Finskej
přečtené 884
Divocí koně
1996,
Dick Francis (p)
Francis prostě umí. Drobnokresba lidské povahy, k níž se tak často uchyluje ve svých knihách, které "jsou méně o dostizích a víc o něčem jiném", je zde přítomna ve vrcholné formě a mně znovu nezbývá, než zopakovat údiv nad tím, jak daleko jeden spisovatel detektivek dovedl zdánlivě "obyčejný žánr" v dalším rozměru. Pozoruhodná spisovatelská zručnost, s níž spájí řemeslo s hlubším vhledem, zcela oprávněně činí pana autora panem autorem.... celý text
Až za hrob
1998,
Dick Francis (p)
Poměrně specifická francisovka. Obvyklého ústředního tématu, totiž anglického dostihového sportu, se v tomto případě dotýká méně, na druhou stranu skvěle dokazuje další autorovu schopnost, totiž dosti čtivě popsat různé zákruty jinak normální lidské povahy. Jinými slovy: Francis napsal nemálo detektivek, kde se pustil do rozborů psychiky a dostihy posloužily jako výchozí bod, a toto je jedna z těch lepších. Obvykle příznivci klejí, když se oblíbený autor odchýlí od ústředního tématu, ale Francis si ty odbočky mohl dovolit a uměl. P.S. Odpouštět je mimořádně silné téma a je hezké číst, když o tom někdo dobře napsal.... celý text
Efektivně mrtvá žena
2004,
Václav Erben
Vlastní autorovo psaní skvělé jako obvykle, jen je tu to dobové prosocialistické – antimperialistické téma, které z dnešního úhlu pohledu působí poněkud uměle, no. Je třeba shovívavosti, což ale není problém, protože povinné úlitby postihly za socialistické éry více autorů a Erben alespoň neleze soudruhům tam, kam slunko nezasvitne, příliš...... celý text
Veveřácká Kronika
2005,
Kateřina Mojžíšová-Soukupová
Vtipná a čtivá záležitost pro každého, kdo se zajímá o přírodu. A kolik omylů a neznalostí o něčem tak zdánlivě důvěrně známém, jako jsou veverky, běžně máme... Jéje, to je až k neuvěření. A protože se k autorce a její knížce nadto pojí *velice záslužný* projekt, uvádím ještě jeden link:... celý text
Bez slitování
1996,
David Morrell
Tato kniha mě dost překvapila: začátek byl slibný, pak nastoupilo po vypravěčské i literární stránce průměrné čtení a od okamžiku, kdy nastalo tzv. zlomové odhalení, byl zbytek předvídatelný a ke konci už i nudný. V pravém slova smyslu konzumní záležitost k jednorázové spotřebě. Jednou ji člověk přečte a dočte, ale kdyby ne, nic moc by se nestalo... (Jinými slovy: i v rámci tohoto druhu literatury existují rozdíly a lepší volbou jsou rozhodně autoři, jako je Clancy, Forsyth, Crichton apod.)... celý text
Podivný regiment
2004,
Terry Pratchett
Zpočátku bych to nebyl čekal, ale během čtení se z této knihy vyklubala (pro mě osobně) jedna z nejzábavnějších pratchettovek vůbec. A dost možná lze říci, že je to vlastně zeměplošské Jak jsem vyhrál válku (viz http://www.databazeknih.cz/knihy/jak-jsem-vyhral-valku-549 :-).... celý text
Děti Duny
2007,
Frank Herbert
Třetí díl ságy je o něco lepší než druhý díl ságy – to je pravda. Naneštěstí to neznamená, že je dobrý: co autor z původního osobitého světa a příběhu začal mršit v neslaném a nemastném druhém dílu, to ve třetím do určité míry dorazí. Postavy jsou ještě víc "bůh ví proč jinde a jinak", ještě víc myslí, aby nic nevymyslely, a dokonce je to snad poprvé, kdy shledávám lidské počítače mentaty a čarodějnice z Bene Gesseritu dosti tupými a nedovtipnými... No a závěr s de facto všemocnou entitou, která to celé vyřeší tak nějak "Deus ex", byl už jen definitivním potvrzením dojmu vznikajícího od druhého dílu ságy: konec, šlus, ende. Dál už Duny nečtu. Protože to nutně bude ještě horší. A stačí mrknout na komentáře u čtvrtého dílu...... celý text
Spasitel Duny
1993,
Frank Herbert
Původní Duna je skvělá věc, její pokračování až překvapivě velká slabota, kterou jsem málem i nedočetl. Nemastné, neslané, bez pořádného děje, a to ne proto, že by "postavy hodně přemýšlely a zvažovaly..." Opak je pravdou: postavy především nic nevědí a na nic pořádně nedokáží přijít (razantní kontrast proti původní Duně), a tak se ve všem donekonečně hnípají, až se *něco stane*, čímž se kurs poněkud změní a postavy se budou neřešitelně hnípat jiným směrem. Kdybych chtěl dokument o paralýze myšlení, které tolik přemýšlí o všem možném, až nic nevymyslí, tak lepší budu těžko hledat. (Snad někteří ruští klasici, občas právě tak nečitelní.)... celý text