• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 10 knih

Nové komentáře u knih Jeff VanderMeer

Anihilace

„Velmi působivě pojatý výzkum. Nejasné zadání, nejasný cíl, zavádějící výcvik, divné vztahy mezi členkami expedice. Podobně jako Kafka mi to tahalo rozum, na nic se nedá spolehnout, všechny dosavadní zkušenosti jsou v rozporu s realitou.“... celý text
— engelbert

---

Anihilace

„Přečteno na základě doporučujícího článku P. Koubského. Napsáno nepochybně brilantně, znepokojivá atmosféra. Podobně jako u Kafky víme o postavách minimum (ani jména neznáme, pouze hlavní postava v retrospektivách odhalí některé zvláštnosti své osobnosti a naznačí něco málo o svém manželství), stejně jako o skutečném smyslu výprav, které končí katastroficky, či o tajemných (a děsivých) jevech v prozkoumávané oblasti. Nikdo nevěří nikomu, pravděpodobně nikdo dohromady nic neví, ani nejbližší lidé si vlastně nemohou porozumět.“... celý text
— Ventimiglia

---

New Weird: Trochu divná fantastika

„S New Weird literaturou jsem se za ta léta už setkal. Dokonce i s nějakou tou z českých luhů a hájů, která se tu poslední léta snaží otevřít veřejnosti. Literatura je to ale po vzoru svého názvu značně různorodá a je tak tedy třeba se na to důkladně připravit. Osobně mě ale tady ty povídky, které manželé VanderMeerovi přichystali, úplně nebavily. Nejzajímavější jsou asi ty kruté, surrealistické. Tam si říkáte, že kdyby to chtěl natočil John Carpenter v 80. letech, směle byste mu za to poplácali do zádech, ať se nebojí a jde do toho. Jenže koukat na film Věc a číst o tom je přeci jenom pořád řádný rozdíl. Popravdě, číst zde ty povídky bylo zajímavé, ale nenašel jsem žádnou, která by ve mně zanechala něco, kvůli čemu bych měl důvod se k nim vracet.“... celý text
— Malarkey

---

---

Anihilace

„Knihu jsem si vybral, abych splnil bod ze čtenářské výzvy. Naštěstí jsem nečetl rozporuplná hodnocení a knihu si užil.“
— milan2310

---

Finch

„Tak jsem dočetla a mám pocit naprosto ztracneho času. Jako detektivka je to naprd. Jako noir je to docela fajn, jenže noir potřebuje temneho hrdinu, ale dobře představitelné prostředí. A tady je kámen úrazu. Za celou dobu, co jsem četla, jsem si nedokázala udělat pořádek ani v tom jak Ambra vypadá, ani v tom, kolik frakcí tam vlastně žije. Jasně, kniha je součástí série, ale mám pocit, že autor nás v tom naschvál nechává plavat v jakýsi pokus o magický realismus. Do toho je tam omnipotentnost nepřítele (a ne těch houbovitejch vetřelců, který by na to teoreticky mohli mít nárok), ale normálních lidskejch. Tajemná přítelkyně, ze které se nakonec nic nevyklube, bojovnici na svobodu, kterým jde o bůhví co a tajemné dveře mezi dimenzemi, které umí otevírat další divný omnipotent. A konec? Autor ve sve Knize divů říká, že rád nechává konce otevřené, aby sdělil nějakou filozofickou myšlenku. Tady je myšlenka jediná. Autor neumí psát konce.“... celý text
— roso.mak