Hade komentáře u knih
Tak tohle už ne! Přeskakoval jsem nudné 20ti stránkové kecy a o nic jsem nepřišel. Nejnudnější díl.
Četlo se velice špatně, vůbec to není můj styl. Knihu jsem opustil po sto stranách a nedočetl.
Tak trochu jiný Vondruška, ale vynikající satira, která by se klidně mohla odehrávat i v současnosti. Prostě blbců není nikdy dost.
Snad nejlepší historická sága, kterou jsem četl.
Nepochopeno ani prvních 50 stránek, pořád o ničem.
UFFF. Konečně jsem se prokousal na konec Poutníka.
Zpočátku jsem zajásal, příběhy obchodníků miluji.
Bohužel, hned poté se kniha zvrtla v nějaká proroctví, nesnesitelně nezáživná a dlouhá.
Kdyby obě knihy měly náboj obléhání a bitvy u Dar Uru Awrakh (to nezapamatovatelné jméno jsem musel opsat z knihy), dal bych klidně za 5*. Ale ta strašná nuda vedlejších linek děje, ta nesmyslná přehršel nevyslovitelných a nezapamatovatelných jmen a názvů......
Při té nudě setkávání různých zbytečných postav jsem zjistil, že klidně můžu přeskočit 20 stránek a přečíst si konec kapitoly a jsem stále v obraze.
Strašně mi chybí mapy. Ty, které nabízí www.yorran.cz jsou nanic, nejde se v nich orientovat.
Nechápu proč český spisovatel volí jména a názvy která nejdou ani vyslovit, natož zapamatovat.
Znovu podotýkám, nebýt bitvy u Dar Uru Awrakh, bylo by to za max 1*
Doufám, že všichni rodinní příslušníci a přátelé pana Dobšanského se již svými 5* hodnoceními už vyjádřili a případní další čtenáři budou v hodnocení objektivní.
UFFF. Konečně jsem se prokousal na konec Poutníka.
Zpočátku jsem zajásal, příběhy obchodníků miluji.
Bohužel, hned poté se kniha zvrtla v nějaká proroctví, nesnesitelně nezáživná a dlouhá.
Kdyby obě knihy měly náboj obléhání a bitvy u Dar Uru Awrakh (to nezapamatovatelné jméno jsem musel opsat z knihy), dal bych klidně za 5*. Ale ta strašná nuda vedlejších linek děje, ta nesmyslná přehršel nevyslovitelných a nezapamatovatelných jmen a názvů......
Při té nudě setkávání různých zbytečných postav jsem zjistil, že klidně můžu přeskočit 20 stránek a přečíst si konec kapitoly a jsem stále v obraze.
Strašně mi chybí mapy. Ty, které nabízí www.yorran.cz jsou nanic, nejde se v nich orientovat.
Nechápu proč český spisovatel volí jména a názvy která nejdou ani vyslovit, natož zapamatovat.
Znovu podotýkám, nebýt bitvy u Dar Uru Awrakh, bylo by to za max 1*
Doufám, že všichni rodinní příslušníci a přátelé pana Dobšanského se již svými 5* hodnoceními už vyjádřili a případní další čtenáři budou v hodnocení objektivní.
Opravdu nelíbilo. V knize jsem nenašel jedinou postavu, které bych mohl fandit včetně vypravěče. Druhý díl už nebudu. Ty legendy, které tvoří snad půlku knihy jsou k pláči.
Musím se přiznat (spoiler), že smrt Johanky mě zasáhla tak, že jsem stěží knihu dočetl. Podle mě byla anabáze s Aišou už zbytečná.
Kdyby kniha byla o polovinu tenčí, byla by to možná paráda. Je to strašně roztahané, únavné hovory o ničem. Film byl mnohem lepší.
Superman si hodil mašli, když nesahá 17 ti leté holce ani po malíček na noze.
Tak jsem konečně dočetl poslední díl. Je tam tolik postav jako v nejznámější Cimrmanově opeře, ale výborné. Navíc jsem si potvrdil fakt, že celé dějiny nás řídí ženy a holky. Můžete o tom polemizovat, můžete nesouhlasit, ale to je asi všechno co s tím můžete dělat.
První setkání s autorem a více už ne. Připadalo mi to jako špatná pohádka
Zprvu mne zarazilo celkem nízké hodnocení knihy. poté jsem si pozorně přečetl všechny komentáře. Pravda prostě havloidům, pomateným pravdoláskařům, multikulti a sluníčkářům nemůže vonět. A jenom tak mezi námi, já osobně islám nenávidím, stejně jako nacizmus a komunizmus. Je to všechno jedna fašistická pakáž a je úplně fuk čím se zaštiťují.
Ale jestli opravdu už nebude pokračování, smažu hodnocení a za ten epilog dám ODPAD :-)
Absolvoval jsem vojnu od 80 do 82 na jaře, čili jsem šel do civilu o rok a púl, než nastoupil pan Větříšek. První dny přijímače byly shodné, možná jsem měl výhodu, že jsem nastoupil V Hranicích v PŠ. Asi 80 zobanů proti 8 suprákům, mazákům, púlročákúm. Rozcvičky tvrdé, jak popisuje autor, výcvik neméně tvrdý s blijancemi do plynových masek, ale po rajónech v 10:00 večerka a nikdo se nemohl pohnout ze světnice. Šikana, pokud neprobíhala na cvičišti pod dohledem lampasáků žádná. U jídla občas zaveleli mazáci odchod, ale až když jsme měli z větší části snězeno.
Ob čas jsme byli na PVS informováni o boji s šikanou v ČSLA a tvrdými tresty.
Po půlroce služby jsem byl převelen k bojovákům do Jínců. Přišli mladí zobani, ale kromě rajónů jsme je nešikanovali. A to podotýkám, že jednotku tvořilo více než 50 % Slováků a Maďarů, kteří byli vcelku odporní. Až v době když jsem byl suprák, jeden ožralý východňár si nechal v noci nastoupit všechny mladé a nutil je lízat nohy postelí. Vzápětí jsme ho všichni starší poslali do prdele, že chceme spát a on se uklidnil.
Největší případ šikany v našem útvaru se odehrál na sklonku 1981, kdy čtyři mazáci naprosto lenivému vojínovi, ovšem členu KSČ vylili na podlahu kýbl s tím, že ji má znovu umýt. Onen soudruh se druhý den dostavil k veliteli útvaru, praštil stranickou legitimací o zem s tím, že nebude ve straně, která dovoluje šikanu. Výsledek byl 4 vojáci ve vězení na 14 dní a přesun ubohého komunisty k vojenskému uměleckému souboru. Protože trochu vrzal na housle.
Popisování šikany ze strany autora považuji za paskvil, protože takové zacházení by nepřežilo 90% jednotky. Lékařské studie dokazují, že nedostatek stravy, zamezení spánku a fyzická destrukce vedou k úmrtí. To by si ani v ČSLA nikdo nelajznul.
Scéna s vyhozením z okna se odehrála v roce 1981 a šlo o vyhození z 2. (ne pátého) patra se slovy "Holube leť". Nešťastník pád se zraněními přežil. Autor se opět plete i když připouším, že šlo o brutální čin. Řešil se i u nás na útvaru a pokud vím, všichni aktéři dostali Sabinov a jeden z nich se dokonce oběsil.
A nejvíc mě rozesmála histoka s ponožkami, nošenými 14 dní. Já jsem nafasoval asi 5 párú ponožek, neříkám, že všechny se daly vyprat ihned, ale 14 dní......to by mi asi nohy splesnivněly. Autor neměl žádné na převlek? A teď si představte ty mazáky, kteří spokojeně leží a do ložnice napochoduje skupina zobanů a vyzuje si boty se čtrnáctidenními fuseklemi.. Já osobně bych je dokopal do umývárny!
Prostě nesmysly.
Jenom bych chtěl dodat, že jsem taky nosil dlouhé vlasy před vojnou i po, jezdil na vokalízu, ale hlavně na portu, ale nemám ve zvyku lhát.
Přečetl jsem asi do poloviny, dál už to nešlo. Strašné množství postav, ve kterých jsem se ztrácel, velmi chabý děj, kniha celkem hodně rozvláčná a rozhovory mi připadaly moc nucené. Navíc mi velmi vadilo to, že se děj odehrává na spoustě míst, které přiložená mapa vůbec nezobrazuje.
Bavilo mě to, jen mě mrzí spousta historických chyb. Například tank Tiger nemohl v létě 1941 dobývat Litvu, tehdy nebyl hotový ani prototyp. A je tam toho opravdu hodně.
Knihu nehodnotím, odložil jsem ji po dvou stránkách kdy jsem vůbec nepochopil o čem byla řeč. Možná je to vzhledem k hodnocení ostatních dobré, ale nic pro mne. Spisovatelův styl mi vůbec nesedí.