Janičta
přečtené 504
Pravda krve
2020,
J. R. Ward (p)
Ano 2* - už mi došla trpělivost. A ruku na srdce - tohle se autorce tak úplně nepovedlo. Po 22 dílech ze světa BČD už by mohla konečně přestat donekonečna recyklovat to samé pořád dokolečka. Nějaká drobná změna by pomohla. Kdyby se postavy chovaly aspoň trochu jinak! Už dlouho to jede zhruba v těchto kolejích: páni ta/ten je fakt skvělá/skvělý - ale nebudu si nic začínat - no tak dobře, sex nikomu neuškodí - popíraná zamilovanost (ženy), svázání (muži) - jsem dost dobrá? (ženy), už jí nikdy nikam nepustím(muži) - hádka - smíření - konec. Na startu to šlo, charaktery se daly obměňovat a tak měla každá kniha trochu jiný náboj a zápletku, ale když už je dílů přes dvacet? Má trpělivost není nekonečná a to i u autorů, které mám opravdu ráda. K ději: měla jsem pocit, že mi byl naservírován knižní pokrm, který oplýval přemírou omáčky nevalné chuti. Někdo šetřil s kořením a nevyplatilo se - celý děj kolem Booneho a Helanie byl předvídatelný (bože, ten konec!) a mě teda nudil. Těšila jsem se na Butchovu linku - vrací se tam, kde mu to nejvíc sedí, ale ouha - celá "detektivní" linka byla skoro k ničemu? Vždyť bratrstvo je něco jako policie a armáda v jednom, takže ty "člověčí" postupy, tam vypadají divně. Ale navnadila mě příloha - Syn by mohl mít zajímavý příběh a v jeho knize by se měla objevit i Jo :-) A snad už se začne projevovat nepřítel...zatím se to dost táhne Pozor SPOILERY - i k dílům minulým! V první řadě: mohli by lidé být i něco jiného než bezocasé krysy? Vždyť metafor je na světě tolik!!! Doggeni: Všechna ta nakopnutá štěňátka co vám snad i předkoušou večeři a vyloženě chtějí být úkolováni? Jasně mají podřízenou roli v krvi - nic proti. Ale to musí mít sebevraždu v očích pokaždé, když jim někdo řekne, že teď nic nepotřebuje? nebo si sám otevře dveře od auta? :D no snažím se to brát spíš s humorem, takže by mohli být vlastně takový ocas co vrtí psem že? Upíři (ti hodní samozřejmě) udělají, co jim na očích vidí, jen aby nebyli smutní :D S trochou podlosti by to byli skvělí manipulátoři. Už nevím co autorka vymyslí za trauma, aby ho mohla připíchnout k nějaké mužské postavě. A když si to sečteme? Wrath: zabili mu rodiče. Rhage: má bestii. Zsadist: otrok krve. Butch: smrt sestry. Vishous: matka bohyně, otec sadista, traumatické mládí. Phury: vina za osud bratra, závislost. Rehvenge: symphanth. John: těžké dětství, němý, reinkarnovaný. Payne: despotická matka, co jí věky věznila Tohr: mrtvá družka. Qhuinn: těžké dětství a dospívání, Temní: těžké dětství, Assail: těžké dětství, závislost. Xcor: traumatické dětství a dospívání. Cvičenci to samé v bledě modrém. Dámy jsou na tom jen o něco lépe. Ale u Wardky by se uživila celá armáda psychologů i psychiatrů. Chudák Mary je na to sama. Věčné shazování glymery, už ni taky nepřijde zajímavé. Glymera je fuj a jsou to šmejdi...jasněěě, ale už popojedem prosím? Už je tam tolik postav, že se jiné často nedostanou ani kde štěku. Payne? Rehvenge? Žijou ještě vůbec? :D konec slovního průjmu :D :D... celý text
Magie vítězí
2019,
Ilona Andrews
Když čtenář ví, že drží v ruce poslední díl série, tak čeká že ho kniha složí, odrovná, odstřelí nebo tak něco. Má to být epická tečka. Mě osobně stačí, když je kniha dobrá. Protože kdyby byla úchvatná, proč by měla být poslední? Myslím že spisovatelské duo zavřelo dveře za Kate důstojně... A všichni žili ve světě stvůr šťastně, dokud je něco nesežralo :D Co mi trošku vadilo, byl fakt, že kniha hned skočila do doby, kdy už je syn hlavního páru na světě (vyšilující Kate mohla být k popukání) . Silné nepřátele už není asi moc kde brát, tak se objeví někdo téměř neporazitelný. A nakonec to všechno samozřejmě dopadne dobře. Bohužel nám k úplné informovanosti chybí další knihy z tohoto světa, které u nás snad jednou vyjdou. Kniha dobře pracuje s tím co má. Ale konec přišel včas, protože co dalšího by se mohlo dít? Svět ve kterém Kate žije, sice nabízí nepřeberné možnosti, ale když se zbavíte největší dlouhodobé hrozby, co tam bude dál? :-) Celkové je to dobrá serie urban fantasy. Jedna z těch kvalitních a těch není moc. Takže mé celkové hodnocení celé série 4,5* :-)... celý text
Tajemství Temného hvozdu
2018,
V. Mahaněnko (p)
Tenhle díl mě zas tak moc nezaujal. Ale oceňuji, že se vlastně pořád něco dělo a děj tak nepřešlapoval na místě. Co se mi ale moc nelíbilo, byl velký počet hráčů s vysokým levelem, co si z Mahana klidně udělají rohožku. Logicky to přijít muselo, protože tak slabá postavy musela dostat pomoc v podobě silnějších a zkušenějších, jinak by zmíněná logika prostě vyletěla z okna. Slaboučký mraveneček prostě nemůže zdolat titány. Ale tím byla hlavní postava vlastně ochuzena o možnost prosadit se, protože musí hrát podle toho co mu silnější nechají. Jsem hodně zvědavá jestli si s tím Mahan nějak poradí. Mahan má konečně svůj klan. A já tam nikomu nevěřím ani nos mezi ušima :D Z kraje to byli jeho bývalí spoluvězni(kteří byli odsunuti na okraj), kteří mě udržovali v jakési naději, že se šaman bude mít o koho opřít. Ale nakonec? Ne a ne a ne. Celé mi to nějak smrdí. Kolem šamana se toho hodně děje. Úkoly co mění celou hru a někteří jsou tam hlavně kvůli tomu, aby byl šaman pod kontrolou. A jen co dostanou co chtějí, poputuje šaman na pár hodin navštívit Šedé pláně. Mimo jiné moc nechápu (už od první knihy), jak spolu fungují reálný a herní svět. Proč trestaní vězni mají možnost, stát se třeba lupičem a pracovat na vlastnostech, jako je třeba Podlost? Jak jim to pomůže k nápravě, když jsou ve hře zavření třeba několik let a vlastně se stále dopouštějí kriminální činnosti? Hra má v hráčích prý probouzet to nejlepší, ale místo toho najdete celkem dost manipulátorů (čistě pro vlastní prospěch), chamtivců a celkově bídáků? Jasně, že to nemůže být úplně bez nich, protože koho by bavilo hrát v ráji plném prdících jednorožců že? Ale hraje prezentována určitým způsobem a já ho nikde moc nevidím. Zato vidím lidi, co jsou evidentně na vysokých postech i v reálu, navzájem se znají a vlastně se domlouvají jak bude Barliona fungovat. Jsem fakt zvědavá co z tohohle nakonec vyleze...... celý text
Spasitel
2019,
J. R. Ward (p)
Musím přiznat, že jsem se moc nebavila. Nebylo to špatné, ale příběh už podle mě postrádá tu hutnost (jiný výraz mě nenapadl) kterou měla tato série na začátku. Jakmile je v popředí nějaký pár, většina ostatních se stává neviditelnými. Z "poličky" se vytáhnou až když jsou potřeba a jinak o nich ani nevíme. Mě by třeba dost zajímalo, jak v sídle fungují Bastardi..? Ale třeba se k tomu za pár knih dostaneme že :/ Autorka jako by nedělala tečku za určitými dějovými zvraty a to mě trochu štve. Stránek má to má víc než dost. Já bych klidně obětovala nějakou erotickou scénu na úkor těchto (pro mě zajímavých) informací... Na ústřední dvojici mě bavilo spíš to vědecké bádání, než co s nimi bude nebo nebude, protože všichni víme jak to dopadne že... A Sarah vnímám pozitivně, jako další posilu lékařského týmu...ale to je tak všechno. Stěží vím jak vypadá. Docela mě překvapilo, že mají na výběr kde bydlet. V předchozích knihách nikdo ten komfort neměl. No snad se můžeme zase jednou těšit na dobrého nepřítele? SPOILER Fakt že nebylo jasně řečeno, že všechno povědomí o experimentech na upírech bylo dokonale odstraněno (záznamy, skupina vědců co dělala na upírech pokusy atd) mi nesedí. Může být Bratrstvo tak nedbalé? Logicky ne. Ale pokud jsem dobře četla, není o tom že by se eliminovalo nebezpečí prozrazení rasy nikde ani větvička... Takže to mám brát jako nedovřené dveře? Tak to na mě totiž působí. PS: fakt mě baví když upír přirovnává polibky ke slunečním paprskům, východům slunce a kdo ví co ještě... :D :D :D... celý text
Úkol přežít
2017,
Vasilij Michajlovič Machanenko
Váhala jsem mezi 3 a 4* a vyšlo z toho tak trochu slabší 3,5* Nemyslím, že musíte mít nějaké extra znalosti z her. Já je taky nemám a pochopila jsem "vo co de". Nijak zásadně jsem v tom neplavala a to jsem "levelovala" postavu možná někdy v dětství. A to se se skutečným hraním vůbec nedá srovnat. Něco je v knize vysvětlené, něco čtenáři logicky dojde. K obsahu. Celkově mě to docela chytlo. Chvíli mi trvalo, než jsem se sžila s hlavním hrdinou. Někdy má totiž dlouhé vedení a ačkoliv si myslím, že je inteligentní, neumí to prodat a to ho brzdí. Kniha nemá zavratné tempo, ale teprve seznamuje čtenáře s principy a fungováním Barliony. Což lidi co mají herní zkušenosti asi moc bavit nebude. Mě jako laika to ale naladilo na popisovaný herní svět. Ps: mám rada křečka a žábu. Vždycky mě rozesmějí :D... celý text
Nahraný
2019,
Kevin Hearne
3,5* Attica mám ráda, Oberona ještě víc. "Grancle" tam prostě je a já jí třeba časem začnu víc akceptovat :D Ale už mi tolik nesedí děj. Druid kosí bohy jednoho za druhým...za pár knih už mu asi nezbude nikdo koho by mohl rozsekat. Nebo se ostatní bohové zmobilizují a očividnou hrozbu vyřídí - což by bylo víc než logické... Vždy přece mohou zaplatit Temným alfům ne? :D :D Schopnost přežít vše a ještě víc, ale u mě hrdinům hvězdy teda nepřidá. Doufám, že Granuaile začne v brzké době uvažovat víc prakticky a nebude se zabývat otázkami morálky. Její nepřátelé je totiž vůbec neřeší a řešit nebudou. Je ale mladá a má moderní výchovu, tak budu asi muset její moudra nějakou dobu snášet :-) Závěrem: Kniha je dobrá, doufám že na další díl se zase nebude muset čekat roky :-)... celý text
Bouří prokletá
2019,
Patricia Briggs
Briggs píše lehké a místy vtipné knihy. Takže tento díl splnil očekávání. Pozor spoilery! Zakrslé zombie kozy mě fakt rozesmály. Takové nevinně roztomilé, děsivé mrtvolky :D Ukázalo se že šedé čarodějnice stejně nakonec zčernají. Což je podle mě škoda. Smečka přišla o celkem silného a vzdělaného spojence. Čarodějnice nejspíš ještě pěkně zamíchají kartami a to v obou seriích. Nezbývá, něž se těšit, čím autorka své hrdiny potrápí dál...... celý text
Zloděj
2019,
J. R. Ward (p)
Ward psát umí. Má sice pořád stejnou kostru příběhu na kterou navěšuje různé charaktery (a to knihy zachraňuje), ale dobře se to čte a člověk se i pobaví. Už delší dobu ale autorka doslova zahlcuje knihy vedlejšími linkami, ve kterých se hlavní dvojice často až ztrácí. Assail na to taky doplatil. Záporák pro hlavní dvojici byl v tomhle díle nemastný neslaný, vlastně úplně k ničemu. Opět to bylo šup šup a hotovo... Vedlejší linky? Mám V ráda, ale tady byl podle mě, v pozici která jeho charakteru moc nesedí. Myslím, že Wardka nemusí se svými postavami tak emočně zametat. To nemůže být aspoň jeden pár v pohodě? Prostě našli jsme se a cajk? Lassiter vždycky něčím zaujme, ten nezklame :-) To, že se rodí nový nepřítel je osvěžující :-) Závěrem: Doufám, že autorka svůj styl "jedna (údajně) hlavní linka, hlavní vedlejší linka, vedlejší linka, méně podstatná vedlejší linka a navrch ještě nepodstatnější vedlejší linka" trochu upraví - v knihách se řeší zbytečně moc postav.... celý text
Zjevení démona
2018,
Taran Matharu
Pěkné, jednoduché, celkem akční čtení. Nemůžu říct, že bych se nudila :-) Dějově je před předchozí trilogii a jelikož už je to nějaká doba co jsem jí četla, musela jsem občas lovit z paměti, jak moc velký pokrok a posun se do doby Fletcherova příběhu odehrál. Jinak obálka je děs a hrůza. Něco lepšího by snad zvládl každý, kdo umí nějaké základní úpravy... Jak tohle někdo schválit? Fakt mě to udivuje. Na netu jdou najít i jiné obálky, tak proč my tu máme tuhle hrůůůzu? :-/ Ps: pokud to nejsou originální obálky (a fakt si nemyslím že jsou), docela by mě zajímalo jestli se k tomu Matharu na letošním Světu knihy, nějak vyjádřil. Já být autor tak se asi neudržím...... celý text
Lughovo kopí
2018,
Ari Marmell
Mick není nudný, je to jen tím, že je prostě průměrný. Román s fae z období gangsterského Chicaga - to zní dobře, ale postrádá to ten správný šmrnc, kdy čtete dokud nedočtete. Styl Harryho Dresdena se podle mě odráží hlavně v tom, že do hlavního hrdiny pořád někdo mlátí, případně po něm střílí a podobně. Tady to aspoň autor posichroval tím, že hlavní hrdina je fae a v tomhle světě funguje po fyzické stránce jinak než lidé a díky tomu toho zvládá prostě víc. Pořád si ještě nejsem jistá jestli byl Mick ve své zemi slušně velké zvíře nebo neslušně velký trouba - nabízí se oboje, protože jednou mu to pálí a jindy mu vázne vedení víme? :D Opravdu se vyplatí číst knihy rychleji po sobě, dokud informace z prvního dílu nevyšumí z paměti - je tam dost zpětných narážek.... celý text
Letní rytíř
2012,
Jim Butcher
Autor by měl nechat Harryho ať se za celou knihu alespoň jednou pořádně vyspí - konec nepočítám. Fajn by také bylo, kdyby ze všech stran neschytával pěknou nakládačku, která v důsledku vlastně vypadá jako pár facek, protože milý čaroděj, běhá vesele dál, no možná je mu chvíli ouvej, ale je to jen nezbytně dlouhá doba. Občas jsem měla chuť hlavního hrdinu praštit po hlavě, ale on je prostě trouba z povolání :D když se nad to povznesete, docela to i pobaví. Jinak se kniha četla docela dobře, místy trochu moc okecávek, ale dobrý :-)... celý text
Zima v Thonnierice
2018,
Vladimír Šlechta
Čte se to pěkně. Místy trochu zdlouhavé, ale jelikož to má být samostatná kniha musí tam ty vysvětlení být - to píše i sám autor. Postavy jsou ještě velmi mladé a nezkušené, takže byste je občas majzli po hlavě, ale od dětí 16 - 18 let nemůžete čekat zázraky. Za mě dobrá kniha, postavy se snad v dalších dílech lépe vybarví.... celý text
Zůstaň
2018,
Elle Kennedy
Lepší než předchozí díl....celé to dává lepší smysl - ano i červená knihovna musí mít něco jako hlavu a patu :-) Předchozí díl to úplně nesplňoval, tenhle celkem ano :-)... celý text
Hodnej kluk
2018,
Elle Kennedy
Nic moc. Kniha se čte rychle. Nic složitého. Ale je to ale celkem splácané - šité horkou jehlou? A vychází z toho celkem prázdné dílko.