Jack93 přečtené 548
Křížová palba
2011,
Dick Francis (p)
Přesně jak se praví v komentáři pode mnou, Dick Francis je klasika. Klasika, která nikdy nezklame. A je úplně jedno, zdali sáhnete po jeho starší, či pozdější tvorbě. Křížová palba mě zaujala od první stránky. Popis Forsythova života ve službách armády Jejího Veličenstva mi připomněl song Unbroken z nadcházející desky Bon Joviho 2020. Je vidět, že text k písni nenapsal Jon jen tak nazdařbůh. Za mě je jasná jedna věc - Mr. Dick Francis se se svou spisovatelskou dráhou rozloučil více než důstojně.... celý text
Svědek
2014,
Liza Marklund
Mé první setkání s Annikou Bengtzonovou a nutno říci, že velmi povedené. Příběh má spád hned od úvodní stránky a nabízí skvělý vhled do novinářského prostředí. Právě kvůli němu nemůžete od Svědka čekat skandinávskou detektivku typu Joa Nesboho nebo Samuela Bjorka, protože se primárně nepohybujeme v policejním prostředí, kde je o větší akci automaticky postaráno. Nic to ale neubírá na čtivosti. Je dobré rozšířit si obzory v tomto fenomenálním a aktuálně velmi popularním žánru. Svědek se mi líbil natolik, že si rozhodně přečtu i další knihy s Annikou.... celý text
Zdivočelý kontinent: Evropa po druhé světové válce
2015,
Keith Lowe
Mrazivě fascinující kniha o málo známých událostech odehrávajících se v poválečné Evropě. Zdivočelý kontinent, pojednávající o naprostém chaosu, etnickém napětí a úpadku morálky, se ve všech ohledech vymyká všem ostatním knihám zabývajícími se situací v Evropě na přelomu druhé světové války a počátku studené války. Při mnoha pasážích jsem se zdráhal věřit tomu, co právě čtu. Hlava mi zkrátka odmítala akceptovat zvěrstva, která na sobě lidé (s)páchali. Tohle by měla být povinná četba!... celý text
Berlínský deník: Zápisník zahraničního zpravodaje 1934-1941
2007,
William L. Shirer
Pozoruhodné svědectví muže, který "byl u toho". Pan Shirer zaslouží absolutorium za neskutečné množství práce, kterou odvedl. A za odvahu, kterou prokázal. Působit v Praze, Gdaňsku, Paříži a dalších městech v době největšího napětí, případně přímo za války, s vědomím, že nebezpečí je přímo hmatatelné, vyžadovalo neskutečnou, i když nezbytnou kuráž. A to už vůbec nezmiňuji život v Berlíně, kde leží gró Shirerova deníku. Těžko si někdo z nás dokáže představit život, v němž bychom noc co noc čelili náletům. Kouzlo Berlínského deníku vězí v tom, že skvěle zachycuje a popisuje postupné kroky nacistů vedoucích k rozpoutání největšího válečného konfliktu všech dob. Díky, pane Shirere! A kdo nečetl Vzestup a pád třetí říše, má co napravovat!... celý text
Hvězdy NHL 2020: + Češi a Slováci v NHL
2019,
kolektiv autorů
Ale ne, taková bída, jak se píše o komentář níže, to rozhodně není. Ano, několik chyb v knize je, a to poměrně zásadních, které by se měly vychytat. Chápu ale, že někdy to nejde, i když se snažíte sebevíc. Ani chyby neubírají nic na záživnosti každoroční publikace, v žádném případě. Čtenáři/fanoušci NHL se jednoznačně dozví spoustu zajímavostí. A nevím, kdo jiný by se v nejlepší hokejové lize měl vyznat lépe než její dlouholetí komentátoři (byť Jan Velart je už na O2).... celý text
Kníže z mlhy
2013,
Carlos Ruiz Zafón
Pan Zafón má v prologu pravdu, jeho knížky pro děti a mládež nejsou jen pro teenagery, ale i dospělé. Neplatí to jen o Knížeti z Mlhy, nýbrž také o Zářijových světlech či Marině. Zároveň lze v těchto dílech vidět zárodky inspirace k tetralogii Pohřebiště zapomenutých knih. Dávat Zafónovi čtyři hvězdičky je skoro kacířské. Díky krátkému rozsahu vás příběh ihned vtáhne a nepustí. Přesně to se mi stává u všech knih tohoto španělského autora. Jenže závěr Knížete z Mlhy mi přišel rozpačitý a neuspokojivý, proto jsem na hodnocení ubral.... celý text
Guns N' Roses
2019,
Paul Elliott
Jasná záležitost za pět hvězd. Nejen díky krásným fotografiím, ale i za přehledné resumé kariéry Guns N' Roses, byť sem tam se nějaká faktická chyba objevila. Nejde o žádný detailní vhled do historie kapely, to ostatně na tak malém prostoru ani nelze očekávat. Přestože jsou GN'R mojí kapelou číslo jedna už 14 let (jak by zazpíval Izzy a v refrénu Axl 14 Years), pár informací pro mě bylo nových. A to především díky Elliottově nahlednutí za oponu díky kontaktu s kapelou v prvních letech její existence. Elliott byl zkrátka u toho. A právě v tom tkví největší přínos knihy. Skvělá předehra k repete v Letňanech 19. června. Tak tedy: Welcome To The Jungle, Prague!!!!!... celý text
Válka světů
2005,
Herbert George Wells
Bohužel, nejde to. Téměř všem knihám dávám plný počet hvězd, ale u Války světů to není možné. Ne proto, že sci-fi vůbec nečtu a není to můj šálek čaje, nýbrž kvůli zdlouhavým popisům a minimálnímu počtu dialogů. Válka světů se mi nečetla lehce. Přesto jsem rád, že jsem se do ní pustil, protože jde o klasické dílo světové literatury. A navíc jsem chtěl pochopit, proč v roce 1938 způsobila rozhlasová interpretace díla v podání režiséra Orsona Wellese paniku v amerických městech. Co musím ocenit, je Wellsovo vizionářství. Ne že by na některou část světa zaútočili marťané, ale jak se píše v dovětku, úder marťanů na Londýn a blízké okolí připomíná pozdější bombardování Londýna nacisty.... celý text
V lese visí anděl
2015,
Samuel Bjørk (p)
Po Nesbovi bylo na čase sáhnout po další skandinávské, resp. norské detektivce. Na rozdíl od četných komentářů níže musím říct, že do příběhu jsem se ponořil od úvodní strany. Holgera s Miou jsem si oblíbil stejně jako ostatní členy vyšetřovacího týmu, zejména Gabriela. Pravda, neustálé uvádění nových postav na scénu a zdánlivě nesouvisejících epizod trochu narušuje spád a odvádí od hlavní dějové linie, ale ve finále do sebe vše dokonale zapadá jako dílky puzzle. Proto jsou slova "vrstevnatý" a "propracovaný" rozhodně na místě. S pachatelem a vyústěním děje jsem spokojený. Čas na Sovu!... celý text
Rudá hrozba: Antikomunismus v USA 1917-1954
2016,
Daniel Srch
Řekl bych, že v české literatuře jde o poměrně ojedinělé téma, byť jsme se mu na gymplu i vysoké škole věnovali. Od Rudé hrozby jsem měl vysoká očekávání, která se úplně nenaplnila. Neřekl bych ale, že autorovou chybou. Spíše proto, že téma nakonec nebylo tak zajímavé, jak jsem si myslel. Zejména kapitola o prvním strachu z rudých mě ničím nenadchla. Opakem jsou kapitoly pojednávající o počátku studené války a nechvalně proslulém senátorovi McCarthym a jeho "honu na čarodějnice".... celý text
Nebeský vězeň
2013,
Carlos Ruiz Zafón
Jestliže jsem Andělskou hru označil za krvavý román, pak si Nebeský vězeň zaslouží přívlastek temný román. Fermínovo retrospektivní vyprávění z vězení na kopci Montjuïc krátce po konci španělské občanské války je depresivně uchvacující. Tak moc, že se od něho nešlo odpoutat a úvodních 200 stran jsem přečetl během několika hodin. Nebeský vězeň se mi líbil více než předchozí díl. Vzhledem k (ne)rozuzlení Andělské hry jsem čekal, že zodpoví nevyjasněné otázky. A když se na scénu vrátil David Martín, má očekávání/naděje vzrostla. Jenže Nebeský vězeň paradoxně všechno ještě více zkomplikoval, jelikož epilog z Andělské hry staví do úplně jiného světla. Nezbývá než doufat, že Labyrint duchů uzavře kruh. Na závěrečné straně Nebeského vězně si pro něj Zafón šikovně připravil půdu.... celý text
Andělská hra
2010,
Carlos Ruiz Zafón
Krvavý román. Tak by se stručně dala shrnout Andělská hra, protože počet mrtvol nebere konce. První polovina knihy, možná dvě třetiny (zpětně těžko určit, kde přesně nastal bod zlomu) jsou strhující. A to natolik, že díky čtení uběhla cestu busem mezi Prahou a Drážďany stejně rychle jako jízda metrem mezi Můstkem a Muzeem. Napětí a nezodpovězených otázek přibývá (stejně jako mrtvol) a vy se jen nemůžete dočkat závěrečného rozuzlení, protože si myslíte, že ukojí vaši zvědavost a vyrazí vám dech. Jenže to se bohužel nestane, v určité pasáži se příběh zadrhává, děj se neustále natahuje a epický konec nikde. Navíc ani postava Davida Martíny není z kategorie nejsympatičtějších. Po přečtení zůstaly dojmy trochu rozpačité. K plnému počtu hvězd jsem se rozhodl ze dvou důvodů. Zaprvé proto, jak mě příběh z počátku strhl. A zadruhé díky tomu, že jsem věřil, že až následující díly přinesou světlo na nezodpovězené otázky. Jenže Nebeský vězeň toho moc nevyjasňuje, spíše naopak. Zejména ne epilog z Andělské hry, který nedává moc smysl. Ubrat některému ze Zafonových děl hvězdičku mi ale přijde jako kacířství...... celý text
Věc Makropulos
2008,
Karel Čapek
Na čtení náročný Čapek? (Podle mě) ne. Komedie? (Podle mě) vůbec ne. Věc Makropulos nabízí nenáročný děj vyjma závěrečné proměny, ve které dílo graduje a vede k zamyšlení nad otázkou, na kterou neexistuje správná odpověď. Je lepší žít 60, nebo 300 let? Jak se ptá postava Kristy: "Byli by (lidi) šťastnější, kdyby tak dlouho žili?" Kdo ví. Věc Makropulos je nadprůměrné dílo, ale vrchol Čapkovy tvorby je jinde (Válka s Mloky, Matka; jeho zbylá díla jsem vyjma Hordubala zatím nečetl). Na závěr citát z Čapkovy předmluvy: "Člověk, který pracuje, hledá a realizuje, není a nemůže býti pesimistou. Každá snažná činnost znamená důvěru, třeba bez verbálního zdůvodňování."... celý text
Město a hry: příběh londýnských olympiád
2012,
Martin Kovář
Můj první komentář v roce 2020 a doufám, že na tomto výborném webu jeden z mnoha desítek v nadcházejících 12 měsících. Zběžné prohlédnutí knihy ve vás probudí pocit, že půjde o výjimečně chutnou lahůdku, jelikož podobná monografie o olympijských hrách je v české literatuře ojedinělá. To už jsem si pomyslel, když jsem se s dílem Martina Kováře seznámil v minulém roce při práci na diplomové práci. Tehdy jsem si z něj přečetl jen vybrané části, ale tři měsíce od úspěšného dokončení studia jsem se rozhodl ke knize vrátit a přečíst ji od začátku do konce. Úvodní část pojednávající o založení MOV je bravurní a pro mě jako velkého sportovního fanouška a milovníka historie nesmírně zajímavá. Kapitoly o vzniku a rozvoji sportu v Británii a vývoji Londýna před pořádáním jeho první olympiády z roku 1908 mě však moc nenadchly a vážně jsem pomýšlel na čtyři hvězdičky. Čtení mě nebavilo, což se mi téměř nikdy nestává. Pak ale přišly na řadu kapitoly o Velké Británie a Londýně během druhé světové války a po ní, které se četly se vzrušením pramenícím z množství zajímavých informací, a s nimi změna názoru na hodnocení knihy. Závěr nastiňující rozvoj komercializace her, britský politický vývoj na přelomu tisíciletí a dynamickou evoluci Londýna před olympiádou 2012 jen potvrzuje, že jde o vskutku unikátní knižní počin. Na rozloučenou si dovolím uvést citát z úvodu knihy od britského historika Dominica Sandbrooka: "Výzkum sportovních událostí a všeho, co s nimi souvisí, může přispět k poznání minulosti stejně jako výzkum politických či hospodářských dějin; ostatně druhé nejvýznamnější datum v anglických dějinách je rok 1966."... celý text
Moje hokejové století
2018,
Luděk Bukač
Téměř ve všem se shoduji s níže uvedeným komentářem. Teoretické kapitoly opravdu nabourávají spád knihy. Některé z nich jsou sotva srozumitelné, s jinými je to už lepší. V každém případě bych se bez nich obešel. Tak rozporuplné pocity jako Honza89 jsem ale po přečtení neměl, byť jsem se rozmýšlel mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami. Nakonec jsem se přiklonil k plnému počtu, byť třeba příběh basketbalové legendy Phila Jacksona se mi líbil víc. Bukačův životopis mě zaujal od úvodní stránky, vzpomínky z jeho raného dětství a dospívání (zejména na Štvanici) mají v sobě nádech romantiky a nostalgie. Z knih si skoro nikdy nevypisuji citáty, ale v tomto případě učiním výjimku. Tak tedy: "Aby člověk mohl žít, musí poznávat. Jestliže to nedělá, žije jen ve vzpomínkách, aby dožil. Všichni ho mají za starocha, který nedokáže ovládat chytrý telefon. Pokud žijete ze vzpomínek, stane se z vás struktura, karikatura sebe sama. Nebo máte druhou možnost, dál se vzdělávat."... celý text
Jedenáct prstenů: Duše úspěchu
2015,
Phil Jackson
Basket, resp. NBA sleduji minimálně, ale díky názvu a auře Bulls a Lakers jsem po knize sáhl. A také proto, abych si jako sportovní novinář doplnil vzdělání. Investovat volný čas do čtení Jedenácti prstenů si nemůžu vynachválit. Lepší volbu nešlo učinit. Odměnou mi byla úžasná jízda Jacksonovou hráčskou a především jedinečnou trenérskou kariérou, při níž jsem se při stěžejních bitvách a dějinných okamžicích NBA ocitl na palubovce po boku Jordana, Pippena, Shaqa, Kobeho a dalších legend nejlepší basketbalové soutěže na světě.... celý text
Zátopek ... když nemůžeš, tak přidej!
2016,
Jan Novák
Nádherně vyvedený komiks! Převést Zátopkův jedinečný příběh do této podoby byl vskutku bravurní nápad. Kresby Jaromíra 99 jsou překrásné. Pokud jste o Zátopkovy četli "regulérní" knihy jako Dnes trochu umřeme nebo Náš život pod pěti kruhy, pak vám komiks co do výčtu informací o Zátopkovi nic moc nového nepřinese. S tím jsem ale počítal, a proto mě komiks nezklamal. Ba naopak, přímo mě nadchl!... celý text
Šéf, Andrej Kvašňák
2018,
Stanislav Sigmund
O Andreji Kvašňákovi jsem nic nevěděl, a proto jsem po knize sáhl. Moc se mi líbilo vylíčení zájezdů Sparty po světě, věc už dneska nevídaná. Při čtení mě rovněž zarazil fakt, kolik lidí v Kvašňákově době chodilo na fotbal. Návštěvy přes 30 tisíc byly pravidelností (na derby pražských "S" na Strahově se dokonce sešlo kolem 50 tisíc fanoušků, neuvěřitelné!). Kvašňák byl bezesporu Pan Fotbalista, což především dokládaly názory jeho soupeřů a médií, které Sigmund v knize hojně cituje. Jsem rád, že teď už o Kvašňákovi něco vím. Upřímně mám ale pocit, že jsem se toho o něm mohl dozvědět o dost víc. Autor se spíše soustředil na popis (vybraných) zápasů, byť samozřejmě s důrazem na Kvašňáka.... celý text
Žít jako Holík
2015,
David Lukšů
Jaroslav Holík se s nikým a ničím nepáral. Na ledě, v osobním životě ani v autobiografii. I proto je kniha tak poutavá, což je umocněno i dobou, v níž prožil hráčskou kariéru. Neméně zajímavá je i jeho trenérská dráha, zejména působení u dvacítek, a výchova jeho dvou dětí, především Bobbyho, který to dotáhl ke dvěma Stanley Cupům s New Jersey. Proto jsem knihu přečetl jedním dechem za tři dny. Je skvělé ponořit se do doby, kterou znám pouze z vyprávění nebo televizních dokumentů.... celý text
Můj život: Od kolébky ke slávě
2018,
Jan Palička
Podepsal bych se pod předchozí komentář, zejména pak pod první dvě věty. Počáteční rozpaky po několika stranách odezněly a do knihy, resp. spíše deníkových záznamů jsem se plně ponořil. I vzhledem k formátu textu, členění do krátkých kapitol a kresleným ilustracím je jasné, že primárně je dílo určené začínajícím či pokročilým fotbalistům, přestože ho Čech napsal ve spolupráci s redaktorem MF Dnes. I dospělý čtenář se však dozví spoustu zajímavostí, zejména ohledně přestupu do Blšan a do Sparty. Jistá je jedna věc - jednoho dne by měl Čech vydat "opravdový" životopis.... celý text