Válečný prorok
Richard Scott Bakker
https://www.databazeknih.cz/img/books/61_/61441/bmid_valecny-prorok-Ala-61441.jpg
4
43
43
Princ ničeho série
< 2. díl >
Druhá kniha trilogie Princ ničeho. Svatá válečná výprava, která má vyrvat z rukou jinověrců posvátné město Šimeh, se po dlouhých přípravách a vyjednáváních konečně dává na pochod. Před sebou má dálky, planiny zamořené přízraky, nekonečné pouště, nepoznaná strádání, ale také příslib kořisti a slávy. Především však jistotu, že v neznámé krajině číhá nepřítel. Jenže - co když se nebezpečnější nepřítel než ten, s nímž přišla bojovat, skrývá v jejích řadách? Vojsko, jaké tento svět nespatřil tisíce let, s sebou unáší také postavy, které se v jeho řadách sešly z různých pohnutek v závěru románu První přichází tma. Čaroděj Achamian s obavami sleduje přibývající znamení, která věští Druhou apokalypsu a znovuzrození obávaného Neboha. Zmítaný výčitkami, že zrazuje vše, co pro něho doposud bylo důležité, netuší, že nejtěžší zkoušky teprve přijdou. Barbarský náčelník Cnaiür se ocitá výš, než kdy čekal, ale o to propastnější jsou hlubiny šílenství, do nichž může upadnout. A Kellhusovi, princi z neznáma, zřejmě není cizí nic, co mu může pomoci k získání většího vlivu nad Služebníky Klu, těžce postupujícími za svým cílem na jih. Druhá kniha cyklu Princ ničeho kombinuje originálním způsobem epické bitvy, v nichž řinčí zbraně, s niternějšími bitvami ducha, které jsou sice tišší, ale možná právě ony rozhodují o osudu světa.... celý text
Přidat komentář
Veľmi zvláštna kniha. Akoby autor ani nechcel, aby si čitatelia obľúbili jeho postavy. Osobne, ako som sa blížil ku koncu knihy, tým viac som strácal sympatie k postavám a bolo mi úplne jedno, či zomrú alebo prežijú a čo sa bude s nimi diať v poslednej knihe.
Druhý diel bol síce lepší a priamočiarejší než prvý, pretože sa neriešila toľko politika, no niekedy ma vyložene nebavil. Filozofia tu stále ostáva a najviac mi vadili dlhé vnútorné myšlienky postáv v rozhovore, kedy po jednej otázke prišla pol strana myšlienok a čitateľ aj zabudol, aká tá otázka bola a čo bola odpoveď.
Moc sa mi nepáči autorov štýl písania. Opisy veľkých bitiek mi prišli neprehľadné, trochu lepšie na tom boli komornejšie súboje a mágie je tu poskromne. Achamian by sa mal častejšie nasierať.
Takzvaná Svatá válka se po množství obstrukcí a intrik konečně dala do pohybu. Nebylo složité uvést se zpět do obrazu, přesto jsem četla slimáčí rychlostí. Vážně oceňuji autorovu práci s postavami, s jejich charaktery, které jsou (převážně) lidské, nedokonalé, náchylné k všemožným slabostem. Nicméně pro mě bylo těžké až nemožné si kohokoliv oblíbit. Taková armáda bezohledných manipulátorů, arogantních hajzlů, agresivních surovců, náboženských fanatiků, snadno ovlivnitelných slabochů, děvek a ufňukanců… uf, proč jim držet palce? A pokud se náhodou našel někdo relativně sympatický, autor se postaral, aby to nezůstalo bez trestu. Do děje jsou po desítkách házeni vojevůdci s divnými jmény, dokreslující atmosféru bojů – všechnu tu zarputilost, krutost, hrdinství i zbabělost, umírání na různé způsoby (kdy zásah čepelí je nejmilosrdnější varianta).
Můj lhostejný, případně rovnou negativní postoj k válečné mašinérii, jejím pochybným cílům i k jednotlivým osobnostem bohužel ovlivnil celou četbu. Bakker vrhá statisíce lidí od jedné katastrofy k druhé, popisuje každé peklo se sadistickou pečlivostí, nevymlátil však ze mě odpovídající emoce. Mám prostě na háku, kdo jakou bitvu vyhraje a jestli Svatou válku převálcuje Nebůh se svými hnusáky. Proto nemohu hodnotit extra vysoko, jakkoliv se mi styl tohoto pana spisovatele zamlouvá.
Jestliže nám první kniha Prince ničeho dala opatrně nahlédnout do magického světa Trojmoří a seznámila nás s protagonisty této vpravdě mohutné epické ságy, pak Válečný prorok už nás zcela bez skrupulí a bez velké okázalosti vláčí pouští i pustinou tohoto drsného světa, v němž se rozhořela svatá válka za osvobození posvátného města Šimehu. A že je na co se dívat a o čem přemýšlet je bez debat. Bakker totiž slovy maluje až neskutečně podmanivé obrazy světa, v němž se pohybujeme, a noří se současně do hlubin myslí svých postav takovým způsobem, že nelze jinak, než se vydat na tu dlouhou a úchvatnou cestu společně s ním a s jeho hrdiny, kteří určitě nejsou bez chyb, ale jsou ryzí a opravdoví. Někdo už tady napsal, že Bakker píše dospěle a pod to bych se podepsal oběma rukama. Jeho styl je stejnou měrou drsný jako něžný, syrový i romantický, věcný i obsáhlý. Pravda, někdo by mohl říct, že děj je rozvláčný a vleče se jako stará zrezavělá drezína, přesto mě ale Válečný prorok neskutečně bavil a opájel mě svou kaskádou vět, slovních spojení a samozřejmě a především svým příběhem. Chvíli jsem zvažoval i non plus ultra hodnocení, ale ta ospalost mě přece jen trochu lechtala a rozhodla o tom, že tam pocitově ještě malinký kousek hvězdičky chybí.
Bakker zde nastoluje zcela novou rovinu fantasy, pozastavuje se nad každou pohnutkou postav a svými indiciemi dává čtenáři možnost pochopit, proč to tak je a proč kdo jak činí. Dále se také jako zpestření zabývá spoustou filosofických otázek a problémů, jež lze vztahovat i na problémy civilizace naší, nejen té jeho smyšlené. Vše perfektně propracované, probrané do nejmenších detailů a dává to smysl. A i když si Bakker libuje ve zvláštních věcech (pochopíte při čtení) a ke konci je pár nudných pasáží, tak je to skvělý počin, jehož originalitu a propracovanost jen tak někde nenajdete.
Tento díl by se měl jmenovat "O tom jak je Kellhus superman". V zásadě nic jiného sem tam neděje. Bohužel Kellhusův vliv na většinu postav je takový, že se z nich stanou blábolící trosky, které ho slepě následují, takže ke konci už vám nezbyde skoro nikdo na kom by vám záleželo. Jinak děj je primárně zaměřen na popis cesty "křížové výpravy" od města ke městu a poté pois několika bitev (což je postupně stále více repetitivní).
Jediný dobrý díl. Četl se rychle. Byl svěží a tak nějak to do sebe všechno zapadalo.
Oproti prvnímu dílu je kniha ucelenější a děj přímočařejší. Příběh začíná gradovat a musím se přiznat, že jsem dlouho neměl po dočtení tak smíšené pocity a před závěrečným dílem tak rozhozené představy o pokračování. Bakker pokračuje v rozjeté hře nemilosrdně a buší do čtenáře ze všech stran svou krutostí a zápletkou. Vůbec se nebojím přívlastku filozofická fantasy, kde jakýkoli čin, jakýkoli vývoj je prodiskutován na úrovni filozofických dogmat. Jakákoli hranice žánru je zde s lehkostí deformována a tvarována dle autorovy libosti a krutosti. Zohledním li fakt, že jde o Bakkerův trilogický debut, (tedy druhá kniha po debutu První přichází tma), tak je více než jasné, že Bakkera bude třeba mít pod drobnohledem.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2009 |  První přichází tma |
| 2011 |  Válečný prorok |
| 2011 | Tisícerá myšlenka |
| 2008 | Neuropat |
Tohle byla celkem slušná řežba.. kniha měla naprosto skvělé momenty.. čtenář se místy ztrácí ve složitých jménech i rodových,klanových a jiných příslušnostech, filozofie by také mohlo být o pár desítek řádků méně - ale ono to k této sérii patří a vlastně docela funguje.. hlavní hrdinové jsou vystaveni nesčetným útrapám, čtenář si k nim vzhledem k počtu stran a druhému dílu již vytvořil vztah a prožívá jejich osudy, ale emocí se dalo vytřískat víc.. třeba přechod přes poušť je popsán jaksi odosobněně, má to své kouzlo, ale tahle část mohla být vážně jízda.. stejně tak obléhání ač mělo grády, ať už byla naše hlavní armáda v pozici obléhatele nebo obléhaného, nevyužilo svůj potenciál.. drastické to bylo dost, kruté scény nechyběly, ale nebála bych se v tom pošťourat a zajít ještě dál.. nicméně Bakker se předvedl, statisíce zahynuvší při přechodu pouště, další v deštích a poté hlady, pak v posledním zoufalém boji.. Druhý díl Prince ničeho obstál, má očekávání vlastně předčil a jsem napnutá na finále..