housek
přečtené 8
Měsíční zahrady
2002,
Steven Erikson (p)
Tato kniha mi doma leží už několik let a za tu dobu jsem ji rozečetl asi pětkrát a vždy ji po cca sté stránce odložil s tím, že se to prostě nedá... A jsem nakonec moc rád, že jsem ji otevřel napošesté a donutil se to konečně dočíst. Kniha vám opravdu nedá vůbec nic zadarmo. Ocitnete se uprostřed děje, o kterém nevíte naprosto nic, stejně jako nic nevíte o postavách nebo malazském světě. To by ale nebylo to nejhorší. Autor totiž nic neříká přímo, spoustu věcí si musíte domyslet, a tak jsem se často u knihy zastavoval a musel jsem přemýšlet, cože se to vlastně stalo, popřípadě to zjistíte klidně o několik set stran později. A že si už nepamatujete, o co tehdy šlo? Váš problém, autor vám nic neodpustí. Ke konci jsem začal litovat, že jsem si od začátku nedělal poznámky, jelikož mi spousta věcí určitě unikla. Do děje jsem se dostal řekl bych daleko za polovinou knihy a do té doby to, co jsem četl, nedávalo moc smysl... Postupně ale jsem se do toho začetl a začal jsem si knihu opravdu užívat. Moc se mi líbilo několik dějových linek, kdy každá postava měla vlastní příběh, který ovšem úzce souvisel s ostatními a dohromady to dávalo úžasný celek, který ve finále vygradoval do dějového střetu prakticky všech postav. Doufám, že takto rozjeté to bude pokračovat i v dalších dílech, jelikož autor na spoustu otázek neodpověděl, spiš mi přišlo, že čím dále jsem se v knize dostal, tím těch nezodpovězených věcí bylo víc a víc a já prostě musím znát odpovědi.... celý text
