Franc přečtené 777

Psí hvězdy 2014, Peter Heller

Poměrně netradiční postapo kniha. Psí hvězdy jsou knihou, jejíž největší předností je reálnost a uvěřitelnost světa, do kterého nás autor uvádí. Člověk má tendenci uvěřit, že tak nějak by to mohlo jednou dopadnout. Není to toliko kniha o přežívání a boji o ohlodanou kost, jako spíše kniha o hledání smyslu života. Spíše než akci očekávejte vážení životních hodnot. Na jednu misku vah klade hrdina ztráty let minulých, na druhou pak zbytky důvodů pro žití. Teprve až druhá polovina knihy přinese více vzruchu a závaží, které vyřeší autorovo dilema. Když se naladíte na tuto ústřední nit knihy, budete nadšeni. Pokud ovšem hledáte knihu na odpočinek se spoustou akce, pak toto dílo nebude tím pravým ořechovým.... celý text

Nížiny 2014, Herta Müller

Musím jít proti proudu předchozích komentářů. Nevím, zda jsem knihu otevřel v nesprávný čas a neměl dostatek klidu na četbu, zda jsem nevěnoval knize dostatečné množství pozornosti, či jednoduše má čtenářská zdatnost a schopnost chápat čtené nedosahuje takových kvalit, jež jsou předpokladem pro četbu a plné pochopení této knihy a autorčina sdělení. Autorka to bezpochyby se slovy, větami, slovními obraty umí bravurně. Ale právě pro toto její umění jsem se v povídkách ztrácel. Asi bych svůj čtenářský zážitek přirovnal k pozorování abstraktního obrazu. Tam kde jedem vidí mistrovské dílo, já vidím směs čar, tvarů, barev. Co je pro jednoho kompaktní dílo, pro mě samostatné objekty mající dohromady tvořit celek. A tak tomu bylo i u této knihy. V té bohatosti jazyka, obratů, přirovnání, popisů, jsem nebyl téměř schopen najít to hlavní, tedy to, co je zmíněno v anotaci.... celý text

Smrt & potěšení 2008, Albert Kudělka

Líbila či nelíbila? To je oč tu běží. Ač povídky začaly poměrně zajímavě, jejich konec nekonec ve mně zanechal jisté rozpaky, zda jsem opravdu v textu objevil vše, co objeveno mělo být. Co se zajímavě rozvíjelo skončilo tak najednou, že jsem měl pocit, jako by čtení předchozích stránek bylo zbytečné. Tím ale nechci tvrdit, že četbu považuji za úplně promarněný čas. Hlavní hrdina je plusem této knihy a způsob, kterým ho autor uvedl v život považuji za velmi zdařilý. Nicméne toto plus nemůže převážit jisté rozpaky z již jednou zmíněných hektických konců povídek, které nenaplnily očekávání, které u mě na začátku vyvolaly.... celý text

Nad českými zeměmi slunce nezapadá 2016, Jan Kotouč

Tak jsem se zase po letech vrátil do světa, kdy trend udávají České země, a Ruská říše je stále tím, kdo si hraje na vládce světa, kterým touží být tak jako v naší realitě. Kniha se čte bezesporu pěkně, není nouze o akci. Pomyslné misky vah jsou neustálené a není jasné do poslední stránky, která strana drží silnější závaží. Autor vybudoval zajímavý svět, kde není místo pro slabé a váhavé. Prostě je jaký je a nic moc více se k danému nedozvíte. V konání a událostech lze najít paralely a náznaky korespondujicí s naším světem, ale ne v míře, aby si vybudovány svět nezachoval vlastní jedinečnost a svébytnost. Kdo má zkušenosti s jinými knihami autora, najde v chování hrdinů jeho jasný rukopis. Opět se ale nemohu zbavit dojmu, že v každé knize musí mít autor svého Mirka Dušína s komplexem, který je třeba odhodit, aby bylo lépe. Jako u jiných knih autorových jsem spokojen, spousta akce, politikaření, nepřátel na horizontu, i trochu toho patosu, který zabrnká na strunu češství. A jelikož v reálném světě slunce nad Českými zeměmi slunce západá, musím počkat až opět vyjde, abych se mohl v dalším díle vydat na oceány spolu s Československým loďstvem vstříc dalším dobrodružstvím.... celý text

Azurová step 1962, Michail Alexandrovič Šolochov

Neuvěřitelně silná kniha vypovídající o jedné historické etapě a způsobu, kterým zasáhla do života těch nejprostších lidí. Bezpráví a bezedná krutost vystupuje ze stránek ruku v ruce s vírou v lepší zítřky a nadšeným budováním lepší společnosti. Z knihy je sice znát, pro kterou ze stran bije autorovo srdce, ale natěstí se tak neděje v míře agitačné neúnosné. Síla jednotlivých příběhů, bohatost autorova jazyka, malebnost popisu donské oblasti, přiblížení života prostých lidí mohou mnohým přinést silný čtenářský zážitek. PS: Část povídek vyšla samostatně již v knize Donské povídky... celý text

Legionář 2013, Roman Bureš

Legionář není špatná kniha. Ale chyběla mi nějaká přidaná hodnota. Autor fungování římské legie na stránkách knihy přivádí k životu zasvěceně a poutavě. Nicméně ústřední událost, kterou pro historii Říma potažmo celé Evropy bezesporu bitva v Teutoburském lese představovala, byla na můj vkus odbyta rychleji, než příprava jídle ve vietnamském fastfoodu. Neříkám že špatně, ale rychle. Rozhodně bych čekal, že se jí dostane více pozornosti. To co následovalo na dalších stránkách mi přišlo pouze jako můstek k závěru knihy. Hlavní hrdina přežívá, zamiluje se, aby nakonec musel volit mezi srdcem a povinností. Klišé hodno červené knihovny, které se ale dalo skousnout. Závěr knihy přišel tak rychle, jako skončila úvodní bitva. Nastal čas pro pomstu, které opět zůstalo vyčleněno pár stránek. Kniha se nečetla špatně. Reálie fungování římského vojenského molochu autor uvedl v život reálně a uvěřitelně, ale příběh samotný a samotné bitvy by si zasloužily více prostoru než se jim jim dostalo. Jako jednohubka nechutná kniha špatně, ale k vrcholným dílům českého historické tvorby ve vší úctě k autorovi asi patřit nebude.... celý text

Rozvrácené město / Sběratel lebek 2015, William King

2 povídky o starém dobrém Strážci Kormakovi, který opět neváhá nasadit život při plnění úkolů ve službách řádu. Tahle série se mi dostala pod kůži a každý její díl si užívám. I když samotné příběhy nepřináší do světa fantasy nic převratného, autor přesto hlavnímu hrdinovi nadělil do vínku charisma, které Vás připoutá ke knize stejně silně jako přísaha Kormaka k řádu. Autor razí heslo: "V jednoduchosti je síla". Jednoduchý ale silný příběh, zajímavé postavy, řinkot mečů dělá z této knihy důstojného následovníka předchozích dílů.... celý text

Oči baziliška 2006, Otomar Dvořák

Kniha o dvou povídkách, které zabaví, ale natrvalo se v mysli neusadí. Události povídek jsou zasazeny do zajímavého prostředí. Děj je sice prostčí, ale neobsahuje žádné nelogičností. Hrdinové neomylně kráčí vstříc vytyčeným cílům. Takže pokud hledáte útlou knihu na vyplnění pár volných večerů a zároveň nejste v očekávání mimořádného čtenáského zážitku, pak by Vás tato kniha mohla oslovit.... celý text

Nazí a mrtví 1999, Norman Mailer

Už je tomu poměrně dlouho, kdy jsem nějakou knihu četl tak dlouho, a po jejím dočtení netušil, zda se mě oslovila či neoslovila. Jako by kniha měla dvě tváře. Ta jedna Vás uchvátí, ta odvrácená odradí. V knize se střídají pasáže, které Vás připoutají ke knize s těmi, u kterých jsem se doslova nutil k obrácení na další stranku. Spíše než za válečný román, považoval bych knihu za psychologický román z vojenského prostředí. Proto všichni ti, kteří knihu uchopí v očekávání záplavy krve a hluku kulometné palby od první do poslední strany, budou nakonec asi zklamáni. Ne že by se jim boje nedostalo, ale hodně prostoru je věnováno vojákům samotným v jejich nejprostší podobě. Autor se snaží dokázat, že vojáci slavné Americké armády nebyli žádní hrdinové z plakátů, ale prostí, mnohdy průměrní lidé, kteří si ze svého civilního života přinášejí své mindráky, své sny, své nedokonalosti, své stesky, své touhy po něčem jiném. A v tom možná může být v určitých pasážích kámen úrazu. V knize je mnoho postav, mnoho příběhů, mnoho myšlenek, mnoho rozdílných povah V tomto pelmelu lidského hemnžení jsem se s narůstajícím počtem stran začal ztácet. Právě pro tuto ztrátu kontinuity jsem s hlavními hrdiny nesžil do té míry, která by mě za jiných okolností ke knize připoutala. Kvůli tomu se musím vráti úvodu svého komentáře. Kdybych kvůli výše uvedenému dal malé hodnocení, bylo by to vůči autorovi nespravedlivé, jelikož se nejedná tak o jeho chybu, jako spíše mou neschopnost udržet pozornost. Ale naopak, kdyby ubral pár postav a několik stran filozofování, směle bych hodnotil velkým počtem. Ale takto si v sobě odnáším pocity, které jsou na plný počet, současně mám na paměti pasáže, které mě čtenářsky neoslovily. Proto asi bude lepší pro tentokrát nehodnotit... celý text

Čas rytířů 2007, Zdeněk Žemlička

Více než příjemné překvapení. Jednotlivé příběhy jsou sice prosté, ale mají své silné kouzlo a atmosféru. Hlavní hrdina je tím správným rekem, který zbytečně nefilozofuje, když je třeba vytáhnout meč. Na knize je cítit, že povídky vznikaly v průběhu doby. Přesto jako celek působí kniha vyjimečně příjemně. Takže každý, který si chce užít kvalitní, jednodušší - nemyšleno nikterak zle - fantasy s hrdinou, kterému nelze než držet palce, toho tato kniha určitě potěší.... celý text

Muži pod ochranou 1991, Robert Merle

Mé očekávání zůstala nenaplněna. Tím ale nechci říci, že by šlo o špatnou knihu. Jenom se mi k mé smůle nedostala do rukou v ten správný okamžik. V doslovu se hovoří o autorově snaze satiricky reagovat na feminizační hnutí v USA, které za jeho éry nabývalo na síle, a snaze nastínit, kam tyto extrémní snahy mohou vést. V tomto směru to autor vzal opravdu od podlahy a na zažitých pořádcích nenachal nit suchou. S rolí muže a ženy ve společnosti zahrál královské šachy. Bohužel pasáže čtivé se téměř pravidelně střídaly s pasážemi, po nichž jsem knihu odkládal znuděn. Možná pro tuto opakovanou ztrátu pozornosti mi mnoho dobrého z této knih zůstalo utajeno.... celý text

Donské povídky 1967, Michail Alexandrovič Šolochov

Krásné vyprávění, tragické, smutné příběhy lidí, kterým do života nemilosrdně zasáhl běh dějin. Kniha je historickým obrazem doby, kdy bezpráví a beznaděj kráčely ruku v ruce s nadšením a vírou v lepší zítřky. Autor nestraní ani jedné ze stran. A právě díky této nestranosti vyzní tragičnost jednotlivých příběhů silněji.... celý text

Údolí tyrannosaura 2006, Douglas Preston

Knihu bych přirovnal k filmu, na který náhodou narazíte v televizi, se zaujetím shlédnete, ale v budoucnu ho už asi vyhledávat znovu nebudete. Kniha se čte dobře, zápletka je vcelku zaujímavá, příběh netrpí hluššími místy. Jenom ti hlavní hrdinové by nemuseli být tak kladní a ti záporní tak proradní. Někdy mám pocit, že to autoři s těmi protikladady dobra a zla, vítezstvim morálky nad povinností vždy a všude, krapet přehánějí. A to byl i případ této knihy. Ale pokud chcete prožít pár nevšedních dobrodružství bez velkých nároků na mozkové závity, tato kniha Vám to dozajista umožní.... celý text

Sladký čtvrtek 2001, John Steinbeck

Stále je to ten starý známý Steinbeck, který to s jazykem i postavami umí. Sladký čtvrtek shledávám bezesporu velmi krásnou knihou, ale přeci jenom bych předchozí novelu Na Plechárně hodnotil o stupínek kladněji. Jako by autor slevil z hravosti a bezstarostnosti, která na mě z novely Na Plechárně dýchala z každé stránky. Celou touto knihou jako by se vinula nit smutku, starostí a melancholie, které i přes dobrý konec zůstávají a nemizí. Netvrdím, že to považuji za zápor, ale od knihy jsem to rozhodně neočekával. Mé očekávání zůstala do jisté míry nenaplněna. To však neznamená, že se knize vůbec nedostává vtipných monentů a příhod. Jen náznakem bych uvedl Hanzela a jeho horoskop.. Velkým kladem jsou skvěle vypracované postavy. Ať se jedná o dobromyslného doktora, prostoduchého Hanzela, nevyspitatelnou Suzy, přátelského Macka, Patrona, ti všichni a mnozí další jsou popsáni s takovou pečlivostí, že po pár stránkách nabyde člověk pocitu, jako by dotyčné znal osobně z věčného popíjení Starých tenisek.... celý text

Kráter 2011, Douglas Preston

Kráter je bezesporu kniha, která se dobře čte. Autor zvolil zajímavé téma s poměrně překvapivým koncem. Děj od začátku nabere slušné tempo, z kterého do konce nesleví . To je plus, které musím knize přiznat. Menší mínus bych viděl u některých hlavních hrdinů, kteří přišli, viděli, vyřešili, neb jim vše hrálo na můj vkus až moc do karet. Přečtení nelituji. Dostalo se mi akce, napětí, tajemna. Všeho ale v míře, kterou nabízí spousta jiných děl. Pokud chcete při čtení strávit pár večerů v napětí - ideální. Ale ve vší úctě k autorovi, na pustý ostrov bych si vzal jinou knihu.... celý text

Kmen Andromeda 1987, Michael Crichton

Skvělá kniha ve všech směrech. Zároveň kniha, která nastavila neúprosně zrcadlo mým neznalostem o principech fungování živých organismů na matičce Zemi. Chtě nechtě jsem musel občas při četbě využít služeb internetu, abych vůbec zjistil, o čem to sakra autor vlastně píše. O to obdivuhodnější je v tomto směru autorovo dílo, když si uvědomíme, že v době vzniku on nic takového k dispozici neměl. Asi bych se neztotožnil s některými předchozími komentáři, vytýkající knize malou akčnost, jednoduchý konec, či strohý popis. V tom bych naopak já osobně spatřoval její plus. Popisované téma něco takového předpokládá. Pomalou, jednotvárnou práci, úvahy, jež vyzní do ztracena, hory bezúspěšných pokusů, piplavá rutinní činnost výzkumnou práci víceméně provází. A právě proto je pro mě tato kniha tak uvěřitelná. Takže pokud má být smyslem knihy poučit a zároveň pobavit, pak v obou případech splnil autor stanovený cíl v mém případě na 100%.... celý text

Roboti a androidi 1988, Martin Petiška

Povídkové sbírky sestavené panem Železným nikdy nezklamou. Samozřejmě, že všech 30 povídek není na pět hvězd, nicméně těch lepších a skvělých je nepoměrně víc, než těch v mých očích horších. Překvapivé může být velké množství povídek od mistra žánru Asimova. Ale to je jen důkazem toho, že v žánrovém zaměřenění knihy stroj-člověk-robot právě on patřil a patří k těm nejlepším. Knihu nelze než doporučit. Prostě kniha z doby, kdy kniha ještě byla knihou. Kvalitní zpracování, hromada povídek, které by v dnešní době nakladatel klidně vydal samostatně, na konci medailonky všech autorů.... celý text

Večery na Dikaňce 1963, Nikolaj Vasiljevič Gogol

Krásná kniha ve všech směrech. Jednou pohádka, jednou tragédie, jednou trochu strachu, jednou narážka na lidskou vyčůranost, to vše vyprávěno nebývale bohatým jazykem. To vše dohromady je velice působivé a kouzelné. Takže nezbývá než doporučit k přečtení.... celý text

Vejce naruby 1985, Ondřej Neff

Musím uznat, že jsem více než mile překvapen. Povídkové sbírky většinou obsahují skvělé povídky, průměrné, i podprůměrné. V tomto případě však musím konstatovat, že nebyla žádná, která by mi nesedla či se nelíbila. Všechny byly více méně skvělé, o slabších bych řekl , že byly lepší průměr. Současně s tím jako celek působily nesmírně pestře, část byla vážných, část úsměvných. Každý má možnost vybrat si něco pro sebe. Kdybych si mohl dovolit doporučit ty nejlepší, pak bych ukázal asi na tyto: Bílá hůl ráže 7,62 Strom Zrcadlo Tři pokusy doktora Vítka Pokud se chcete pobavit, volte: Kolosální přehmat dohližitele Bicava Specializace doktora Wildemanna... celý text

Hluboké pastviny 2010, Arthur Charles Clarke

Poněkud netypická kniha pro A. C. Clarka. Nezměrné prostory vesmíru vyměnil za nezměrné rozlohy světových oceánů. Ač se jedná o knihu poměrně útlou, obsahově toho nabízí velmi mnoho. Příběhy bývalého astronauta čtenář od první do poslední věty sleduje s velkým zaujetím. Děj rychle ubíhá a na tak málo stránek toho zažijete s hlavním hrdinou poměrně hodně. Autor v knize klade několik zásadnějších otázek, na něž prostřednictvím hlavního hrdiny odpovídá. Stejně tak poukazuje na skutečnost, jak málo toho člověk dosud ví o vlastní planetě, kolik tajemství stále čeká na objevení v neprobádaných hlubinách oceánů.... celý text