hrebmi
přečtené 189
Telesná výchova
2020,
Martin Šimečka
Mně to bohužel nesedlo vůbec. Jsem rád, že jsem podle recenzí jeden z mála, ostatní hýří nadšením. To je dobře, MMŠ to aspoň nepsal zbytečně. Martina Šimečku mám v úctě a rád čtu jeho novinářské texty, včetně třeba jeho popisu Cesty hrdinov SNP, tedy reportáže o sportovním výkonu. Tady jsem původně čekal myšlenkování kolem jeho pobytů v osamění na horách v maringotce. Nekoná se, snad kromě úplného úvodu a závěru. V pořádku, moje chyba, že jsem si to vysnil, protože bych na to býval byl zvědavý. Je to o sportech a sportování. Budiž, úplně motivačně to ale na mne nepůsobí, že bych hned nazul "maratonky" a vyrazil. A upřímně - člověk, který začíná ráno třemi cigaretami k snídani pro mne sportovní inspirací nebude. Prostě ne. A filosofování? Inu, MMŠ má načteno, většinou asi spíše z mládí, z tátovy knihovny. Občas zajímavý postřeh, ale nijak hluboký. Některé myšlenky novinářsky hezky formulované, ale že by nějak úplně převratně, to ne. Existují vybroušenější mistři pera. Celkově mi forma přišla strašně stručná, ve snaze obsáhnout všechny odžité sporty strašně po povrchu. Dramaturgicky kniha strašně tápe, to je její největší problém - není to přehled sportů s jejich charakteristikami, není to treninková příručka, není to autobiografie, není to filosofická kniha...Je to 143 stran, které jsem prolétl, občas i kousek přeskočil, nic moc to ve mně nezanechalo. Rozsáhlá knihovna mi nedovoluje hromadit úplně každou koupenou knihu, takže tuto s lehkým srdcem posílám dál do světa.... celý text
Kdy vypukne válka? 1938 - Studie o krizi
2022,
Piotr Maciej Majewski
Pro Majewskeho mám slabost. Polský historik, který zná naše moderní dějiny lépe než leckterý český. Naši největší národní bolístku 20. století, Mnichov, bere zajímavým reportážním stylem s velmi kultivovaně dodržovanou faktografií pěkně dopodrobna a začíná dostatečně v předstihu, aby popsal okolnosti, které Mnichovské konferenci předcházely. Škoda jen, že to nakladatelství Academia vydalo jako paperback, úrovni vydavatelství i takovéto historiografické publikaci je to nedůstojné a cena tomuto levnému provedení a malé trvanlivosti vazby knihy také neodpovídá, kniha stála téměř šest stovek. Po roce už je ale všude vyprodaná, takže Academie si může odškrtnout, že to i tak stálo za to.... celý text
Krámek s kráskami - Život střídá smrt
1991,
Petr Prouza
První část (Krámek s kráskami) je průměrná četba mapující částečně unuděný život mladšího muže. Reálie jsou uvěřitelné, jsou patrné autobioagrafické prvky. Druhá část (Život střídá smrt) je čtivější, byť emočně náročnější. Hlavnímu hrdinovi vážně onemocní manželka leukémií a vše směřuje k nezadržitelnému fatálnímu konci. Vlastní zkušenost a potřeba se z toho vypsat je znát, místy to má až reportážně-dokumentární polohu. Oceňuji, že na dobu vzniku v éře normalizace autor dokázal zcela odfiltrovat politiku a soudruhy. Kniha je někdy označována jako psychologický román - souhlasím, mnohé prvky to má, ale chtělo by to dotáhnout. Hlavní mechanismy vtáhnutí do děje, spouštění úvah, jak bych se zachoval v dané situaci já, i navozování souvisejících myšlenek, to tam vše funguje, ale mohlo by to být dovedeno ještě do větší hloubky a s větší rafinovaností, jako je tomu u špičkových autorů. Občas mi přišlo podivné, jak autor u stejného hlavního hrdiny střídá popisnou třetí osobu a ich-formu. Druhá část rozhodně stojí za přečtení, tu doporučuji každému a nebude vadit, když první vynecháte, autor vám beztak mnohé pasáže flashbacky připomene.... celý text
Země a lidé. Kniha fotografií
1946,
Jan Lukas
O fotografovi Janu Lukasovi jsem donedávna netušil, snad díky jeho emigraci a dožití v Americe. Upozornil mne na něj prodavač ve Foto Škoda, když jsem si prohlížel nabídku fotografických monografií. Při listování jsem objevil jeho fotografii Beneše ze zákulisí pohřbu TGM, kdyby byla známější, jistě by byla ikonickou. A pak jsem objevil v knihovně po dědovi tuto fotografickou knihu z roku 1946. Absolutní bomba! Tak vypovídající výjevy, doslova zmrazené okamžiky zakonzervované pro budoucí pokolení. Krásné humanistické portréty. Výjevy z venkovské krajiny, tehdy ještě nekolektivizované. Muž brousící kosu na pozadí rozbořené pevnůstky. Kluk s petrolejkou - tak odtud to znám! Co fotka, to takřka legenda. Velmi silná kniha, vřele doporučuji.... celý text
1945: Léto běsů
2022,
Miloš Doležal
Přemýšlím nad označením žánru "dokumentární povídka". Co je kniha v praxi? Není to odborná kniha historická, s primárními prameny pracuje pouze ve smyslu elementární inventarizace metodou "co dům dal" - žádné porovnávání, analýza, následná syntéza. Povídka? Není to souvislý text, spíše fragmenty ve stylu nepravidelných deníkových záznamů, v duchu zmíněné sběrné metody "co autorovi cestou cvrnklo přes nos". Texty navzájem velmi nevyvážené, například potenciál kapitoly o Václavu Černém totálně nevyužit, žádný širší popis tehdejší situace v pohraničí, pár odstavců a zbytek fotky, celkově na deset stran. Těšil jsem se na kapitolu o Kobylím dole, že se o události dozvím něco nového, moc nad rámec již dávno o věci publikovaného tam není, když pominu do detailu popisovaná zranění jednotlivých osob, aby pak následovalo totéž ještě v obrazové příloze. Jazykově nic světoborného. Hlavně ale ta forma - pokud povídka, pak držet příběh! Lajk snad jen za kapitolu o skautské velbloudici - to jsem neznal a bylo to celkem vtipně psané. Autora si vážím za jeho toufaroložské aktivity, ale z jeho vznikající tetralogie z období kolem 2.sv.v. mám rozpačitý pocit.... celý text
Jana bude brzy sbírat lipový květ
2022,
Miloš Doležal
Přemýšlím nad hodnocením, které sbírce dala uzivatel6780. Básně to možná nejsou úplně nejpropracovanější, ale jsou dokonale a niterně spřažené s myslí autora. Jak hodnotit knihu? Podle řemeslné kvality, nebo podle účinku, který vyvolá ve čtenáři? Já volím přístup druhý a proto dávám plný počet, prožitek jsem měl velmi silný, jako u málokteré poezie.... celý text
