Dva roky v hajzlu přehled
Lubomír Větříšek
Ostříhat vlasy, oplakat svobodu, opustit holky i sny… A možná přijít o život. Devatenáctiletý Luba nastupuje k výkonu základní vojenské služby do dalekého Bakova nad Jizerou, stejně jako jeho vrstevníci, jen nerad a z donucení. Dlouhé vlasy si stihne ostříhat ještě před nástupem do přijímače a o fesťácích a neoficiální muzice raději pomlčí. Jen to milované pivko mu bude na vojně scházet! To vše je ovšem pouze předehra. Píše se rok 1983 a všudypřítomná, nikým nekorigovaná šikana je nutným zlem. Nejednou při ní jde doslova o život. V nejhorší mazácké vojně podrží Lubu nad vodou dvě věci: skvělá fyzička kluka z venkova a jeho přátelská povaha. I tak je ovšem velkou neznámou, jak dlouho on i ostatní „bažanti“ vydrží, pokud mohou spát sotva dvě hodiny denně a musí snášet úmorný hlad a nekonečnou ponižující dřinu a rituály. Je možné obejít vychytralé mazáky a získat na svou stranu velitele Janka? A co teprve když na vás někdo míří ostrými? Nade vším visí otazník: Z koho se pobytem v bakovské posádce stane muž a z koho naopak troska? Knížka je povinnou četbou především pro pamětníky této doby, pro ty, kteří možná ještě mají doma založenou vojenskou knížku. Výjimečné ohlédnutí do časů, ve kterých se pod záminkou údajné služby vlasti vyráběli „z chlapců chlapi“.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Dva roky v hajzlu. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (16)
všechny komentářeSouvisející novinky (1)
Knižní novinky (9. týden)
28.02.2021
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Dva roky v hajzlu v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 66x |
ve Čtenářské výzvě | 9x |
v Doporučených | 3x |
v Knihotéce | 57x |
v Chystám se číst | 60x |
v Chci si koupit | 12x |
v dalších seznamech | 1x |
hned na úvod musím napsat, že autora osobně znám a že mě to určitě, při psaní téhle recenze ovlivnilo a myslím, že to, ani jinak nejde. no jelikož jsem byl na vojně, až v dvaadevadesátém roce, znám osobně šikanu, až tu později praktikovanou v té naší bývalé úžasné armádě, která je jediné místo, kde úplný tupoun s iq tykve má nad váma úplnou moc. nic méně užil jsem si taky. ale ke knize. jistě mají pravdu ti, co píší, že je to oddechovka, na elektrikáře dobré a tak, jistě, ale. minimálně, mě takových, nebojím se napsat, otevřených výpovědí z té doby vojenské moc není a už tím je kniha zajímavá. kniha je opravdu taková prostá, ale určitě není nudná. za mě skvělý spisovatelský počin, zvlášť, když jde o člověka, který se psaní skoro vůbec nikdy nevěnoval.
lubo chválím a piš dál. palec nahoru.