fons přečtené 140

Žena v kleci 2012, Jussi Adler-Olsen

Pomsta nosí Pradu 2013, Lauren Weisberger

Divočina 2015, Cheryl Strayed

Lidi, kteří podstupují podobné cesty, obdivuji a zároveň nechápu. Hledání sebe sama tím prakticky nejnáročnějším způsobem se ne vždy setká s dobrým koncem. Ale takovou menší tůru, třeba po okolí bydliště, by měl pro vyčištění hlavy a urovnání myšlenek podstoupit každý. Příběh Cheryl Strayedové, ženy, která se na životní křižovatce rozhodla sejít z přikázané cesty a vydat se vlastním směrem, je klasický popis překonávání lidských a zemských hranic, který mnohé čtenáře inspiruje. Čtení knihy se pro mě stalo přínosným a příjemným až v druhé polovině. V té první jsem měl problém se stylistikou textu, která mi připomínala narychlo sepsané slohovky ze střední školy bez špetky literární invence. Nejspíš to bylo úmyslné, pro vytvoření obrázku o hlavní postavě, která se během pouti měla změnit z nerozhodného telátka v silnou a sebevědomou ženu. To se dle mého povedlo, ale i přesto, že ženská síla je nezměrná a nelze jí podceňovat, daleko větší emotivní dopad na mě zanechal tématicky příbuzný "Útěk do divočiny", kde se čtenář setkává s prohrou člověka nad přírodou v té nejzazší podobě. To byl ale příběh o plném oddání se matce přírodě, v případě Cheryl byla stále znát přítomnost civilizace, ať už v podobě navštěvování zděných sprch či předem pečlivě zabalených zásob. A to je právě zásadní kamínek v trekerském obutí této knihy...ta jistota zaopatření dodává cestě punc jednoduchosti a odkazuje, že prakticky každý to zvládne bez jakékoliv újmy. I já na svém občasném vandru po Česku musím vynaložit určité úsilí, abych cestu hravě zvládl. Přesto chci na závěr knihu doproučit. Čte se svižně, není nikterak náročná a jak už jsem zmínil, pro mnoho lidí jsou tyto příběhy inspirací. Já si jí nejvíce vychutnal za chůze. Sice kniha vypadá, jako bych jí hodil pod kola traktoru, ale čtení na čerstvém vzduchu mi maximálně pomohlo se do světa hlavní hrdinky vžít! A teď už se jen těším na filmové zpracování!... celý text

Předčítač 2006, Bernhard Schlink

Co vznikne kombinací zdánlivě neslučitelných literárních témat? Vznikne Předčítač - malá kniha, která však na poli literatury a filmu předvádí ohromný zážitek a svojí komplexností získává čtenáře a diváky po celém světě. Začátek léta jsem si tímto klenotem nenahraditelně vylepšil a těším se, až jej opět otevřu a začtu se. A jestli v nějakém příštím životě budu zase dělat maturitu z literatury, už si nenechám s**t na hlavu a do výběru Předčítače bez váhání zařadím!... celý text

Rezistence 2012, Veronica Roth

Papírová města 2014, John Green

Dospěj! 2012, Ben Brooks

Největší atraktivitu dodává knize fakt, že autor jí napsal v 19. Čte se rychle, dobře, pobaví, ale světoborné dílo to není. Každopádně bych další knihu od autora v českém vydání uvítal! :)... celý text

Prázdné místo 2013, J. K. Rowling (p)

Rowlingová opět dokázala, že je prvotřídní vypravěčka, ale co je to platné, když obsahem pro mě byla kniha jako horská dráha. V jeden moment jsem se od krásně popisovaného Pagfordu nedokázal odtrhnout, v moment druhý pro mě kniha zaplňovala jen "prázdné místo" na poličce. Jedná se o popis současné společnosti v té nejotevřenější podobě a oblíbit si jakoukoliv postavu je v tomto světě neskutečný problém. Chladná kniha, které by klidně stačila poloviční tloušťka. Tvorbu Rowlingové nezavrhuji, ale do Prázdného místa už se asi podruhé nepodívám...... celý text

Hvězdy nám nepřály 2013, John Green

Nooo...Tak u téhle knihy, nevím jak je to možné, se mi podařilo být neskutečný cynik. Jakkoliv jsem se u slzopudných pasáží snažil o jednu jedinou kapku stékající po tváři, ne, prostě mě to emočně minulo jako vejce Moničino auto. Přitom příběh je to dojemný a láskyplný a mě se mnohdy povede brečet i u spáleného jídla v pořadu o vaření (protože normálně jsem cíťa a emotivní chudáček), ale tady mě od téhle vzácné reakce něco odradilo... Upřímně, ve skutečnosti mi na knize vadila jedna prostá věc - celková stylizace textu a vyjadřování postav je tak trochu "za hranou". Aby se v 16, resp. v 17 někdo dokázal ohánět tak vyspělými frázemi, musel by mít román přidělen štítek sci-fi. Mně je 20 a za celou existenci jsem pronesl jen minimum takových filosofických obratů. Radši bych bral neučesanou mladistvou řeč plnou sprostých slov a slangových výrazů, než zcela uvědomělé cítění každé situace a konverzace. Ale abych jen nehanil, miloval jsem pasáže z Amsterdamu. Vzpomínky na to, když jsem stejnými uličkami procházel já, mě dojímali nejvíc! Hvězdy nám nepřály není vůbec špatná kniha - je to krásná pohádka s trošku jiným koncem. Svoji žádanost si získala díky filmovému zpracování, které dívácí milují kvůli sympatické ústřední dvojici mladých herců. Kniha se četla skvěle, je svižná, vtipná, dojemná, jen je dle mého až nereálně chytrá! Dobře? Dobře.... celý text

Solaris 2009, Stanisław Lem

R.U.R. 2004, Karel Čapek

Za tohle si Čapka neskutečně vážím! Je to nadčasové a přelomové dílo.

Divergence 2012, Veronica Roth

Kniha je neskutečně čtivá, další z řady těch, co mi ukradly pár hodin spánku. Nejvyšší hodnocení přesto dát nemůžu, jelikož se stále nedokážu přenést přes ten náhlý zvrat. Celý vývoj mi přišel moc přišroubovaný, jako by si autorka uvědomila, že zabydlování se ve frakci bylo dost a nezbyly stránky na pořádnou akci. Přesto jsem s knížkou spokojený. Antiutopický žánr mám rád a těší mě, že se v současnosti vrací na vrchol popularity. Sice je v něm více romance, než v klasikách od Orwella, ale to už ostatně k velkým příběhům patří. Jde zkrátka o další popkulturní senzaci, která nutí mládež číst. A toho je třeba si cenit!... celý text

Poslední bitva 1993, C. S. Lewis (p)

Bez zbytečných slov a debat se jedná o vrchol celé ságy! Jen zmíním, že jsem cíťa a poslední stránku jsem musel sušit fénem...

Obchod na korze 2009, Ladislav Grosman

Předloha našeho prvního Oscarového zářezu, která jde přesně ruku v ruce s filmem, stejně jako jde film ruku v ruce s knihou. Je to sice krátká novela, která se přečte za jedno odpoledne, ale i tak jde o dokonalou ukázku toho, jak lze na malém poli vytvořit velké věci. Je obdivuhodné, jak se prosťounce poklidná atmosféra téměř lusknutím prstu změní v mrazivé drama vykreslující jednu ze zásadních událostí československých dějin. Hodně na zamyšlení, hodně kvalitní a zejména hodně velká škoda, že Obchod na korze nebyla součástí maturitní četby!... celý text

Stříbrná židle 1992, C. S. Lewis (p)

Můj celkový dojem z tohoto dílu je poněkud roztřesený. Možná je to tím, že jsem knihu četl zejména ve vlaku a možná tím, že mě zde chybělo větší pouto. Pro mě osobně je vrcholem mezi postavami Lucinka a tu prostě nikdo jiný nenahradí (i když proti novým postavám nic nemám a vím, že Lucinka nemůže chodit do Narnie pořád). Přesto je to ale zajímavý příběh, který nijak sérii nesráží...to jenom já si na knihu musím udělat více času a věřím, že po druhém přečtení bude můj názor úplně o něčem jiném!... celý text

Plavba Jitřního poutníka 1992, C. S. Lewis (p)

Aréna smrti / Vražedná pomsta / Síla vzdoru 2012, Suzanne Collins

Dle rčení zlých jazyků je literární odkaz paní Collinsové jen "nafouknutá bublina", která nic nového nepřináší. Příběhy celé trilogie prý postrádají logiku a s kvalitou se sotva viděly. Občas mě masové reakce docela překvapují. Nemůžu tento názor zatratit. Vlastně ani nechci. Přes všechny řeči Hunger Games byly, jsou a navždy budou mojí oblíbenou knižní sérií - mojí továrnou na příjemně strávený čas! Jsem knihomol, miluju čtení a umím číst celkem rychle, ale takový maraton, jaký jsem zažíval při HG, se mi do té doby nepovedl. Celý "maraton" začal asi takhle: - Koupil jsem si večer za výplatu z brigády tento komplet všech dílů - Začal jsem číst už ve vlaku (a stále si nevzpomínám, jak mi průvodčí cvaknul záložku/jízdenku) - Narážel jsem do lidí na ulici cestou od nádraží (jedna malinká starší paní mi při čekání na přechodu nechtěně posloužila jako stojan pod knihu) - Otáčel jsem stránky při večeři, která mi vychladla (a studený špagety nejsou zrovna lahůdka) - Četl jsem si v posteli a dostal se k poslední kapitole, byla tma, čas mě nezajímal (když jsem "Arénu smrti" dočetl, cítil jsem se divně) - Cítil jsem se divně hlavně proto, že od dočtení uběhly ani ne dvě hodiny a já musel vstávat do školy. A hlavně proto, že jsem první díl přečetl tak rychle - Stejně jsem si nedal říct a i přes zaslzený oči jsem už cestou na autobus prožíval "Vražednou pomstu". Tak...a tohle je jasný důkaz, že Hunger Games jsou zatraceně dobře napsanou literární senzací, která možná není tak originální, jak by všichni chtěli, ale je svižná, nápaditá (aspoň pro mě) a hlavně, čeho si cením nejvíc, donutila mládež číst! A kdoví, jaký postihne trilogii osud. Možná upadne v zapomnění, možná jí uvidíme v maturitní četbě našich potomků (přeci jen, polovina děl k maturitě byla v době vydání brána stejně chladně a dnes jsou to do nebes vynášené klenoty). Jednoduše, Hunger Games si mě získaly, ty knížky miluju a rád se k nim vracím... Což jsem letos udělal už potřetí - a to přece o něčem vypovídá!... celý text

Síla vzdoru 2011, Suzanne Collins

Možná to není úplně na pět hvězdiček, ale když vás nějaký příběh připoutá natolik, že na konci každé kapitoly i přes volání jiné práce prostě knihu nezavřete a hltavě otáčíte stránky dál, nejde hodnotit jinak. A není to případ jen trojky, bylo tomu tak u všech dílů. Síla vzdoru je v opozici k předešlým dílům daleko niternější a svým způsobem i komornější. Je to prakticky psychologický dodatek k uplynulým událostem, jenž v klaustrofobickém kabátu ústí k tomu finále, které ale ani zdaleka není tak opulentní a velkolepé, jak si ho většina představuje. Jde doopravdy zejména o pocity a v mnoha myšlenkových postupech začne hlavní postava čtenáře i odpuzovat, ale všudypřítomná revoluce a nekončící hrozba smrti je prostě natolik propracovaná a realistická, že série je tímto minimalistickým pojetím zakončena důstojně a každá správná citlivá duše bude mít nějaký ten den o čem přemýšlet. I napotřetí mě to neskutečně bavilo, tempo čtení nepolevilo a můj vztah k postavám je teď už zcela nesmazatelný. Neoznačuji se za žádného „milovníka knih pro dospívající“, mám totiž názor, že celá série do téhle škatulky s pošramocenou pověstí nepatří. A i kdyby tomu tak bylo, tak co, čtu zejména pro to, abych se bavil, abych něco pociťoval a abych se ocitl mimo naší realitu – a to se Hunger Games povedlo na jedničku! Takže, slečno, paní, cokoliv Collinsová, už potřetí tleskám a děkuju za neskutečně silný a intenzivní literární zážitek, který možná čerpá z již existujících motivů, ale to nic nemění na tom, že má knihovna obsahuje další drogu, kterou si budu muset v určitých časových intervalech opakovaně dávkovat a svoji závislost tak nadále prohlubovat!... celý text

Katedrála 2003, Zdeněk Mahler

Zmizelá 2013, Gillian Flynn

Ti, co ještě knihu nečetli, ať raději nečtou ani můj komentář, mohlo by to pokazit zážitek... Pár lidí, co mě vidělo s knihou v ruce řeklo: "Zmizelá? To je zase nějaká další upířina?" Uvědomuju si, že měli skoro pravdu - v téhle knížce mi až na jednu vyjímku všichni pili krev. První třetina příběhu se mi nakonec líbila nejvíc, byla dobře napsanou chytrou parodií na romantické knihy a nejednou jsem se v této části někerým výrazům a větám od srdce zasmál. Druhá třetina už pro mě byla trošku utrpením, zdlouhavou cestou k tomu vrchlou. Pomalu jsem začínal cítit ke knize odpor, protože mi docházelo, že ten konec jsem nejspíš odhadnul. Ale stále jsem se držel v naději, že se pletu. No, a třetí část příběhu mi už definitivně zatloukla hřebík do čela - nejen, že jsem se smál, jak je to celé stupidní a tak strašně (jak je tu nejednou uvedeno) americké, ale navíc mi došlo, že jsem se v odhadu nepletl. Tenhle příběh si víc jak 500 stran opravdu nezasloužil...i 200 by na něj bylo moc, jelikož tak dlouhé čekání na tak idiotský konec, to je na průstřel hlavy! Kdyby takhle v reálu řešil partnerskou krizi každý, no tak to potěž! Do poloviny knihy bych dal 4 hvězdy, ale ten konec si žádá sotva jednu! Nakonec jsem byl mírný a za to, že mě kniha nenudila a že je dobře napsaná dávám hvězdy 3. Teď už jsem jen zvědav, jak si se Zmizelou poradí můj oblíbený režisér Fincher. Věřím, že ve dvou hodinách a v rukou tohoto génia to dopadne lépe! Jo a ještě! Ta velká reklamní kampaň se sebevědomím rčením "Děsí čtenáře po celém světě, včetně Stephena Kinga!" Sorry, ale...to jako vážně?... celý text