Hebrey přečtené 491

Domácí procvičování pro 5. třídu - Český jazyk 2010, Petr Šulc

Dobré.

Etiopie 2005, Lubor Mojdl

Drobná nenápadná knížka může pomoci jako průvodce, ale i jako základní pohled do historie a současnosti Etiopie. Na to, jak se snaží být stručná, je naproto skvěle napsaná. Nechybí v ní nic důežitého. Přiblížila mi zemi, kterou sice dokáže na mapě najít asi každý, ale málo kdo o ní víme něco víc.... celý text

Židovka Ráchel 2002, Frances Sherwood

Samotný příběh fiktivních postav, Ráchel, Zeva, Josela, Karla, Václava a dalších je nesmírně dojemný a čtivý. Zpočátku jsem se sice nemohla rozečíst, ale jak události nabíraly spád, začetla jsem se. Přesto příběhu chybí věrohodnost, a tento nedostatek ještě podtruhuje fakt, že se autorka až příliš "zakousla" do detailního výkladu dějin, událostí, zvyků a popisu města, které zjevně zase tak dobře neznala a ty které se jí nepodařilo nikde vyhledat, si prostě vymyslela. Jde o fikci, takže nějaký ten detail není důležitý, ale skutečné dějiny se z prstu vycucat nedají.... celý text

Jane utíká 2010, Joy Fielding

Knihu jsem nedočetla, přesto dávám 4 hvězdičky. Napsaná je dobře a určitě má své kvality, jen to prostě nebyl můj šálek kávy.

Politické myšlénky Františka Palackého 1898, František Palacký

Bylo zajímavého nahlédnout do názorů jednoho z českých velikánů. Musím přiznat, že snad až na nápadný a neskrývaný antisemitismus, který byl ovšem poplatný jeho době, mne Palacký překvapil názory poměrně pokrokovými a nadčasový.... celý text

Bručko a Motilonský zázrak 2017, Bruce Olson

Kniha je naprosto úžasným svědectvím. Nenásilně a nevtíravě předává zprávu o věcech, které autor zažil a věřím, že v ničem nepřehání, spíše naopak. Mám nad čím přemýšlet, protože mnohé se z ní čloěk může naučit. Ani ne tak z toho, co píše sám Olson, ale ze způsobu myšlení a toho, jak věci vidí samotní Motiloni.... celý text

Obětní beránek 1971, Daphne du Maurier

Musím se přidet k těm, kdo zde už přede mnou vyjádřili, že kniha je zajisté čtivá a námět velice dobrý. Nicméně se s ním jistě dalo udělat mnohem více. Zajímavé je pojetí opravdu výhradně z pohledu hlavního hrdiny, tedy žádné vyprávění toho, co s dělo někde bokem, takže příběh čtenář prožívá autenticky tak, jako on. Děj nabírá postupně na čtivosti a místy je poměrně napínavý. Chybí mu však věrohodnost a je nakonec zůstává takový nedotažený.... celý text

Angličan v Česku aneb Czech Me Out 2019, Alena Damijo

Mám jednu skvělou kamarádku a ta mě má tak ráda, že vždycky jednou za čas napíše knížku, která se mi hodí ke kafi a ještě se náhodou trefí do některého z témat čtenářské výzvy. Navíc se žádnou z těch knížek není nuda a člověk se u ní upřímně zasměje. ;)... celý text

Roh bílé zdi 1976, Arkadij Adamov (p)

Musím se přiznat, že jsem od sovětské detektivky neočekávala žádný ohromný literární ani krimi zážitek. O to víc mě asi mile překvapila. Příběh byl věrohodný, i napínavý, téma i prostředí svým způsobem neobvyklé oproti dnes běžným detektivkám. Celý dojem snad kazily jen některé formulace a obraty, které působily poněkud naivně nebo spíše tak, jakoby se autor snažil trochu "chodit kolem horké kaše", těžko říci, zda je tak autor napsal sám, může za ně překlad, nebo cenzura, ale na druhou stranu možná dodávaly i na autenticitě, protože v sovětském prostředí se asi o drogách a zločinu nemluvilo až tak na plno. ... a pak možná bylo na škodu příliš velké množství postav a zápletky, které byly skvělé, ale možná jich bylo také až moc. Jinak ovšem skvělá kniha.... celý text

Večerní zprávy 2008, Arthur Hailey

Nebylo to špatné, ale od knihy na jejíž obálce se skví jméno Arthur Hailey, jsem asi čekala víc. Samotný únos a konečné osvobození zajatců byly rozhodně napínavé a tyto pasáže se i rychleji a lépe četly. Bohužel postrádaly ony i další úseky na přesvědčivosti, některé detaily vůbec jakoby nedávaly smysl . Navíc jsou proložené nudnými popisy různých jednání a toho, co si kdo dal k večeři, než vůbec začal jednat.... celý text

Breviář pozitivní anarchie 2016, Vlastimil Vondruška

No, tak tohle se, alespoň z mého pohledu, panu Vondruškovi moc nepovedlo. Abych nezačínala hned kritikou, kniha je psaná velmi dobrou češtinou a díky tomu, i přes hutnost a věci, které mi nesednou, relativně dobře čtivá. Nicméně k ní mám určité výhrady. Nejde ani tak o názory. (S některými, například s kapitolou "Poručíme větru, dešti", osobně souhlasím téměř bez výhrad.) Kdyby se kniha rozdělila na jednotlivé kapitoly - eseje, dalo by se s některými souhlasit či nesouhlasit, polemizovat či diskutovat o nich. Jako celek ale kniha působí poněkud chaoticky. Kdyby čtenář neznal Vondruškovy názory a z recenzí a komentářů nevěděl, co nám hodlá autor říci, musel by se při čtení občas trochu leknout. Zvlášť, když na něj z témat jako je postavení žen ve středověku, korupce, zákaz kouření v retauracích a jiná, najednou z ničeho nic vyskočí "migranti" jako čertík z krabičky. Asi aby v záplavě informací o všem možném čtenář neztratil pojem o tom, o čem vlastně autor doopravdy chce psát. O tom se ovšem autor rozepíše až v poslední pětině knihy. Co se týče vhledů do historie, ačkoliv mi některé z nich přijdou také dost zjednodušené a vím, že je Vondruška občas kritizován i svými kolegy, nebudu se s historikem přít o historii, poněvadž jsem naprostý laik. Co mne však zaráží jsou jeho komnetáře současnosti a pokus o to stavět se do role proroka. Nejde mi ani tak o autorův názor jako takový, ale spíš o to, o co jej opírá, o různé protimluvy a především o způsob podání. Na jednu stranu se považuje za hrdého Čecha, ale nezdráhá se až glorifikovat Habsburky a jiné, kteří v minulosti naše češství spíše podrývali. A ačkoliv komunisty moc nevychválil, zároveň staví do negativ jakoukoliv vzpouru proti socialismu. Na jednu stranu napomíná toho, kdo všelijak nehezky nálepkují ty, kdo nemají rádi EU a uprchlíky, ale nezdráhá se nazývat evropským nohsledem a patolízalem všechny ostatní (bez ohledu na to, co si o EU či migrantech opravdu myslíme). "Hájí" křesťanské tradice, ale podobně jako většina lidí z jeho názorové bubliny, které jsem potkala, je v podstatě odmítá, právě proto, že jsou postavené na křesťanství a tedy mají nějakou spojitost s církví. O migrantech nejpve napíše (jako že cituje film), že se za nimi "táhne jako páchnoucí stopa vrstva slizu" a vidí v nich strůjce našeho konce, ale o kousek dál se to snaží zmírnit tím, že mu jich vlastně líto a vidí v nich oběti. V neposlední řadě mě překvapilo, že jako jediný zdroj "pravdivých" informací o současném dění používá nejspíš výhradně média á la Parlamentní listy. Nevím totiž, jak jinak vysvětlit jeho informaci o tom, že Británie se chystá k brexitu hlavně kvůli migraci. Ta je až tím nejposlednějším důvodem, a navíc Britům víc vadí přistěhovalci z východu Evropy, než ti námi "obávaní". Stejně tak mě překvapuje, že člověk, který píše na téma úzce se týkající muslimů a snaží se vysvětlovat jejich stěhování do Evropy, si nezjistí něco více o islámu a opakuje jen zažité formulace. Na druhou stranu z knihy tak nějak chápu, že nemá ani moc velký přehled o křesťanství a judaismu, což u českého historika zabolí ještě o něco víc. O co panu Vondruškovi tedy vlastně jde? V té poslední pětině knihy jsem čekala, že autor po všem tom dlouhém výkladu minulosti, přítomnosti a apokalyptických vizích, přijde s nějakým návrhem, jak migrační krizi tedy řešit. Co bychom tedy my, respektive naši politici, měli konkrétně dělat a jak věc řešit. Tedy pokud nemáme zabíhat do extrémů od přijímání každého, kdo přijde, po střílení. Namísto toho se mi ale dostalo jen eseje o pádu Říma a barbarech na hranicích. Pana Vondrušku si ponechám jako skvělého autora historických detektivních románů. V románu trocha té fikce nevadí, naopak, ale pokud si budu chtít přečíst objektivní názor na islám, muslimy, migraci a krizi Evropy, budu muset sáhnout po díle někoho jiného.... celý text

Tajemné príbehy 1890, Oskar Panizza

Nechci hodnotit úplně negativně, protože hodně věcí, které mi vadily byly nejspíš dány dobou, kdy knížka vznikla. V té době mohly možná zaujmout a sklidit obdiv nebo alespoň souhlas. Z pohledu člověka 21. století je to spíš soubor rasistických statí - ačkoliv, i dnes je dost takových lidí, kteří by názory autora sdíleli.... celý text

Tankový prapor 1990, Josef Škvorecký

Kniha je přečtitelná, ale film je lepší. Můj šálek kávy asi není ani filmová ani knižní podoba, ale ve filmu tak nějak víc vyniká humor, který mi v knize připajde slabší.... celý text

Římanka 1966, Alberto Moravia (p)

Nějak jsem nebyla schopná se začíst. Nezaujala. Ale možná se k ní jednou vrátím a uvidím.

Příběhy od Pavoučího kamene 1991, Aida Brumovská

Velmi pěkná knížka, která dětem přináší zajímavý, poučný a při tom dětský jednoduchý příběh.

Barabka a Fousek 1992, František Řečinský

Milé pohádkové příběhy.

Ve službách čtyř císařů 1977, Ján Martiš

Až na poněkud zmatené časové uspořádání je příběh velmi zajímavý a nabízí i detailnější vhled do skutečných událostí.

Johnny si vzal pušku 1979, Dalton Trumbo

Asi to není pro mne úplně to pravé ořechové. Řekněme si na rovinu, že je nepravděpodobné, aby člověk s takovou kombinací zranění a následků vůbec žil, tudíž příběh není uvěřitelný. Hlavní postavu je třeba brát spíše alegoricky, v takovém případě je její význam srozumitelný a Trumbo jí vyjadřuje své názory. Ani tak mi pojetí příliš nesedne. Nejde jen o to, že s autorem nesouhlasím úplně bezvýhradně, ale nedal prostor pro dialog.... celý text

Ela a kouzelné baletní střevíčky 2012, Darcey Bussell

Pěkná knížka. Jednoduchý, ale docela překvapivě promyšlený příběh.

Zvuky přírody: Svět ptáků 2019, Robert Hunter

Velmi pěkně provedená knížka, která zabaví i menší dítě, ale základní informace o ptácích jsou tu i pro ty o něco větší.