happy-smile happy-smile přečtené 949

Doktor Proktor a velká loupež zlata

Doktor Proktor a velká loupež zlata 2013, Jo Nesbø
5 z 5

Další super díl, ze série doktora Proktora. Po hodně překombinovaném konci světa, tady je svěží, vtipná loupež zlata. Pokud se rádi pobavíte a nevadí vám trochu nadsázky, potom se i jako dospělí nemusíte bát po této knize sáhnout. Naopak, spoustu narážek pochopí jen dospělí (a překladatelka tomu ještě přidala grády). Škoda, že byl tento díl tak krátký, užila jsme si ho.... celý text


Manželovo tajemství

Manželovo tajemství 2014, Liane Moriarty
4 z 5

Dle mého se nejedná o román o ženy, ale spíše o společenský román. Knížka byla napsaná čtivě a příběh byl taky zajímavý. Přestože knihy s označením román pro ženy běžně nečtu, tak jsem do tohoto žánru zabrousila, protože byla slibovaná záhada (a tato spisovatelka má v současnosti velký ohlas). Bohužel jsem ale zjistila, že mě asi knihy totoho typu moc neberou, takže jsem to při čtení viděla spíše na tři hvězdičky. Nicméně Ceciliino dilema bylo na konci ze spisovatelského hlediska opravdu bravurně vyřešeno, takže za mě čtyři.... celý text


Pamatuji si vás všechny

Pamatuji si vás všechny 2015, Yrsa Sigurðardóttir
4 z 5

V knize se střídají dvě dějové linie, jedna je detektivka a druhá duchařina. Až asi do dvou třetin knihy čtenář vůbec netuší, co spolu mají společného. Když se toto spojení začne ukazovat, tak ale pořád ještě nejste moc moudřejší ohledně toho, jak to celé vlastně bylo. Duchařská linie byla opravdu parádní, Yrsa zde skvěle vystihla atmosféru. Jako mnozé ostatní jsem taky byla trochu zklamá, že konec byl jakýsi takový nedořešený. Když se nad tím ale zamyslíte, tak to, jak to skončilo, vlastně přesně říká, jak to celé doopravy bylo.... celý text


Dívka ve vlaku

Dívka ve vlaku 2015, Paula Hawkins
4 z 5

Přestože to bylo napsáno velmi jednoduchým stylem (nebo možná právě proto?), tak se mi knížka opravdu dobře četla. Vyústění zápletky bylo zajímavé a konec byl napínavý. Celkově ale kniha vyznívala spíše jako román (pro ženy) než jako thriller/detektivka. Pořád se řešily nějaké vztahové věci a alkoholismus. Díky jednoduchému stylu psaní se i přes naznačené téma jedná spíše o odpočinkovou knížku.... celý text


Deníček moderního fotra 2 aneb Pánbůh mi to oplatil na dětech

Deníček moderního fotra 2 aneb Pánbůh mi to oplatil na dětech 2015, Dominik Landsman
3 z 5

Troufám si říct, že úplně stejné jako předchozí díl. Pokud vás bavil, bude vás bavit i tento. Pokud vás nudil, už se do dvojky nepouštějte... Já jsem bohužel patřila spíše do druhé skupiny a ač byly jednotlivé epizodky zábavné, jako celek to bylo nakonec ubíjejíce nudné. Humoristické deníky mám sice ráda, ale tady se děj nikam neposouvá. Spíše bych doporučila knížku Prevítem snadno a rychle (Simon Brett) - stejné téma, ale jiná kvalita...... celý text


Deníček moderního fotra aneb Proč by muži neměli mít děti

Deníček moderního fotra aneb Proč by muži neměli mít děti 2014, Dominik Landsman
3 z 5

Jako blog to asi bylo super, jako knížka už to docela pokulhává. Jednotlivé epizodky jsou opravdu vtipné a asi každý kdo má dítě, na podobné příhody "nostralgicky" vzpomíná. Problém je, že čeho je moc, toho je příliš. Na každé stránce se Čeněk několikrát poblije, posere, řve a mlátí do postýlky. Ano, taková je sice realita mateřské dovolené, tohle však má být humoristický knížka, proto je špatně, když čtenáře v půlce začne nudit. Alespoň já už jsem bohužel ke konci cítila zoufalou potřebu knížku konečně odložit a pustit se do něčeho plnohodnotnějšího... Doporučuju teda spíše si nechat knížku jako takovou bokovku, kterou budete semtam vytahovat během čtení nějaké beletrie.... celý text


Nesmírný

Nesmírný 2015, Jussi Adler-Olsen
4 z 5

Nebylo to špatné, ale na předchozí díly to podle mě nemělo. Částečně to sice říkám proto, že téma sekty mě úplně neoslovilo, ale částečně taky proto, že stará dobrá parta tentokrát neměla v zásobě tolik úsměvných chvílí jako obvykle. V předchozích dílech jsem se více nasmála, byla jsem taky více napnutá, co se týká vyšetřování vražd. Na druhou stranu oceňuju, že oproti Marcovi byla knížka více soustředěna na Carlovu mordpartu.... celý text


Černý úsvit

Černý úsvit 2015, Rolf Börjlind
5 z 5

Série si drží úroveň po celou dobu, zápletka v tomto dílu se mi líbila více než v předchozím. Vztahy mezi hlavními hrdiny, které byly na můj vkus až moc vřelé (bez jakéhokoliv vysvětlení), jsem už tak nějak akceptovala. Knížku jsem si vychutnala a snad si to autoři ještě rozmyslí a napíšou nějaký další díl. :-)... celý text


Třetí hlas

Třetí hlas 2014, Rolf Börjlind
5 z 5

Kniha si drží stejnou kvalitu jako předchozí díl. Sice jsem ještě pořád tak úplně nepochopila, kde se vzalo tak hluboké přátelství mezi hlavní hrdiny (podle mě nebylo nikdy pořádně vysvětleno a tak na mě nepůsobí tak úplně uvěřitelně) a sice mi ani cirkusová zápletka nepřijde tak úplně uvěřitelná, ale i tak jsem neměla pocit, že by to nějak snižovalo kvalitu knihy. Styl psaní je velice příjemný a díky tomu musím říct, že mě kniha bavila stejně jako první díl, i když tam byla podle mě uvěřitelnější zápletka.... celý text


Skočný příliv

Skočný příliv 2013, Rolf Börjlind
5 z 5

Knížka se mi líbila už od první stránky. Je napsaná s velkou lehkostí, takže se vyloženě čte sama. Příběh je originální už tím, že částečně pojednává o bedomovcích, takže dějově se jedná o čerstvý vítr na poli severských detektivek. Celkově můžu jenom doporučit. Nenašla jsem jediné hluché místo, což bude i tím, že autoři nás zásobují stále novými zvraty a odhaleními. Už se těším na další dva díly, snad budou stejně dobré!... celý text


Galveston

Galveston 2015, Nic Pizzolatto
3 z 5

Ajaj, čím si to zasloužilo přídomek Světový bestseller? Knížka mi přišla celkem o ničem, byla jsem ráda, že to bylo tak krátké. Možná to chtělo zapojit trochu černého humoru nebo nějakou akčnější linii, ale takto mi příběh o "napraveném" kriminálníkovi přišel dost nudný.... celý text


Právo nálezce

Právo nálezce 2015, Stephen King
4 z 5

Těšila jsem se na starou známou detektivní partu, o té nicméně až do třetiny knihy nepadlo ani slovo. Role detektivů byla vlastně spíš jenom mimochodná, ve výsledku tato linie moc stránek asi nezabrala. Když nad tím tak přemýšlím, možná to byl vlastně jenom takový deus ex machina. :-) Ale ne, tahle parta se tam nezjevila proto, aby vyřešila zápletku, spíše proto, aby pomohla v nouzi, takže se to tak vlastně brát nedá. :-) Líbilo se mi, že příběh byl s panem Mercedesem svázán nejen postavou detektiva, ale i dalšími dějovými aspekty. Takže ve výsledku mi ani ta malá role Billa Hodgese nevadila (i když první třetina, kde ještě nebyl podle mě nebyla tak zábavná).... celý text


Lotosové blues

Lotosové blues 2015, Kristina Ohlsson
5 z 5

Mám pocit, že se jedná zatím o nejlepší knihu této spisovatelky. Kniha se doslova čte jedním dechem, člověk má velký problém ji odložit. Všechno pěkně plynule odsýpá, žádná hluchá místa. Trochu mě nicméně rozladilo, když se ke konci ukázalo, že kniha bude mít pokračování a nebude zde všechno vyřešeno. Aby nebyl čtenář touto skutečností úplně rozladěn, dostane přece jenom odpovědi na nějaké otázky - nicméně ty jsou na můj vkus vysypány z rukávu až moc rychle. I tak mi ale to malé rozladění na konci nedokázalo zkazit dokonalý čtenářský zážitek. :-)... celý text


Projekt potomek

Projekt potomek 2015, Graeme Simsion
5 z 5

Stejně dobré jako první díl! Myslím, že více ani není potřeba dodávat. :-)


Washingtonský dekret

Washingtonský dekret 2014, Jussi Adler-Olsen
4 z 5

Pro fanoušky Adlera-Olsena hodně netradiční počin. Popis diktutary samotné mě moc nebavil a několikrát jsem měla chuť se na to vykašlat a tu knížku odložit. Nakonec musím říct, že jsem ráda, že jsem to neudělala, protože potom se knížka zaměřila spíše na snahu odhalit, kdo stojí za útoky, a na dokázání neviny Buda Curtise, tj. přehouplo se to spíše do té detektivkové roviny. Knížka by podle mě mohla být kratší, takto se jedná o docela náročné čtení. I když mě popis totalitního režimu moc nebavil, tak musím říct, že to bylo mistrně zvládnuto - to, jak se jeho nástup pomalu plížil, až se z USA najednou stala diktutara a čtenář ani pomalu nevěděl, jak k tomu došlo (tak přirozeně a nenápadně). Fanouškům Dítěte č. 44 se bude určitě líbit, jedná se o hodně podobný koncept (popis totality + vyšetřování vraždy).... celý text


Psycho II

Psycho II 2014, Robert Bloch
3 z 5

O Normalovi bez Normana... První knížka byla naprosto super, tak nějak se četla sama. Od druhé dílu jsem tím pádem čekala opravdu dost, šlo podle mě ale spíše jenom o slabý odvar prvního dílu. Norman je tak nějak jenom záminkou pro celý příběh, ale ve skutečnosti se celý děj jenom točí okolo něj místo toho, aby byl jeho hlavním aktérem. Ono by to ani nevadilo, ale potom už to prostě není ono vzhledem k tomu, že se zde nic senzačního neděje. Samotný konec je překvapivý, ale přece jenom celkem překombinovaný.... celý text


Ostrov Entry

Ostrov Entry 2015, Peter May
5 z 5

Skvělá knížka, která je napsaná ve stylu novějších Mayových knih (tj. ve stylu ostrova Lewis). Kdo je tedy fanoušek Mayovy novější tvorby, tak by neměl váhat a měl by hned po ostrovu Entry skočit. Prolíná se zde zajímavý příběh z minulosti se solidní detektivní zápletkou ze současti, nikde žádná hluchá místa. Trochu mi to připomínalo knihu Zapomenuté dítě, kde se taky řešila vražda na pozadí událostí, které se odehrály před desítkami let v rámci rodinného klanu (oproti tomu ostrov Lewis se odehrával na pozadí vzpomínek hlavního hrdiny). Narozdíl od Zapomenutého dítěte zde ale jde o knihu, která má určitou lehkost a čte se v podstatě sama.... celý text


Půlnoční slunce

Půlnoční slunce 2015, Jo Nesbø
3 z 5

Tak nevím no... první díl Krev na sněhu byla skvělá krimi plná černého humoru ve stylu Westlakea. Kdežto toto mi přišlo skoro jako nějaký román pro ženy. Krimi jen špetka, humoru taky, zato dělání psích očí na osamělovou krásnou vdovu zde bylo na můj vkus až příliš...... celý text


Druhý syn

Druhý syn 2015, Alexander Söderberg
3 z 5

Narozdíl od přechozí knížky, která sa dala pokládat za samostatnou, Druhý syn je neuzavřený a jasně říká: Já popisuju jen část děje, další věci se dozvíš až v dalším dílu. Přestože mě první knížka nebavila, tak jsem si ze setrvačnosti přečtla i tento díl... Popisný styl se možná trochu zakčnil, Sophie už je ve víru organizovaného zločnu, a tak není třeba přemýšlet nad tím, co ji k tomu vedlo, navíc už člověk zná postavy z předchozího dílu. I tak mi ale přišlo, že se tady nic nedělo a že je tato kniha úplně zbytečná... Navíc se zde vrací postava vyšetřovatelky Antonie Millerové, která byla na konci Andaluského přítele představena jako neschopná naivka, kdežto tady je ambiciózní inteligentní detektiv, který si nedá pokoj, dokud nenajde pravdu. Alexandře, to sis mezitím rozmyslel její charakter? To si ji měl z knihy radši rovnou vystříhat, když se v prnímu dílu jenom mihla, a dosadit jinou vyšetřovatelku, bylo by to uvěřitelnější!... celý text