Hanina61
přečtené 892
Ke dnu
2017,
Anna Bolavá (p)
Natěšena knihou Do tmy, kterou jsem četla už třikrát, jsem se pustila do další autorčiny knihy Ke dnu... a přiznám se, že začátku mě nijak nenadchla... příliš mnoho postav - a že jsem mezi nimi marně hledala aspoň zmínku o Anně Bartákové - zamotaný děj... nicméně jsem se jí stránku po stránce prokousávala stále dál... a okouzlovala mě stále víc... ten příběh mě do sebe postupně vtahoval jako hustá všudypřítomná bílá mlha, která děj provází, až mě nakonec pohltil úplně a já na poslední stránce litovala, že už je konec... Teď jenom doufám, že A. Bolavá bude v psaní pokračovat a že se TAM ještě vrátí...... celý text
Středa nám chutná
1994,
Iva Procházková
Mám doma hromadu dětských knih, často jen kvůli tomu, že jsou v nich krásné ilustrace... A když jsem pátrala v policích po knížce s názvem dne v titulu, padla mi do oka tato. A sotva jsem začala číst, začala jsem se "tlemit" radostí nad úžasným příběhem a krásnými obrázky a nepřestala jsem, dokud jsem ji nedočetla. Příběh o odložené holčičce, které rostou na hlavě jablka, co rozdávají lidem radost, je prostě kouzelný... a o to víc posílil moje přesvědčení, že každý dospělák by si měl od času přečíst knížku pro děti. Tahle se mi odteď vybaví pokaždé, když budu péct jablečný závin, což je teď na podzim docela často a nejenom ve středu... :-)... celý text
Černý kocour a jiné hororové povídky
2013,
Edgar Allan Poe
Černé kocoury mám doma dva... raději jsem jim to ani nečetla nahlas, mohli by mít noční můry... Ale jinak knížka skvělá, jak tady někdo psal, starý dobrý Poe, prostě klasika... :-)... celý text
Tichá hrůza
2016,
Tomáš Korbař
Mám doma ušmudlaný výtisk z roku 1967... A i když občas dělám v knihovně čistku (abych udělala místo dalším knihám), tuhle nevyřadím nikdy, je to totiž naprostá klasika, kterou lze číst s odstupem času mnohokrát po sobě... A moje nejoblíbenější? Atmosférické "Vyzvánění" a "Čekárna"...... celý text
Deník kastelána
2000,
Jan Bittner (p)
Poněvadž pocházím z malého mestečka poblíž jiného malého městečka, kde se nachází zámek, v němž Evžen Boček, neboli Jan Bittner kastelánoval, a který jsem v dobách svého dětství, mládí i středního věku navštívila již nesčetněkrát, nemohla jsem si tuto knihu nepřečíst. Autorovu sérii o "Aristokratce" samozřejmě už znám, ale tady pan Boček krásně vylíčil, jak to jeho kastelánování vlastně začalo, všechny ty trable, co jej na starém a pro mě kouzelném zámku čekaly... psán formou deníku a ozvláštněn tak trochu - nebo snad víc - nadpřirozenem, vznikl příběh, který mě opravdu bavil, tím spíš, že jsem si díky faktu, že to tam tak znám, dokázala všechno dokonale vizualizovat... Doporučuju, no a až budete u nás na Moravě, tož nezapomeňte ty Milotice navštívit... :-) PS. Knihu jsem četla v rámci čtenářské výzvy, protože právě být kastelánkou byl vždycky můj sen... :-)... celý text
Radost z chůze
2020,
Erling Kagge
"Když jsem si nazul boty a nechal myšlenky volně plynout, došlo mi jedno: Klást jednu nohu před druhou patří mezi nejdůležitější činnosti člověka." Jsem chodec, respektive chodkyně, člověk, pro kterého je chůze nejenom jednou z nejdůležitějších, ale taky nejradostnějších činností, především když chodím v přírodě. A taky lékem skoro na všechno. Po těžkém úrazu, po těžké nemoci, po těžké operaci... vždy se snažím co nejrychleji "vrátit do života" tím, že začnu chodit, i třeba o berlích... A když je mi nejhůř na duši, stačí si jako Erling Kagge nazout boty a jít a vnímat přitom každou maličkost ze světa kolem sebe... Přesně tak, chůze je pro mě lékem skoro na všechno, ať je to krátká procházka nebo dlouhé putování. To nejdelší jsem už zahájila a doufám, že je i dokončím. Cíl: Santiago de Compostela... tak mi držte palce, lidi... :-) Jinak teda bezva knížka. :-)... celý text
Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých
2010,
Olga Tokarczuk
Ač zrovna neholduji astrologii, mám ráda Blakea, jsem vegetariánka a les mám hned za dveřmi... srnky jsou v různícím se počtu mými každodenními návštěvníky, a přestože okoušou skoro všechno, co vysadím, včetně rozkvetlých růží, mám je moc ráda, taky ty kuny, zajíce, lišky a sovy... a když jdu kolem posedu (neříkám jim "kazatelny", ale "vrahobudky"), nejraději bych mu nařízla jednu nohu, aby se i s myslivcem zřítil... takže jsem se v knize docela našla a v hlavní postavě objevila spřízněnou duši... Ta knížka je prostě vynikající... PS. Akorát na Česko - na lidi u nás - má autorka poněkud idylický pohled... anebo je to ironie? :-)... celý text
Princezna s lískovými oříšky
1995,
Jan Vladislav
Tuhle knížku jsem měla moc ráda, ale také ono krásné staré vydání, které mne provázelo dětstvím. Pohádky žertovné, napínavé, některé přímo strašidelné, třeba taková "O parádivé Sally" je skoro hororová... V průběhu let se z mého života někam vytratila, ale kdybych ji měla, ráda bych si ji přečetla znovu... :-)... celý text
Jídla Světla - Kuchařka pro život
2018,
Jolana Vavrečková Janišová
Tuto knížku jsem jednou objevila u kamarádky... stačilo mi prolistovat si ji a hned jsem si ji objednala taky. Musím říct, že jsem z ní nadšená... a pročítám ji zas a znovu prakticky denně, protože na rozdíl od jiných kuchařek, kterých mám doma spoustu, podle ní opravdu peču a vařím - zdravě, pohodově a s radostí... Kniha samozřejmě neobsahuje pouze recepty, ale taky velmi zajímavé povídání k zamyšlení nad tím, co jsme a co jíme a jak to souvisí navzájem... Doplněno nádhernými mandalami a doporučeními pro každý měsíc roku. Takže vřele doporučuji... PS. Mezitím jsem se s paní Jolanou, nyní již Vavrečkovou Janišovou, spřátelila na facebooku... její styl života je ve velkém souladu s mým... akorát že já na rozdíl od ní dosud nenašla odvahu přiznat své šediny, za což - a nejenom za toto - ji obdivuju a mám ráda. :-)... celý text
Nízkosacharidová sladká kuchařka
2019,
Lucie Schimmelová
Tak tahle kniha je naprosto famózní, plná úžasných receptů z kategorie "lowcarb, paleo, sugarfree", podle kterých si snadno připravíte dezerty a cukroví z běžně dostupných surovin. Všechny recepty jsou doplněné hezkými fotografiemi. Zhubnout sice nepotřebuji, ale ze zdravotních důvodů jsem omezila sladké, nicméně s touto kuchařkou si můžu připravit fantastické dobroty bez cukru. Autorka má můj obdiv a dík, knihu vřele doporučuji, ať už se chcete vyhnout "klasickým" dezertům z jakýchkoliv důvodů. :-)... celý text
Krajiny domova
2013,
Václav Cílek
Tvorbu Václava Cílka mám moc ráda, přečetla jsem od něj skoro všechno, jen tato knížka mi už dlouho odpočívala nepřečtená v knihovně... Jenže ouha, přišla doba zlá koronavirová, a protože nemůžu jen tak bez obav sednout do vláčku a vyjet si na výlet tam či onam, kam mě zrovna napadne, sáhla jsem po ní... a nelituju, protože jsem s ní procestovala kdejaký kout české země, od známých po zapomenuté, a díky zajímavým popisům si představovala krásy těch míst a zároveň si psala seznam těch, co jsem ještě neviděla a ráda bych navštívila... a že jich není málo... Milá kniha, uklidňující, inspirující a objevná... :-)... celý text
