jahex jahex přečtené 537

Dej mi své jméno

Dej mi své jméno 2018, André Aciman
5 z 5

Sedím a přemýšlím, co mám vlastně o této knize napsat. Právě jsem ji dočetl a jsem nějak mimo. Zjistil jsem, že existuje až díky filmu, který mě absolutně uchvátil. A knížka jakbysmet. Jen nedokážu slovy popsat, co ve mně vzbudila za pocity. Není to úplně jednoduché čtení. A možná proto jsem z ní úplně paf. Hltal jsem každou větu, každé slovo. Odkládal jsem ji s tím, že to teď nechci číst, že je to moc psychicky náročný, ale vzápětí jsem ji vzal zpátky do ruky a četl a četl a četl. Záviděl jsem těm dvěma, co mezi nimi vzniklo. Záviděl jsem jim jejich lásku, jejich absolutní důvěru v toho druhého. Záviděl jsem jim jejich štěstí. Záviděl jsem jim, že prostě žili. Záviděl jsem jim, že našli to něco, co někoho nepotká za celý život. A přesto se rozhodli, že budou žít “paralelní životy” a to všechno, co jsem jim záviděl, poslali do kytek. Nechali si jen vzpomínku. A mně to přijde strašný. A zároveň to chápu.... celý text


Probuzení Simona Spiera

Probuzení Simona Spiera 2017, Becky Albertalli
5 z 5

Viděl jsem ukázky filmu Já, Simon a už jen z ukázek jsem si řekl, ze to chci vidět. Pokud to je ale podle knižní předlohy, tak mám radši si to nejdřív přečíst a pak se na to kouknout. Takže jsem dneska vyrazil do obchoďáku, koupil si knížku, v zápětí vyrazil do kina a koupil si lístek na film. Měl jsem přibližně 5 hodin na to zjistit o čem to je. Seděl jsem celé odpoledne v kavárně a doufal jsem, že mě bude knížka bavit. Bavila. A moc. Podařilo se mi to dočíst přesně do toho místa, kde se ukáže, kdo je tajemný Blue a pak utíkal do kina. Posledních pár stránek jsem už dočetl doma. Musím říct, ze jsem se musel v kavárně držet, abych se nesmál nahlas. Je to tak neskutečně vtipně napsaný. :-) A zároveň vlastně i dojemný. Pohádka každým coulem. Po přečtení se usmíváte a vlastně ani nevíte proč.... celý text


Napůl ztracený

Napůl ztracený 2016, Sally Green
5 z 5

Tři dny. Tři knihy. To už se mi dlouho nestalo, že by mě takhle nadchla knížka. Dneska jsem si připadal jak pubertální holka, protože mě konec prostě rozbrečel a uvrhl do deprese. Ač tu někdo píše, že se na konci nudil, tak já teda naopak. To, jak dokázala autorka popsat Nathanovu bolest nad ztrátou své lásky, jak už nemá smysl života, to bylo tak věrohodný, že jsem to nedal. Celou trilogii upřímně doporučuji.... celý text


Napůl divoký

Napůl divoký 2015, Sally Green
5 z 5

Jak jsem psal už u prvního dílu. Mám tenhle styl knížek rád a to přesto, že už dávno nepatřím do kategorie náctiletých. Druhý díl je stejně dobrý jako první. Jen možná ještě brutálnější. Vraždí se na všech frontách. A rozdíly mezi bílými a černými se smazávají. To, že jsi černý, neznamená, že jsi zlý a naopak bílý neznamená hodný. Nathan konečně našel to, co hledal (a Annalise to rozhodně není), jen o tom ještě neví. A ano, končí to tak, že jsem hned začal číst třetí dil (ještě že mi dorazil včas), protože tohle jsem fakt nečekal.... celý text


Napůl zlý

Napůl zlý 2014, Sally Green
5 z 5

Tento druh knížek mám rád už od mládí. Jen se tomu tenkrát neříkalo young adult. I když.. Nevím, jestli bych tuhle knihu zařadil pro náctileté. Je psaná hodne syrově a brutálně. Hlavního hrdiny mi bylo neskonale líto. To, co zažíval od úplnýho dětství, je příšerný. Nathan. Kluk, který nikam nepatří. Kluk, který není ani Černý ani Bílý a přitom je bělejší než všichni bílí dohromady a černejší než všichni černí. Kluk, který mi vůbec není podobný a přitom jsem měl občas pocit, že autorka píše o mně. Kluk, kterému prostě musíte fandit, i když vás sem tam s..e. Knížka byla pro mě jedno z největších překvapení a zhltnul jsem ji za 23 hodin. Jeden večer jsem začal číst a druhý už sahal po druhém dílu.... celý text


Řeka bohů: Román ze starého Egypta

Řeka bohů: Román ze starého Egypta 1994, Wilbur Smith
5 z 5

Četl jsem to už kdysi a už tenkrát mě to děsně bavilo. Teď jsem zjistil, že jsou další díly, tak jsem se rozhodl si to osvěžit. A znovu mě to chytlo. Prožíval jsem s hrdiny knížky velké dobrodružství i lásku, bolest, naději. Jediný, co jsem si nezapamatoval, jak byl Taita ze začátku namyšlený a vlastně dost nesympatický. Ale postupem času jsem si ho opět oblíbil a obdivoval jsem jeho neskutečnou inteligenci.... celý text


Počátek

Počátek 2018, Dan Brown
3 z 5

Musím říct, že celkově opět kniha není špatná. Zajímavá myšlenka, výborné prostřední (asi musím do Španělska na Sagrada Família :D), ale celkově to pro mě nemělo ten šmrnc jako předchozí Inferno a už vůbec ne jako Andělé a démoni.... celý text


Pavučina lží

Pavučina lží 2005, Dan Brown
5 z 5

Četl jsem ještě vydání s názvem Pavučina lží. Samostatný román, který se známým Langdnem nemá nic společného. Neskutečně napínavé, psané stejným stylem, jako všechny ostatní Brownovy knihy, takže knížku neodložíte, dokud nejste na konci.... celý text


Andělé a démoni

Andělé a démoni 2003, Dan Brown
5 z 5

Pro mě absolutně nejlepší Brownova kniha. Čteno v době, kdy se volil papež, takže o to více autentické :) Přišla na řadu až po Šifře (kolem ní byl přece jen větší mediální humbuk) a možná proto se mi líbila víc.... celý text


Šifra mistra Leonarda

Šifra mistra Leonarda 2003, Dan Brown
4 z 5

První kniha, kterou jsem od Browna četl. Bylo to v době, kdy to byl obrovský boom a velká aféra. Pamatuji si, že mě vtáhla od prvních slov. Nemohl jsem se odtrhnout, dokud jsem ji nedočetl. Díky ní jsem se stal fanouškem Dana Browna a vyhledal si všechny jeho knihy a okamžitě je zhltnul. Šifra patří mezi ty nejlepší, co napsal. Kdybych hodnotil hned, jak jsem ji přečetl má 5 hvězd. Bohužel Andělé a démoni pro mě Šifru předčili.... celý text