Tisícerá myšlenka

26.01.2022

Tisícerá myšlenka ukazuje tak akorát, že autor sám měl tisíc myšlenek a se závěrem své trilogie se nedokázal porvat.. Grandiozní finále se nekoná, dějová linka s Nebohem je odsunuta kamsi do pozadí a celá kniha se topí ve filozofickém patosu.. Jak mě první díl nadchnul, tak ten poslední zklamal.. Škoda, tenhle svět měl co nabídnout.

29.02.2020

Tak, je tu koniec a som rád, že môžem túto trilógiu odložiť niekde, kde ju už nikdy nenájdem. Nepodarené filozofovanie by som prekúsol, no chýbajúci koniec, či úplne iné smerovanie od toho, na čo nás autor v prvej knihe navnadil (konzult a druhá apokalypsa), ma naštval, pretože načo potom človek začne čítať trilógiu, ktorá má byť uzavretá, keď uzavretie príde (možno) v ďalšej trilógií (ak sa preloží).

Ďalšiu zatiaľ nepreloženú Bakkerovu trilógiu by som už nezvládol. Prvú knihu Bakker písal 15 rokov a ďalšie dve mi prídu narýchlo odfláknuté, pretože tlak fanúšikov/vydavateľa. Tretia kniha má defakto 350 strán, aj keď sa tvári ako 500 stranové zakončenie. 100 strán má vysvetľujúci slovník na konci knihy, čo som nepochopil a vôbec som nemal potrebu ho čítať PO dočítaní trilógie - mohol tieto informácie dávkovať čitateľovi priamo v texte. A prvých 30 strán je súhrn čo sa v jeho knihách zatiaľ stalo hlavným postavám. Keby mala jedna kniha 1000 strán ako to je u Sandersa, tak to viac pochopím, než v tomto prípade.

Som rád, že nie som jediný, ktorý sa v texte a Bakkerovom filozofovaní strácal. Bakkera by som neprirovnával k Eriksonovi, pretože autori píšu rozdielne a kvalitou je ten rozdiel priepastný. Bakker zabil (aspoň u mňa) svoju sériu a svet s obrovskými možnosťami.

22.06.2019

„Tisícerá myšlenka“ je definována již svým názvem. Autor prakticky rezignoval na děj, třetí díl série je krátkým putováním, ve kterém všichni vedou filozofické či teologické disputace, případně různá obtížně pochopitelná šílenství hýčkají soukromě ve svých hlavách. Někdy záplava slov dává smysl, jindy jsem ty kydy v zájmu zachování příčetnosti nechala jen prosvištět dutinou lebeční.
Jo, taky se trochu bojuje a hodně šuká. Jestli jsem vás tím výrazem znechutila, knihy se nedotýkejte ani v gumových rukavicích, protože probíhající perverzity obvykle nemají nic společného s milováním.
V prvním díle jsem chválila charaktery, ve druhém byla znepokojená, kudy se ubírají, ve třetím nezbývá než konstatovat: skoro všechny postavy nabraly směr anus, sklouzly definitivně k tomu nejhoršímu, co nabízely. Velikášský psychopat se stal směšnou, politováníhodnou postavičkou, sebelítostivý čaroděj mě připravil o kousky zubní skloviny, podobně jako zmatená děvka, která neví čí je a s kým si to rozdat, nadrženého ukňouraného barbara jsem začala vyloženě nenávidět a nelidská parodie na Ježíše pro změnu zoufale nudila.
K negativům přihodím občasné nevěrohodné reakce (např. po brutálním znásilnění bych čekala nějaké změny v psychice, zvlášť když je obětí aristokrat, co by i šlápnutí na svou velectěnou nohu trestal dekapitací), patetické projevy (zatímco násilnický barbar "s očima obtíženýma svou vášní bloudil neprošlapaným krajem“ v průběhu dlaňovky se slepcem, nevěděla jsem, jestli se mám chechtat, nebo hodit šavli), otravovalo mě, jak často se někdo kdákavě rozesmál a nepotěšila ani celková neuzavřenost (banda fanatiků se sice poprala o Pseudojeruzalém, ale temné síly ohrožující svět si dál spokojeně smilní).
Do pokračování už bych nešla, ne s touhle páchnoucí hromádkou nesympatických existencí. Potvrdila jsem si fakt, že jsou pro mě těžce stravitelné knihy, ve kterých nemám komu (a proč) držet palce. Závěrečnou encyklopedii jsem ignorovala, jazyk lámajících jmen a názvů jsem si užila dost i v hlavním textu. Milosrdných 50%, víc by ze mě nedostala ani ždímačka... a zaokrouhlím dolů, anžto mě Bakker nakrknul.

20.06.2019

Tisícerá myšlenka uzavírá trilogii Prince ničeho, a jestliže jsem u jejích předchůdců slastně chrochtal blahem, jakže to má pan Bakker všechno krásně a přehledně srovnáno a nalinkováno, tak tady jsem více než na rozpacích. Pominu-li, že se v podstatě zcela ztratila jedna ze stěžejních dějových linií (příchod Neboha a jeho přisluhovačů), která na začátku série vypadala jako nosné téma s dlouhodobými důsledky, finální traktát o osvobození posvátného města Šimehu je pomýlená a zmatená trachtace, v níž jediným světlým bodem je ona závěrečná bitva o Šimeh. A to ještě s výhradami, protože výsledná forma zakončení je lehounce absurdní a samozřejmě zcela očekávaná. Proč to tedy u Tisíceré myšlenky nefunguje tak, jako u dřívějších dílů? Asi proto, že čtenář očekává rozhřešení a ono najednou není z čeho brát. A tak se mudruje, filozofuje, plácá páté přes deváté, točí se to tam a zase zpátky, mrsknou se tam sny, vize, návraty mrtvých… ale nic, co by za něco stálo, se nakonec nevymyslí. Tak se trochu pomlátí prázdná sláma a hurá na ohromující finále. Přiznávám, že jsem se v ději několikrát ztratil a některé přechody jsem snad ani nepochopil. Je mi to líto. Nezbývá než zamáčknout slzu a vzpomínat, co přišlo a bylo jako první…

15.10.2018

Čekala jsem dobře zvládnuté završení trilogie, ale nedočkala jsem se. Bakker mě unudil svým filozofováním, proměnou postav v cosi až nesvéprávného a utahaným příběhem. Taková škoda!

17.11.2017

Bakker se nějak sám začíná ve svém filosofování ztrácet, natož aby se v něm vyznal čtenář, navíc je tu toho filosofování víc než samotného děje, série by se vešla do dvou dílů a ještě s nějakým lepším zakončením. Tisícerá myšlenka má sice zakončovat sérii, ale celá série je spíš až moc obsáhlý úvod k té další, takže i když je tu spoustu otázek vysvětleno, tak je ještě víc nových otázek vyřčeno. A proto je škoda, že se s největší pravděpodobností nikdy nedočkáme překladu a vydání pokračující série, moc by mě zajímalo, jak to Bakker nakonec celé zvládl.

22.02.2016

Možná je to ve mně, ale děj se ubírá tak divným směrem, že jsem knihu přestal v půlce číst. Člověk má obvykle rád, když je v knize nějaký strhující zvrat, nečekané rozuzlení nebo perfektní pointa. Tady ale všechny zápletky končí prostě "divně". Všechny postavy, ať už jste je měli rádi nebo ne byly mentálně zlikvidovány a tak už tam zbívá v podstatě jen Kellhus.

12.10.2014

Nevšimla jsem si, že na konci knihy je docela dost obsáhlý encyklopedický slovník. Takže jsem se nutila knihu dočíst, už jsem v půlce, už za půlkou, už to skončí, už konečně budu moci číst něco jiného... a ono najednou konec... Nevím, jestli bude nějaké pokračování. Spousta věci nebyla dořešená, nevysvětlená. Ale je pravda, že se mi na tento díl hůře soustředilo, protože mě jednoduše nebavil. Konec je dle mého názoru nedostačující, ale celkem je mi to jedno, ať se tam jednoduše všichni povraždí.

24.12.2013

Bitvy byly dobojovány, nové spory rozhořeny. Závěrečný díl trilogie uzavřel jeden kruh a otevřel druhý, který bude součástí druhé trilogie ze světa R. Scott Bakkera. Po dočtení Tisíceré myšlenky nemohu hodnotit jinak než fenomenální. Jde sice o složitější čtení, mnohdy se zdlouhavými popisy a filozofováním. Jako celek je vynikající propracován a brilantně promyšlen. Sympatie s postavami se přelévají na jednotlivé strany, kdy jednou někomu fandíte a o pár stránek dál již proklínáte. Nezbývá než doufat v brzké vydání druhé trilogie ze světa Eärva.