haWranka přečtené 528

Muž, který se směje 2000, Victor Hugo

No, co napsat... Možná jsem necita a umělecký barbar, ale mě to příliš nebavilo. Nesedl mi vůbec styl psaní. Příběhy Huga samozřejmě znám, ale nikdy jsem nečetla originály, takže jsem se rozhodla to změnit. Ovšem asi už to neudělám. Muž, který se směje, je silný příběh. Ovšem nedokázala jsem ho opravdu procítit a některé pasáže (a hlavně závěr) mi přišly až příliš patetické a neuvěřitelné.... celý text

Hrdinkou snadno a rychle 2003, Meg Cabot

Tahle knížka od Meg Cabot patří mezi mé nejoblíbenější. Sam i David jsou sympaťáci a já jejich příběh četla v pubertě tolikrát, že bych to už ani nespočítala. Vím, že jsem četla i pokračování, ale to mě už nijak nenadchlo. Hm, budu si to muset přečíst teď v dospělosti, snad se mi vzpomínky nezkazí.—————— Tak jsem si to přečetla v dospělosti a zůstala spíše ta nostalgie. :)... celý text

Básně 2009, François Villon

Poezii moc nemusím, ale tohle se četlo samo a člověk se musel chvílemi i uchechtnout nad tím, jaký byl Villon asi vejlupek.

Mlčící pacientka 2020, Alex Michaelides

Dost těžko se mi to hodnotí. Knihu jsem zhltla na dvě posezení, byla velmi čtivá. Celou dobu mě zajímalo, jak to tedy bylo, bude, která z postav je vlastně ta dobrá a která špatná. Konec byl pro mě překvapivý, opravdu jsem to neprokoukla. Přesto se mě příběh nijak výrazněji nedotkl a myslím, že zanedlouho zapomenu, že jsem knihu četla. Proto hodnotím, jak hodnotím.... celý text

Druhé království 2004, Rebecca Gablé

Část historie, o kterou jsem se nikdy blíže nezajímala, je tady popsaná tak záživně, zajímavě, že jsem si i vedle začala vyhledávat další informace o době Viléma Dobyvatele. Autorka popisuje politiku a intrikaření čtivě, takže vše pochopí i člověk, který se jindy v podobných tématech ztrácí. Do toho spousta přátelství, trocha té romantiky, skvělé a uvěřitelné popisy tehdejších způsobů. Moc se těším na druhý díl a trnu, jak to všechno dopadne s našimi hrdiny.... celý text

Firma 2000, John Grisham

Klasický Grisham, ale takový nadupaný. Celou dobu člověk trne a na konci jsem občas byla napnutá k prasknutí! Film jsem neviděla, takže jsem opravdu byla zvědavá, jak se všechno vyřeší. --- Po nějaké době jsem se podívala na film. No, vlastně s knihou má společná jen jména postav, jinak se děj ubírá úplně jiným směrem, postavy se chovají naprosto jinak a konec je úúúúplně jiný. Takže pokud jste film viděli, kniha vás stále může překvapit.... celý text

Úterní ženy 2012, Monika Peetz

Kniha by chtěla mít hrozně velkou hloubku a význam, ale nějak se jí to nedaří. Podobné příběhy mám ráda, ale tady jsem se nemohla začíst, hlavní hrdinky se mi do poloviny motaly, celou dobu jsem čekala na onu šokující pointu. A když to přišlo, tak mi to bylo ukradené. Prostě tyto ženy se mě nijak nedotkly. Škoda, čekala jsem víc...... celý text

Dublin Street 2013, Samantha Young

Začátek mě hodně navnadil - bylo to smutné, byl tam humor, byla tam romantika i erotika. Jenomže po nějaké době jsem začala postrádat děj. Vzhledem k tomu, že bylo od začátku naprosto jisté, jak to se všemi dopadne, musela jsem se ke konci do čtení až nutit, protože žádný zvrat ani překvapení se nekonalo. Ale dám šanci dalšímu dílu, špatně to určitě nebylo.... celý text

Vyvolený milenec 2011, J. R. Ward (p)

A to mě už nebavilo...

Příslib lásky 1999, La Vyrle Spencer

Uznávám, že autorčin rozvleklý styl vypravování nemusí každému sednout, ale mně se ta atmosféra líbí. A líbí se mi i myšlenka rozpolcenosti hlavních hrdinů.

Nespoutaný milenec 2011, J. R. Ward (p)

SPOILERY:Není to špatné, ale už to není originální. Už to začíná být moc průhledné, jednotvárné. Abych pravdu řekla, brala bych, kdyby slečna na konci opravdu zemřela. To by mě překvapilo a pozvedlo knihu o úroveň výš. Takhle, když vím, že všechny milé bratrstva přežijí a ještě se stanou nějakým způsoben nesmrtelnými, to už není ono. Jasně, je to pohádka, ale stejně. Knihy chtějí být drsné a osudové, ale tohle jim v mých očí hodně ubírá.... celý text

Nalezený milenec 2011, J. R. Ward (p)

Na jednu stranu je fajn, že se autorka ve všech knihách věnuje alespoň trochu i jiných postavám (jsou to vesměs sympaťáci). Je také jasné, že se tak nějak více zaměří na postavu, o které bude další kniha. Tady mi to ale přišlo už přes čáru. Na Butche jsem se moc těšila, ale přišlo mi, že byl vedlejší postavou, tak nějak na okraj. Knize by opravdu prospělo vypuštění některých stránek (klidně i kapitol...). Dávám 3 hvězdy, ale možná jen ze setrvačnosti. Ještě dám šanci dalšímu dílu a uvidím.... celý text

Probuzený milenec 2010, J. R. Ward (p)

Hodně jsem se na tenhle příběh těšila a trochu mě zklamal. Možná právě kvůli té natěšenosti z předchozího dílu. Nebylo to špatné, postavy fajn, ale takové občas natahované. A hodně průhledné.... celý text

Milenec z věčnosti 2010, J. R. Ward (p)

Tak tohle bylo o dost lepší než předchozí díl! Hlavní hrdinové ohromně sympatičtí (a všichni ostatní také), děj odsýpal a vůbec jsem se nenudila, hodně napětí i romantiky. A autorka opravdu skvěle navnadila na další díl!... celý text

Milenec z temnot 2010, J. R. Ward (p)

Tahle kniha se mi hrozně těžce hodnotí. Byla jsem do ní totiž hrozně zakousnutá (haha, teď mi ten výběr slova došel:), přečetla jsem ji za dva dny a moc ráda jsem se vrátila do pubertálních let a svého zájmu o upíry (Edwarda nemyslím, ten se může jít klouzat). Jenomže se mi to trochu rozleželo a já zjistila, že kapitoly o bezduchých jsem jen přelétla, jak moc mě nezajímaly a nebavily. To vzplanutí a vztah hlavních hrdinů byly až moc rychlé a šílené. A co je nejhorší - vlastně mi hlavní hrdinové ani nebyli sympatičtí. Byli mi ukradení a mnohem víc jsem se těšila z vedlejších postav. Konkrétně bych brala víc Butche :) Takže kniha je to zajímavá, ráda zkusím další díl(y). A hodnocení je tak tři a půl.... celý text

Jalové myšlenky lenivého člověka 1999, Jerome Klapka Jerome

Název přesně vystihuje obsah. Jde opravdu o sled myšlenek na různá témata. Některé jsou zapamatovatelné, trefné, neskutečně vtipné. A jiné ne a ani nemusely být dle mého na papíře. Nejvíc se mi líbila ta část o kočkách a o psech :)... celý text

Jak jsem vyhrál válku 1970, Patrick Ryan

Nejsem kdovíjakým milovníkem válečné satiry. Třeba Švejk jde mimo mě. Tady ale byla ta absurdita popsaná naprosto neodolatelně. Vypravěč je figurka zosobňující naprosto všechno - nebetyčnou oddanost, naivitu, hloupost a do toho má obrovskou dávku sebestřednosti (trochu mi to připomíná současnou politickou scénu, echm...). Byly okamžiky, kdy mi běžel mráz po zádech, ale naštěstí jich bylo pomálu. Většinou jen člověk kroutil hlavou. A někdy jsem se musela i nahlas smát - třeba scéna z řecké křižovatky je nazpomenutelná.... celý text

Žena v kleci 2011, Jussi Adler-Olsen

No já nemám slov! Film jsem viděla už dávno, takže děj mi byl známý. Přesto jsem se nemohla odtrhnout a na konci jsem brečela jak mimino. Jedna z nejlepších knih žánru, kterou jsem kdy četla. Jdu se vrhnout na další díl!... celý text

Jako cool v plotě 2006, Karel Plíhal

Co odvál dým aneb Jak jsem přežil holokaust 2017, Miloš Bondy

Jak tuhle knihu popsat... Hlavní hrdina není hrdina ani spisovatel. Je to člověk jako každý druhý a snaží se přežít. To, s čím se pan Bondy musel potýkat, to je hrůza všech hrůz. A ještě děsivější je, kolikrát se stala nějaká náhoda nebo kolikrát potkal jiného člověka, díky kterým jen těsně vyvázl. Celý příběh je psán tak, že vás vtáhne a nepustí. Pan Bondy se nelituje a dokáže v těch nejneuvěřitelnějších situacích sáhnou po troše humoru, takže se musíte i usmívat. I když jsem logicky věděla, že autor to přežil, stejně se na konci knihy dostavila nepředstavitelná úleva a já se až rozplakala dojetím. Neskutečně silný zážitek.... celý text