Frosty128
přečtené 58
Zaklínač – komplet 8 knih
2019,
Andrzej Sapkowski
Sapkowski vytvořil 3 dost možná nejlepší postavy s jakými jsem se kdy v knihách, filmech nebo hrách setkal. Geralt je správně cynický a místy dělá chyby. Snaží se být neutrální, ale neváhá rozkrájet mečem celou armádu, pokud někdo sáhne na jeho milované. Ciri je zpočátku spratek, ale dospívá a po tom peklem, kterým si prošla jí nemůžete nefandit. Yennefer je sice mrcha, ale stejně jsem se do ní zamiloval, protože nakonec má srdce na správném místě. Marigold je střevo, ale občas je i nápomocen. Samostatnou kapitolou jsou trpaslíci, u jejichž dialogů se řežete smíchy od začátku do konce. Celý svět je správně temný a protkaný fantastickými místy. Od smradem prolezlých přístavů, malých vesniček, obrovských měst, rozpálených pouští, promrzlých lesů a hor, hustých pralesů, nejtemnějších kobek a jeskyní, krvavá bojiště až po načančané a snobské zámky. Co mi ale vyloženě nesedlo byl Sapkowskiho styl vyprávění. Tady se skočí v čase, tady se vypráví pomocí kroniky, tady pomocí retrospektivy. Místy jsem měl pocit, že se AS opájí vlastní dokonalostí a schopností vymyslet co nejsložitější jména a vůlí narvat do děje desítky postav, které nemají absolutně žádný vliv na příběh. Nemáte absolutně šanci se s nimi seznámit nebo si k nich vytvořit jakýkoliv vztah. Vlastně nevíte, kdo je kdo a co je zač, jakou má motivaci, nebo kde se vůbec vzal a je Vám úplně jedno, jestli někdo z nich zkape. Všechny tyhle odbočky jsou děsně rušivé a vlastně se jen modlíte ať už je někdo zapíchne, abyste se mohli vrátit k ústřední trojici. Obzvláště Věž Vlaštovky mi přišla místy nesnesitelná ať vyprávěla sebepoutavější děj. Zároveň si nemyslím, že zápletka „hledání Ciri“ je dostatečně nosná na celkem 5 knih. Místy už bylo vyloženě únavné poslouchat 58 různých postav, jak hledají Ciri. V čem však Sapkowski vyniká jsou bezesporu bojové a bitevní scény. Atmosféra je navozena dokonale a člověk profrčí jednu stránku za druhou …. do té doby než se začne řešit politika. Rozhodně nejlepší díl je za mě Křest ohněm (byť v něm hlavní příběh prakticky vůbec neposune a Yennefer v něm vůbec nevystupuje), který je ve všech knih rozhodně nejucelenější – skupina nesourodných hrdinů se prodírá válečnou mašinérií. Ačkoliv mám vůči sáze dost výhrad musím dát plný počet. Hlavně kvůli fantastickým postavám a úžasnému světu, který je nasáklý krví, hnilobou, rasovou nenávistí, válkou a epickými bitevními výjevy, rozmanitými nestvůrami a hodně pokřiveným smyslem pro morálku. Kdybych měl sestavit pořadí: 1. Křest ohněm, 2: Paní jezera těsně v závěsu, 3: Meč osudu, 4: Čas opovržení, 5: Krev elfů, 6: Věž vlaštovky (která má sice skvělý příběh, ale je úděsně napsaná, jinak bych ji zařadil výše), 7: Poslední přání. Bouřková sezóna mi stále chybí, ale dovolil jsem si celou ságu ohodnotit už nyní :-).... celý text
Pani jazera
2017,
Andrzej Sapkowski
Poslední díl se mi četl o mnoho lépe než všemi opěvovaná Věž Vlaštovky. Úvodní skákání dimenzemi mi vůbec nevadilo a dost příjemně odsýpalo. To jsem však netušil, co mě čeká dále. Nejsem fanoušek orgasmických výlevů, ale kapitola 8 a 9? No do p*dele, to byl nářez, který strčil do kapsy celou Hru o trůny. Následuje pomalejší oddychová a trochu nudná kapitola, která se zabývá důsledky války, jen aby se na závěr znovu rozpoutalo krvavé peklo. Závěr krapet poetický a s možností různých interpretací ... kdyby nebylo povídky Něco končí, něco začíná a následně videoher. Tleskám. Bravurní zakončení epické ságy, ke které mám výhrady, ale i přes to to byla fantastická jízda.... celý text
Věž vlaštovky
2010,
Andrzej Sapkowski
Samotné jádro příběhu je stále hodně poutavé a čtivé, i když to pátrání a mluvení o Ciri už začíná být dost únavné. Podle mého to není dost nosná zápletka na 6 knih. Oproti velmi konzistentnímu pátému dílu je zde spousta odboček a různých způsobů vyprávění s mraky vedlejších postav, které nemají žádný vliv na příběh, což mě místy vyloženě iritovalo. Nepotřebuji vědět, že nějaká postava, která byla součástí 58. družiny, pátrající po Ciri, támhle někde svědčí u soudu. Místo toho bych se rozhodně radši dověděl něco o Bonhartovi, Riencovi, Kalousovi a vůbec o komkoliv, kde zasahuje do samotného děje. Pokud bude poslední díl psaný ve stejném duchu, tak představa toho samého + dalších 100 stran mě trochu děsí.... celý text
Křest ohněm
2002,
Andrzej Sapkowski
Sapkowski se krapet utrhl ze řetězu. Přidal na temnotě, akci a brutalitě a krapet ubral humoru. I když ne příliš. U scény, kdy trpaslíci hrají karty, jsem se pořád řezal smíchy. Válečná mašinérie, o které se v předešlých knihách víceméně jen mluvilo tady zuří na plné obrátky. Zoufalství a beznaděj postupně narůstá a vzájemná nedůvěra nesourodé kompanie musí stranou, pokud chtějí přežít. Navíc spousta nových a sympatických postav. Za mě zatím nejlepší díl série i přesto, že hlavní příběh se prakticky nikam nepohnul a dal by se shrnout ve 2 větách. Kromě té feministické sleziny jsem si jej užil na 110%.... celý text
Čas opovržení
1998,
Andrzej Sapkowski
Konečně díl s ucelenějším stylem vyprávění. I když nezbytné bleskové odbočky si Sapkowski opět neodpustil. Zvrat na čarodějnickém banketu byl vskutku nečekaný (a to se stačilo vymočit do kytky na balkóně a všechno mohlo být jinak). Ale množství jmen a vzájemné pletichaření kdo s kým a jak bylo místy ubíjející až jsem tuto část celkem prozíval ... do té doby než Geralt s Ciri vytáhnou meč a nadělají ze všech karbanátky. Kromě této malé výtky je zbytek zběsilá jízda, která nedovolí vydechnout. Spousta nově příchozích postav skončí v kaluži krve, občas se vykuchá nějaká ta potvora, občas roztomilému psíkovi ukousnou hlavu. Radost číst.... celý text
Krev elfů
1998,
Andrzej Sapkowski
Sapkowski v sobě povídkáře nezapře. I když jde o román, tak je kniha rozkouskovaná do různých etap, přesně jako v předchozích dvou knihách a návaznosti mezi nimi zůstávají na čtenáři ať si je domyslí. Nemyslím to nutně jako výtku, ale klidně bych si přečetl sto stran navíc abych věděl, jak si postavy počínaly. Taky bych si rád přečetl něco o jejich minulosti (uvidíme jestli Sapkowski se svou velkou oblibou ve flashbacích toto nespáchá v dalších knihách). Příběh je velmi poutavý, ať už se jedná o úvodní třetinu s Triss, prostřední pátrací část nebo závěr s Ciri a Yennefer. Vztahy mezi postavy se krásně prohlubují a v tomto směru mě první díl ságy nadchnul, ale na plný počet to úplně nevidím.... celý text
Meč osudu
2000,
Andrzej Sapkowski
Ještě o stupeň lepší než první díl. Povídky jsou mnohem rozmanitější, záživnější a celá kniha je osudovější a mnohem, mnohem vtipnější. Místy jsem žasl, co dokáže Sapkowski vykřesat za vtipy. Povídky s drakem, půlčíkem a malou mořskou vílou jsou geniální. Všema deseti doporučuji i audioknihu, kterou jsem si poslechl po klasickém přečtení s nadějí že pochytím věci, které mi napoprvé unikly. A navíc musím uznat, že interpretace pana Fingera je famózní. U hádky mezi malou mořskou vílou a knížetem, kdy Geralt překládá a která probíhá ve zpívaném jazyce chvíli v sopránu víly a chvíli v basu Geralta jsem málem umřel smíchy. Začínám s romány a ještě jsem nikdy nebyl tolik natěšený na další knihu. Závěrečnou povídku si nechávám po přečtení celé ságy.... celý text
Hra o trůny
2017,
George R. R. Martin
Ač mi postavy ani svět nejsou zdaleka tak blízké jako Zaklínač nebo Pán prstenů, musím jen uznale obdivovat Martinovo spisovatelské mistrovství. Fakt že celkem bez problémů zvládá ukočírovat neskutečné množství postav, zápletek, intrik a příběhových linií aniž by se tu příběh nerozpadl po rukami nebo při tak enormní délce nezačal působit nudně, mi hlava nebere. Jen potvrzuje moji domněnku že Benioff a Weiss – tvůrci seriálů, jsou absolutní nýmandi. Protože dokud se mohli držet knih, patřil jejich seriál mezi světovou extra třídu. Jakmile se však nemohli opřít o sílu předlohy, šla veškerá jejich snaha do kanálu. Sedmá sezóna to ještě ustála, ta osmá už byl regulérní hnůj. U knihy, přestože nemám moc co vytknout, už byla délka místy únavná a nejsem si jistý zda se někdy odvážím na těch následujících x tisíc stran :-). Možná to Martin už do té doby přeci jen stihne dopsat.... celý text
