Tisícerá myšlenka přehled

22.06.2019

„Tisícerá myšlenka“ je definována již svým názvem. Autor prakticky rezignoval na děj, třetí díl série je krátkým putováním, ve kterém všichni vedou filozofické či teologické disputace, případně různá obtížně pochopitelná šílenství hýčkají soukromě ve svých hlavách. Někdy záplava slov dává smysl, jindy jsem ty kydy v zájmu zachování příčetnosti nechala jen prosvištět dutinou lebeční.
Jo, taky se trochu bojuje a hodně šuká. Jestli jsem vás tím výrazem znechutila, knihy se nedotýkejte ani v gumových rukavicích, protože probíhající perverzity obvykle nemají nic společného s milováním.
V prvním díle jsem chválila charaktery, ve druhém byla znepokojená, kudy se ubírají, ve třetím nezbývá než konstatovat: skoro všechny postavy nabraly směr anus, sklouzly definitivně k tomu nejhoršímu, co nabízely. Velikášský psychopat se stal směšnou, politováníhodnou postavičkou, sebelítostivý čaroděj mě připravil o kousky zubní skloviny, podobně jako zmatená děvka, která neví čí je a s kým si to rozdat, nadrženého ukňouraného barbara jsem začala vyloženě nenávidět a nelidská parodie na Ježíše pro změnu zoufale nudila.
K negativům přihodím občasné nevěrohodné reakce (např. po brutálním znásilnění bych čekala nějaké změny v psychice, zvlášť když je obětí aristokrat, co by i šlápnutí na svou velectěnou nohu trestal dekapitací), patetické projevy (zatímco násilnický barbar "s očima obtíženýma svou vášní bloudil neprošlapaným krajem“ v průběhu dlaňovky se slepcem, nevěděla jsem, jestli se mám chechtat, nebo hodit šavli), otravovalo mě, jak často se někdo kdákavě rozesmál a nepotěšila ani celková neuzavřenost (banda fanatiků se sice poprala o Pseudojeruzalém, ale temné síly ohrožující svět si dál spokojeně smilní).
Do pokračování už bych nešla, ne s touhle páchnoucí hromádkou nesympatických existencí. Potvrdila jsem si fakt, že jsou pro mě těžce stravitelné knihy, ve kterých nemám komu (a proč) držet palce. Závěrečnou encyklopedii jsem ignorovala, jazyk lámajících jmen a názvů jsem si užila dost i v hlavním textu. Milosrdných 50%, víc by ze mě nedostala ani ždímačka... a zaokrouhlím dolů, anžto mě Bakker nakrknul.