Hade
přečtené 2365
Střet impérií
2019,
Ben Kane
Ach, jo nemít tak rád starověký Řím, bylo by to horší. Ale alespoň tam legionáři nejedí papriky a kukuřici jako v jiných rádoby historických románech.
Císař 3: Pole mečů
2006,
Conn Iggulden
Bohužel, tentokrát jenom za dva a to jsem měl co dělat, abych tenhle nepovedený díl vůbec dočetl. Opět strašné chyby: Těžko mohla Chlodie připravit maso na paprice, ta byla dovezena do Evropy až počátkem 17. století! Spatha byla do výzbroje římské jízdy zaváděna asi v polovině 1. století, čili cca 100 let po Caesarově smrti. V době Catilinova spiknutí nebyl konzulem ani Pompeius, ani Crassus. Byl to konzul Cicero, kdo spiknutí odhalil a potlačil. Caesar se potlačení vůbec nezúčastnil, naopak byl v podezření, že je jeho součástí! Rovněž kořalka (pálenka) nebyla v Caesarově světě známá. Dostala se sice do Evropy z arabského světa přes Itálii, ale až v 5-6 století n.l. Jak málo v autorově fantazii chybělo a mohli si římští snobové kupříkladu po večeři dát šálek kávy a k tomu si zapálit doutník. Nebo jíst hořkou čokoládu. A vrcholem stupidity je Caesarův dalekohled. První dalekohled si 2. října 1608 nechal patentovat holandský optik Hans Lippershey. Vůbec první zdokumentované použití broušených čoček spadá do období císaře Nera, ale šlo o čočku na blízko pro jedno oko. Něco jako cvikr. Pokud bude chtít spisovatel něco napsat o husitech, může klidně Žižkovi vložit do rukou "lahký gulomět" Takže jako fantasy bych to bral, jako historický román NE!... celý text
Pražský tanec smrti
2012,
Olga Von Barényiová
O tom, jak nebozí, nevinní, po zuby ozbrojení nacisté byli zmasakrováni bezbrannými českými bestiemi.
Císař 2: Smrt králů
2004,
Conn Iggulden
Dávám plný počet i když jsem se dvakrát zasmál, když legionáři jedli kukuřičnou kaši. Kukuřice má původ ve Střední Americe, kde sloužila jako hlavní pokrm indiánů. Do Evropy byla poprvé dovezena v 16. století.... celý text
Císař 1: Brány Říma
2003,
Conn Iggulden
Za mě plný počet. Jenom bych chtěl dodat: Za republiky se římská centurie (setnina), které velel centurio (setník) skládala z deseti contubernií po osmi mužích. Římská centurie tedy měla nikoli 100, ale osmdesát mužů. Padesátina, jejímž velením byl v závěru knihy pověřen Marcus Brutus neexistovala. Mohl dostat velení nad polovinou centurie, tudíž 40ti muži, nikoli padesáti, jak je mylně v knize uváděno. Nevím, jestli jde o chybu autora, nebo překladatele, uvádím pouze kvůli úplnosti. V žádném případě to knize ale neubírá body.... celý text
Nabarvené ptáče
1995,
Jerzy Kosiński
Jsem velkým fanouškem knih o holokaustu a II.světové válce. Ale tato mystifikace byla i na mě moc. Zvlášť, když už dlouho je známa pravda o rodině Kosinských.
