Gl4dr
přečtené 72
Murtagh
2024,
Christopher Paolini
Dobře takže to nějak rozepíšu a sepíšu, protože tohle musí ze mě ven. Na Murtagha jsem se neskutečně těšil. Na Eragonovi a jeho putování jsem vyrostl a mám ho přečteného dokola tipnu třeba 20x (a to jsem ještě podrazil když započítám audioknihy). No a co jsem dostal? V první řadě je nutné zmínit, že i podle autorova vyjádření se nejedná o pokračování, je to lehký spinoff, který by měl být volnou přípravou na plnohodnotné pokračování. Je to super, nebudeme si nic nalhávat, Paolini ví jak v tom chodit a komu sedne jeho psaní bude nadšený. Co jsem tak pročítal předchozí komentáře kolegů spolučtenářů, mě naopak první půlka s volnějším tempem vyhovovala. Nenudil jsem se ani chvilku, Co se týče druhé půlky ta mi naopak přišla místy zbytečně vleklá a táhlá. shrnu to do několika bodů + Temnější, syrovější a drsnější příběh než hlavní tetralogie + téma strachu, fobií a sebepoznání je podle mě velmi aktuální a dobře zpracované + Murtagh si backstory bezesporu zasloužil a je to příjemný vhled do jeho složité osobnosti + překvapivě dobře se autor popral s koncepcí světa, kdy do příběhu zvládl přidat spoustu nového a zároveň nerozbil nic z hlavní linie + i když se v příběhu objeví snad jen jedna postava z hlavní linie (pominu-li hlavní duo) v knize je sympatický počet easter-eggů. - dle mého touto knihou autor hodně rozbil powerscale světa jako takového který nastínil v hlavní tetralogii - Murtagh je prostě plačka, po tolika letech pořád fňuká, že s ním život vy*ebal - na mě bylo brutálně moc retrospektiv, v tomto měřítku bych spíš ocenil úvodních pár kapitol "prequel" než tolik vzpomínek, rozbílejo mi to hlavní linii příběhu - naprosto otřesný cliff-hanger na konci, takhle moc otevřeně jako kdyby chyběl kapitola jsem dlouho knihu končit neviděl. Naprosto mimo body, tohle jsou věci co neovlivňují mé hodnocení knihy protože tak budu mít jen já. Trn, je zde naprosto úžasná postava. Má hloubku, osobnost, své strachy a názory. To se čte parádně. Nicméně i v souvislosti s tím jsem měl problémy //////SPOILER\\\\\\ se čtením pasáže o jeho mučení v rukách Galbatorixe, násilí na mláďatech se nečte dobře snad nikde, ale tady mi to brnkalo na nějakou hlubší notu a takovou chuť knihu odložit jsem už opravdu dlouho neměl. Ještě si tu rýpnu do toho bodu s powerscalingem, který jsem zmínil výš. Ano já vím že Murtagh přišel o převážnou většinu moci rychlosti i síly s tím, že se vzdal Eldunarí, ale...... To že v podstatě nic v tomto příběhu nezvládl bez obrovských problémů mi přijde prostě špatně. Je to kruci-mísa jezdec, ty už ze samotné podstaty by měli být na obrovské výši oproti zbytku populace. Spoustukrát jsou vyzdvihovány Murtaghovy duševní schopnosti a přitom má takové problémy bránit se členovi Du Vrangr Gata, u které bylo několikrát zmíněno že nijak nevynikají. A poslední věc, samotné vize u Draumar a Bachel mi přišla repetitivní jako prase, kdyby ta pasáž byla zkrácená o 3 kapitoly nestalo by se vůbec nic, postava je perfektně napsaný záporák a spolehlivě jsem jí nenáviděl po prvních pár kapitolách, ale děj mi prostě přišel táhlý. Závěrem. Murtagh rozhodně stojí za přečtení, ale určitě to pro mě nebude na bázi pravidelného re-readingu jako zbytek série. Knihu bych ocenil na slušných 7,5/10. Kniha má dost much, ale pořád je to pekelně čtivé a skvěle napsané dobrodružství. Těším se kam se příběh vyvine dál.... celý text
