Gustik5 přečtené 391

Cyklokomiks: Ilustrovaný průvodce životem na dvou kolech 2019, Dave Walker

Nemám nic proti minimalismu a zjednodušenému kresebnému stylu podléhajícímu nějaké stylizaci, nicméně i na tom lze poznat, že kreslíř umí. Netvrdím že Dave Walker, jenž za tímto dílem stojí, kreslit neumí (to by mu pak jeho stripy - jakkoli stripy moc nepřipomínají - nepublikovali v řadě sportovních periodik, jak se dočtete na zadní straně), jen mi prostě jeho značně odosobněný styl příliš nesedl. Zde to opravdu působí, jako by náhodný milovník cyklistiky uchopil tužku a jal se vytvářet „třeskutě vtipné“ obrázky s tipy a triky ohledně jeho oblíbeného sportu. Místy je to i přes negativa opravdu povedené a úsměvné, místy zase poněkud prostoduché a předvídatelné. Nejmenovaný komentář zde na databázi uvádí, že kniha má jasné datum spotřeby. A je to pravda. Cyklokomiks si tak užijí snad jen absolutní fanatici do ježdění na kole, jenž tímto koníčkem opravdu žijí. Pokud však na kolo vyrážíte jen v létě během dovolených, kdy dofouknete duše a oprášíte zašlý cyklodres, pořízení tohoto dílka si rozmyslete...... celý text

Poutník, čarodějnice a červ 2019, Christopher Paolini

Poutník, čarodějnice a červ nejsou úplně plnohodnotným dílem ani pro nejkovanější fanoušky ságy o Eragonovi a dračici Safiře. Povídky v něm obsažené by se dle mého lépe vyjímaly zadarmo uveřejněné na oficálním webu, než formou knihy. Nebo toho měl autor napsat víc. A propracovaněji. Kniha je totiž kratičká, přečtete ji takřka na posezení a moc ve vás (krom jisté rozčarovanosti) nezanechá. Paolini pochopitelně umí psát, ale toto je jednoduše málo. Přečetl jsem si ji samozřejmě rád, nicméně jsem měl přece jen trochu větší očekávání. Za zmínku pak stojí výtka na stranu českého vydavatele. Jako čtenáře, považujícího se za velkého fanouška původní série mě moc nepotěšil nesjednocený překlad. Nechme stranou prapodivnou mutaci názvu celé sbírky, kdy bylo anglické „The Fork“ zaměněno za zřejmě lépe znějící „Poutník.“ Vadí mi zejména to, že se zjevně nepodařilo ohlídat návaznost. Dobře známý drak Trn je zde tudíž nepřeložen a zůstává zde jeho anglické jméno Thorn, což prostě působí divně a když už ne překladatel, tak nakladatelství by si takovýto přešlap mělo uhlídat. Knížku bych doporučil všem, kdo Eragona četli, jen bych byl pro to, brát ji jako oddychový doplněk k hlavní sáze, ve kterém se krom několika střípků z nového života hlavních hrdinů vlastně moc zajímavého nedočteme…... celý text

Mr. Misery 2019, Jason Aaron

Máme tu závěr série. Závěr, který přispěchal s asi nejlepší kresbou ze všech dílů. Doctor Stephen Strange a jeho boj za záchranu jeho přítele Wonga eskaluje v příjemně divném a drsném komiksu, který je rozhodně jedním z nejlepších dobrodružství Nejvyššího čaroděje. Jasonu Aaronovi se velmi dobře daří uchopit postavu, která se dost možná nejvíce vymyká nejen marvelovskému, ale obecně tradičnímu pojetí superhrdiny a ukazuje, jak je čarodějova dříve tak výsadní pozice v celém universu nyní nejistá a jeho práce se stává velmi špinavou, když magie jakou znal téměř zemřela a funguje z ní už jen pár zaklínadel. Vše funguje velmi dobře, jediným problémem je značná uspěchanost. Vše totiž skončí dříve, než to začalo (linka s Miserym finalizuje vlastně zhruba v polovině komiksu v rámci několika sešitů a zbytek je pak už jen jakýsi epilog) a my si postupně uvědomujeme, že je to vlastně finále celého runu. Což je škoda. Otevřený konec pak (nepřekvapivě) nechává volné pole působnosti dalším autorům a vcelku jasně vymezenou cestu, kterou by se postava měla ubírat. A tem směr není vůbec špatný. Doctor Strange je trochu obrozen, byť podstata zůstává. To ale na superhrdinský mainstream není zase tak málo…... celý text

Deset tisíc životů 2019, Michael Poore

Deset tisíc životů bych doporučil zejména fanouškům netradiční fantastiky, kteří mají rádi tu dystopický, tu humorný, většinou však až mrazivě realistický portrét dnešní a možné budoucí společnosti. Hlavním hrdinou je nepoučitelně naivní duše, která přes tisíce prožitých bytí nepřestává věřit v naději a lásku. Některé její tváře si zamilujete, jiné ne. Knihu drží pohromadě zejména nosný vztah se Smrtí a samozřejmě i celý ústřední motiv. Trochu zamrzí, že se autor držel možná až příliš při zemi a nepřihodil nějaký praštěnější, zapamatovatelnější příběh (na druhou stranu je ale znát návaznost a fakt, že se to celé odehrává ve stejném vesmíru, jen v jiných dobách, což je zase povedené, protože leckdo by takovou provázanost vzhledem k tématu vytvořit nezvládl). Ne že by jednotlivé kapitoly nebyly dostatečně rozmanité, žádná ovšem nevyčnívá tak, že by ve čtenáři rezonovala dlouho po přečtení a byla skutečně výjimečná. U některých se pousmějete, u jiných lehce dojmete. A pak na ně zapomenete. Nic víc. Přesto se jedná o zvláštní titul, který si rozhodně zaslouží pozornost.... celý text

Temná věž 1: Zrození pistolníka 2016, Peter David

Prokletí Salemu 2006, Stephen King

Prokletí Salemu je zkrátka klasická upířina, protkaná odkazy na hororová díla ještě klasičtější. Upíři jsou prostě nekomplikované, přímé bestiální zlo a tak to má také být. Ne vždy je dobrý nápad příšery polidšťovat, když jejich podstatou je právě nelidskost. Barlow je možná ještě děsivější než Drákula. Klasický motiv nemilosrdného střetu světla a tmy, v němž má racionální rozum a jakékoli zaváhání nedozírné následky. Moc se mi líbí podobenství rozpadu typického amerického maloměsta (k němuž zde pochopitelně dochází tím nejhorším možným způsobem). King je prostě mistr hororu v jakékoli jeho myslitelné podobě. Zatím jsem od něj ještě nečetl nic, co by bylo špatné. Snad se mi to ani nepovede... Takhle to má vypadat. Moc se mi líbí Kingovo pojetí upírů, které později skvěle rozvinul v Temné věži. O tom, jak rozprostřel a uzavřel zde neukončený příběh poskvrněného kněze Callahana ani nemluvě (jednoznačně jeden z mých nejoblíbenějších protagonistů cesty k Věži).... celý text

Nyxia 2019, Scott Reintgen

Ačkoli fantastika jako taková patří k mým zdaleka nejoblíbenějším žánrům, jsem obecně trochu skeptický k titulům, které spadají do škatulky Young Adults. Zde zrovna fanouškem nejsem a u Nyxie, jež má být jakousi variací na Hunger Games (jejichž popularita mne zcela minula), jen ve vesmíru, jsem se čtení trochu bál. Jak velké pak bylo mé překvapení, když mě kniha totálně pohltila a nepustila, dokud jsem ji nedočetl... Neduhem YA počinů je pro mě často určitá naivita mladých hlavních hrdinů a zpravidla pro toto odvětví téměř nutná romance, nebo v horším případě milostné trojúhelníky, které rozmělňují jinak mnohdy zajímavé dějové kulisy a dobrý nápad. U zmíněných Hunger Games se nelze vyhnout srovnání s méně známým, starším japonským filmem (a knihou) Battle Royale, jenž je nejen lépe zpracovaný, ale i mnohem dospělejší a je až překvapivě podobný oné populárnější sérii. Tento problém se zlehka otřel i o Nyxii. Tady to ovšem nezavání „vypůjčením si“ některých motivů z méně známého díla. Jde pouze o použití zažitých prvků v nevšední a pořádně čtivé kombinaci. Jsou tu přítomna zaběhlá žánrová klišé, ovšem velmi umně zakomponovaná. Navíc je kniha napsaná vyzrále, postavy jsou vykresleny nesmírně uvěřitelně a příběh je místy až překvapivě drsný. Za sebe mohu říci, že jediné, co mi osobně na knize trochu vadilo, byl cliffhanger v samém závěru a uvědomění si, že to celé skončilo vlastně v nejlepším. Chci pokračování! A ideálně hned. Pokud pátráte po opravdu dobrém, pohlcujícím románu s prvky Science Fantasy, ale překvapivě i thrilleru (v rámci možností), jděte do Nyxie! Ta tajemná mimozemská hmota se vytvaruje dle vašich očekávání a bude se vás držet po celou dobu čtení…... celý text

Neotvírat! Kouše! 2019, Charlotte Habersack

Konec knihy má opravdu hodně otevřená příslovečná vrata a ponechává řadu věcí neuzavřených. Neotvírat! Kouše! bych za sebe doporučil nejen dětem, ale i těm, kteří si chtějí odpočinout od něčeho náročnějšího a touží vrátit se tak trochu do dětství (Yettiho jménem Icy Ice Monsta bych - být ještě malý určitě jako hračku chtěl). Je to svižné a krásně ilustrované dobrodružné čtení, které mezi obdobně laděnými, fantastikou a tajemnem lehce prodchnutými bestsellery pro mladší čtenáře rozhodně nezapadne. Naopak. Potenciál má velký, snad se jej v dalších pokračováních podaří naplnit.... celý text

Mrtvá zóna 1999, Stephen King

Mrtvá zóna je možná trochu rozvleklým, přesto poutavě osudovým čtením, které míří spíše do vod politického thrilleru a jakkoli pracuje s dobovými tématy, i po několika dekádách má stále velkou výpovědní hodnotu a může v mnoha ohledech sloužit jako varování. Rozhodně tedy stojí za přečtení. Zvlášť pokud si chcete od autora přečíst něco, co tak úplně nebrousí do vod hororových a rozšířit si tak obzory o někom, kdo je mnohdy neprávem považován za spisovatele pouze jednoho žánru.... celý text

Světové turné 2019, Jason Aaron

Lepší než ti předchozí, přesto… Sice rozumím tomu, že první book má čtenáře navnadit a druhý zase začít budovat dějové podhoubí pro další rozebíhající se akce, přesto jsem se zde místy opravdu nudil. Scénárista, na kterého jsem slyšel pět samou chválu, by si mne touto týmovkou určitě nezískal, kdybych od něj předtím nečetl nic jiného. Zatím však ještě zůstanu a dám dalším knihám ještě šanci, protože konec této byl docela zajímavý a skutečně se to celé ještě může přetavit v něco hodně povedeného. Avengers: Světové turné jsou jakousi mezihrou před velkými událostmi, která od Poslední návštěvy rozjetý vlak značně zpomaluje. Od prostinké mlátičky k místy nudné a překombinované konverzačce, které však nechybí řada zajímavých dějových motivů a momentů, jež byly skutečně silné a dobré. Suma sumárum je to tak zlepšení, přestože se stále jedná o docela šedý průměr. Snad bude další kniha dramatickým zlepšením. Rozeběhlo se tu totiž na můj vkus možná až příliš mnoho podzápletek, které sebe navzájem rozmělňují a něco, co by samo o sobě vydalo klidně na celou sérii je tu mnohdy jen vedlejším příběhem. Což je docela škoda. Uvidíme jak si toto nové pojetí Nejmocnějších hrdinů světa povede příště…... celý text

První spojenec 2019, Scott Snyder

Celkově se jedná o další povedenou jednohubku z Batmanova světa, jež přináší svěží vítr v podobě příběhu Alfredovy minulosti a akcí, která z ní vyplývá. Hezky se soustředí na vazby a vztah těch dvou a je příjemné si jednou přečíst komiks, kde je jednou Temný rytíř v pozadí a vše na něm nezávisí. Jde o komornější komiks, který se rozhodně příjemně čte a Scott Snyder se v něm zase jednou ukazuje jako scénárista, jenž má postavu v malíku a moc dobře ví, co si v rámci fikčního světa může dovolit a co ne. Dost možná se jedná o nejzásadnější komiks v rámci celé All-Star řady proto, že nám ukazuje “origin” Batmanova sluhy a přidává další dílek historie. Jelikož se chystá i filmové zpracování Alfredovy minulosti, byl bych docela rád, kdyby se třeba vycházelo z tohoto komiksu…... celý text

Poslední návštěva 2019, Jason Aaron

Baví – li vás přímočará, až tupě béčkově velkolepá akce, několik zvratů a orientace v tom, kdo je kdo zpočátku a ke konci a máte – li rádi filmovou nahláškovanost, ale i vzhledy postav na filmy přímo odkazující, jděte do toho. Nevadí mi poklonkování filmům – v případě Lemirova Thanose mi to třeba přišlo fajn. Ale co je moc, to je moc. Osobně jsem od tak dobrého scénáristy, jakým Jason Aaron je, čekal trochu něco jiného a v konečném důsledku jsou tak Avengers: Poslední návštěva docela zklamáním, korunovaným nehezkou moderní kresbou. Komiksu nelze upřít slušný potenciál a dobré nápady, které však ale zdaleka nejsou plně využity a něco tomu nakonec chybí. Velkolepá mlátička s obřími vesmírnými panáky, která sice odsýpá a svižně se čte, ale po jejím přečtení už se k ní nikdy nevrátíte. Navíc si nejsem moc jistý, jak se na tenhle restart bude navazovat. Ale už jen z toho důvodu po pokračování asi sáhnu. Jde o průměrnou superhrdinskou jednohubku. Nic víc… 2 a půl *.... celý text

Lom bohů 2019, Jeff Lemire

Thanos: Lom bohů je důstojným pokračovatelem započaté série, který dokonale splňuje vše, co si přejete od mainstreamového komiksu. Není to žádné veledílo, ale slušný superhrdinský nadprůměr, který ani chvilku nenudí, jen vypráví příběh, který “má koule” a prostě se skvěle čte. Navíc nadále nepožaduje nějakou hlubší znalost marvelovského universa. Bohatě si vystačíte se filmy a tím, jak je Thanos představen v nich. Byť samozřejmě není špatné, pokud nějaké ty vesmírné komiksy už načtené máte. Byť je tato část oproti té předcházející poněkud přímočařejší a v konečném důsledku i o něco horší, rozhodně se jedná o komiks, který stojí za to. Navíc tu je pár novinek, a zatím dochází i k slušnému rozšiřování universa. Nemohu tak než jej doporučit. Krásná kresba tomu už jen dodává korunu…... celý text

Thanos se vrací 2019, Jeff Lemire

Thanos se vrací je velice mainstreamový příběh. Ovšem v tom nejlepším smyslu slova. Marvelovské vesmírné komiksy mne většinou nechávaly chladným, ovšem zde se rozehrává epické, drsné drama prokládané slušnými zvraty a akcí, na jakou je vážně radost pohledět. Zajímavý není jen hlavní “hrdina,” ale i všichni vedlejší. Za sebe tak mohu závěrem říci, že jsem opravdu rád, že u nás tato série vychází a na její další části se opravdu těším. Protože tohle mne bavilo. Toto dílo se dá s celkem klidnou tváří doporučit i komiksovým nováčkům, které filmové zpracování Thanose nadchlo a rádi by se s ním seznámili i formou komiksu. Směle do toho!... celý text

Mrchožrout 2019, Jack Heath

Tento titul je pro mne příjemným překvapením. Už dávno jsem se naučil brát pochvalná přirovnání na obálkách knih tak trochu s rezervou. Tady ovšem nelžou. Timothy si s Dexterem ani Hannibalem nezadá. Je jim podobný, přitom je ale i dost svůj a vzdor tomu, že je místy pln klasických žánrových klišé, je i nabitý těžko předvídatelnými zvraty a především duem hlavních postav, u kterých vás prostě zajímá, jak to s nimi bude dál. Je tu patrný značný vývoj u obou, ale nebudu prozrazovat, o jakou další postavu se v knize jedná. Snad jen dodám, že značnou roli v příběhu hraje také Timothyho minulost, jež do značné míry formovala, co se z něj stalo. Je tak pravděpodobně zaděláno na dva budoucí velké rivaly na dvou stranách zákona. Toto dílo bych doporučil každému, kdo si chce přečíst netradiční drsný thriller s kriminální zápletkou, podobný zde několikrát vzpomínanému hrdinovi Jeffa Lindsaye. Po tom, jak byl první díl utnut, se to může vrtnout prakticky jakýmkoli směrem. Nu a co říci závěrem? Snad jen že tohle dílo bych skutečně rád viděl ve formě seriálu. Stálo by to za to…... celý text

Druhá strana 2019, Jody Houser

Není to vyložený průšvih. Tento komiks je, jak rád říkám – taková jednohubka. Tentokrát ale dosti na hraně podprůměru. Vůbec tak nepřekročí myslitelnou hranici zájmu, do které spadají pouze opravdu silní nadšenci a fanoušci seriálové předlohy. Já, ačkoli jsem si Stranger Things opravdu užil, jsem ale při čtení tohoto díla neměl pocit, že čtu něco nadprůměrného. Pouhá šeď, protkaná odkazy na seriál, která sama o sobě ani neodhaluje vůbec nic o světě “druhé strany,” je jen opravdu převyprávěním toho, co zde Will dělal. Komiks je tak jen tupým produktem. Těžko říci, zda tvůrci prostě jen postrádali ambice, nebo nepřišli do kontaktu se scénáristy série, či jim nebylo dovoleno nic, co by vybočovalo ze škatulky. Působí to jako dílo, které někdo prostě vytvořil na objednávku. Je to ploché. A ve své podstatě i tak trochu zbytečné. Kresba pak někdy je hodně detailní (jen co se ovšem týče postav, prostředí a pozadí je velmi jednoduše nakreslené, což je velká škoda), jak se tvůrce snaží zachytit herecké předobrazy, jindy působí dosti zjednodušeně. Snad bude pokračování lepší. Pokud si však chcete ukrátit čekání na další řadu seriálu, může vás tento komiks bavit. Přečtete jej rychle, ale nic zajímavého ve vás nezanechá.... celý text

Misery 2003, Stephen King

Jakkoli o sobě sám King říká, že konce píše nerad a příliš mu nejdou, Misery je takřka bez chybičky i v samém svém závěru. Nedá vám oddechu, dokud ji nedočtete. Za sebe mohu říci, že se jedná dosud o jednu z nejlepších knih, jakou jsem od autora četl. Doporučil bych ji všem příznivcům kvalitního hororu, ale i psychologického dramatu. A pokud jste snad od tohoto autora, který má na kontě desítky a desítky výborných titulů, ještě nic nečetli a chtěli byste začít, je Misery dost možná tou nejlepší volbou...... celý text

Pokoj stínů 2019, Jan-Erik Fjell

Jakkoli spisovatel pracuje se stereotypy, v rámci detektivního žánru to prostě funguje. Jistá snaha o nalezení cesty ke své manželce a synovi je prostě dosti silný vedlejší nosný motiv. Ačkoli autor je norského původu, nejde tak úplně o typicky severskou detektivku. Není až tak drsná nebo brutální, spíše prodchnutá správně zamotanou, skoro až klasickou zápletkou, dobře vykreslenými nečernobílými charaktery na obou stranách zákona (zejména však zaujmou Brekkeho parťáci v podobě mladičkého policisty Torpa a starého korpulentního pardála Kvala) a místy i skvělým suchým humorem, který pochopitelně pochází zejména ze strany hlavního hrdiny. Pokud máte plné zuby hlavního proudu drsných severských detektivek a chcete si přečíst něco více neotřelého a trochu jiného, je Pokoj stínů skvělá volba. Za doporučení stojí nejen jako alternativa k fenoménu jménem Nesbø...... celý text

Práskač 2018, Jan-Erik Fjell

Prý lepší než Nesbø. Neposoudím, nečetl jsem (zatím). Ale vypadá to moc dobře. Hl. hrdina je sympaťák a mistr sarkasmu, jsou tam dvě hl. dějové linky, a z toho jedna s pravou italskou mafií v New Yorku jako výstřiženou z mého oblíbeného Kmotra! Super severská krimi, u které se opravdu těším na další díl... No, a jak už tu někdo psal - krom pozitiv mi nesedí jedna věc. Detektiv Anton Brekke je gambler. A miluje poker. Všechno prosází. Chápu že ho chtěl autor nějak odlišit. Ale gambler?! Vždyť takhle se dá přece hrozně snadno vydírat a kompromitovat!... celý text

Poslední dny magie 2018, James Robinson

Kvituji otevřené otázky a celkovou atmosféru malých vítězství za velké ceny, kterými je příběh prošpikován, a jakým i končí. Přestože je jedna dějová linka uzavřena, vyvstává další, umožňující sérii a hlavně i postavám se dále rozvíjet. Scénárista a kreslíř v hlavním příběhu skvěle souzní (ta šílená monstra z jiných rozměrů, ale i chladný design Empirikulu je prostě dokonalý, jakož i kontrast mezi živostí a barvitostí magie a účelnou střízlivostí jejích protivníků), zatímco ty vedlejší se na něj výborně nabalují a rozvíjejí celý “mini event” a Strangeovo mini universum. Jason Aaron rozhodně umí psát a tuhle sérii začínám mít docela hodně rád. Jsem opravdu zvědav, s čím se vytasí příště. Tohle mne baví a jednoznačně se v tuto chvíli jedná o nejlepší sérii od Marvelu, která u nás vychází. No dobře, ono jich zase moc není, ale to nic nemění na tom, že tohohle Strange byste si měli přečíst. Ať už jste komiksový nováček, nebo matador. Je totiž super a vyvíjí se…... celý text