iluliacross
přečtené 447
Božský bastard
2013,
Christina Lauren
Tyhle knihy si nadále zakazuji číst. Jednak mě kazí a jednak je to málo pravděpodobné. A jestli by se to mohlo stát, můj život byl o něco ochuzen. Neměla jsem tu knihu číst :D Chvílemi mi to přišlo moc škrobené. Takové to: pojďme tam dát něco žhavého, vždyť oni to chtějí číst, dáme tam toho pořádnou porci. Na mě už to potom bylo stereotipní a musím přiznat, že se stalo vždy přesně to, co jsem očekávala. Škoda...... celý text
Němci
2012,
Jakuba Katalpa (p)
Velice zvláštní kniha. Přečetla jsem jí za dva dny, což dokládá o její čtivosti. Krátké kapitoly popohánějí ve čtení a celý román je něčím zvláštní. Ale čím? Jde o jiný pohled na lidi za dob druhé světové války, občas se vynoří Hitler ale autorka se podrobnostmi o válce nezdržuje. Celý román je o lidech, o životě, o hledání a vše plyne současně s dějinami... Nějak mě při čtení přepadl pocit, že život je strašně krátký a za tu dobu člověka potká spousta starostí ať už žije ve válce, nebo ne. Klidně bych knihu doporučila.... celý text
Krysař
2005,
Viktor Dyk
Jako jo, nebylo to špatné, ale čtení mě nijak nenadchlo a kdyby kniha nebyla povinnou četbou, rozhodně bych si jí nepřečetla. Ale líbila si mi ta myšlenka flétny, která manipuluje lidmi. Jak by to dopadlo, kdyby někdo něco takového měl v dnešní době? Nechci si to raději ani představovat. Když nad tím tak přemýšlím, takovéto knihy, klasika, legendy, by se snad neměly ani moc hodnotit. Takový základ, o kterém by měli mít lidé povědomí.... celý text
Než jsem tě poznala
2013,
Jojo Moyes
Po velmi dlouhé době jsem přečetla knihu, od které jsem se nemohla odtrhnout. Chvílemi můj mozek přestával vnímat realitu a před očima mi běhaly živé obrazy, vše bylo tak skutečné, tak opravdové...Naprosto jsem přestala vnímat, že sedím v křesle a čtu. Netuším, jak to Jojo dokázala, jak dokázala napsat knihu tak čtivým způsobem? Jsem jako přejetá parním válcem. Stránky ubývaly rychlostí světla a zase mi bylo líto, že kniha končí. Více méně tušíte, co se stane, jak kniha dopadne, ale čtete. Čtete dál, smrkáte do kapesníku. Já jsem si zase po delší době užila čtení. Utvrdila jsem se v tom, že svět knih je nádherný a život bez něj bych si nedokázala představit. Ach jo...... celý text
Nejsem jen přítelkyně
2014,
Karel Štorkán
Po pravdě...nevím co si mám myslet. Nechci spoilerovat, ale konec mě prostě a jednoduše zklamal. Kniha není žádný přelom v literárním světě, podle mě jde o super oddechovku, jste-li někde na dovolené, nebo po sérii vážnějších knížek hledáte něco lehčího. Kniha mě neurazila, ani nenadchla. Žádný trhák. Anotace na obálce knihy slibuje napínavý příběh a neobvyklé rozuzlení. Asi jsem očekávala něco peprnějšího a to se nekonalo. Každopádně knihu i tak hodnotím celkem kladně, protože byla napsaná čtivě a to já ocením.... celý text
Tati, prosím ne!
2010,
Barbara Naughton
Otřesné. Musím říct, že mě kniha dostala až nějaký čas po dočtení. Přemýšlela jsem nad tím více a více a stále se sebe utvrzovala, že tohle ne. Tohle prostě NE. Děti, takové nevinné duše, které za nic nemohou. Bože můj, to je taková nespravedlnost. Knihu bych doporučila k přečtení, protože tohle je obecně lidské téma, které bude aktuální v jakékoliv době, bez ohledu na počasí. Bohužel.... celý text
Matka Davida S., narozeného 3. července 1959
1988,
Yvonne Keuls
Úžasný obraz toho, jak perfektně drogy zamávají z psychikou členů rodiny, jak úžasně rozbourají rodinná pouta. Musím bohužel přiznat, že jsem druhou polovinu knihy nečetla pořádně, protože mi to přišlo potom stále stejné. Cítila jsem vztek na matku Davida a říkám si, že vlastně asi ani nechápu její vztah ke svému synovi. Byla na něm úplně závislá, posedlá. A to mi malinko nedává smysl. Každopádně, druhá polovina knihy mě prostě zklamala.... celý text
Utěšitelky
2014,
Ruth Hallo
Asi jsem měla zase veliká očekávání. Nedoporučuji slabším povahám, nebo lidem, co nemají rádi válečné a knihy narvané násilím, protože toho je tam opravdu dost. Ale já jsem podobných knih už pár přečetla a musím bohužel říct, že mě to moc neoslovilo. Snad kvůli způsobu, stylu , kterým je kniha napsaná, chyběla mi tam šťáva, nějaké kořeníčko. Občas mi přišly některé pasáže jako vatová výplň, studená jak psí čumák. Ale to může být třeba jen můj dojem. Kniha ve mě vyvolala především vlnu nechuti k chování tehdejších (nejen japonských) vojáků. Nedokázala jsem pochopit (ani nikdy nepochopím), že rodina odvrhnout svou dceru, jen aby si nepošpinila před sousedy dobré jméno. Tohle mě akorát naštvalo. A to hodně. Nepochopím jejich kulturu, jejich chování. Jinak jsem asi pochopila hlavní myšlenku knihy. A sice, že na historii se nemá zapomínat. Stát, který zapomene svou historii je odsouzen k tomu, aby si jí prožil znovu. Lidi, co si myslí, že utěšitelky jsou generace, na kterou se za pár let zapomene, tudíž nemá cenu to řešit, jsou neskutečně hloupí a nejraději bych je proklela k podobnému osudu. Ale takový je svět...... celý text
Srub
2014,
David Vann
Úchvatné. Mě to naprosto dostalo. Po delší době kniha, kterou jsem slupla a jeden den, nedokázala jsem se odtrhnout. Cítila jsem ten chlad, nemilosrdný vítr, sníh na tváři. V každé postavě bylo něco, co mi bylo blízké, v každé z tváří jsem něco našla. Každá postava byla něčím jedinečná, osobitá, jiná. A že tam nebyly uvozovky, mi vůbec nevadilo. Právě naopak. Byly by omezující. Jsem nadšená... :-)... celý text
Četla jsem už 4 knihy ze série Haryho Holea a bohužel, nějak mi tahle přišla zatím nejslabší. Je to asi tím, že mám porovnání, ale gradace na závěr knihy, akce, vraždy, to všechno tam bylo, přesně jak má být. A to je možná právě ten problém. Ty knihy mi připadají v něčem podobné. V určité konstrukci příběhu, v určité gradaci. Každá zápletka je o něčem jiné, ale stavba příběhu mi přijde stejná, jako v předešlých příbězích. Ale nechci jen hanit. Byla to jízda. To nepopiratelně. Geniálně vymyšlený detektivní příběh. A to je to, co na tomto spisovateli obdivuji. Má mé uznání.... celý text
Potrhaná křídla
2014,
Ruta Sepetys
Nevím, ale až tak mě to nevzalo. Nechce se mi to srovnávat s Šedými tóny, protože je to diametrálně jiné téma. Ale bohužel musím uznat, že prostě Šedé tóny byly lepší. Potrhaná křídla byla hodně čtivá, slupla jsem to za 2 dny. Ale něco tam chybělo. Nějaká peprnost. Osud hlavní hrdinky mě až tak moc neoslovil a možná mě trošku zklamal. Přišlo mi to, jaké románky, co jsem četla ve třinácti letech. Ale za čtivost a za to, že Rutu Sepetys mám prostě ráda, dávám 4 hvězdičky... :-)... celý text
Smrt je mým řemeslem
2005,
Robert Merle
Očekávala jsem trošku více toho wow. Psychologické romány si čtu ze všeho nejraději a tady mi to přišlo zajímavé a celkově poutavější až v druhé polovině příběhu. Přesto všechno mě knížka zasáhla a její chlad mě naprosto odrovnal. Vždycky si totiž klademe otázku: ,,Copak ti Němci byli naprosto bez citu? To byli opravdu tak drsní, ledový, bez emocí, nepřístupní?" a v této knížce je odpověď. Ano. Byly sníh a led, od hlavy k patě...Dodnes mi nejde do hlavy, jak to, že se povedlo takhle dokonale zablokovat, zastřít, poblouznit myšlení téměř celé německé populaci? Nepochopím to nikdy.... celý text
Naháč
2013,
David Sedaris
Přiznám se bez mučení, jisté odstavce knihy jsem rychle přelétla očima, trošku jsem je odbyla. A mám takový pocit, že jsem o nic moc ani nepřišla. Ale cosi mě u knížky drželo a nedovolilo mi ji odložit. Jestli je David Sedaris jeden z nejpopulárnějších humoristů Ameriky, tak já jsem čínský bůh srandy. Asi jsem smysl pořádně nepochopila, nebo to prostě není humor pro mě. Párkrát jsem se zasmála (třeba když hlavní hrdina mluvil alžbětinskou angličtinou, moc vyvedené), to ano, ale že by pecka sranda? Bohužel. Tohle rozhodně není kniha pro každého. Mě osobně se nejvíce líbila poslední kapitola. V příštím životě chci být nudistou!!! :-)... celý text
Za zlatými mřížemi
2005,
Choga Regina Egbeme
Moc mě ta kniha nebavila. Ale přeci jen jsem se přinutila ji dočíst a nelituji. První polovina (jak už je tu předesíláno) není tak záživná jako druhá. Jde o to, že jsem o knížce dosti přemýšlela i po přečtení. A trošku mě to přepadlo. Jak strašně moc je to jiné. Jak strašně moc rozlišně vedou život. Já osobně bych na mnohoženství nedokázala přistoupit. Nikdy. A proto mi celou dobu přišlo zvláštní, že se autorčina matka, jakožto evropanka, dokázala adaptovat do tak odlišné kultury a dokázala se přizpůsobit té mentalitě. To mě možná zaráželo víc, jak samotný osud hlavní hrdinky.... celý text
Život před sebou
2013,
Émile Ajar (p)
Přišlo mi ze začátku, že je to autobiografické dílo (ale nejspíše to bylo tou přesvědčivou ICH formou). malinko mi v tom příběhu něco chybělo. Čekala jsem, že až paní Růženka umře, konečně dojde k vyvrcholení děje A NĚCO SE STANE! Ale ono nic...Takže pointa je jinde, než ji zase hledám já. Tuhle knížku jsem dočetla kvůli spoustě jednoduchých, ale tak bolestivě pravdivých mouder a myšlenek, kterými se to jen hemžilo. Napadlo mě, že je to taková miniverze bídníků. Dělal to ta Francie, společenské vrstvy a náboženská rozmanitost. Občas jsem až moc soucítila s paní Růženkou. Žena, která na světě zůstala dočista sama s dětma prostitutek. Smutné.... celý text
Maraton a jiné pošetilosti
2014,
Luboš Brabec
Ten text mi přišel trošku průhledný. Hodnotím-li však obsah těch krátkých "sloupků", dokáži si zcela jasně vybavit atmosféru běhání. Jako mladší jsem běhala přespoláky, takže jsem s ubíhajícím textem pociťovala nervozitu před startem, všechny ty tretry a tenisky od bahna na stěžklých nohou...Ale po stylové stránce? Vůbec mě to neoslovilo. Občas mi přišlo, jako bych četla texty středoškolského studenta, sic zdařilé, ale trošku předvídatelné (víte, co myslím). Tím více mě překvapilo, že autor je novinář (?!). Pro "běhavce" je to knížka motivující, nebo třeba úsměvná. Já nyní holduji trošku jiným sportům, takže jsem s některými názory v knize trošku nesouhlasila, avšak pohled autora na běh (jako takový) mi byl sympatický. Taková oddechovková knížka.... celý text
Plyn, plyn..., pak oheň
1946,
František R. Kraus
Holá bolest. Holá tma. Holé utrpení. To všechno je v té knížce, naházené bez ladu a skladu, tak, aby si to čtenář v hlavě probral sám. Na můj vkus až moc otesaný, takový strohý text, avšak působivý. Na první pohled útlá, malá knížka, ale tak moc napěchovaná násilím a brutalitou fašistů v koncentračních táborech. Číst to, mě vyloženě bolelo.... celý text
