První přichází tma

Nepochopeno ani prvních 50 stránek, pořád o ničem.

08.01.2022

Tak tohle je naprosto skvělý.. zprvu trochu složitější, ale dá se to zvládnout i bez pomoci slovníku a četla jsem už náročnější knihy.. Autor nám představuje více hrdinů, z nichž každý je úplně jiný a zajímavý.. Svět této knihy má temnou atmosféru a příslib zajímavého děje do dalších dílů..těším se na pokračování..

05.06.2021

Nejak ma tento svet nechytil za pačesy. Nebolo to vyslovene zlé, ale ani vyslovene dobré. Pár fajn momentov, inak len politika, filozofia, psychológia. To ja od fantasy neočakávam. Knihu som síce dočítal, ale k ďalším dielom som sa už nenakopol. A podľa tunajších komentárov by to pre mňa bolo zbytočné trápenie. Samozrejme, niekoho táto trilógia môže osloviť. Ja sa však s týmto pánom spisovateľom s ľahkosťou v srdci lúčim. 50%

09.02.2020

"Svět má ve zvyku lámat mým slibúm hřbet" - Achamian

Táto kniha sa zo začiatku číta veľmi ťažko - úplne nový svet, nové náboženstvá, frakcie, čarodejnícke akadémie, množstvo postáv s menami, ktoré ani neviete prečítať...

Richard Scott Baker síce vytvoril uveriteľný a veľmi zaujímavý nový svet, no predstavil ho čitateľom tak nejak krkolomne (možno to bola moja nechápavosť a nesústredenosť). V anotácií nám priblíži množstvo zaujímavých postáv, ktorých osudy budeme sledovať a ja som sa tešil, že to bude super temná fantasy ako Erikson... a je to iné.

V knihe ide hlavne o politiku a večné filozofovanie hrdinov. Myslel som si, že ma z postáv bude baviť najviac čarodej, no ten bol nudný ako celá jeho škola. Prostitútka Esmenet mi pripomínala Mhybe z Malazu, tiež otravná postava. Najviac ma bavil barbar Cnaiur a Kellhus, ktorí celý dej tiahnu dopredu (a práve Kellhusov prológ ma bavil najviac, mal skvelú atmosféru a pripomenul mi Eriksona). Dialógy sú výborné, no občas ich rušia vnútorné myšlienky postáv. Ich rýchle striedanie mi tiež vadilo. Z frakcí ma zaujali Dunyainovia, Konzult a Cishaurovia.

Prvý diel pôsobí ako prvá kapitola knihy, prológ. V deji sa vlastne nič nestane, postavy idú z bodu A do B, Erikson by to nazval - zbiehanie. Bakker si len pripravil figúrky na šachovnici a dúfam, že pokračovanie bude viac... jednoducho sa v ňom konečne začne niečo diať. 70%

"Žádná duše se nepohybuje světem sama. Každá naše myšlenka vyrústá z myšlenek ostatních. Naše slova nejsou nic jiného než opakování slov, která již byla vyřčena. Pokaždé, když se zaposloucháme, necháváme se unášet pohyby jiné duše." - Kellhus

20.06.2019

Nechtěla jsem pořizovat další sérii, ale „První přichází tma“ na mě svůdně zamrkala v antikvariátu, takže jsem s ohledem na příznivou cenu a kladné ohlasy tvrdého jádra čtenářů fantastiky přece jen tomuto špalku obětovala vzácné místo v přeplněné knihovně.
Psychicky jsem se připravila na údajné martýrium prologu… a kupodivu jsem příliš netrpěla. Úvodní desítky stran byly jako chůze mlhou v neznámém, leč povědomém terénu. Orientovala jsem se jen zběžně, neměla jsem však potřebu cestu přerušit a jakmile vstoupil na scénu čaroděj, začalo se vyjasňovat.
Četba plynula zlehka, na střídání postav a prostředí jsem zvyklá, politické tanečky kolem příprav na svatou válku byly zajímavé, stejně jako naznačené magické principy. Největší zásluhu na úspěchu knihy mají pečlivě vypracované charaktery. Skutečného kladného hrdinu by čtenář hledal marně – zde jsou jen dravci a oběti… a pozorovatel, jehož aktivnější role v příštích událostech je nejistá.
„Princ ničeho“ nasadil laťku vysoko a do druhého dílu slibuje porci pletichaření obohatit o epické bitvy, přesto se na pokračování kdovíjak netřepu. Důvodů je několik, mohu je nicméně shrnout do jednoho souvětí: celá svatá válka je mi buřt a vůbec nevím, komu a proč bych měla držet palce. Pozadí konfliktu zůstává nejasné, nepřátelská strana může být klidně "ta dobrá". A co se týká hlavních postav, těžko hledat sympatie pro tajemného manipulátora, násilnického barbara, intrikujícího paranoidního císaře, arogantního vojevůdce, prince – náboženského fanatika, ufňukané rozhoďnožky nebo pro čaroděje v klimakteriu. „Válečný prorok“ a „Tisícerá myšlenka“ mi nejspíš postačí ve formě pár megabytů ve čtečce.

20.06.2019

Richard Scott Bakker je bez nadsázky „Pan vyprávěč“. Jeho styl je vycizelovaný do vysokého lesku, protažený slovní ladičkou, naroubovaný královskou větnou stavbou, grácií a noblesou, velikášský, ale ne přehnaně pompézní, syrový, ale ne brutální či špinavý, srovnaný do jasných linií, ale ne sterilní či nudný. V první knize Prince ničeho Bakker nikam nechvátá. Hned od začátku je jasně vidět, že si nechává prostor a čas, aby se svým nápadům a myšlenkám mohl věnovat s plnou vervou a zaujatostí. Pitvá, vrství a splétá je do gordických uzlů radost pohledět. A vlastně to provádí nejen myšlenkám, ale i postavám. Ať už je to zvěd a čaroděj Drúsas Achamian, mnich a princ Anasûrimbor Kellhus, skylvendský náčelník Cnaiür urs Skiötha či prostitutka Esmenet, se všemi si prožijeme jejich díl radosti i trápení. Z osnovy a struktury příběhu je také jasné, že číst jednotlivé díly této bohatýrské trilogie samostatně v podstatě postrádá smysl. Pokud moc, moc chcete, můžete si samozřejmě říct, že kniha První přichází tma má otevřený konec, ale jak já to vidím, dočkáme se rozuzlení všech spletených vláken tohoto gobelínu až s poslední stránkou závěrečné knihy cyklu. Do té doby se může stát cokoli. První princ Ničeho nás nechal jenom nahlédnout…

20.08.2018

Po překonání složitějšího prologu + další cca třetiny knihy se mi povedlo naplno ponořit do příběhu a pochopit... A byla jsem opravdu příjemně překvapena. Jedná se o rozsáhlé a promyšlené dílo, které vás zavede do propracovaného fantasy světa s mnoha náboženskými směry, národy. Těším se, jak bude příběh dále pokračovat.

02.08.2018

Prenádherné filozofické fantazy, nekutočný svet plný obrazov, života aj mágie. Hltala som to. Odporúčam

07.07.2017

Jakmile jsem se zvládl prokousat přes prolog, který jsem absolutně nechápal a nedával mi smysl a také následujících cca 50 stran, tak mi bylo nabídnuto vcelku napínavé čtení, které bohužel nijak nekončí a po dočtení poslední strany zůstává stále zcela otevřené. Je tu sice dost filozofování a člověku dá zabrat, než pořádně pochopí co a jak ve světě funguje, vystupuje tu spoustu postav, ale Bakker to zvládl skoro na výbornou a vše se dá v průběhu čtení vstřebat a navíc je tu ku pomoci mapa a seznam postav a frakcí. Kdo hledá nějaké dospělejší počtení a ne nějaké teen romány, kterých je dnes jako hub po dešti, miluje intriky a twisty v ději a nevadí mu trochu složitější čtení, pak je Princ ničeho pro něj.

20.05.2017

Famózní dospělý fantasy román!

05.11.2015

Další příklad, že je naprosto k ničemu, když si autor vymyslí bohatý svět plný říší, národů, dějin, mytologií a válek, když ten svět umí zabydlet jen dvěma typy postav, a to bezcitnými zrůdami a sebelítostivými ubožáky. Počet zajímavých propracovaných charakterů, jejichž osudy by stálo za to sledovat, je žádná celá nula nula nic. Asi jako kdybyste vzali svět Písně ledu a ohně a nechali celý příběh z pohledu Hory (Cnaiur), Amory Lorcha (Ikurei Konfas) a Viseryse (Ikurei Xerius), a to nejen že tak brutálními, ale ještě navíc podstatně chaběji popsanými. Čtení tak bylo velice frustrující záležitostí, protože krom opakujících se brutálních scén bez jakéhokoli vyústění prostřídaných osudy několika postav vláčených osudem (opět ovšem bez jakéhokoli vyústění a de facto možnosti s těmi postavami alespoň trochu sympatizovat) kniha vlastně nic nenabídla. No, s dalším dílem alespoň nemusím ztrácet čas.

10.10.2015

Divím se, že se tolik lidí neorientovalo v ději.. po prvních 50 stránkách už nebyl problém si myslím. Jinak musím vyzdvihnout zajímavé postavy což je hlavní pozitivum této knihy. Děj se hodně zaměřuje na politiku různých frakcí a národů, které spolu soupeří a na pozadí se vrací prastaré zlo na které všichni zapomněli.

25.08.2015

Tato kniha mi zpočátku přišla zajímavá, ale nakonec jsem ani nedočetla prolog, a to jsem se vážně snažila. Po nějakých 40 stranách mi došlo, že na to je život moc krátký a dobrých knih příliš mnoho.

Tak jsem po delším čase opět jednou narazil. Už když jsem tu knihu otevíral a všiml si, že na obálce je pochvalný výrok od mého starého známého a nenáviděného S. Eriksona ve mě hrklo, poté, co jsem přečetl prolog jsem věděl že je zle a po té, co jsem přečetl první část jsem věděl, že je to kardinální pr..er, jelikož jsem se děsil, kam dál bych se na své hell stupnici zla dostal, knihu jsem zavřel a odhodil doteď ani nevím kam (naštěstí).

Že autor studoval filosofii mi vyrazilo dech, protože nechápu, jak může milovník moudrosti vytvořit paskvil tak kolosálních rozměrů, který je očividně (jak jinak) přesnou kopií poměrů na Zemi. Nemám nic proti těžkopádné literatuře s jakýmsi poselstvím, ale nesmím mít pocit, že čtu těžkotonážní brak desetiletého autora se slovní zásobou žáka mateřské školy...

Ještě víc než autora nechápu, jak se to vůbec může někomu líbit...

22.06.2015

Celá trilógia je jedným z vrcholov fantasy žánru. Ale jedná sa o zložitejšie fantasy, nijakú oddychovú jednohubku, takže ak nemáte chuť (alebo ani schopnosť, ako je vidieť na komentári Enceho hore) premýšľať radšej to do rúk neberte, pretože to bude zbytočná strata času a veľa zábavy si neužijete. A keďže lenivosť je ťažko prekonateľný zlozvyk prečítajte si komentár zlovlka, ktorý to tu opísal lepšie ako by som dokázal ja :)

20.05.2015

(Komentár obsahuje jemné spoilery z prvej a druhej knihy.)
Násilie, fanatizmus, smrť, sex, ohnivé gule, ambície, sex, filozofia, politika, sex, ohnivé gule! Bakker to má vymyslené výborne, knihy sú bohaté, písané lahodiacim vyčačkaným jazykom (kým väčšina fantasy je po literárnej stránke samé "povedal, bol, mohol, meč, odišiel"). V epickej škále nábožensko-politických bojov a medziľudských súperení ukazujú špinavé srdce ľudskosti, dilemy viery a rozumu a moc davovej psychózy (či fakt, že mocný sa stáva mocným, keď mu je moc priznaná okolím). Interné súperenie medzi magickými frakciami je fascinujúce, fungovanie mágie premyslené a popisy bitiek temer uveriteľné - a predsa hodnotím priemerne.

"Jsem příslib." opakuje Kellhus a tým aj séria zostala.
Trpí totiž nepríjemnou kombináciou vlastností - ako keď vám na intráku do izby vlezie váš sused, opitý, polonahý, smrdutý a navyše rozhodnutý vás filozoficky vzdelať.
Je repetitívna, únavná, excesívne násilná (s drobnými výnimkami čisto bez katarzie či zadosťučinenia pre ľudské postavy) a predvídateľná.
Zorientovať sa nerobí problém, čitateľ má naporúdzi glosár a Bakker neopúšťa typické kategórie fantasy (mágovia, mnísi, náboženskí fanatici, ambiciózni vladári, temné zlo na severe atď.). Mená a názvy môžu na niektorých čitateľov pôsobiť zbytočne nabubrelo, ale i náš starovek sa hrdí nespočtom svojich Tiglatpilesarov a Nabuchodonozorov. :)

Bakker si pozval príjemnú návštevu - Aristotela a Hegela. Škoda, že myšlienky sa začali neúnosne opakovať, úvahy smerujú k jedinému záveru a rýchlo miznú pod závalom sexu. Pokiaľ neprebieha, postavy naň aspoň myslia, prípadne na vás útočí v asociáciách (postava menom Coithus Saubon?), čo by nestálo za zmienku, keby nešlo v 99% o brutálne sexuálne násilie. Nie je to veru raňajkové čítanie pre dámu. Nechýba humor, ktorý možno vôbec nebol zamýšľaný (Trollí nás autor? Cisár! Cirkumfix! Milenci!) a skutočne nechutní hlavní záporáci, ktorí dlho pozerali Srbský film.

Postavy sú komplexne vykreslené a zreteľne sa vyvíjajú (niektoré smerom vzad). Máme zúrivého maniaka, pseudozenového maniaka Antikrista, Máriu Magdalénu, Barbie a zoznam princov, dôstojníkov a barónov, ktorí umierajú na mnohých a mnohých stranách bez toho, aby to mojím srdcom pohlo (zaujímavé charaktery majú buď málo priestoru alebo zhynú priskoro či prídu o časť tela). Vyzdvihla by som postavu čarodeja Drúsa Achamiana, ktorý síce na môj vkus priveľa fňuká, ale to v tomto svete robia všetci. Bodaj by nie, keď v ňom niet cnosti, priateľstva a dobroty, len nenávisť a temní elfovia! Wannabe-Mary Sue Kellhus je zaujímavý, kým sa nezačne opakovať. Od druhej knihy už viete, čo povie o pár strán ďalej a to ani nemusíte skúmať pohyb jeho tvárových svalov (sic!). Jeho výstup na vrchol po čase prestal byť zaujímavý, pretože nemá reálneho protivníka a všeobecne je nezastaviteľnejší ako všetky Eriksonove overpowered postavy a deus-ex-mašiny, lebo sa vymakal v NLP. Rujný barbar Cnaiur mi spočiatku pripomenul Karsu Orlonga z Malazu, ale na rozdiel od Karsu Cnaiurove vyšinuté mentálne pochody ma znechucovali. Čítať o tisícorakej obsesívnej myšlienke stačí pre význam deja spomenúť zopár ráz. Bakker žiaľ preháňa.

Kde iné fantasy série ukazujú: Áno, sme ľudia, slabí, manipulovateľní, pažraví, zadubení, pudoví, ale našťastie nielen to, táto séria odkazuje: Sme ľudia, slabí,
manipulovateľní atď., atď. a ... sestimsmiř.

Odkládám ani ne ve čtvrtce knihy.
Zastávám názor, že se knize má dát šance. Přečíst aspoň půlku, než to zahodím, ale teď mi to aspoň do té půlky dočíst nešlo.
Je to velmi propracovaná kniha, o tom nepochybuji.
Ale od začátku se nemám moc čeho chytnout... spousta názvů, jmen a já v tom nějak plavu a nemůžu se začíst. Jde mi z toho trochu hlava kolem.
S velkou pravděpodobností po knize znovu sáhnu a dotáhnu to do konce, ale teď si dám nějakou oddechovku

07.10.2014

Popravdě řečeno, nebýt Cnaiüra urs Skiöthy, nejdivočejšího z lidí a tahouna celé knihy, tak knihu ani nedočtu. Je to z toho důvodu, že jsem bohužel někde na netu četla, že je kniha podobná MKP od Eriksona (na druhou stranu, i díky tomu jsem knihu vůbec začala číst), takže má očekávání byla značná. Princ ničeho (celá série) není vůbec jako MKP, je jiná, je svoje, je originální, ale není tak úchvatná a epická. Je to z důvodu zvláštně vykreslených postav. Nevím, jak lépe bych to popsala, nějaké konkrétnější přirovnání, příklad, ale nemůžu to uchopit a pojmenovat. Postavy jsou zvláštně nijaké a všechny na jedno brdo (což samozřejmě nejsou, ale měla jsem takový dojem), právě kromě Cnaiüra. Nikomu nefandím, nikdo mě moc nezajímá, všichni mi jsou lhostejní... Pro mě je tohle u knihy špatně. Navíc, kniha je docela dost brutální, ale se mnou to stejně ani nehlo. Přišlo mi to takové povrchní. Jestli to bylo způsobené stylem psaní... nevím, nedokázala jsem jít do hloubky. Nepohltilo mě to.

24.12.2013

První přichází tma je nádherně propracovaná a promyšlená kniha. První kniha trilogie Princ ničeho, uvádí do světa vynikajících postav, intrik a příběhu, který se, díky Bakkerově vypravěčskému umu, řadí mezi vrcholy temné fantasy. Svou promyšleností se směle může zařadit např. vedle Malazské knihy padlých.
Autor nás bez vysvětlování hodí do nového světa, zaplaví mraky jmen a událostí a tak chvilku trvá, než se zorientujete. Poté ale čeká odměna, která je více než noblesní.