Propast času
Roman Bureš
Propast času série
1. díl >
Vysokoškolačka Toňa se jednoho rána probudí na chalupě v jižních Čechách a zjistí, že je něco špatně: městečko, které by měla vidět z okna, tam není. Na jeho místě stojí hustý les a silnici, která k němu vedla, utíná nepochopitelný ostrý řez. Brzy zjistí, že – jakkoli to zní neuvěřitelně – v lese se nachází značně nepřátelský svět 12. století. V Českých Budějovicích, kam se záhy dostane, vládne zase 16. století. Útočící římští legionáři a jednotka německé armády z druhé světové války už jsou opravdu trochu moc... Román pohrávající si s důsledky poruchy časoprostoru je unikátní a vysoce zábavnou četbou, která potěší nejen fanoušky fantastiky. Kniha vyšla se dvěma variantami obálky - město/les a tank s postavami.... celý text
Přidat komentář
Po Inferiu a Leonovi jsem se pustil do této vychvalované trilogie. Zatím je za mnou tento první díl a pocity mám rozjezdové. První třetina knihy je skutečně drobet guláš, ale nakonec to je třeba záměr, který navozuje pocit hrdinů knihy, kteří tento guláš prožívají v časoprostoru.
Děj ubíhá přímo a svižně, tak jak jsem u autora zvyklý, potěší občasné historické fakta, které dodají příběhu autentičnost - díky Laudonovi, mi při čtení pořád hlavou běží známá odrhovačka - postupně se vše sjednocuje a uhlazuje.
Proč ne, zatím dávám 4/6
Generál Laudon jede skrz vesnici!
Vlastě spíš fantasy než sci-fi. Těšil jsem se na zapeklité časové paradoxy (které se nekonaly) a na vědecké rozbory a řešení výchozí situace (které se prakticky také téměř nekonaly). Nicméně příběh je zajímavý, pěkně odsýpá, takže proč ne. Je vidět, že autor má nastudována různá období, faktografické drobnosti potěší a přidají na uvěřitelnosti.
Spočiatku som sa obával, ako autor zvládne opis jednotlivých časov a takisto či sa ja nezamotám tak, že ani nebudem vedieť čí som. Ale zvládol to bravúrne, čítalo sa to s prehľadom a bolo to jednoducho skvelé. Ten záver bol tak trochu "progresivistický". dúfam, že v ďalšej časti sa to nezvrhne úplne. Vynikajúca kniha s výborným námetom, kde nechýba adrenalín, štipka romantiky a hlavne happy end...zatiaľ.
Tak tohle mne bavilo. Po přečtení anotace jsem si nebyl jist, zda to nebude příliš velký guláš, ale myslím, že autor to celkem ustál. Jasně, jsou tam možná jisté pochybnosti nad logičností některých aspektů děje a chováním některých postav, ale je to hodně zábavné, čtivé a závěry ohledně logiky si udělám až po přečtení i dalších dílů.
V prostoru Čechy – Rakousko – Itálie se tedy ale dějou věci, stejně jako v mém názoru na moderní českou SF. Autor zamíchal časoprostorem, rozlepil, protřepal a slepil devět časových rovin, a protože ve většině z nich se tou dobou pohybovaly hlavně vojenské skupiny, dochází k zajímavým a nekompromisním konfrontacím. Ale i mimo válčení dokázal vytvořit přesvědčivě působící postavy a vztahy, kdy v centru napínavého a nápaditého dění většinou exceluje Toňa (Antonie, Augusta), dívka naší doby.
...
„Čína přečkala dobu temna?“ vrátila se Toňa k důležitějším otázkám.
„Ze všech velmocí se díky absenci demokracie udržela nejdéle,“ odpověděl poněkud arogantně Neffi
90 % (zatím 497 hodnotících s průměrem 86 %).
P.S.
Pro přehled (možná trochu spoiler):
*Kmen doby kamenné – primitivní
*Kmen doby kamenné - chytřejší
*Římské legie, 2. století
*Rakouské jednotky, Budějovice, 1755
*Tankový oddíl SS, 1944
*Rekreanti s ROH, Jižní Čechy, 1983
*Antonie – současnost, 2015
*Bojovnice s válečným strojem z roku 2330
*Číňan z daleké budoucnosti, 2731
Bohužel, tohle mi nesedlo. Místy nelogické, zvláštní struktura, když už si myslím, že znám po zdlouhavém úvodu postavy, se kterými se budu potkávat, autor přidá další a já opět musím absolvovat poznávací kolečko. Autor rád využívá klišé všeho druhu a jedna erekce po procitnutí ze sna mi přišla fakt nechutná. Druhý díl si nechám ujít, autorů samotnému možná někdy dám druhou šanci...
Až po přečtení jsem zjistil, že jde o první díly série. Trochu mne to i zklamalo, protože to mohlo skončit prvním dílem. A velmi kvalitně!
Doufám, že ostatní díly nebudou jen o tom, aby to prostě pokračovalo.
A k samotné knize? Fakt dobrý. Středověké šílenství žádné překvapení. Ale masakr nastal, když se tam zjevil šílený nacista Kurtz. A velmi pobavila krátká sekvence z ubytovny ROH.
Tak tady mi pan Bureš pěkně zamotal hlavu. Časoprostor se zbláznil a najednou jsou na Zemi lidé z jednadvacátého století, starověcí římští velitelé, Němci v nacistických uniformách, dívka s robotem z roku 2330, neandrtálci a Číňan s nanoroboty v krvi, od kterého se v závěru Toňa a ostatní dozvědí, co se pravděpodobně stalo. Čtivé, akční, jen ty boje a bojůvky se budou více líbit mužské části lidstva, já to moc nemusím.
Překvapení roku.
Je to napínavé, překvapující, originální,zábavné a čtivé.
Co víc si přát?
Autor mě prostě baví, dobrý nápad, zpracovaný čtivě. Líbí se mi promíchání dobových linií, popisy období minulých i budoucích. Výhrady k nepřesnostem, které tady zaznívají nechápu, není to přece literatura faktu. Je to fantasy a myslím, že dobrá. Je to sice takové nenáročné čtení, ale pokud člověk věnuje chvíli přemýšlení o planetě, lidech, o tom jak dokážeme jako lidstvo využívat nebo zneužívat vlastní schopnosti...
Tuhle knihu jsem si koupil ze zvědavosti, když jsem si přečetl anotaci na obálce. A byla to trefa do černého. Bureš se pustil do zpracování velmi zajímavého tématu, kde se prolínají minulost, současnost a budoucnost. Zejména Serenin popis budoucnosti má na pozadí určité varování, jak může lidská civilizace skončit, pokud nezmění své chování k přírodě. Takové post apo. Zajímavá je i myšlenka výstavby nové společnosti na základě antické civilizace, která je obohacena o moderní prvky. A vůbec mi nevadí, že hlavní hrdinkou je mladá dívka, která nevystupuje jako nějaká ušlápnutá feministka, ale vychází z reálií a zvyků dané společností a postupně se je snaží měnit ke svému obrazu.
Je dobře, že se na české literární scéně občas objeví nějaký autor, který přijde s neotřelým nápadem na knihu a dokáže ji i dobře zpracovat a přenést na papír.
Skvělé! Hodnotím tedy zatím jen čtyřmi hvězdičkami, ale je to s výhradou změny. Přece jen ještě nevím, co mě čeká v dalších dvou dílech.
Na prvním místě klobouk dolů před tím nápadem. Prolnutí časoprostoru se všemi svými klady, zápory, faunou a flórou, to je prostě námět na příběh jako blázen! "Vědecké" vysvětlení ponechávám stranou, netuším, jak moc je opřeno alespoň o základní teoretické možnosti fungování červích děr, ale co už. Funguje, svět Propasti času mu odpovídá a to je hlavní.
Autor z mého pohledu skvěle hrál na strunu vzájemného neporozumění jednotlivých civilizačních okruhů. Už jen z téhle látky by toho šlo ušít tolik... dokážu si celkem bez problémů představit, jak se celý děj odehrává v kulisách první třetiny knihy. Střet otrokářské společnosti se středověkou, polyteismu s monoteismem, primitivních zbraní s vyspělejšími a tak dále, ale uznávám, že by asi bylo těžké vložit do příběhu nějaký spád. V příběhu mi trochu chyběl humor, který jsem zaregistroval vlastně jen jednou, když se římský legionář podivoval, proč středověký kněz nosí na krku popraveného odsouzence a konstatuje, že to musí být dost podivná sekta. Prostoru pro taková popíchnutí by bylo v ději nespočet, v tomhle ohledu tak vidím trochu promarněný potenciál.
Celý příběh dává smysl, je koherentní, drží při sobě, nenašel jsem v něm žádné nelogičnosti a to mě těší. Výborně jsem se u něj bavil a knihu přečetl za dva dny, protože prolnutí časových rovin je prostě... fakt tak skvělý nápad! Jsem upřímně zvědavý na další dva díly a i když bych se spokojil s mnohem menším množstvím naturalisticky popisovaných masakrů, trochu se obávám, že to od nich čekat nemůžu.
Velmi jsem zvažoval hodnocení mezi 4 a 5 hvězdy a nakonec jsem se přeci jen rozhodl dát 5, ale je to zaokrouhleně. Nějak mi nesedí myšlenka série zajímavá knížka jako samostatně, ale pokračování se upřímně bojím a nejsem si jistý jak to může dopadnout.
Oprava Ps: Vzhledem k druhému dílu nemohu nechat 5 hvězd a dávám 4.
S tématem knih jsem se poprvé setkal ve sbírce Krásky a vetřelci (kde je samostatný Neffiho příběh jakožto prequel k této trilogii). Povídka mě zaujala a tak jsem se rozhodl půjčit si knihu z knihovny. Jak už někteří v komentářích pode mnou napsali, tak kniha obsahuje nedokonalosti, které kazí celkový dojem ze čtení. Ovšem, téma je pro mě natolik zajímavé a ve výsledku jsem chtěl vědět, jak bude příběh pokračovat, takže jsem si půjčil i druhý díl. Tedy za mě 4 hvězdy.
Propast času jsem v četl v tom původním, prvním vydání, s obálkou s propastí. Ta je moc hezká, nicméně ta nová s tankem je jak samotný text. Nijaká a kýčovitá.
Nápad byl skvělý, ale Bureš není dobrý spisovatel na to, aby ho prostě tak dobře zpracoval. Dokážu si představit námět jako mistrovské dílo z pera Simmonse nebo Stanleyho Robinsona. Asi nejvíc do očí bijící nesmyly jsou v té komunikaci. Středoškolačka Toňa na začátku furt opakuje, jak zná jen základy latiny, ale už v půlce knihy je schopná se svým velitelem vést až poměrně dost osobní (milostnou) i technickou konverzaci, co se týče válčení. Nečetlo se to špatně, ale je to prostě druh literatury pro konzumního čtenáře, kde se na detaily ani přesnosti nehledí. Popsat tank Tiger není až takový problém, když si stáhnete o něm stránku z Wiki, ale autor si s tím při psaní prostě hlavu nelámal.
Sehnat tuto knihu byl opravdu nadlidsky vykon, protoze uz nelze koupit ani v tistene podobe, ani jako eknihu - licence vyprsela, registraci do knihovny nemam, na knihobotu draha jako prase ( pres 1200 Kc co pak jsem blazen ? ). Nakonec jsem ji sehnal a nestacil jsem se divit. Uz si ani nepamatuju, kdy se mi povedlo precist 200 stran za 4 hodiny, do toho kdyz se clovek zacte, tak nevi, kdy ma jit spat, nebo se najist :) Velmi originalni napad a pekny pribeh, hlavne ocenuju pasaze z antiky a na nejake ty nepresnosti o tanku Tiger jsem se vykaslal, protoze cele je to scifi a ne nejaka ucebnice vojenske historie. Uz mam ve ctecce 2. dil, tak uvidime, co prinese, ale verim, ze bude minimalne stejne kvality jako prvni dil.
Knížka na mě vyskočila po vydání opakovaně v různých recenzích a s velmi dobrým hodnocením. Tak jsem se na ni vrhl také a jsem nadšený. Velmi zajímavý nápad, který se postupně tříbí, vysvětluje a v rámci něho nakonec i spojuje několik příběhů.
Trochu mi vadí jen několik nelogičností (i když malých) a to, že celý děj je vlastně z 90 % o boji, přípravě na boj, nebo přesunu k boji. Svět je to ale natolik zajímavý, že se kniha čte jedna báseň :)
Autor mě upoutal teprve nedávno zásluhou vynikajících povídek z antologií Ve stínu apokalypsy a Říše, a následně stejně výborným románem Říše. Takže jsem se i na základě zdejšího vysokého hodnocení rozhodla seznámit se i s touto jeho o něco starší knihou. Základní téma - prolnutí časových linií při totálním chaosu v časoprostoru - je skutečně geniální. Bohužel, s jeho zpracováním je to už horší. I když to není autorova prvotina, způsob vyprávění mi ve srovnání s jeho pozdějšími díly připadá nepříliš propracovaný, jednoduchý a jak bylo níže řečeno, spíše ve stylu young adult. Přitom je v knize řada velmi dobrých originálních nápadů, napínavých dramatických situací a událostí, jednotlivá časová období jsou výstižně definována prostřednictvím jednotlivých postav ... Moc mě to mrzí, ale ten výše zmíněný styl příběhu mi prostě nesedl, takže další dva díly zatím odkládám na neurčito.
Bohužel tato kniha není můj šálek kávy, začátek mě docela chytnul,ale pak jsem se začala trochu ztrácet. Kniha je spíše vhodná pro dospívající mládež. Jinak plně souhlasím s komentářem mé knižní přítelkyně Chytuš. Do dalšího dílu nepůjdu, času je málo a knížek mnoho.
Štítky knihy
roboti pravěk cestování časem budoucnost Římané bitvy české sci-fi pro dospívající mládež (young adult) sci-fi
Fíha, už je to devět let od vydání knihy. Já ji mám k dispozici tak pět a dostala jsem se k ní až teď. No, jsem ostuda. Ale pojďme to trošku zhodnotit. První polovina knihy je taková pomaleji plynoucí. Autor rozdává karty, představuje nám jednotlivé časové linie/propasti a jejich představitele. A že jich není málo. Ovšem pořád jsem se v klidu orientovala ve všech dějových linkách. A všechny byly hodně zajímavé. Trošku mi vadila předvídatelnost knihy. Skoro přesně jsem uhodla, jak budou poslední kapitoly probíhat. Byť přece jen přišel okamžik, který mě celkem nepříjemné zaskočil. Jak psal Sitth, je to takové rozjezdové, ale určitě mě přečtení navnadilo pokračovat v této za mě velmi originální trilogii. 85%