Na rozdíl o jiných space oper (Odhalený vesmír, Úsvit noci) jsem se nemohla zpočátku chytnout, ale jsem ráda, že jsem vydržela. Kromě atmosféry, super podaného budoucího uspořádání lidské společnosti a akčních scén jsou tradičně dobře vykresleny charaktery a mezilidské vztahy. A tak nějak jako by mimochodem na vhodném místě probleskne věta, která přesahuje přízemní myšlení (no asi se tohle slovo do vesmíru nehodí, ale když ještě píšu ze Země ...) a kniha se hned posouvá na vyšší úroveň. Např. když Avasarala konstatuje poznání bezvýznamnosti všeho, na čem se člověk dřel, když žije dost dlouho.... celý text