happy-smile přečtené 949

Andaluský přítel 2013, Alexander Söderberg

V této knížce mi všechno přišlo nějak moc popisné, jakoby se zde ani nic nedělo. Když už přišla nějaká akční scéna, tak byla tak nějak zabitá tím popisným stylem a akční ve výsledku vůbec nebyla... Navíc Sophie se chová docela zvláštně - od spořádané matky přejde na stranu organizovaného zločinu. Přitom z děje knihy ani z jejího chování k tomu neplyne jediný důvod a tak se čtenář jenom diví, jak se to stalo. Její chování tudíž působí naprosto neuvěřitelně, neodůvodněně, nepochopitelně - nevedla ji k tomu ani nuda, prostě nic, najednou se tak ze dne na den ocitla na druhé straně a ani se tomu sama nedivila, nebránila, neuvažovala nad tím, prostě nic. A to vidím u hlavní postavy jako dost zásadní problém.... celý text

Podoba 2010, Tana French

Ajaj, první knížka V lesích byla naprosto skvělá. Kdežto Podoba jí sotva dýchá na záda... U první knížky spolu všechno skvěle hrálo - zajímavý vyšetřovací tým, příběh z minulosti, vyšetřování současné vraždy - prostě pořád se něco dělo. Kdežto tady se pořád jenom kecá a nic moc se neděje. Navíc Cassi se často chová dost nerozumně a zatajuje kdejaké důkazy, to mi moc uvěřitelné nepřišlo. No po téhle knížce nevím, jestli si ještě nějaké další díly přečtu...... celý text

V lesích 2010, Tana French

Super knížka se skvělou hlavní vyšetřovací dvojkou, která si skvěle padla do noty a bylo radost číst jejich společné příhody a rozhovory. Případ byl taky zajímavý a rozuzlení docela nečekané. Jenom moc nechápu, proč Tana nakonec udělala z Roba takového idiota. Zkazila tím totiž jednu z věcí, která byla na knížce nejzajímavější, a to atmosféru ve vyšetřovacím týmu. Ale jinak knížka byla fakt super a jsem moc zvědavá na další díl.... celý text

Zapomenuté dítě 2013, Charlotte Link

Zajímavá knížka, kde detektivka byla spíše pozadím psychologického rozboru chování a povah jednotlivých postav. Obávám se, ale že to nebyl úplně můj šálek čaje, protože bych uvítala spíše rychlejší plynutí děje. Díky tomu tempu mě totiž nakonec ani nějak zvlášť nezaujalo závěrečné rozuzlení. Mezi světové bestsellery bych knížku teda nezařadila.... celý text

Saeculum 2014, Ursula Poznanski

Zajímavá knížečka. Spisovatelka se opět zaměřuje na nějakou hru, tentokrát larp. Těšila jsem se, že se o této záležitosti dozvím něco více, ale ono se to tak nějak hned na začátku nějak zvrtlo a larp už byl jen takovou kulisou. :-) Atmosféru to nemělo špatnou, jenom scény v jeskyni se mi zdály až moc zdlouhavé - možná bych řekla i natahované, protože se tam ve výsledku ani nic moc nedělo. Chápu, že se spisovatelka asi snažila navodit dostatečný pocit napětí, u mě to ale vedlo spíše ke znudění. Pokud se ale na knihu podívám jako na celek, tak ji hodnotím kladně. Podařilo se dobře popsat pocity zmatení, stísněnosti, strachu a vše co k tomu patří. Jenom by neškodilo knížku o pár stránek zkrátit, aby měla větší spád.... celý text

Pět 2015, Ursula Poznanski

Tato spisovatelka má opravdu skvělé nápady. Ve všech třech knížkách nám nabízí nějakou dnes populární hru a staví na ní zajímavý příběh (online RPG, larp a geocaching). Zatímco Erebos byl spíše pro náctileté a Saeculum pro cca dvacetileté, tak Pět je regulérní detektivka, která se nezaměřuje na žádnou mladší věkovou kategorii. Tato geocachingová detektivka mě opravdu nadchla. I když mě třeba tolik nebralo vyprávění o osobním životě hlavní vyšetřovatelky, tak pátrací část jsem si opravdu užila a doufám, že bude i další díl!... celý text

Erebos – Hra, která zabíjí! 2011, Ursula Poznanski

I když nečtu scifi a fantasy a nehraju hry (prostě mě oboje nějak nebere), tak se mi tato kniha líbila. Netušila jsem, že cca 70% knihy bude jenom popis toho, co se děje v počítačové hře. A myslím, že kdybych četla něco podobného, co by nebylo interpretováno jako hraní hry, ale jako samotný děj nějakého fantasy příběhu, tak by mě to asi vůbec nebavilo. Ale takhle mi to tak nějak nepřišlo, autorka umí psát poutavě a čtenáře udržuje v napětí už třeba jenom tím, že ho nechává hádat, která postava je kdo ve skutečném životě. Zezačátku, než se začala hrát hra, jsem se nemohla zbavit pocitu, že je to knížka zaměřená na mládež a že mi nemá co říct. Jak se začalo hrát, tento pocit mě opustil a děj ve hře i jeho konsekvence v reálném životě mě vtáhly. I tak ale musím říct, že se mi celou dobu zdálo, že jsem knihu četla o dost pomaleji než jiné knihy (holt asi to fantasy na mě bylo moc). Jsem zvědavá na knihu Pět, jak se autorka vypořádá s jiným žánrem, protože jestli v té detektivce dokáže takto udržet čtenáře, tak to může být opravdu pecka (minimálně pro nás, co nečteme S&F, ale čteme detektivky :).... celý text

Případ Amelia 2014, Kimberly McCreight

Super knížka, opravdu se mi skvěle četla - je to jedna z těch, co se těžko odkládá. I když se děj odehrává převážně ve škole, tak mi to nepřišlo jako kniha pro náctileté, a zaujme podle mě všechny příznivce thrillerů a detektivek. Stupňování napětí zde hodně pomáhá střídání vyprávění matky (která pátrá po tom, co se stalo a kdo to mohl udělat) a vyprávění dcery (která popisuje děj od toho, co neštěstí předcházelo až po samotnou událost). Moc jsem ale nepochopila to srovnání s knihou Zmizelá (ale možná bude problém v tom, že jsem pouze viděla film a nečetla knihu). Každopádně, jestli od této spisovatelky ještě něco vyjde, tak jdu hned do toho. :-)... celý text

Dívka v pavoučí síti 2015, David Lagercrantz

Původní trilogii jsem četla před pěti lety a tak jsem si spoustu věcí už moc nepamatovala a musela jsem si oživit paměť (na wikipedii je dostatečně podrobné shrnutí všech třech dílů). Vzhledem k tomu ani nemůžu nějak zvlášť srovnávat styly obou autorů. Když to tak ale vezmu, tak Dívka v pavoučí síti je jednou z těch knih, které člověk začne číst a nepřestane, dokud nedojde do konce. Kniha byla opravdu strhující a přestože je tam těch konspiračních teorií až přehršel, tak to prostě perfektně funguje! Myslím, že se jedná o opravdu kvalitní a důstojné pokračování Stiegova mistrovského díla.... celý text

Hvězdy nám nepřály 2013, John Green

Kniha je jiná tím, že i když pojednává o dětech s rakovinou, nejedná se o žádný doják. Autor hlavní hrdiny popisuje asi jakoby měli nachlazení. Nezlehčuje to proto, že by si myslel, že v podstatě o nic nejde, ale zaměřuje se na ten pohled, kdy lidé chtějí, aby se s nimi jednalo stejně jako s kýmkoliv jiným, ať už je zdravý nebo nemocný. Samy postavy tak často o své nemoci vtipkují a tímto ironickým přístupem se snaží s bolestí, strachem a vědomím blízké smrti bojovat. Tento úhel pohledu podle mě autor opravdu dobře zvolil. Zároveň autor hlavním postavám vkládá do úst různé hloubavé rozpravy a myšlenky, čímž nám chce ukázat, že i přes lehkost, kterou se snaží vše obalit, z hlavních hrdinů už nejsou děti. Tato nemoc je donutila předčasně dospět a místo poflakování se s kamarády přemýšlet nad tím, co bylo, bude, nebude a mohlo by být (a to ani tak ne v jejich životě, ale na světě obecně). Autor také vymyslel celkem zajímavou zápletku s holandským spisovatelem, která nakonec trochu nabourá tu idilickou bublinu, kterou nás jinak obklopil. I tak ale musím říct, že styl psaní mě moc nezaujal. Přišlo mi to trošku strohé. Bohužel mi kniha asi v hlavě moc dlouho nezůstane. Jak už jsem psala na začátku, autor se z toho nesnažil udělat doják, a tak nás potom s některými nevyhnutelnými osudy seznámí jako s hotovou věcí, aniž by se muselo konat na straně čtenáře slzavé údolí. To, že zde není tento patos, beru jako plus, na drunou stranu, kdyby mě to aspoň rozbrečelo, asi by mi to zůstalo v hlavě jako knížka, která pohnula mými city.... celý text

Lunapark 2013, Stephen King

Obálkou to připomíná paperbackovou hororovou sérii Stopy hrůzy, a tak jsem i čekala něco podobného. Nakonec se z toho vyklubal příběh o létě jednoho teenagera - první velká láska, první velká bridága, poznávání nových věrných kamarádů. O tomto byly zhruba první dvě třetiny knížky. Ke konci se to trochu zvrhlo do detektivky, žádný horor se nekoná, dámy a pánové. Ale i tak, když budete vědět, co očekávat, tak se to pěkně četlo, King holt umí.... celý text

Dáma, která měla ráda čisté záchodky 2003, James Patrick Donleavy

Sice to mělo jenom 70 stránek, i tak mi ale zabralo několik dní to přečíst. Přišlo mi to jako vyprávění takové te ženské, která si k vám přisedne v autobusu a začne vám vykládat jednu historku přes druhou a mele a mele, až víte všechno o jejím životě, aniž byste chtěli. Tento efekt rozvláčné ukecanosti ještě umocňovala absence čárek (resp. jejich použití jenom na pár místech, čímž to bylo ještě nesmyslnější). Bylo to náročné to dočíst!... celý text

Podivná knihovna 2014, Haruki Murakami

Tuto novelu jsem si přečetla, abych si trochu udělala obrázek o Murakamiho tvorbě - o stylu psaní, výběru žánru a tématu. Tak nějak mám ale pocit, že nevím víc, než předtím.... celý text

Doktor Proktor a konec světa. Možná... 2013, Jo Nesbø

Ajaj, předchozí díly byly takové, že jsem se u nich od smíchu za břicho popadala, tady jsem se ale snad ale ani jednou nepousmála. A přitom to i tentokrát Nesbo tak trochu směřuje i dospělým se všemi těmi svými narážkami na kulturní i historické osobnosti, které děti nemůžou pochopit. Bohužel tentokrát to ale asi bude bavit jen děti.... celý text

Vražda s vůní mandlí 2013, Camilla Läckberg

Autorka se snažila o klasickou detektivku ve stylu Hercula Poirota, bohužel se to moc nepovedlo. Zatímco v Herculovi je taková lehkost, tady to vše působilo tak nějak moc prostě. Kdyby byly více vykresleny charaktery postav a naznačeny motivy jednotlivých postav, bylo by to o poznání lepší. Tady to ale vypadá, že ani nikdo neměl pořádný motiv, a čtenář se tak do příběhu pořádně neponoří.... celý text

Davidovy hvězdy 2015, Kristina Ohlsson

Výjimeční lidé 2015, Peter May

To, že jde o knihu ve stylu šifry mistra Leonarda, mi vůbec nevadilo, ba naopak. Nakonec jsem ale byla trochu zklamaná, protože mi přišlo, že hlavní hrdina z indicií vyvozoval správné závěrky až moc snadno, ani se nemusel namáhat. Taky to, jak jeho pomocnice Nicole při googlení informací v souvislosti s vodítky vždy najednou nadšeně vyjekla, bylo už někdy opravdu na zabití. Nakonec ale kniha přece jenom měla docela spád, takže jestli u nás někdy vyjde i další díl, určitě ho zkusím.... celý text

Čtvrtá oběť 2015, Peter May

Lepší než předchozí díl. Tentokrát jsou yyšetřování případu a osobní rovina rovnoměrně rozprostřeny. Navíc se opět dozvídáme další zajímavé věci o čísnké kultuře, historii a reáliích. Myslím, že to je nakonec to, co čtenáři na této sérii nejvíce ocení - že se dozví něco o této nám vzdálené zemi.... celý text

Pán ohně 2015, Peter May

Ze začátku jsem byla hodně nadšená, vypadalo to jako velice slibná detektivka se svěží příměsí humoru. Nakonec to ale dopadlo tak, že se detektivní stránka příběhu upozadila ve prospěch řešení možného milostného vztahu a konfiktu čínské a americké kultury. Pohled na čínskou kulturu beru jako velké plus. Ta romantická zápletka na můj vkus zabírala až moc velkou část knihy a tak nějak se z toho stala červená knihovna. Z detektivky tak nakonec většinu knihy nic nebylo, až ke konci se k ní autor zase vrátil a přešlo to v nějakou konspirační teorii. Pár stránek před koncem jsem nevěřila, že autor může ještě stihnout příběh ukončit a myslela jsem, že to bude pokračovat v další knížce. Nakonec tomu tak nebylo. No jsem zvědavá na druhý díl.... celý text

Pýthiiny rady 2015, Erik Axl Sund