděli na vlastní oči. King to dokáže tak dokonale zprostředkovat, až to bere dech. Milovala jsem Smolaře, každá postava je neuvěřitelně popsaná, fandíte jim, prožíváte všechno, co se jim děje. I vedlejší postavy jako např. Henry jsou tak skvěle vykreslené, že se do nich dokážete přesně vcítit a dokonale porozumět všemu, co dělají. King má totiž ten obrovský dar jakýmsi záhadným způsobem člověka úplně vtáhnout do děje. Díky němu Derry prostě existujte, vy ho znáte, jste v něm, přesně vidíte, jak vypadá, cítíte tu atmosféru, vidíte v něm lidi... I několik měsíců po dočtení se mi stále stejně živě vybavují určité pasáže a dám tomu ještě chvíli, než se vrhnu na opětovné přečtení. Film je ve srovnáním s tímhle opravdu ubohým chudým bratříčkem. Nedokážu přijít na jedinou výtku. Tohle se rozhodně řadí k těm nejlepším knihám, které jsem v životě četla. Bravo!... celý text
